Byly tak položeny politické základy spolupráce, které nastartovaly v Evropě onen pověstný "francouzsko-německý" motor. Pouhých 19 článků Elysejské smlouvy ukotvilo základy spolupráce, která si dala nemalý cíl francouzsko-německého "usmíření"; šla ale ještě dál, nabídla totiž společnou spolupráci v zahraniční politice, obraně, vzdělávání a výměně mládeže.

Po společné Schumanově-Adenaurově deklaraci, jež založila 5. května 1950 Evropské hospodářské společenství (EHS), tím byly položeny skutečné kameny budoucnosti Evropy. Pravda, té, která nebyla amputována na Východě...

Realita a vize

Ne všechny vize, které tak ambiciózně Elysejská smlouva představila, se ale dočkalo naplnění. Sotva pár měsíců po podpisu se německý Bundestag dal slyšet, že tuto smlouvu nemůže ratifikovat bez podstatného úvodu, který vyrovnává vztah vůči NATO a Spojeným státům americkým. Také Velká Británie byla nějakou chvíli mezi možnými kandidáty na rozšíření dnes již legendární francouzsko-německé dvojice. Ačkoliv se podařilo velmi krátce po podpisu realizovat to podstatné -- regulérní schůzky na různých úrovních mezi politiky, které vytvářely společné postoje (dosahovaly někdy dokonce měsíční periodicity) -- velká sláva, o níž dnes usilují Gerhard Schröder a Jacques Chirac -, má jednu vadu na kráse. Místo, aby oba státníci plynně konverzovali buď francouzsky nebo německy -- oba budou muset kvůli neznalosti jazyků svých protějšků, volit ke komunikaci angličtinu.

Znalost obou jazyků za posledních 40 let klesla na obou stranách. Ještě dva roky po podpisu Elysejské smlouvy si francouzští studenti vybírali němčina z 12, 7%, dnes se tato volba dostala na pouhých 8,5 % v roce 2001. Těžkosti má němčina i jako druhý jazyk: 70% Francouzů volí raději španělštinu oproti němčině, jež dosahuje úrovně 14%. Až se ve středu setkají na zámku Versailles u Paříže 900 německých a francouzských poslanců, bude kongresovým sálem znít převážně angličtina.

Chirac: Přestavíme Evropu!

Důležitá je ale především budoucnost Evropy. A v té, zdá se, něco nabízejí obě země nejen sami sobě, ale i ostatním. V záplavě ohňostrojů by nemělo zapadnout, že Paříž a Berlín se rozhodly k recipročnímu otevření vlastních zastoupení pro vzájemnou francouzsko-německou spolupráci. Pro děti dokonce připravili ve školách oslavu francouzsko-německého dne. V pondělním rozhovoru pro konzervativní list Le Figaro Chirac významně připomněl francouzsko-německou iniciativu, která nabízí volbu dvou hlav Evropské unie: volbu předsedy Rady ministrů (na pět nebo dva a půl roku) a předsedy Evropské komise (toho přímo Evropským parlamentem).

Aniž by tím chtěli znejistit ty, kteří vidí v Německu spíše snahu po federálním uspořádání, a u Francie záměr udržet mezivládní úroveň vyjednávání, je tento návrh vskutku nečekaným kompromisem. Chirac v ní vidí zejména záměr vypořádat se lépe s rozšířením unie na východ. Předpokladem celé věci by ale měla být Evropská ústava. Tu v Konventu po nocích sepisují...

Podobně, jak o tom nedávno v listu Le Monde psal bývalý francouzský prezident a předseda Konventu Valéry Giscard d'Estaing, hodlají obě země posilovat statut společné obranné a zahraniční politiky. Bez jednotné výzbroje, o kterou se pere hned několik, zbrojních konsorcií, to ale půjde velmi ztěžka. Budou-li Chirac a Schröder prosazovat společně, podobně jako Giscard d'Estaing, permanentního zástupce evropské zahraniční politiky, ale zůstává otevřené. Tak daleko zatím společný zájem nejde. Skutečně historický zlom ale jejich spolupráce zaznamenala již loni v říjnu, kdy se dohodli na společné reformě evropské zemědělské politiky. To vyžadovalo vskutku pevné nervy.

---

Otázka, zda opět zaburácí Evropou francouzsko-německý motor se nyní v diplomatických kuloárech nediskutuje. V těchto dnech létají ke stropu špunty šampaňského. Již ale tento rok, který je rokem referend kandidátských zemí, připravených na vstup do Evropské unie, ukáže, zda je 40. výročí Elysejské smlouvy pouhým mediálním trikem pro evropskou veřejnost, či zda půjde o skutečný závažný přelom. Chirac v rozhovoru pro Le Figaro nedokázal zastřít, při zmínce o pionýrských státech Evropy, lehkou ambici po hegemonii... Zbigniew Brzezinski tomu říká "francouzská reinkarnace v Evropě".

Užitečné odkazy:

Základní informace o Elysejské smlouvě a její historicko-politické peripetie: http://www.consulfrance-munich.de/TElyseepresgen.htm

Text závěrečné deklarace Elysejské smlouvy: http://mjp.univ-perp.fr/defense/1963elysee.htm

Speciální výstava na stránkách francouzského ministerstva zahraničních věcí, která přináší základní diplomatické peripetie a dokumenty: http://www.france.diplomatie.fr/archives/dossiers/elysee/index.html

Rozhovor Jacquese Chiraka v pondělním listu Le Figaro: http://www.lefigaro.fr/international/20030120.FIG0125.html