Samotnou elektrárnu mají tvořit dva bloky, každý o výkonu 1150 MW a bude postavena ruskými firmami ve spolupráci s evropskými dodavateli. V elektrárně mají být instalovány reaktory VVER 1000 generace „tři plus“ (reaktory VVER 1000 jsou také instalovány v Temelíně)

Ruská strana pokládá výstavbu elektrárny za významný geopolitický čin, kdy bude v centru Evropy postavena zcela nová atomová elektrárna. Dokazuje to také péči Moskvy o tuto oblast – prohlásil místopředseda výrobu pro energetiky ruské Dumy Konstantin Zajcev. Upozornil, že tato ruská enkláva, ze tří stran obklopená zeměmi EU, je zatím plně závislá na dodávkách energie z Pobaltí, především pak z Ignalinské atomové elektrárny, odkud dostává 30 % elektrické energie. Zastavení provozu Ignalinské AE v roce 2009 bylo jednou z podmínek pro vstup Litvy do EU.

Podle jeho slov bude s ukončením provozu Ignalinské elektrárny Litva odpojena z jednotného energetického systému Ruska, kde dosud je a bude zapojena na evropský systém UCTE. To v podstatě bude znamenat, že Kaliningradská oblast by byla energeticky blokována, protože pak by nemohla dostávat nezbytnou elektrickou energie vysokonapěťovými liniemi z Ruska vedenými přes území Litvy, jako je tomu dosud. Jak známo, technické charakteristiky evropského systému se od ruského systému liší a proto je nemožné, aby takový přenos mohl dlouhodobě fungovat.

Proto podle jeho slov udělalo Rusko, které má obavu, že by občané Kaliningradské oblasti zůstali bez elektřiny, tento bezprecedentní krok a investuje do rozvoje energetiky v oblasti kolem 5 mld euro. Znamená to také, že Rusko zde vytváří velké energetické centrum, které může být využito i pro potřeby ostatních zemí.

Není proto divu, uvedl Zajev, jestliže tento projekt vyvolal velký zájem také v Polsku a Litvě. Podle jeho názoru může být tato Kaliningradská atomová elektrárna postavena dříve než uvažovaná Ignalinská AE2, která by měl být společným projektem pobaltských zemí a Polska.

Uvedl také, že již byly zaznamenány i negativní ohlasy, když litevský premiér Kirkilas označil projekt Kaliningradské elektrárny za PR akci směřující proti stavbě Ignalinské AE2.

Podle Zajceva je za těmito slovy snaha zakrýt, že příprava projektu této elektrárny probíhá velmi pomalu. Jak je známo, již více než rok se nejsou účastníci projektu schopni dohodnout na svých podílech z výroby elektřiny a zejména pak na podmínkách jeho financování.

Pro úplnost je nutno dodat, že také Bělorusko nedávno oznámilo svůj úmysl vybudovat atomovou elektrárnu s tím, že první blok by měl začít pracovat již v roce 2016. V letošním roce by se měla vybrat lokalita a v dalším roce již začít stavět.

Bude také velice zajímavé sledovat, jak se k těmto plánům na výstavbu nových atomových elektráren v této oblasti postaví místní zelení. Již nyní se dá z prvních reakcí usuzovat, že ruský projekt se patrně stane důvodem pro zostření vztahů mezi pobaltskými zeměmi a Ruskem, neboť ruský projekt, pokud by začal být realizován, by mohl ohrozit plány na výstavbu společné atomové elektrárny pobaltských zemí a Polska. Na druhé straně by je ovšem mohl přivést k jednacímu stolu urychlit jejich licitace o tom, kolik kdo má platit. Uvidíme, co převáží....

podrobnosti ZDE