Tento list založil Hubert Beuve-Méry, první číslo vyšlo v osvobozené Paříži v prosinci 1944. Beuve-Méry byl koncem třicátých let dopisovatelem deníku Le Temps v Praze. Tento novinář, velký přítel Československa, bojoval proti Mnichovskému diktátu a že všech sil varoval francouzskou a evropskou veřejnost před nacismem a válkou. Opustil za dramatických okolností Prahu teprve po nacistické okupaci. Deník Le Temps padl do rukou pétainovských kolaborantů.

Hubert Beuve-Méry připravil Le Monde se svými spolupracovníky během nacistické okupace v ilegalitě, po jeskyních a opuštěných hradech v Alpách.. Le Monde se stal koncem čtyřicátých let nejrespektovanějším deníkem ve Francii a jedním z nejrespektovanějších v Evropě. Levostředový deník Le Monde (vlastně večerník, vychází v Paříži ve 13 h) byl příkladem novinářské nezávislosti na mocných tohoto světa. List žil ze svých čtenářů. Neváhal kritizovat generála de Gaulla v době, kdy Francie byla před ním na kolenou. List požadoval konec války v Alžírsku v době, kdy OAS vraždila na ulici. Úvodníky, které Beuve-Méry podepisoval „Syrius“, ztělesňovaly novinářskou morálku. Na úvodník, který vyšel 22. srpna 1968, „La vérité vaincra“ (pravda zvítězí), se ti, kterým tehdy bylo dvacet, dodnes pamatuji. Levostředový Le Monde pravidelně informoval své čtenáře o tragickém posrpnovém vývoji v Československu v době, kdy tato země již dávno zmizela z pravicového tisku. Le Monde jako první informoval o vzniku Charty a VONSu.

Dramatický obrat nastává v druhé polovině 90 let. Vedení Le Mondu se náhle rozhodne „jít s dobou“ a obrátit se k liberálně kapitalistické Evropě. Věc s vážnými důsledky, levostředoví čtenáři po desítkách tisících opouštějí list. Čtenáři Le Mondu mají nezávislého ducha a nebaví je číst pohádky o tom, jak „evropská integrace“ díky „volné konkurenci“ přinese ráj na zemi. Naprosto katastrofální situace vznikla na jaře 2005. Ředitel Jean-Marie Colombani, výrazný „eurooptimista“ a fanatický stoupenec francouzského“ ano“ návrhů euroústavy, otevřel stránky listu ostrým kritikům francouzských postojů. 30. května 2005, Colombani napsal ve svém úvodníku, že Francouzi „jsou všichni xenofobové“. Le Monde je ztracen.

Nyní se firma snaží rozprodat list některým komerčním časopisům, s nejistými a riskantními výsledky.