18. 4. 2008
Příčiny hladu na světě jsou hlubšíReakce na článek George Monbiota "Skutečnou krizí je globální hladovění." Tam, kde je největší nedostatek potravin, je způsobován nejen klimatickými podmínkami (ovšem ne, jak by se tento fakt pokoušeli zneužít klimakatastrofisté), ale především explozivním vzrůstem počtu obyvatel. Ten problém "přerozdělování zemědělských produktů" je tak obsáhlý, že nejde smysluplně popsat na pár řádcích. Jen snad toto: Potravinová pomoc těmto zemím současně ničí vlastní produkci potravin v těchto zemích. Čili dnes jsme svědky následků minulých desetiletí. |
Nejde dávat na stejnou úroveň krátkodobou pomoc při katastrofách, či následcích válečných konfliktů v zemích, kde existují stabilní civilizační struktury (jako tomu bylo kupříkladu po druhé světové válce ) s potravinovou pomocí do zemí, kde tyto struktury nejsou a mají následek v relativně brzké likvidaci místní zemědělské produkce, která se ovšem opětným zastavením pomoci obnovit nedá - opět z různých důvodů, které zde nebudu vypočítávat. Z lumpenproletariátu a obyvatel slumů nelze zpět udělat rolníky. Monbiotovi rovněž uniká, že onen nyní pociťovaný a podstatně více očekávaný nedostatek potravin je způsobován panikou na trhu. Je to podobný efekt, jako na burzách, kde stačí jen náznak něčeho, co omezuje důvěru a následují panické reakce. Mnoho zemí, jenž byly tradičními vývozci potravin pojednou zastavily, nebo prudce omezily vývoz. Nebude od věci podezírat, že mnozí spekulují s následným, ještě podstatnějším vzrůstem cen. Ale i bez spekulací je zde vidět jasný vliv oné slavné neviditelné ruky trhu - méně nabídky, větší poptávka. V dnešní situaci, vzniklé rozhodnutím m.j. současné americké administrativy (není v tom sama, EU jedná podobně) o výrobě "biopaliv", se ani nic jiného očekávat nedalo. Je nesmírně pokrytecké dnes dělat, že "jsme překvapeni" a soustřeďovat se na plané výzvy k nápravě. Výroba "biopaliv" je jeden z nejgeniálnějších triků ropného průmyslu - je známo, že na výrobu oněch "biopaliv" - a je jedno o jaké se jedná - se spotřebuje v lepším případě stejné množství ropných produktů. V horším případě větší. Argumenty, které tento fakt vyvracejí jsou postaveny na nebezpečné neznalosti technologických procesů, které panuje u obyvatelstva, bez ohledu na jejich stupeň formálního vzdělání. Je to podobné přesvědčení, že cena ujetého kilometru automobilem je vyčíslitelná cenou spálených pohonných hmot na daném úseku. To je fatálně mylný, nicméně velmi rozšířený způsob uvažování. Do ceny autem ujetého kilometru je třeba započítat spoustu jiných, tzv. skrytých nákladů, které řidič, tankující benzin nebere v úvahu. A tak je taky třeba vidět a spočítávat skutečné náklady na výrobu biopaliv. Celou tu tragikomedii s biopalivy nazývám koloběhem oleje v přírodě. S "kolaterálními škodami", jenž si mohou - ale to je zase jiná kapitola - přičíst na triko zástupy užitečných idiotů, kteří, nevěda co činí a především v "dobrém úmyslu, jenž jako vždy vede do pekel", iniciovali a pomáhali spoluvytvářet "dělostřeleckou přípravu" v nynější ofenzivě "nového světového pořádku". |