25. 4. 2003
O mediálním semináři v Příbramisobota 24.00: V pátek a v sobotu se konala v Příbrami mediální konference o stavu české žurnalistiky na začátku třetího tisíciletí, které se zúčastnili někteří čeští novináři a mediální analytici.
|
Páteční část semináře na gymnáziu v Příbrami zahájil novinář Jaroslav Veis, poradce Petra Pitharta, úvahou o nepříliš dokonalém stavu českých sdělovacích prostředků. Skutečnost, že ať se píše či hovoří v českých médiích o jakýchkoliv skandálech, stejně se nic nezmění, připsal Jaroslav Veis určité potřebě české společnosti začínat neustále znovu a zapomínat na veškeré chyby, příkoří a podvody minulosti. Veisův argument lze v podstatě parafrázovat výrokem Milana Kundery (cituji po paměti): "Nic nebude potrestáno a všechno bude zapomenuto." Veis hovořil o tom, že naděje novinářů, jako je on, za začátku devadesátých let, že by i v ČR mohla vzniknout podle vzoru anglosaských protestantských zemí kvalitní žurnalistika, se nesplnily, podmínky jsou v Čechách jiné. Zamyslel se nad tím, co znamená protestantská kulturní a pracovní etika a proč v zemích, kde funguje, většinou působí dosti kvalitní sdělovací prostředky. Hlavní úsilí českých médií v současnosti směřuje hlavně k tomu, upoutat divákovu či čtenářovu pozornost. V páteční podvečer se konala docela živá panelová diskuse s účastníky Martinem Komárkem a Romanem Jirešem z Mladé fronty Dnes, Vladimírem Justem, Jiřím X. Doležalem a Janem Čulíkem, kterou velmi dobře moderoval sedmnáctiletý student příbramského gymnázia Josef Šachta, jemuž se efektivně podařilo zvládnout občas docela energickou výměnu názorů. (Mediální seminář se v Příbrami konal právě na podnět studenta Josefa Šachty.) Hovořilo se o tom, zda čtyřicet let komunismu mělo či nemělo nějaký vliv na novinářskou praxi v Čechách po roce 1989, o tom, zda pokud někdo působil jako novinář už za komunismu, to nečiní jeho případný antikomunismus po roce 1989 z různých důvodů poněkud kontroverzní, dále mj. i o sporném způsobu privatizace listů jako Mladá fronta Dnes po roce 1989 a zda pochybný původ takových deníků má či nemá dodnes nějaký vliv na jejich integritu; a také o tom, co vytváří dobrého novináře, jaké by měl mít vzory a vzdělání a co by měl číst. Vladimír Just zdůraznil, že by se novináři měli hlavně vyhýbat pokleslému jazyku frází a otřelých bonmotů a zmínil se i o kritice A.J. Liehma, že české televize dávají příliš velký prostor politikům. Dodejme, že to dělá každý nepříliš dobrý novinář: není nic lehčího namísto vlastní samostatné analýzy nastrčit politikovi mikrofon a postavit ho před kameru a jeho výroky pak pasivně odvysílat. Dobrou novinářskou praxí však je nedovolovat politikům šířit svou propagandu bez kritického korektivu nezávislého novináře. Jiří X. Doležal kritizoval Britské listy, že publikují galerii "podivných postav", tedy tajných policistů, monitorujících demonstrace. Jan Čulík vysvětlil, že česká veřejnost má právo vidět zdokumentováno, tajnou policii jaké kvality si český ministr vnitra za peníze daňových poplatníků pěstuje. - Seminář pokračoval celodenním programem v sobotu, kdy zřejmě zlatým hřebem dne bylo vystoupení Martina Shenara, generálního ředitele vydavatelství "lifestylových" časopisů (Elle, Premiére, Marianne a Maxim) Hachette Filipacchi, který se zcela seriózně pokoušel přesvědčit publikum o tom, jak důležitou a vážnou věcí je publikace těchto tiskovin, například tvrdil, že jeho lifestylové časopisy "píšou o realitě" (avšak jen o její části). Shenar popíral, že jsou jeho tiskoviny hrubě manipulativní, avšak příklady z konkrétní praxe svých časopisů to přitom naopak potvrzoval. Vystupoval velmi korektně a odpovídal i na tu nejostřejší kritiku sice nepřesvědčivě, ale zdvořile. Studenti se bavili. - Při diskusi se účastníci shodli na tom, že snad největším problémem současné české žurnalistiky je závislost novinářů na PR vlivech, jimž je velmi obtížné se bránit. Děje se, že určitý denní list sice prozkoumá kauzu týkající se určité firmy, avšak neodváží se ji publikovat, protože firma listu začne vyhrožovat, že v němž přestane publikovat svou inzerci. Psychiatr a publicista Petr Příhoda vyjádřil názor, že korupční prostředí v České republice je prostě konstantou, s níž musíme dlouhodobě počítat, zařídit se podle toho a s ní žít. Internetový odkaz na stránky příbramského semináře je ZDE. |