|
21. 1. 2003
V německém zpravodajském týdeníku Der Spiegel najdete v těchto dnech množství fotografiích hrůz druhé světové války. Der Spiegel totiž tiskne šestidílný seriál o spojeneckém bombardování Německa. Téměř šedesát let po porážce nacismu se Němci nyní začínají zajímat o osud asi 600 000 civilistů, z nich přibližně 75 000 dětí, které zahynuly při spojeneckých náletech. Mnoho z těchto dětí se doslova uvařilo ve vodě, používané na hašení požárů. Německou diskusi reflektuje v těchto dnech Boston Globe (zde) a např. i New York Times (zde).
Jde zejména o tzv. "morální bombardování", jak ho nazval Winston Churchill, kobercové bombardování Německa, které zahájila britská RAF a podporovalo i americké letectvo. |
|
22. 1. 2003
Ruská tisková kancelář Interfax citovala ve středu nejmenovaný vysoký zdroj v ruském generálním štábu, podle něhož zaútočí Spojené státy a jejich spojenci na Irák, jakmile bude v Perském zálivu shromážděna armáda 150 000 vojáků. Operace se prý plánuje na druhou polovinu února, konstatoval zdroj a tvrdil, že je prý úsilí svrhnout Saddáma Husajna záminkou pro Spojené státy k tomu získat kontrolu nad iráckými ropnými poli.
|
|
21. 1. 2003
Poslyšte konkrétní příběh. Můj děda byl z osmi dětí, na studia si vydělával prací po nocích. Pak se ale dobře oženil, v šestatřicátém postavil v Mostě dům, otevřel právní kancelář a stal se váženým občanem. Dobrá kariéra. Máti měla dokonce německou vychovatelku. Za dva roky museli utéct, děda byl jednatelem Sokola a proto i na seznamu "nebezpečných Čechů". Tak si útěkem zachránili život a nějaké to šatstvo.
|
|
22. 1. 2003
Je nepochybné, že páteční prezidentská volba bude střetem dvou mužů, Václava Klause a Miloše Zemana. Ovšem Jaroslava Moserová, která se rozhodla do voleb také vstoupit, sehraje velmi důležitou roli.
Českému státu by velmi prospělo, kdyby oba bývalí premiéři už pochopili, co to znamená umění včas odejít. Miloš Zeman je pro svou stranu spíše přítěží a i po roce od svého zdánlivého odchodu ji spoutává vnitřními rozpory, které se během minulé volby jasně a zřetelně odhalily. Václav Klaus drží ODS zkrátka pomocí otěží otce-zakladatele a velice těžko si představuje, že by se měla stát stranou zcela bez jeho vlivu na vedení. |
|
22. 1. 2003
 První kolo prezidentských voleb je za námi a dnes už může být námětem opozdilého štiplavého komentáře. Vítězi Klausovi nebylo vítězství na nic, "jako podsvinče" - řečeno slovy Miloslava Ransdorfa - poražený Bureš bude zcela jistě kariérně odměněn v budoucnu za snahu a naivitu. Vladimír Špidla má o čem přemýšlet až do sjezdu své strany. V druhé volbě se o post prezidenta ČR budou ucházet tři kandidáti. Senátorka Jaroslava Moserová,nominovaná senátním Klubem otevřené demokracie, Václav Klaus za "jednotnou" ODS a Miloš Zeman za většinu volitelů ČSSD. Jaké jsou jejich šance? Pro kvalifikovanou prognózu je třeba vzít v úvahu dva faktory. Rozložení sil v Parlamentu na straně jedné a na druhé straně motivy a skutečné jednání poslanců a senátorů v předchozí volbě. A tím i jejich pravděpodobné chování v té následující. |
|
22. 1. 2003
U záložny lidé stáli Z fóra Britských listů |
|
21. 1. 2003
Od loňského roku je v lokalitě U Panelárny v karvinské městské části Nové Město budován objekt Romského kulturně-společenského a osvětového centra.Zásluhu na tom má Sdružení Romů Severní Moravy, které svoji činnost v tomto regionu rozvíjí od roku 1999.V současné době má více jak sto členů. Zakladatelé sdružení, mezi něž patří i známý karvinský podnikatel Milan Ferenc, si jako hlavní cíl stanovili zlepšení vztahů mezi většinovým obyvatelstvem a romskou populací. Toho chtějí dosáhnout především zlepšením vzájemné komunikace mezi Romy a ostatními skupinami obyvatel, ale také výchovou nové generace Romů, která bude svými znalostmi, vzděláním a dovednostmi plnoprávnou a rovnocennou součástí občanské společnosti.
|
|
21. 1. 2003
 Čtyřicet let po slavném podpisu Elysejské smlouvy mezi francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem a německým kancléřem Konradem Adenauerem, nynější prezident Jacques Chirac říká: "Motor běží na plné obrátky". Francouzská média chrlí reportáže, rozhovory, dokumenty, diskuse a historické fotografie. V pondělním rozhovoru pro Le Figaro prezident Chirac hlásí: "Naší ambicí je přestavět Evropu!"Byli to věční nepřátelé. Naposledy za posledních 30 let ale dokázali být hned dvakrát ve válce. Osmnáct let po ukončení té poslední, 2. světové války, ale přesto našli odvahu, která se zapisuje zlatým písmem do análů: francouzský prezident Charles de Gaulle a německý kancléř Konrad Adenauer podepsali 22. ledna 1963 smlouvu, která vstoupila do dějin jako Elysejská smlouva. |
|
22. 1. 2003
Tiskovou zpravu spolecnosti RadioMobil a.s. ze dne 20.01.2003 vnimame jako signal, ze RadioMobil je pripraven otevrit prostor pro dohodnuti podminek prijatelnych pro vsechny zainteresovane strany. Pripravujeme proto komplexni navrh podminek, za kterych jsme ochotni i nadale vyuzivat sluzeb site T-Mobile. Beze zmeny podporujeme bojkot 28.01. s tim, ze v dane situaci bojkot uz nebude pouze negativnim projevem nespokojenosti, ale naopak pozitivni podporou vsem zmenam, ktere maji vest k prehodnoceni rozhodnuti spolecnosti RadioMobil a.s. zverejneneho dne 27.12.2002. Za zainteresovane zakazniky RadioMobilu Jiri Hubka Roman Joura 22.01.2003 |
|
21. 1. 2003
V současných tzv. aktuálních mediálních tématech poněkud zapadly do ústranní sporadické informace o vzniku Spolku Karlín, který se chce podílet na obnově této čtvrti a sdružuje především občany a subjekty postižené povodní v této části Prahy. Úroveň mediální reflexe této události, ukazuje na stále přetrvávající problém nedostatečně upřímného zájmu českých médií o veřejnoprávní témata v občanské společnosti.
Avšak zničující povodeň v Karlíně, v médiích bohatě ilustrovaná a popsaná, byla jen začátkem dalších závažných problémů, které s sebou vodní živel přinesl do každodenního života povodní postižených občanů. Zdá se, že ten však již není tak čtenářsky čtivým tématem, kterému by se česká média a nakonec i odpovědné instituce sami věnovali. Britské listy přinášejí úplnou verzi Prohlášení, s kterým předstoupil Spolek Karlín v prosinci minulého roku před veřejnost. Na snímcích ve FOTOGALERII z prosincového jednání Spolku Karlín v sále hotelu Bonsai je dobře vidět rozsah povodňového poškození interiéru. Podobná situace je ve všech budovách v Karlíně a vzájemná setkání spolku tak dostává zcela autentický ráz. |
|
22. 1. 2003
Dánský Výbor pro vědeckou nepoctivost v minulých dnech odsoudil (viz zde) známou knihu dánského statistika Bjorna Lomborga The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog) (Cambridge University Press, 2001), v níž autor argumentoval, že s ekologií planety Země nejsou žádné problémy a že bědující litanie ekologů, předvídající zkázu této planety, jsou bezpodstatné a nemají oporu v datech. Lomborgova kniha vyvolala celosvětově intenzivní diskusi. Byla s nadšením recenzována v listě Washington Post, New York Times a v týdeníku Economist. Dánský Výbor pro vědeckou nepoctivost jednal o tom, zda se tato kniha vůbec dá považovat za "vědeckou". Vědci, zkoumající tuto knihu, konstatovali, že Lomborg prý většinou cituje jen mediální, a tedy nevědecké zdroje. Vyčetli mu také, že správný vědec nejprve publikuje svá zjištění v zavedených vědeckých časopisech, kde je vystaví kritice od svých kolegů, a ten, kdo se diskusi o svých závěrech vyhýbá okamžitým publikováním knihy, je neseriózní. Např. časopis Reason je nyní dánským verdiktem šokován: vidí v něm návrat k protireformační nesnášenlivosti a stalinské vědě, tak nechvalně proslavené svou podporou Lysenkovi (viz zde). Britský konzervativní týdeník Economist poukázal na to, že jediné, čeho se Lomborg dopustil, bylo, že poměřil "litanii" ekologického alarmismu, jemuž je neustále vystavována veřejnost, množstvím neověřených údajů o této planetě. A litanie pak vypadá prý velmi nepřesvědčivě. Economist kritizuje i skutečnost, že dánští vědci své rozhodnutí prý nepodpořili žádnými fakty, ale založili ho v podstatě jen na synopsi čtyř článků, které loni vyšly v časopise Scientific American. Lomborgovu reakci (viz www.lomborg.com) se panel dánských vědců neobtěžoval zveřejnit, ani se jí nezabýval. Rozhodnutí dánských vědců je podle Economistu nekompetentní a ostudné. Obdobně reagovala celá řada dalších sdělovacích prostředků, viz např. zde, zde, zde, zde a zde, naopak tyto stránky poukazují na to, že je prý Lomborgova kniha pochybná, jak usoudili mnozí vědci, a že se mnozí novináři ztrapnili, když ji po jejím vydání začali nekriticky vychvalovat. Kde je pravda? |
|
22. 1. 2003
Denne potkavam deti navstevujici tak 6. rocnik ZS se zapalenou cigaretou v ustech. Tvari se pritom sebejiste, ponevadz tim, ze porusili tohle tabu, ziskali na sebeduvere. Vim to dobre, ponevadz si na tento detsky vzdor pamatuji z dob, kdy jsem sam byl, jak se rika, za skamny.
Blahove deti ! Prave s timto jejich vzdorem pocitaji na ne cilene tabakove reklamy. Kovbojove, modrave dalky, svezi vzduch(!) a svoboda(!). To je ale jen jedna pricina detskeho koureni. |
|
22. 1. 2003
Ako bolo možné očakávať, Pavol Rusko so svojou "televíznou stranou ANO" včera neopustil vládnu koalíciu, ani po maximálne závažných obvineniach, ktoré vzniesol voči svojim partnerom, že mu odpočúvajú telefón a zbierajú naňho kompromitujúce materiály. Jedným z motívov, prečo ostať, mu zrejme bola aj črtajúca sa situácia - že by bol nahraditeľným. Je smutnou tradíciou slovenskej politiky, že na to, aby sa stal človek cez noc "demokratom", stačí odísť z radov Mečiarovho HZDS. Jeden z takýchto roky a roky verných mečiarovcov, teraz cíti príležitosť stať sa jazýčkom na parlamentných váhach.
|
|
21. 1. 2003
Ivan Müller
Vítězslav Horn, Jak jsem přežil, Život českého lékaře
nakladatelství Šimon Ryšavý, 1. vydání, cena 229 Kč, Brno 2002, 267 stran. Paměti uznávaného evropského osteologa profesora Vítězslava Horna překvapují provokujícím stylem a suchým anglickým humorem. Nelze se od nich odtrhnout do poslední kapitoly. Profesor Horn prožil ve své vlasti celkem pět revolucí a pět odlišných státních režimů. Po dětství v demokratické první republice, ovlivněné nekritickým hodnocením jejich zakladatelů, prožil počátky školní docházky v dobře situované česko-rakouské rodině lékaře a budovatele jihlavské chirurgie. Z období jeho prvotního vzdoru pocházejí i jeho kritické připomínky k nacionalismu, šovinismu ale i obdiv k prorockým představám Palackého austroslavismu jako hrázi proti německému a později ruskému imperialismu. |
|
21. 1. 2003
Vítězslav Horn
Jedině maminka to kalné dopoledne, 15. března 1939, nevypadla z konceptu. Ostatní byli tváří v tvář realitě jakoby zaskočeni, přestože podobný vývoj se dal očekávat. Maminka byla vždy realistka. Když jsme byli všichni doma, zavolala nás děti a prohlásila strašnou češtinou: "Tak deticky, od tedka se u nás bude mluvit jen cesky!" Nám to tehdy samozřejmě nebylo k smíchu, cítili jsme, že to má mnohem hlubší smysl. Maminka se v tu chvíli totiž chopila iniciativy a de facto převzala odpovědnost za celou rodinu. Nedělala to okázale, takže otec se stále mohl domnívat, že o všem rozhoduje on.
Ukázky z právě vydané knihy
Jak jsem přežil, Život českého lékaře
Autor Vítězslav Horn (1929) patří k předním evropským osteologům. |
|
21. 1. 2003
U nás v Kanadě je známá tato adresa pro protiválečné petice (v angličtině): píše Miloš Kaláb a pokračuje: Zúčastnil jsem se - dává to příležitost napsat vlastní zprávu "národním a světovým politikům". Právě jsem dostal dopis účastniků z demonstrace v Torontu a podle televizních zpráv se demonstrovalo i na kanadských prériích, kde se normálně přiliš často nedemonstruje... Vím, že nemáte moc volného času, přesto kopíruji níže seznam velice dobrých stránek ze známých amerických novin: Democracy in ActionLet the Inspections Work, for more information: MoveOn Bulletin Archives
EPIC - the Education for Peace in Iraq Center
The National Priorities Project Recent News ReportsThe United States of America has gone mad
Happy Imbeciles At War
Cost of War could reach $1.6 Trillion
Most Unconvinced on Iraq War - LA Times Poll
'No Smoking Gun' So Far, U.N. Told
|
|
22. 1. 2003
Nedávno jsem slyšel recitovat nádhernou báseň, vyjadřující bolest nad pohromou, kterou byly pro Prahu srpnové záplavy. Její verše prozrazovaly hloubku prožitku, jímž byl básník zasažen. Překvapila mě její vroucnost, protože bych nečekal od cizince tak citlivou odezvu na neštěstí, jež Prahu postihlo. Napsal ji totiž kubánský básník David Paulovich, který v Praze plní nevděčnou úlohu oficiálního zástupce Castrovy Kuby. Ve středu 22. ledna Václav Havel přijme jiného kubánského intelektuála, představitele jiné Kuby, Kuby Castrových odpůrců, předního disidenta Oswalda Payá Sardinase, jehož již dříve navrhl na udělení Nobelovy ceny míru. |
|
22. 1. 2003
Pořádá ho sdružení Vysokoškolští humanisté v sobotu dne 25. ledna 2003 od 13 hodin v Humanistickém centru Narovinu (kulturní sál Smíchovského nádraží, Nádražní 1, Praha 5). Je to nevýdělečná akce, organizovaná dobrovolníky. Českým "adoptivním" rodičům dětí v Guinei budou předány dopisy a obrázky od adoptovaných dětí; uskuteční se výstava dětských obrázků z projektu Adopce afrických dětí, dozvíte se informace o výpravě Proafrica 2003 a budou se promítat videofilmy z oblasti, kde se uskutečňují projekty pro Afriku. |
|
20. 1. 2003
2003: "Nechť je to právě US-DEU, která jako první strana v této zemi konečně pochopí proč se naše společnost stále ještě dělí na "my a oni", proč polovina voličů rezignovaně nejde k volbám, neboť "není koho volit", proč lidé odmítají své politiky a politiku vůbec jako "svinstvo". "
2002: "Zlé však je, že v důsledku chování našich politických "elit" lidé ztratili i víru i naději, že politika může být slušná a chvályhodná nesobecká práce pro vyšší cíle, než pár ministerských křesel, veřejných zakázek a postů ve správních radách.
Propásne-li US-DEU šanci pomoci rozvíjení demokratické občanské společnosti a změnit politické klima a kulturu této země, zmizí v dějinách jen jako jedna z celkem bezvýznamných a (přes vládní účast) neúspěšných stran přelomu století."
2001: "Chtěl bych, aby bylo méně handlů, více otevřenosti, aby bylo více solidarity, abychom se v něčem změnili, abychom přestali myslet na politiku jako zdroj vlivu prestiže moci výhod. A abychom se spojili s občanem, abychom chodili mezi lidi, abychom s mini mluvili, abychom jim vysvětlovali, co chceme a nemysleli si, že to musíme dělat jenom jednou za čtyři roky. Je třeba, abychom získali občana a ne legitimitu pouhých 51% nějaké chytré koalice. Bez toho se sice neobejdeme, ale my je nedostaneme. A říkáme-li, že chceme změnit tuto zemi, vážení přátelé, změňme sebe."
Ucházet se o práci ve vedení Unie svobody - DEU v její dnešní situaci vyžaduje mít alespoň dvě vlastnosti: odvahu a optimismus. Kandidáta Theo Formánka opustily obě. Kandidovat chtěl, nakonec nekandidoval. Projev si napsal (přepsal do uhlazenější podoby ten, který přednáší už nějaký ten čas), ale nakonec jej nepřednesl. Proč? Není to u něj poprvé... Odpověď je schpen dát jen on sám. Vytvořil si vizi pravicové strany, opírající se o přímou demokracii - o odpovědného, aktivního, pracovitého, nadšeného pravicově idealistického občana. Unie svobody se ukázala (už daleko dříve) nedostatečně odvážnou a nedostatečně pravicovou. Není ani dostatečně levicovou - jakou tedy vlastně je? Je ještě vůbec? Formánkovy projevy, jako jedny z mála v Unii svobody - nepostrádají jasnozřivou logiku a vizi, kudy směřuje vývoj politiky - od parlamentní k participativní demokracii. Možná je to tím, že Formánek je informatik a dokáže díky znalosti telekomunikačních a informačních technologií dohlédnout dál, než ti, kteří mají vždy jediný "ten pravý" recept na pravdu. Dnešní doba byrokratických elit si ale nežádá ani věrozvěstů, ani proroků. Mnoho z nich bylo - i v historii upalováno jen proto, že nechtěli obhajovat trůny a posliovat moc dogmat. Co jim bylo platné, že po nich pojmenovali náměstí či vstoupili do učebnic dějepisu, když svůj život skončili na hranici, aniž by koho přesvědčili o své pravdě... Formánek, přes svou deklaraci pravicovosti je svou vizí přímé demokracie levicovější, než sám tuší. Stejně jako jeden z čelných představitelů ODA, bývalý poslanec Kužílek, nadšený propagátor zákona 106/99 Sb.. Protože Formánek neobhajuje individuální, elitářské pojetí moci, vlastní pravici, on křísí do 21. století velmi nebezpečnou tezi, že všechna moc patří lidu... Chápe "obyčejného občana", cítí onu "mízu" politiky s neomylností onoho upáleného proroka. Snad je to dáno jeho právě až anarchistickým přístupem k "trůnu", snad v tom zahrála svou roli i informatika a internet... A právě v duchu této logiky a v duchu obhajoby "trůnu" pro několik mocichtivých Theo Formánka nemohla nikdy Unie svobody zvolit do svého předsednictva. Formánek podává čtnářům Britských listů skličující analýzu vnitřních problémů US-DEU jen tím, že pojmenovává problémy uvnitř strany a s podrobným, idealisticky upřímným viděním "insidera" bilancuje i nabízí určité řešení, na které ale už stejně nedošlo. Ministři si totiž v tu chvíli museli držet vládní křesla oběma rukama, i když možná o ně za několik týdnů přijdou stejně. Politické poměry v české kotlině se turbulentně mění. Jako počasí v této "zimě"... Theo Formánek je už ale "mimo hru". Kde se objeví příště? KOŠ
(Poznámka JČ: Nevím, co je "levicového" na běžném demokratickém přesvědčení, že nositeli moci jsou občané a politikové jsou jen jejich jménem její vykonavatelé.) |
|
20. 1. 2003
Motto: "You can't be held responsible for what your parents do" "Nejste odpovědni za to, co dělají vaši rodiče" reakce jednoho britského občana po přečtení tohoto textu. Jenže nežije v České republice... Co si máte počít, byl-li váš dědeček přesvědčený stalinista? Je to snad i vaše osobní vina? (To sotva, přesto je to -- zcela neférově -- v české společnosti těžké břemeno.) Filmový dokumentarista Martin Štoll (1973), vnuk stalinistického literárního dohližitele, akademika Ladislava Štolla, byl v prosinci roku 2002 hostem University of Glasgow a kromě filmových přednášek (Propaganda a totalita, Česká dokumentární škola, Co může Východ nabídnout Západu?) dne 5. prosince 2002 tam poprvé veřejně rozvedl osobní úvahu nad "problematikou předků" ve své rodině. Mluvená přednáška se stala základem tohoto autorizovaného a doplněného textu, který si zachovává podobu ústního projevu. Na konci listopadu jsem jako nakladatel domlouval počet kusů naší nové knížky na vánoční trh v náchodském knihkupectví. Paní vedoucí využila přítmí a intimní atmosféry k důvěrnosti: "Chtěla bych se Vás na něco zeptat..." Přiznám se, tušil jsem, co přijde. "Že nemáte nic společného s tím Ladislavem Štollem?" |
|
20. 1. 2003
Lubomír Machala,
Literární bludiště: Bilance polistopadové prózy. Nakladatelství Brána/Knižní klub, 2001 Lubomír Machala, odborník na českou literaturu z olomoucké univerzity, se pokusil o to, co někteří považují za nemožné: odvážně vstoupil do chaotického prostoru české literatury, jak se rozvinul od pádu komunismu, a pokusil se svou knihou Literární bludiště poskytnout čtenáři základní orientaci o tom, co se v české literatuře za posledních deset dvanáct let děje. Je to čin skutečně průkopnický, neboť je opravdu sporné, zda vůbec je možno hodnotit a kategorizovat nejnovější literaturu (některé literární katedry na britských univerzitách jsou natolik extremní, že vůbec nevyučují literatuře, vzniklé za posledních padesát let; namítají, že dosud není dostatečný odstup, aby bylo možno novější literární díla kompetentně hodnotit. Ten přístup je ovšem poněkud přehnaně opatrný: analytik, který se zajímá o to, čím daná společnost žije v současnosti, nemůže dost dobře ignorovat její nejnovější kulturní projevy.) Otázkou ovšem zůstává, jaký vůbec význam má nejnovější česká literatura pro život společnosti: od pádu komunismu ztratila literatura svou zástupnou, politickou funkci a není asi přehnané říci, že živoří marginalizovaně na pokraji společnosti. Vychází-li nový román v nákladu cca 400 výtisků, vliv na život společnosti bude mít asi dost malý. Odborníci na českou literaturu však poukazují na to, že malý zájem o literaturu může být i důsledkem toho, že kromě toho, že školy lidi dnes neumějí naučit, k čemu je literatura, lidé ani nevědí, co vlastně vychází, a nedovedou se v současné literární produkci orientovat. Z tohoto hlediska je Machalova příručka pro čtenáře velkou pomocí. Autor svou knihu rozdělil do osmi kapitol; přibližně třetinu jeho knihy obsahují užitečné bibliografické informace. |
|
21. 1. 2003
Vytvořili jsme v archívu BL nové téma "Česká literatura) (viz zde) a přiřadili jsme k němu všechny články s literární tematikou, které v našem časopise vyšly od zprovoznění nového redakčního systému začátkem října 2001. (Na archivu z doby předtím se pracuje.) |
|
19. 1. 2003
Marián Repa
Ak sa pred posledným republikovým predstavenstvom HZDS-ĽS zdalo takmer isté, že v poradí štvrté vnútrostranícke zemetrasenie je neodvratné, napokon sa ukázalo, že napriek hlbokým trhlinám, meno Mečiar je stále dostatočne pevným amalgámom hnutia. Počas predchádzajúcich dvoch dní intenzívnych rokovaní v Púchove však ani maxonovci, ani tkáčovci nedospeli k spoločnej predstave, ako zvaliť ,,starého" z predsedníckej stoličky.
|
|
22. 1. 2003
Otázka legitimity demokratickej moci na jednej strane, ako tvrdil už Max Weber, nefunguje bez možnosti minimálneho súhlasu ovládaných s vládnucimi. Na druhej strane sa prvky priamej demokracie, o ktorých zavedenie do Ústavy Weimarskej republiky sa Weber osobne zasadil, stali príčinou jej zániku.
Dejiny minulého storočia dokazujú, že uplatňovanie referenda nielen riešilo mnohé otázky, ale bolo aj zdrojom sociálnej demagógie a manipulácie "s vôľou ľudu". Stačí sa pozrieť do susedného Rakúska. Skrátka, medzi demokraciou a referendom neexistuje jednosmerná väzba. Záleží na kontexte. Ak by bezprostredná vôľa ľudu bola totožná so záujmami žijúcich a ešte nežijúcich ľudí, susedských štátov a budúcnosti krajiny, potom nepotrebujeme strany, parlament, ani vládu. Ale práve tieto inštitúcie budeme potrebovať pri riešení petície za konanie referenda do NATO, pretože nejde o dve rovnocenné referendá. |
|
19. 1. 2003
Členstvo v NATO ovplyvní náš politický vývoj na desaťročia dopreduPo viac ako desať rokov panoval na Slovensku názor, že proti sebe stojace politické tábory sú zákopmi, z ktorých možno druhých len ostreľovať, nikdy nie s nimi diskutovať či nedajbože spolupracovať. Výzva za referendum o NATO tento návyk narušuje a s drzou samozrejmosťou sa tvári, ako keby sme nežili v stave studenej občianskej vojny, ale v normálnej spoločnosti. Už týmto sebavedomým vykročením von zo zákopu a do ovzdušia, ktorým ešte svištia guľky, vykonala výzva obrovský kus práce pre pluralitu a demokraciu na Slovensku.
|
|
20. 1. 2003
Leszek Miller -- po úspechu v Kodani odchod z politiky?Niekoľko dní pred Vianocami prežíval poľský premiér Leszek Miller svoju hviezdnu hodinu, keď sa mu podarilo úspešne zavŕšiť predvstupové rokovania s EÚ. Tesne po sviatkoch však okolo neho prepukol škandál, ktorý sa môže skončiť jeho politickou smrťou.
Gazeta Wyborcza zverejnila zápis zvukového záznamu rozhovoru filmového producenta Lewa Rywina so šéfredaktorom tohto najvplyvnejšieho poľského denníka Adamom Michnikom, v ktorom požadoval od Michnika úplatok vo výške 17,5 milióna dolárov za vypustenie ustanovení zakazujúcich súbeh vlastníctva novín a televíznych staníc v navrhovanom mediálnom zákone. Gazeta Wyborcza má pritom záujem o kúpu komerčnej televízie Polsat. |
|
20. 1. 2003
Sedemdesiat rokov od nástupu nacistov k moci 1.Spomienky na nacizmus nepatria iba do histórie, ale sú stále aktuálne prítomné. Stačí si napríklad pozrieť programy televíznych staníc vo svete. Na obrazovkách vidíme boje druhej svetovej vojny a hrôzy koncentračných táborov určených na vyhladenie celých národov.
Lenže nielen na televíznych obrazovkách môžeme vidieť neonacistov, ich pôsobenie cítiť v každej európskej krajine, dokonca aj v Rusku, ktoré si chcel Hitler podmaniť a jeho obyvateľstvo buď zotročiť, alebo vyhubiť. Neonacisti sú dnes zdanlivo rovnako komickí ako ich predchodcovia po prvej svetovej vojne. Zdá sa, že primitívni mladíci s holými lebkami sú síce brutálni bezočivci, no hrozbu, že by niekedy nastolili "svoju" vládu, ešte nevyslovili. No v roku 1922 v Taliansku a v roku 1933 v Nemecku sa už čosi podobné stalo. Môže sa zopakovať konštelácia politických okolností, ktorá by v niektorej krajine nastolila podobný režim? |
|
5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční. |
|
16. 1. 2003
Od začátku února budou k dispozici Britské listy uživatelům v tištěné formě ve videokavárně v Příbrami, Dlouhá ulice 93, Příbram 2, napsal nám Tomáš Božek. |
|
5. 1. 2003
Děkujeme všem, kteří v roce 2002 podpořili svými dary provoz Britských listů. Apelujeme na všechny čtenáře, aby nám na provoz BL finančně přispěli. Všichni spolupracovníci časopisu na něm pracují ve veřejném zájmu zadarmo, případně ho dotují z vlastních zdrojů, někteří velmi podstatně. Finanční dary nám umožní dělat více práce ve veřejném zájmu s větším počtem spolupracovníků a profesionálněji.
Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. |
|
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 22. 1. 2003 | Prezidentská volba: Události minulé nám ukazují, jak mohou vypadat události budoucí | Petr Baubín | |
| 22. 1. 2003 | Finančnice - na motivy K.J. Erbena | ||
| 22. 1. 2003 | Dánsko a Amerika: zamlžuje aktivismus pravdu? | ||
| 22. 1. 2003 | Kuba a ČR: Studená válka neskončila | Zdeněk Jemelík | |
| 22. 1. 2003 | Úvaha presidentská: O prospěchu obce | Jakub Žytek | |
| 21. 1. 2003 | Byla válka proti Hitlerovi vedena morálně? | ||
| 21. 1. 2003 | Jak jsem přežil | Vítězslav Horn | |
| 21. 1. 2003 | Lékařský život v Československu zbavený mýtů | Ivan Müller | |
| 21. 1. 2003 | Jak má rodina nevyhnala sudetské Němce | Petr Říha | |
| 21. 1. 2003 | Elysejská smlouva: Zaburácí znovu francouzsko-německý motor? | Josef Brož | |
| Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 22. 1. 2003 | Interfax: "Američané zaútočí na Irák v únoru" | ||
| 21. 1. 2003 | Zabíjení v Iráku: optimistická varianta | František Roček | |
| 21. 1. 2003 | Vést či nevést válku proti Iráku? | Miloš Kaláb | |
| 20. 1. 2003 | Irák: operace na zákaznickém principu | František Roček | |
| 20. 1. 2003 | Observer: Je nutno zaútočit na Irák | ||
| 18. 1. 2003 | Arabské země chtějí, aby Saddám Husajn odstoupil | ||
| 17. 1. 2003 | Přihlásí se Česká republika po 35 letech opět k Brežněvově doktríně? | Mojmír Babáček | |
| 17. 1. 2003 | Protiválečné petice | ||
| 17. 1. 2003 | Tři pohledy na jednu možnou válku - vyberte si | Jan Kasal, Jaroslav Tvrdík | |
| Volba prezidenta ČR | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 22. 1. 2003 | Úvaha presidentská: O prospěchu obce | Jakub Žytek | |
| 22. 1. 2003 | Prezidentská volba: Události minulé nám ukazují, jak mohou vypadat události budoucí | Petr Baubín | |
| 20. 1. 2003 | TV media o víkendu: Klaus ve Šponě, Zeman ve zprávách | Josef Trnka | |
| 20. 1. 2003 | Další runda v pátek | Ivan Korč | |
| 19. 1. 2003 | Škromach se necítí na vystřídání Špidly | ||
| 19. 1. 2003 | Předsedou US-DEU se stal místopředsedseda vlády Mareš | Štěpán Kotrba | |
| 18. 1. 2003 | Unie svobody na křižovatce | Petr Baubín | |
| 18. 1. 2003 | Miloš Zeman byl nominován do druhé prezidentské volby | Štěpán Kotrba | |
| 15. 1. 2003 | Všechna tři kola prezidentské volby skončila bez výsledku | ||
| 14. 1. 2003 | Co je přímá demokracie? | Jiří Polák | |
| Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 22. 1. 2003 | Finančnice - na motivy K.J. Erbena | ||
| 21. 1. 2003 | O (české) literatuře v Britských listech | ||
| 20. 1. 2003 | Co číst a k čemu to vést | Jan Čulík | |
| 20. 1. 2003 | Třicet let bojů s Ladislavem Štollem aneb Jak s tím můžete žít? |
Martin Štoll | |
| 13. 1. 2003 | Česká literatura v postkomunismu | Petr Bílek | |
| 13. 1. 2003 | Příjemnou a zajímavou sobotou v Londýně | Jan Čulík | |
| 7. 1. 2003 | Nové myšlenky a směry při studiu české kultury, jazyka a literatury | ||
| 3. 1. 2003 | Milan Kundera a jeho Nevědomost: Láska a odpor k vlastnímu hnízdu | Jan Čulík | |
| 18. 12. 2002 | Česká poesie v předvánočním Stockholmu | Jana Witthed | |
| 12. 12. 2002 | Totalita v nás: Multibestia triumphans et incorporata | Jan Čulík st. | |
| Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 17. 1. 2003 | ŠKOLSTVÍ: Nízké platy učitelů odnesou především žáci | Radek Sárközi | |
| 14. 1. 2003 | České školství versus Charta učitelů z roku 1966 | Radek Sárközi | |
| 14. 1. 2003 | České a britské školství: Stačí srovnávat | Jaroslav Vávra | |
| 8. 1. 2003 | O čekání na důstojné učitelské platy, na důstojné hodnocení učitelů, ale nejen o tom | Jaroslav Vávra | |
| 3. 1. 2003 | Čeští studenti: "Skotská pohádka" | Jan Čulík | |
| 3. 1. 2003 | Platy učitelů | Radek Sárközi | |
| 14. 12. 2002 | Založení Učitelského odborového klubu - ASO | ||
| 26. 11. 2002 | Stávková pohotovost v SOŠ na Praze 3 | ||
| 20. 11. 2002 | Ve jménu (vysokoškolského) zákona | Topí Pigula | |
| 30. 10. 2002 | (Britské) univerzity "potřebují vybírat vysoké školné, mají-li obstát v mezinárodní konkurenci" | ||
| Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 15. 1. 2003 | I na ženách se teď zkouší viagra... | ||
| 7. 1. 2003 | Z vězení v Afghánistánu do vězení v Americe | ||
| 27. 11. 2002 | Nigérie: má být popraven novinář | ||
| 27. 11. 2002 | Feminismus, muslimský fundamentalismus a soutěž Miss World - už jen v třetím světě | ||
| 26. 11. 2002 | V Londýně nebo v Africe, soutěž Miss World je stále ponižující | ||
| 21. 10. 2002 | Sex nebo vztah? | ||
| 2. 10. 2002 | Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích | ||
| 29. 9. 2002 | Feminismus - zbraň ženské emancipace | Jean Bethke Elshtain | |
| 23. 9. 2002 | Feminismus jako "mediální bublina" | Eva Presová | |
| 22. 9. 2002 | Británie: další smrt malého dítěte, další selhání sociálních služeb | ||
| Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 18. 1. 2003 | Národní knihovna má problém s chápáním svého poslání v digitální době | Štěpán Kotrba | |
| 6. 1. 2003 | Inzerát (na dům, ve kterém už nechci bydlet) | Jiří Koubek | |
| 16. 12. 2002 | Digitální média veřejné služby III. | Zdeněk Duspiva | |
| 16. 12. 2002 | Soudnost, pane Berko, soudnost! | Štěpán Kotrba | |
| 13. 12. 2002 | "Pekařství " nebo "ČT"? | Jiří Koubek | |
| 13. 12. 2002 | KAUZA: Ostravská ČT | ||
| 12. 12. 2002 | Milan Bouška: Propustili mě z ČT, protože ve mně viděli cizorodý element | Jan Čulík | |
| 7. 12. 2002 | Hrůzné informace o řediteli brněnského studia ČT | Zdeněk Drahoš | |
| 5. 12. 2002 | Kterak Jan Čulík pomáhal České televizi pochovat Netopýra | Karel Mašita | |
| 4. 12. 2002 | Nával do televízneho kresla | Lubomír Sedláčik | |