21. 1. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 1. 2003

Pravicová zima a vidina jara pro stádo lumíků

2003: "Nechť je to právě US-DEU, která jako první strana v této zemi konečně pochopí proč se naše společnost stále ještě dělí na "my a oni", proč polovina voličů rezignovaně nejde k volbám, neboť "není koho volit", proč lidé odmítají své politiky a politiku vůbec jako "svinstvo". "

2002: "Zlé však je, že v důsledku chování našich politických "elit" lidé ztratili i víru i naději, že politika může být slušná a chvályhodná nesobecká práce pro vyšší cíle, než pár ministerských křesel, veřejných zakázek a postů ve správních radách. Propásne-li US-DEU šanci pomoci rozvíjení demokratické občanské společnosti a změnit politické klima a kulturu této země, zmizí v dějinách jen jako jedna z celkem bezvýznamných a (přes vládní účast) neúspěšných stran přelomu století."

2001: "Chtěl bych, aby bylo méně handlů, více otevřenosti, aby bylo více solidarity, abychom se v něčem změnili, abychom přestali myslet na politiku jako zdroj vlivu prestiže moci výhod. A abychom se spojili s občanem, abychom chodili mezi lidi, abychom s mini mluvili, abychom jim vysvětlovali, co chceme a nemysleli si, že to musíme dělat jenom jednou za čtyři roky. Je třeba, abychom získali občana a ne legitimitu pouhých 51% nějaké chytré koalice. Bez toho se sice neobejdeme, ale my je nedostaneme. A říkáme-li, že chceme změnit tuto zemi, vážení přátelé, změňme sebe."

Ucházet se o práci ve vedení Unie svobody - DEU v její dnešní situaci vyžaduje mít alespoň dvě vlastnosti: odvahu a optimismus. Kandidáta Theo Formánka opustily obě. Kandidovat chtěl, nakonec nekandidoval. Projev si napsal (přepsal do uhlazenější podoby ten, který přednáší už nějaký ten čas), ale nakonec jej nepřednesl. Proč? Není to u něj poprvé... Odpověď je schpen dát jen on sám. Vytvořil si vizi pravicové strany, opírající se o přímou demokracii - o odpovědného, aktivního, pracovitého, nadšeného pravicově idealistického občana. Unie svobody se ukázala (už daleko dříve) nedostatečně odvážnou a nedostatečně pravicovou. Není ani dostatečně levicovou - jakou tedy vlastně je? Je ještě vůbec?

Formánkovy projevy, jako jedny z mála v Unii svobody - nepostrádají jasnozřivou logiku a vizi, kudy směřuje vývoj politiky - od parlamentní k participativní demokracii. Možná je to tím, že Formánek je informatik a dokáže díky znalosti telekomunikačních a informačních technologií dohlédnout dál, než ti, kteří mají vždy jediný "ten pravý" recept na pravdu. Dnešní doba byrokratických elit si ale nežádá ani věrozvěstů, ani proroků. Mnoho z nich bylo - i v historii upalováno jen proto, že nechtěli obhajovat trůny a posliovat moc dogmat. Co jim bylo platné, že po nich pojmenovali náměstí či vstoupili do učebnic dějepisu, když svůj život skončili na hranici, aniž by koho přesvědčili o své pravdě...

Formánek, přes svou deklaraci pravicovosti je svou vizí přímé demokracie levicovější, než sám tuší. Stejně jako jeden z čelných představitelů ODA, bývalý poslanec Kužílek, nadšený propagátor zákona 106/99 Sb.. Protože Formánek neobhajuje individuální, elitářské pojetí moci, vlastní pravici, on křísí do 21. století velmi nebezpečnou tezi, že všechna moc patří lidu... Chápe "obyčejného občana", cítí onu "mízu" politiky s neomylností onoho upáleného proroka. Snad je to dáno jeho právě až anarchistickým přístupem k "trůnu", snad v tom zahrála svou roli i informatika a internet... A právě v duchu této logiky a v duchu obhajoby "trůnu" pro několik mocichtivých Theo Formánka nemohla nikdy Unie svobody zvolit do svého předsednictva.

Formánek podává čtnářům Britských listů skličující analýzu vnitřních problémů US-DEU jen tím, že pojmenovává problémy uvnitř strany a s podrobným, idealisticky upřímným viděním "insidera" bilancuje i nabízí určité řešení, na které ale už stejně nedošlo. Ministři si totiž v tu chvíli museli držet vládní křesla oběma rukama, i když možná o ně za několik týdnů přijdou stejně. Politické poměry v české kotlině se turbulentně mění. Jako počasí v této "zimě"... Theo Formánek je už ale "mimo hru". Kde se objeví příště?

KOŠ
(Poznámka JČ: Nevím, co je "levicového" na běžném demokratickém přesvědčení, že nositeli moci jsou občané a politikové jsou jen jejich jménem její vykonavatelé.)

Mym důvodem není primárně to, že předsedou je P. Mareš, ale to, že velká většina sjezdu si přála setrvání ve vládě a můj názor byl menšinový.

Vubec nejsilnějším důvodem mé rezignace jsou tyto dvě věci :

  1. usnesení:
    Republikové shromáždění US-DEU podporuje účast ministrů US-DEU ve vládě s cílem naplňování tech programových principů US-DEU, jejichž prosazování umožňuje programové prohlášení vlády.
    Přeloženo do češtiny resp. sémanticky interpretováno:
    1. je-li něco v souladu s programem (této) vlády - který už je schválen i US-DEU, mají ministři od RS US-DEU úkol to naplňovat.
      Kocourkov, nulový a redundantní požadavek.
    2. K naplňování jiných programových principů US-DEU, které nejsou součástí vládniho programu, RS ministry nezavazuje - a tedy naprosto nerespektuje a z duchovní pustoty usvedčuje fráze o tom, jak strana jedině účastí ve vládě bude mít možnost "korigovat levicovost" ČSSD a ovlivňovat její politiku směrem "napravo" - a proto v té vládě musí být.
      Malá lahůdka: hned další usnesení ukládá mj. ministrům tři povinnosti, z nichž žádná neni obsažena v programu vlády...
      To je proste vazalsky slib poslušnosti a "mirné pravicovosti v mezích socialistických mantinelů" - další sebeponížení této kdysi nadějné strany.
  2. usnesení:
    RS US-DEU ukládá vedení US-DEU zahájit jednání s pravicovými subjekty naší politické scény za účelem možné spolupráce.
    Silnější požadavek sjednocení pro budoucí pravicovou vládní orientaci země obsahují ta usnesení, ktere sjezd NEPŘIJAL - takže US-DEU sdělila ostatním pravicovým subjektům něco o "možné" spolupráci.

TOTO - a ne můj nesouhlas s osobou P. Mareše bylo skutečným důvodem mé rezignace. Prosím o to, aby to takto bylo sdělováno.

A posléze:

nejel jsem na sjezd jen s ideou odchodu z vlády, ale predevším s ideou, aby strana nabídla občanům ZCELA NOVOU VIZI - vizi občanské participativní demokracie.

Moje návrhy obsahovaly reformu strany "na těle", "na duchu" a rozšíření politického a akčního programu o prosazování legislativy, zavádějící v ČR prvky přímé demokracie:

  • přímé volby starostů, hejtmanů, prezidenta
  • závazná referenda obecní, regionální a celostátní
  • participaci občanů na rozhodovacím procesu a jeho kontrole
  • zrušení nepolitické imunity zástupců lidu
  • úplné odpolitizování mediálních rad
  • zákaz personální unie legislativních a exekutivních funkcí
  • zákaz participace zastupitelů v radách ekonomických a finančních subjektů
  • ...
a další.

To už vůbec nebylo možno přednést: v analytické sobotní diskusi na to nebylo vhodné místo a kandidatský projev (kde to vše - a další - je) jsem již nepřednesl.

Mohu se pokusit dostat ten projev jeste do sjezdového sborníku, ale pochybuji, že to uveřejní, když to nebylo předneseno.

Takže: US-DEU se definitivně stala stádem lumíků (lemmings) a bez schopnosti jakekoliv jine vize, než podílet se na moci, takto podepsala své úmrtní oznámení antedatované nejpozději datem příštích voleb. Pro mne je jen otázkou času, kdy vystoupím formálně ze strany. Do konce března (splatnost příspěvku) mám ještě možnost rozesílat své kritické texty právem člena.


Projev který nebyl přednesen

Projev ing. Theo Formánka
ke kandidatuře na místopředsedu US-DEU

19. 1. 2003

Vážené dámy, vážení pánové,

ucházet se o práci ve vedení této strany v její dnešní situaci vyžaduje mít alespoň dvě vlastnosti: odvahu a optimismus. Nuže -- já kandiduji, neboť tyto dvě vlastnosti v této souvislosti mám. Zlí jazykové možná řeknou, že k tomu přidávám také jistou drzost. Budiž -- jevím-li se jim tak; mohu jen opáčit, že podaří-li se mi s vaší pomocí přispět k tomu, aby tato strana nejen nezanikla (což není absolutně vyloučeno!), ale získala zpět vše, co doposud promarnila, aby dokonce výrazně přispěla k budoucímu úspěchu pravice v této zemi, stojí vám ta trocha té mé drzosti za to. A mohu si tedy s tou mojí třetí vlastností dovolit říct, že si důvěřuji, protože mám konkrétní program a politickou vizi a že jsem o obém přesvědčen natolik, že vím, že k tomu úspěchu svůj podíl dodat dokáži.

Nebudu znovu a znovu opakovat diagnózy důvodů našeho selhání, které jsme slyšeli a četli už mnohokrát. Jednu diagnózu jsem však ještě dost jasně neslyšel, promluvím o ní v dalším.

Teď se ale raději podívejme do budoucnosti -- co nás čeká a čemu se nesmíme vyhýbat. Udělejme dnes první kroky k reformě strany. Toto jsou moje návrhy -- nejsou všechny nové, ale jsou původní. To, že nejsem jediný, kdo s některými z nich přichází, jen zdůrazňuje jejich oprávněnou potřebu.

Vidím tři podstatné okruhy reformy - a nechcete-li jen hesla, pod kterými si těžko něco představíte, prosím o trpělivost a dobrý poslech:

  1. "Na těle" - technologie, organizace, pravidla
    • Oprava stanov ve smyslu co nejpřímější demokracie -- vše na základě voleb, nic delegací, kooptací, automatickou akumulací funkcí. Technická efektivita nemůže mít prioritu před co nejšíršími právy řadových členů.
    • Přehodnocení organizační struktury strany: zefektivnění RV: jeden zástupce za kraj, volený jako takový, nikoli automaticky předseda kraje. / Vytvoření nevýkonné rady strany s volenými zástupci okresů, poslanci, senátory, předsednictvem.
    • Zásadní reforma systému vnitrostranické komunikace:
      • nepřípustnost cenzury resp omezování toku informací a názorů
        (v jiné verzi tohoto projevu byla ještě připojena pikantní podrobnost: žádná cenzura jakýchkoli názorů - je nemyslitelné, aby demokratická strana přikázala svým manažerům pod hrozbou ztráty zaměstnání nezprostředkovávat některé informace! - pozn. red. BL)
      • profesionální komunikační technologie (SW), zaručující technickou kontrolu a dokonalost toku informací a pohybu dokumentů
      • diskusní fóra odděleně pro vnitrostranickou a veřejnou diskusi /
      • databáze politických, ekonomických a organizačních informací
      • systém elektronického nebo písemného zjišťování názorů a přání členské základny, hlasování a referend
  • Zprofesionálnění informační politiky, PR a politického marketingu -- odborný tým úzce spolupracující s analytikem a "ideologem"
  • "Rezort" pro mezistranickou a mezinárodní spolupráci s liberálními a konzervativními stranami v ČR a EU (zvrat trendu k levicové orientaci země)
  • "Ideologický rezort" v předsednictvu -- analýza nejen politických, ale celospolečenských sociologických souvislostí (pol. strana není izolovaný ostrov) -- rozpracování nové vize občanské demokracie (viz dále -- č. 3) pro časový horizont další generace.
  • "Na duchu" - vnitrostranická morálka; kodex politika US-DEU
    • Zásadní sebereflexe a vyvození závěrů v otázce "etiky" tvorby stranických mandátů -- priorita myšlenek a názorů před osobami a skupinovými zájmy (za vyřešení: "Nobelova cena")
      (v jiné verzi projevu byla jiná formulace: Zásadní sebereflexe a vyvození závěrů z etiky dosavadního způsobu "generace" stranických funkcionářů všech úrovní na principu zájmových a regionálních dohod a handlů - - pozn. red. BL)
    • Kontrolní a sankční mechanismy k prevenci a vymýcení manipulací s čenskou základnou ve skupinových bojích o moc ve strukturách strany ("Brněnský syndrom", K. Vary aj.)
    • Stálé hledání názorového konsenzu ve vedení strany v zásadních otázkách; nemůže uspět strana, jejíž vedení je voleno s prioritou regionálního či zájmového zastoupení a není schopné synergického propojení názorových proudů členstva - proto je třeba nové jednotící ideje (viz dále č. 3)
      ( v jiné verzi projevu je jiná formulace: Chci také přispět k tomu, aby vedení strany odpovídalo myšlenkové integritě členstva -- nemůže uspět strana (a také jsme neuspěli), jejíž nesourodé vedení odráží názorovou nepevnost a mnohdy čirý oportunismus a je voleno primárně na základě známosti tváří a vnitrostranických vztahů. -- pozn. red. BL)
  • Reforma -- či spíše rozšíření politického a akčního programu

    Vyzývám vás k přijetí nové středně až dlouhodobé politicko-společenské vize, která

    • bude přínosem pro tuto zemi,
    • dá nám právo se znovu ucházet -- a získat -- ztracenou důvěru občanů a posléze nám tak ˙
    • umožní získat již v příštích volbách voličský mandát k výrazně legitimnímu podílu na legislativě a exekutivě

    Nová vize -- jednotící idea nejen US-DEU, ale celé pravicové politiky

    To, o čem teď budu mluvit, je úhelným kamenem a nemylte se: není to něco, co někteří, se kterými o tom hovořím, pokládají za neaktuální, akademické, filozofické, teoretické -- a tedy neprioritní. Uvědomte si: CO vlastně nabízíme této zemi? Slova typu "jsme jedinou pravicovou alternativou" -- stačí to? "Jsme pravicová strana" -- stačí to? "Chceme v této vládě prosazovat náš pravicový program" -- stačí to? CO si lidé vlastně představují a s čím si spojují dnes -- po tolika ztrátách důvěryhodnosti "pravicových" stran pod těmito deklaracemi? Je pravicovost v malých daních, štíhlém rozpočtu, školném, vyšším důchodovém věku, připlácení na zdravotní péči....? Ano, také -- ale to vše je pro mne ještě pořád málo. Já věřím na něco víc: je to vize slabého (tj. společnosti co nejméně vládnoucího a spíše ji především spravujícího) státu a silných občanů. Jak docílíme síly občana? K tomu vede jediná cesta: posílením všeho, co mu dává možnost spolurozhodovat o svém životě nejenom výlučně zastupitelskými mechanismy prostřednictvím politických stran, ale TAKÉ využitím prvků přímé demokracie, denní spoluúčasti na rozhodování zastupitelů a jejich kontroly. Pro mne je přímo axiomatické, že jedině takto se angažující občan je schopen identifikace se svým státem (kterou dnes v alarmující míře nepociťuje!) a zodpovědně volit své zastupitele. Nejsem idealista, vím, že v této zemi je občanství jako životní postoj závažně zdecimováno. Ale vím, že takový angažovaný a aktivní občan -- a i kdyby jich bylo jen 10% - je nutným -- i když ne jediným - pilířem občanské demokracie. A to je můj výše zmíněný příspěvek k diagnóze našeho neúspěchu: nebyli jsme schopni svoje sliby a naděje voličů splnit, nerozeznali jsme tu jedinečnou šanci hrát soustavně "kartu občanské společnosti".

    Úsilí o probuzení onoho pro skutečnou demokracii životně důležitého občanského povědomí je pro tuto společnost srovnatelné -- a nezlehčujte to prosím -- s úsilím národních buditelů či loutkáře Matěje Kopeckého o probuzení povědomí národního. Nechť je to právě US-DEU, která jako první strana v této zemi konečně pochopí proč se naše společnost stále ještě dělí na "my a oni", proč polovina voličů rezignovaně nejde k volbám, neboť "není koho volit", proč lidé odmítají své politiky a politiku vůbec jako "svinstvo". A ať z toho vyvodí jediný možný důsledek: nechť zahájí politiku systémové spolupráce s občanskou společností, nikoli politiku slibů zastupitelských Mikulášů, kteří této zemi nakonec skutečnou občanskou demokracii nikdy nebudou schopni bez občanské participace zadarmo nadělit. Jako malou ukázku toho, jaké květy vydává čistě stranicko-zstupitelsky provozovaná demokracie uvádím první "volbu" prezidenta 15. 1. 2003: 281 zastupitelů se neshodne, neboť žádný z kandidátů neodpovídá zájmům silné skupiny volitelů -- a to, co jí předcházelo.

    Závěrem stručně jen některé principy -- protože na stovky technických detailů tu není ani místo, ani čas. Propagujme a prosazujme legislativní změny, které dají občanům některá ústavou zaručená, ale stranickým politickým establishmentem spíše zamlčovaná práva občanské participace, a zprůhlední zastupitelský model:

    • přímé volby starostů, primátorů, hejtmanů a prezidenta
    • obecní, regionální a celostátní referenda
    • zrušení nepolitické imunity zastupitelů
    • větší daňovou samostatnost obcí a krajů
    • veřejnou kontrolu některých rozhodovacích procesů
    • úplné odpolitizování veřejnoprávních mediálních rad
    • neslučitelnost legislativních, exekutivních a jurisdikčních funkcí v těchže osobách
    • a jiné.

    Vynikajícím začátkem by bylo, kdyby naši lidé v obecních zastupitelstvech začali na občanskou participaci připravovat občany v souladu s již dnes platnými zákony například technikami, popsanými v brožuře českého občanského sdružení AGORA: "Sedm kroků k zapojení veřejnosti -- průvodce participačním procesem".

    K tomu všemu, co chci v přesednictvu udělat, potřebuji váš souhlas s mými technickými i ideovými návrhy. Ale potřebuji nejen váš mandát, který mi dnes můžete na základě toho souhlasu dát. Tak, jako vyžaduji od voličů této země, aby pro ně jejich občanství nekončilo vhozením volebního lístku do urny -- a chci, aby jim k tomu naše strana dala všechny možnosti - tak vás nejen žádám o váš hlas dnes, ale potřebuji vaši stálou angažovanost a péči o chod a jednání naší strany zítra a pozítří. Proto vám slibuji, že se (jako odborník na informační systémy) postarám o dokonalý informační a komunikační servis včetně konkrétních protokolů jednání vedoucích orgánů strany a dokonalý obousměrný tok všech relevantních dokumentů a informací. Proto k vám chci a budu neustále jezdit, zjišťovat si vaše názory e-mailem či poštou, budu se vás ptát o radu, jak to či ono rozhodnout, proto se zasadím o to, abyste dostali právo se na co nejvíce rozhodnutích přímo podílet ve vnitrostranických referendech. Proto také chci, abychom tento skutečně nový politický styl (což jsme ho lidem neslibovali?) uplatnili i vně naší strany, pořádali systematicky a často setkání s občany na komunální úrovni a neúnavně jim vysvětlovali náš program.

    Věříte-li -- vy, kdo znáte moji motivaci i vy, kdo mi snad připisujete pohnutky podobné těm, které sám tak často a s tak negativními reakcemi kritizuji, že myslím skutečně na renesanci této kdysi nadějné strany a věřím stále ještě v její podíl na obratu této země od socialistického řešení společenského uspořádání -- dejte mi váš mandát -- a pojďte to tentokrát už doopravdy dělat se mnou - a s občany této země.

  •                  
    Obsah vydání       21. 1. 2003
    20. 1. 2003 Pravicová zima a vidina jara pro stádo lumíků Theo  Formánek
    21. 1. 2003 Chcete jezdit na olej na vaření?
    20. 1. 2003 Třicet let bojů s Ladislavem Štollem
    aneb Jak s tím můžete žít?
    Martin  Štoll
    21. 1. 2003 Londýnské střípky Jan  Čulík
    20. 1. 2003 Co číst a k čemu to vést Jan  Čulík
    21. 1. 2003 O (české) literatuře v Britských listech
    20. 1. 2003 Nebozí utlačovaní běloši Radek  Mokrý
    19. 1. 2003 Předsedou US-DEU se stal místopředsedseda vlády Mareš Štěpán  Kotrba
    18. 1. 2003 Miloš Zeman byl nominován do druhé prezidentské volby Štěpán  Kotrba
    19. 1. 2003 Škromach se necítí na vystřídání Špidly
    20. 1. 2003 Přehlídka ročníkových prací atelieru Jiřího Beránka Jan  Paul
    21. 1. 2003 Zabíjení v Iráku: optimistická varianta František  Roček
    20. 1. 2003 Observer: Je nutno zaútočit na Irák
    19. 1. 2003 Kenneth M. Pollack: Hroziaca búrka: Dôvod na inváziu Iraku Brian  Urquhart
    19. 1. 2003 Bond. James Bond. Opäť len Bond. Eva  Michalková
    19. 1. 2003 Product placement okolo Bonda Jana  Matúšová
    20. 1. 2003 Vznik NSDAP Peter  Greguš
    20. 1. 2003 Koniec postkomunizmu v Polsku Juraj  Marušiak
    16. 1. 2003 Britské listy ve videokavárně v Příbrami v tištěné formě
    5. 2. 2003 Pošta redakci
    5. 1. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2002 Jaroslav  Štemberk
    18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    21. 1. 2003 Byla válka proti Hitlerovi vedena morálně?   
    21. 1. 2003 Jak jsem přežil Vítězslav  Horn
    21. 1. 2003 Lékařský život v Československu zbavený mýtů Ivan  Müller
    21. 1. 2003 Jak má rodina nevyhnala sudetské Němce Petr  Říha
    21. 1. 2003 Elysejská smlouva: Zaburácí znovu francouzsko-německý motor? Josef  Brož
    21. 1. 2003 Romové stojí u zrodu nového kulturně-společenského centra v Karviné Jaroslav  Hlaváček
    21. 1. 2003 Chcete jezdit na olej na vaření?   
    21. 1. 2003 Londýnské střípky Jan  Čulík
    20. 1. 2003 Pravicová zima a vidina jara pro stádo lumíků Theo  Formánek
    20. 1. 2003 Nebozí utlačovaní běloši Radek  Mokrý
    20. 1. 2003 Třicet let bojů s Ladislavem Štollem
    aneb Jak s tím můžete žít?
    Martin  Štoll
    20. 1. 2003 Co číst a k čemu to vést Jan  Čulík
    20. 1. 2003 Rozhovor s iniciátormi iniciatívy za vypísanie referenda o vstupe do NATO:
    Nech rozhodnú občania
    Radovan  Geist, Marián Repa
    19. 1. 2003 Škromach se necítí na vystřídání Špidly