22. 1. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Charles de Gaule a Konrád Adenauer
21. 1. 2003

Elysejská smlouva: Zaburácí znovu francouzsko-německý motor?

Čtyřicet let po slavném podpisu Elysejské smlouvy mezi francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem a německým kancléřem Konradem Adenauerem, nynější prezident Jacques Chirac říká: "Motor běží na plné obrátky". Francouzská média chrlí reportáže, rozhovory, dokumenty, diskuse a historické fotografie. V pondělním rozhovoru pro Le Figaro prezident Chirac hlásí: "Naší ambicí je přestavět Evropu!"

Byli to věční nepřátelé. Naposledy za posledních 30 let ale dokázali být hned dvakrát ve válce. Osmnáct let po ukončení té poslední, 2. světové války, ale přesto našli odvahu, která se zapisuje zlatým písmem do análů: francouzský prezident Charles de Gaulle a německý kancléř Konrad Adenauer podepsali 22. ledna 1963 smlouvu, která vstoupila do dějin jako Elysejská smlouva.

Byly tak položeny politické základy spolupráce, které nastartovaly v Evropě onen pověstný "francouzsko-německý" motor. Pouhých 19 článků Elysejské smlouvy ukotvilo základy spolupráce, která si dala nemalý cíl francouzsko-německého "usmíření"; šla ale ještě dál, nabídla totiž společnou spolupráci v zahraniční politice, obraně, vzdělávání a výměně mládeže.

Po společné Schumanově-Adenaurově deklaraci, jež založila 5. května 1950 Evropské hospodářské společenství (EHS), tím byly položeny skutečné kameny budoucnosti Evropy. Pravda, té, která nebyla amputována na Východě...

Realita a vize

Ne všechny vize, které tak ambiciózně Elysejská smlouva představila, se ale dočkalo naplnění. Sotva pár měsíců po podpisu se německý Bundestag dal slyšet, že tuto smlouvu nemůže ratifikovat bez podstatného úvodu, který vyrovnává vztah vůči NATO a Spojeným státům americkým. Také Velká Británie byla nějakou chvíli mezi možnými kandidáty na rozšíření dnes již legendární francouzsko-německé dvojice. Ačkoliv se podařilo velmi krátce po podpisu realizovat to podstatné -- regulérní schůzky na různých úrovních mezi politiky, které vytvářely společné postoje (dosahovaly někdy dokonce měsíční periodicity) -- velká sláva, o níž dnes usilují Gerhard Schröder a Jacques Chirac -, má jednu vadu na kráse. Místo, aby oba státníci plynně konverzovali buď francouzsky nebo německy -- oba budou muset kvůli neznalosti jazyků svých protějšků, volit ke komunikaci angličtinu.

Znalost obou jazyků za posledních 40 let klesla na obou stranách. Ještě dva roky po podpisu Elysejské smlouvy si francouzští studenti vybírali němčina z 12, 7%, dnes se tato volba dostala na pouhých 8,5 % v roce 2001. Těžkosti má němčina i jako druhý jazyk: 70% Francouzů volí raději španělštinu oproti němčině, jež dosahuje úrovně 14%. Až se ve středu setkají na zámku Versailles u Paříže 900 německých a francouzských poslanců, bude kongresovým sálem znít převážně angličtina.

Chirac: Přestavíme Evropu!

Důležitá je ale především budoucnost Evropy. A v té, zdá se, něco nabízejí obě země nejen sami sobě, ale i ostatním. V záplavě ohňostrojů by nemělo zapadnout, že Paříž a Berlín se rozhodly k recipročnímu otevření vlastních zastoupení pro vzájemnou francouzsko-německou spolupráci. Pro děti dokonce připravili ve školách oslavu francouzsko-německého dne. V pondělním rozhovoru pro konzervativní list Le Figaro Chirac významně připomněl francouzsko-německou iniciativu, která nabízí volbu dvou hlav Evropské unie: volbu předsedy Rady ministrů (na pět nebo dva a půl roku) a předsedy Evropské komise (toho přímo Evropským parlamentem).

Aniž by tím chtěli znejistit ty, kteří vidí v Německu spíše snahu po federálním uspořádání, a u Francie záměr udržet mezivládní úroveň vyjednávání, je tento návrh vskutku nečekaným kompromisem. Chirac v ní vidí zejména záměr vypořádat se lépe s rozšířením unie na východ. Předpokladem celé věci by ale měla být Evropská ústava. Tu v Konventu po nocích sepisují...

Podobně, jak o tom nedávno v listu Le Monde psal bývalý francouzský prezident a předseda Konventu Valéry Giscard d'Estaing, hodlají obě země posilovat statut společné obranné a zahraniční politiky. Bez jednotné výzbroje, o kterou se pere hned několik, zbrojních konsorcií, to ale půjde velmi ztěžka. Budou-li Chirac a Schröder prosazovat společně, podobně jako Giscard d'Estaing, permanentního zástupce evropské zahraniční politiky, ale zůstává otevřené. Tak daleko zatím společný zájem nejde. Skutečně historický zlom ale jejich spolupráce zaznamenala již loni v říjnu, kdy se dohodli na společné reformě evropské zemědělské politiky. To vyžadovalo vskutku pevné nervy.


Otázka, zda opět zaburácí Evropou francouzsko-německý motor se nyní v diplomatických kuloárech nediskutuje. V těchto dnech létají ke stropu špunty šampaňského. Již ale tento rok, který je rokem referend kandidátských zemí, připravených na vstup do Evropské unie, ukáže, zda je 40. výročí Elysejské smlouvy pouhým mediálním trikem pro evropskou veřejnost, či zda půjde o skutečný závažný přelom. Chirac v rozhovoru pro Le Figaro nedokázal zastřít, při zmínce o pionýrských státech Evropy, lehkou ambici po hegemonii... Zbigniew Brzezinski tomu říká "francouzská reinkarnace v Evropě".

Užitečné odkazy:

  • Základní informace o Elysejské smlouvě a její historicko-politické peripetie: http://www.consulfrance-munich.de/TElyseepresgen.htm
  • Text závěrečné deklarace Elysejské smlouvy: http://mjp.univ-perp.fr/defense/1963elysee.htm
  • Speciální výstava na stránkách francouzského ministerstva zahraničních věcí, která přináší základní diplomatické peripetie a dokumenty: http://www.france.diplomatie.fr/archives/dossiers/elysee/index.html
  • Rozhovor Jacquese Chiraka v pondělním listu Le Figaro: http://www.lefigaro.fr/international/20030120.FIG0125.html
  •                  
    Obsah vydání       22. 1. 2003
    21. 1. 2003 Byla válka proti Hitlerovi vedena morálně?
    22. 1. 2003 Interfax: "Američané zaútočí na Irák v únoru"
    21. 1. 2003 Jak má rodina nevyhnala sudetské Němce Petr  Říha
    22. 1. 2003 Úvaha presidentská: O prospěchu obce Jakub  Žytek
    22. 1. 2003 Prezidentská volba: Události minulé nám ukazují, jak mohou vypadat události budoucí Petr  Baubín
    22. 1. 2003 Finančnice - na motivy K.J. Erbena
    21. 1. 2003 Romové stojí u zrodu nového kulturně-společenského centra v Karviné Jaroslav  Hlaváček
    21. 1. 2003 Elysejská smlouva: Zaburácí znovu francouzsko-německý motor? Josef  Brož
    22. 1. 2003 O jednání s Radiomobilem
    21. 1. 2003 Monitor Jana Paula: Spolek Karlín: Chceme mluvit do koncepce popovodňové obnovy Jan  Paul
    22. 1. 2003 Dánsko a Amerika: zamlžuje aktivismus pravdu?
    22. 1. 2003 Proč je tabákovým firmám dovoleno ničit zdraví dětem? Petr  Vařeka
    22. 1. 2003 Rýchlovýroba demokrata na objednávku Lubomír  Sedláčik
    21. 1. 2003 Lékařský život v Československu zbavený mýtů Ivan  Müller
    21. 1. 2003 Jak jsem přežil Vítězslav  Horn
    21. 1. 2003 Vést či nevést válku proti Iráku? Miloš  Kaláb
    22. 1. 2003 Kuba a ČR: Studená válka neskončila Zdeněk  Jemelík
    22. 1. 2003 Přijďte na odpoledne Kampaně lidské podpory
    20. 1. 2003 Pravicová zima a vidina jara pro stádo lumíků Theo  Formánek
    20. 1. 2003 Třicet let bojů s Ladislavem Štollem
    aneb Jak s tím můžete žít?
    Martin  Štoll
    20. 1. 2003 Co číst a k čemu to vést Jan  Čulík
    21. 1. 2003 O (české) literatuře v Britských listech
    19. 1. 2003 HZDS - hygiena vzťahov Marián  Repa
    22. 1. 2003 Sloboda mýliť sa Martin  Muránsky
    19. 1. 2003 Obmedzení demokrati, obmedzená demokracia Michal  Polák
    20. 1. 2003 Koniec postkomunizmu v Polsku Juraj  Marušiak
    20. 1. 2003 Vznik NSDAP Peter  Greguš
    5. 2. 2003 Pošta redakci
    16. 1. 2003 Britské listy ve videokavárně v Příbrami v tištěné formě
    5. 1. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2002 Jaroslav  Štemberk
    18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    22. 1. 2003 Prezidentská volba: Události minulé nám ukazují, jak mohou vypadat události budoucí Petr  Baubín
    22. 1. 2003 Finančnice - na motivy K.J. Erbena   
    22. 1. 2003 Dánsko a Amerika: zamlžuje aktivismus pravdu?   
    22. 1. 2003 Kuba a ČR: Studená válka neskončila Zdeněk  Jemelík
    22. 1. 2003 Úvaha presidentská: O prospěchu obce Jakub  Žytek
    21. 1. 2003 Byla válka proti Hitlerovi vedena morálně?   
    21. 1. 2003 Jak jsem přežil Vítězslav  Horn
    21. 1. 2003 Lékařský život v Československu zbavený mýtů Ivan  Müller
    21. 1. 2003 Jak má rodina nevyhnala sudetské Němce Petr  Říha
    21. 1. 2003 Elysejská smlouva: Zaburácí znovu francouzsko-německý motor? Josef  Brož
    21. 1. 2003 Romové stojí u zrodu nového kulturně-společenského centra v Karviné Jaroslav  Hlaváček
    21. 1. 2003 Chcete jezdit na olej na vaření?   
    21. 1. 2003 Londýnské střípky Jan  Čulík
    20. 1. 2003 Pravicová zima a vidina jara pro stádo lumíků Theo  Formánek
    20. 1. 2003 Nebozí utlačovaní běloši Radek  Mokrý

    Francie RSS 2.0      Historie >
    21. 1. 2003 Elysejská smlouva: Zaburácí znovu francouzsko-německý motor? Josef  Brož
    8. 1. 2003 Jacques Chirac, prezident odsouzený k životnímu úspěchu Josef  Brož
    23. 4. 2002 Může být Le Pen francouzským prezidentem? Josef  Brož
    1. 2. 2002 Pierre Bourdieu: sociální filozof bez kontextu? Josef  Brož