Na Prvního máje se v Británii konaly komunální volby a volby do skotského parlamentu a velšského národního shromáždění. Byla to po delší době první rozsáhlejší zkouška veřejného mínění britských občanů. Zřejmě v důsledku nepopulárního útoku proti Iráku přišla Labouristická strana v Anglii o téměř 800 komunálních křesel, většinou ve prospěch konzervativní strany, která je však zdemoralizována a rozhádána.

Mainstreamové politické strany byly šokovány neočekávaným vítězstvím rasistické a xenofobní British National Party, která získala ve městě Burnley v komunální radě sedm křesel - více, než jakákoliv jiná strana. Celkově získala BNP 11 křesel.

Tato extremně pravicová strana získala křesla v komunálních volbách i v některých jiných anglických městech - v Broxbourne, Sandwell a Stoke-on-Trent. Její volební zisky se sice celostátně nijak nepřibližují velkým politickým stranám a BNP se nestává jejich soupeřem, nicméně je výrazné vítězství BNP v Burnley pro tyto strany varováním.

Labouristická strana zvítězila v komunálních volbách ve Walesu, pomocí koaličního jednání si zřejmě udrží moc ve Skotsku (tam donedávna hrozilo, že v důsledku nepopulárního útoku na Irák nad labouristy zvítězí skotští nacionalisté a vyhlásí samostatnost Skotska), avšak přišla v Anglii o téměř 800 komunálních křesel během komunálních voleb, v nichž zaznamenaly mainstreamové strany smíšené výsledky a které byly úspěchem pro radiální levici i pravici.

I volební účast do skotského parlamentu a velšského shromáždění byla nízká, ve Skotsku 48 procent, ve Walesu 38 procent.

Zřejmě Belgičanům připadá pitomé, aby se po Prvním máji vraceli před víkendem do práce jen na jediný den. (V Británii funguje ve věci svátků taky podobný, z českého hlediska možná nepochopitelný princip: když padne nějaký svátek na sobotu či na neděli, je volno ještě následující pondělí, protože je přece neférové, aby lidi přišli o volný den jen proto, že svátek padl už na den pracovního klidu.)

V ČR dnešek volným dnem není; (v Británii byl První máj normálním pracovním dnem - volno mají Britové vždycky až následující pondělí po Prvním máji, aby byl květnový volný víkend dostatečně dlouhý.) Přesto však předpokládáme, že většina lidí bude v pátek na dovolené - proto jen aktualizujeme středeční vydání BL. Včera, ve čtvrtek, na 1. máje jsme však vydali z iniciativy Štěpána Kotrby samostatné prvomájové číslo, které je ZDE.

oslavila tato veřejnoprávní instituce ve čtvrtek na Prvního máje celodenním maratonem pořadů ze svých archivů, vybraných z období padesáti let své existence. Diváci mohli v "teleautomatu" volit ze dvou možných alternativ.

Pořady byly velmi dobře vybrány i uváděny (Marek Eben). Mnohaleté archivy jsou ovšem silnou stránkou veřejnoprávní televize. Navracení do minulosti bylo tentokrát provedeno docela mistrně, nemělo by to však být to jediné, co Česká televize umí dobře.

Kromě toho, předkládání těchto starých věcí české veřejnosti by mělo být jen prvním krokem. Jistě je opakované vysílání dobře známých televizních pořadů z různých dob televizní historie zajímavým argumentem do diskuse, do jaké míry utvářela Československá televize během posledních padesáti let jednotné kulturní a národní vědomí. Její role byla bezpochyby nesmírně silná koncem šedesátých let, až do příchodu tvrdé husákovské normalizace, kdy většinou lidi televizi po období intenzivní sledovanosti zase vypnuli. (Sám si vzpomínám, jak po několika letech, kdy jsme se všichni dívali na Československou televizi až do roku 1969 docela dychtivě, bylo po příchodu normalizace televizní vysílání nesledovatelné - jako by se televize tehdy specializovala na vysílání materiálu, který diváka od jeho sledování agresivně odrazoval a nutil ho, aby televizi vypnul.)

Viděl jsem včera ještě v Praze jakýsi normalizační vojenský film (snad to bylo v bloku "Táta pohraničník"). Tyto věci jsou dnes po právu zdrojem veselí - málokdo se však zamyslí nad tím, jak obrovským ponížením bylo pro televizní herce i zaměstnance muset se podílet na výrobě těchto produktů komunistické propagandy, a to - aby nebylo mýlky - i tehdy, jestliže se podíleli na jejich výrobě souhlasně a rádi.

Chtělo by to reflexi nad tím, proč to národ dělal a připouštěl - proč tak ochotně kolaboroval.

Historie padesáti let Česk(oslovensk)é televize není jen historií nezávazné zábavy, je i historií obrovského národního ponižování i pokusů se od něho osvobodit. Měla asi být příležitostí i k analýze, proč tomu tak bylo.

Tato příkrá tvrzení (s výjimkou posledního) jsou přinejmenším diskutabilní. A zevšeobecnění jim nesluší už vůbec.

(Autor je hlavním editorem Hospodářských novin.)

Nad novou "erotickou detektivkou" Michala Viewegha, kterou jsem v úterý přečetl během dvou a půlhodinové cesty autobusem z Brna do Prahy, mě napadla historka, která se vyprávěla o scénáristech amerického televizního seriálu Dallas. Ti se totiž prý po napsání mnoha desítek pokračování tohoto absurdně schematického, a zřejmě proto celosvětově nesmírně úspěšného seriálu velmi nudili, a tak v poslední fázi výroby těchto pořadů prý záměrně vzájemně soutěžili o to, kdo napíše nejpitomější a nejschematičtější pokračování ve snaze zjistit, jak extremní hloupost jim diváci ještě sežerou. Podobný přístup, zdá se mi, zaujímá k české veřejnosti Michal Viewegh, který ví, že si dámy v České republice koupí ve větších počtech jeho knížky, dnes už ať napíše snad cokoliv. Tak snad taky zkouší, jak velká hloupost mu ještě projde.

Traduje sa historka z roku 1973, podľa ktorej americký štátny tajomník Kissinger, sklamaný komplikovanou komunikáciou a rokovaním s nejednotnými európskymi štátmi, vyhlásil, že "Európa" (ako adresovateľný celok) neexistuje, pretože sa k jej predstaviteľovi nedá dovolať. Nie nadlho. Napredovanie Európskej únie (EÚ), ktorej hranice čoskoro obsiahnu veľkú väčšinu kontinentu, v oblasti spoločnej zahraničnej a bezpečnostnej politiky je očividné a vzbudzuje nádej na úspešné zavŕšenie. Hoci balkánska lekcia neovplyvnila vývoj EÚ do uspokojivej miery, iracký problém ju jednoznačne posunul vpred a motivoval jej členské krajiny k zásadným rozhodnutiam.

Predseda Konventu o budúcnosti EÚ Valéry Giscard d'Estaign začiatkom minulého týždňa šokoval verejnosť i samotný konvent zverejnením návrhov častí budúcej európskej ústavy, ktoré predtým neboli prerokované na pôde konventu. Nik sa nečudoval, že by na čele únie rád videl prezidentov a predsedov vlád členských krajín, namiesto rovnovážneho prerozdelenia moci medzi Európskym parlamentom, komisiou a radou. Jeho predstava ideálneho európskeho štátu je dávno známa.

Zastavení konopné represe a legislativní rozdělení drog podle reálné míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti. Tak zní hlavní požadavky letošního ročníku pražského happeningu Million Marijuana March (MMM), který se uskuteční v sobotu 3. května od 14:00 hodin na Letenské pláni v Praze.

Million Marijuana March je celosvětová akce za liberalizaci konopných drog, která proběhne ve více než 170. městech světa. V České republice se k Praze připojí také Brno, Plzeň a Třebíč. Letošní ročník MMM bude poprvé ve svojí pětileté historii zcela legální. Pořadatelům se podařilo získat smlouvu na pronájem Letenské pláně. "Vítáme, že nakonec došlo s úřady k dohodě, i když nebylo jednoduché je přesvědčit," sdělil koordinátor MMM Praha 2003 David Čermák.

2002

Poznámka ŠOK: O tom, že se přístup státu k legalizaci THC "mírně mění", svědčí i to, že Pražská informační služba přináší informace o konání MMM 2003 v sekci Různé akce v Praze... Sami pořadatelé akce netvrdí, že marihuana je 100% neškodná, avšak domnívají se, že by bylo dobré sestavit i seznam objektivních rizik jejího užívání. Nicméně: Nikdo se nikdy smrtelně nepředávkoval marihuanou. Tvrdými drogami, ať už legálním alkoholem, nebo ilegálním heroinem, se lidé smrtelně předávkovávají. Lidé se nestávají fyzicky závislými na marihuaně. Na tvrdých drogách, jako je například legální nikotin, nebo ilegální pervitin či heroin, vzniká zcela evidentně velmi těžce léčitelná fyzická závislost.

Americký ministr zahraničí Colin Powell se v úterý sešel v bruselském sídle NATO s evropskými kolegy. Francouzský deník Le Figaro byl mezi deníky, kterým Powell přinesl nový vzkaz. Základem další spolupráce mezi Spojenými státy americkými a Evropou musí být rekonstrukce Iráku.

Zlínské baťovské 1. Máje se začaly slavit 1924 Nikdy později, dle pamětniků, nedosáhly oslav baťovských. Jako důkaz něco z novin předválečného Zlína.

Autor je ze slovenské organizace Priama demokracia.

Toto je prohlášení Iráckého klubu v ČR.

Máchovo postavení v české literatuře se vždycky zdálo být kontroverzní - jako by jeho dílo nemělo absolutně nic společného s tradicí české poezie z devatenáctého století. Existenciální motivy, úvahy o nicotě, smrti, časnosti, vině a trestu jsou nesmírně moderní, jako by patřily nejméně do dvacátého století. Hudební struktura Máje, založená na integraci všech vrstev jazyka básně (jak to ukázal ve třicátých letech dvacátého století Jan Mukařovský) je neuvěřitelně složitá a nepřeložitelná do jiných jazyků.

Loupežník Vilém není český literární typ, napsal Josef Jedlička. Ani jeho družka Jarmila jím není. Přesto - nemůžeme Máchu jen tak beze všeho obejít. Vyjádřil za nás cosi skrytého a zapíraného a cosi z jeho díla nám přešlo do krve, třebaže jsme o to dvakrát nestáli a vůbec jsme to nefedrovali.

Jedlička pokračuje:

Josef - kdo to je? Jaké má jméno? Písmo svaté o něm mluví jako o potomku z rodu Davidova. V celém Písmě nenajdeme ani jedno slovo z jeho úst. Celá jeho charakteristika se v Písmě zužuje na informaci, že byl zasnouben s nazaretskou dívkou jménem Maria.

Podle tehdejších zvyklostí se zásnuby konaly dřív, než snoubenci začali spolu žít. I když byl Josef z Betléma, přestěhoval se do Nazareta, kde se zaměstnával truhlařinou, protože byl tesař. Byl to prostý, tichý, skromný muž, který si svědomitou prací vydělával na každodenní chléb. Jak byl však překvapen, když po jisté době poznal na své snoubence budoucí mateřství. Co si měl a mohl myslet?

V tom -- zřejmě "nelibém" -- "Mementu 3" bylo dvojí konstatování (teď v citacích nově kurzívou jen něco zdůrazňuji):

1. "Nedávno se k propagaci EU objevila jakási výtvarná dílka komiksového typu, která po kritice v Nově přestala být dále šířena. Ve veřejnoprávní televizi se ale setrvale objevují mj. krátké šoty (že by od slova "šotek"?), kde vybrané mediálně známé osobnosti na pár desítek sekund meditují o významu EU pro náš případný vstup do ní."
2. "Stojí za připomenutí, že zodpovědní lidé za účinné informace o EU si nedají práci ani v delších relacích. Když měli získat důchodci informace o výhodách vstupu do EU, rozvlekle se povídalo o tom, že když někdo bude pracovat ve čtyřech státech EU, že pak bude dostávat příslušný podíl odtamtud."

Autor reaguje na reakci z ministerstva zahraničních věcí na jeho předchozí článek .

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.