Naprosto nekorektním způsobem lobbuje pro internetový prodej výtvarných děl server Art.cz, prostřednictvím svého "kurátor-kritika" a člena základní umělecké sestavy Radana Wagnera. V Mladém světě č.29/2002 psal spolu s Kamilou Tomsovou o aukcích, obchodu s uměním i o tom, že "obraz je skvělá investice, pokud je pravý". S "odborníky", kteří nyní píší o této oblasti, se roztrhl pytel a jen málokdo je ochoten zdůraznit, že obraz je skvělá investice nejen když je pravý, ale také, když je kvalitní.

Britské listy zaslaly Art.cz 1.5. 2002 v zájmu objektivity pro připravovaný text deset otázek, na které dosud nedostaly žádnou odpověď, přesto že byl o to Ondřej Sýkora z Art.cz již dvakrát požádán. 27.května 2002 naopak poslal mail s touto otázkou : "Dobrý den, jak to vypadá s článkem o Art.cz? Díky za informaci, Ondřej Sýkora". Dostalo se mu této odpovědi: "Stále čekám na Vaše odpovědi, takže bez nich to zatím vypadá nijak. S pozdravem Jan Paul. O odpověď na položené otázky jsem žádal znovu minulý měsíc, ale stejně bezvýsledně. Co je důvodem k tomu, že Art.cz nechce využít možnosti se vyjádřit a zarputile tají informace, které by mohly být pro veřejnost velmi zajímavé?

Každý pes běhá tak daleko, jak dlouhé má vodítko. Některé "elity" v USA si prostě navykly na výhodnou realitu svých dobrých konexí a poněkud si "přizpůsobily" výklad účetnictví. To, co nikdo zřejmě netušil, a když tušil tak nebral vážně, je rozsah těchto podvodů. Těmito informacemi se totiž nikdo nechlubí.

Položme si otázku: Proč se vše začalo vyjevovat až nyní?

Vyšetřování se jeví jako vedené velmi neprofesionálně, protože kriminalisté Slonkové podávají informace, které by v zájmu objektivity vyšetřování měly zatím zůstat utajeny, což v případě, že zatčení jsou skutečně vinni, může podstatně ztížit dokazování před soudem, poznamenává právník Jaroslav Štemberk.

Dodejme, že ve Velké Británii by se případný proces se Srbou za těchto okolností už nemohl konat, protože by jeho obhájci přesvědčivě argumentovali, že případ byl natolik "proprán" v tisku, že nelze čekat, že soud může argumenty pro a proti zhodnotit nestranně a objektivně, a obžalovaný by byl propuštěn. V demokraciích se běžně nekonají "procesy, které pořádají sdělovací prostředky", to je spíš rysem stalinismu: vzpomeňte na mediální kampaně při procesu s Miladou Horákovou.

Jestliže tomu tak není a kriminalisté nepřípustně nepodávají během vyšetřování Sabině Slonkové důvěrné informace, odkudpak je asi získává? Proč ohrožuje Sabina Slonková soudní projednání tohoto případu jeho širokou medializací? Jak to, že má takové rozsáhlé informace o svých "vrazích"?

Jestliže chtěl Srba Sabinu Slonkovou skutečně zavraždit, proč si nenajal profesionální vrahy z Ruska a obrátil se prostřednictvím své přítelkyně Tomšovicové na jihočeské amatéry? :) (JČ)

Srbovi lze věřit v tom, že jde o zpravodajskou hru. Uvidíme, co mu nakonec bude prokázáno. (J.Š.)

Odkud zřejmě vítr vane: V úterý v českém vysílání BBC od 18. hod. se moderátor Václav Moravec snažil přesvědčit premiéra Vladimíra Špidlu, aby vláda nechala odvolat Jana Kavana z VS OSN a Špidla mu několikrát musel opakovat, že Kavan tam není za vládu ČR, ale že je tam sám za sebe - že ho zvolilo Valné shromáždění OSN, upozorňuje Karel Mašita. Zajímavé také je, že k tomu, aby ze své funkce v OSN odstoupil, vyzval nyní Jana Kavana i silně proamericky orientovaný Václav Havel. - K tomu dodejme, že jmenování Jana Kavana do OSN nelibě nesou Spojené státy v důsledku toho, že Kavan prosazuje na mezinárodním fóru vůči zemím třetího světa a arabským zemím "evropskou" zahraniční politiku, která je podstatně "levicovější" než nynější politika americká. Právě proto Kavana země třetího světa do OSN zvolily. Je přirozeně možné, že se samotné Spojené státy do této politiky v ČR nechějí míchat, mají však v domácí české politice mnoho stoupenců, kteří jsou jistě schopni "předvídat", co by americké politice vyhovovalo... Že jde o intenzivní úsilí zabránit tomu, aby Jan Kavan zasedl v OSN, je zjevné. Viz nedávný útok na Kavana v bulvárním časopise Týden.

To samozřejmě nevylučuje možnost, že Srba skutečně podnikal nejrůznější podivné hospodářské čachry a Slonková ho při lecčems nachytala...

Zajímavé také je, že nový český ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda hbitě odvolal náměstkyni Helenu Opoleckou, absolutní pravou ruku Jana Kavana, a nahradil ji Janem Kohoutem. Tím Svoboda odetnul Opoleckou od české státní diplomacie a pokud v New Yorku zůstává, už je jen pravou rukou Jana Kavana. Zdá se, že likvidace Kavanova vlivu na MZV postupuje obdivuhodně rychle. Viz zpráva ČTK:

PRAHA 23. července (ČTK) - Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) odvolal z funkce svoji náměstkyni Helenu Opoleckou. Na její místo by měl nastoupit politický ředitel ministerstva Jan Kohout. Opolecká nyní začala pracovat v New Yorku jako šéfka týmu předsedy Valného shromáždění OSN, kterým se nedávno stal bývalý ministr zahraničí Jan Kavan.

Ministerstvo zahraničí je jedním ze čtyř, kde je podle koaliční dohody respektována zásada obsazení místa náměstka odborníkem, kterého navrhnou koaliční partneři a příslušný ministr ho akceptuje.

Vzhledem k tomu ale, že je Kavanova funkce v OSN v podstatě formální, proč zase jedna takto intenzivní kampaň?

O co ve skutečnosti jde, napovídá i tento farizejský článek ve středeční MFD (viz níže).

Shrnuji: To, co je na nynější hysterické kampani v případě "vraždy" Slonkové nesmírně znepokujující, jsou dvě věci:

1. "Proces vedený sdělovacími prostředky" - neskrupulózní a neseriózní štvaní člověka v médiích, který má právo na presumpci neviny a proti němuž probíhá policejní vyšetřování a nebyl dosud zahájen soudní proces.V civilizovaných zemích by takováto mediální kampaň soudní proces znemožnila a obviněný by musel být propuštěn.

2. Iracionální obrácení případu Srba - Slonková proti Janu Kavanovi. Toto právě prozrazuje rukopis manipulace od tajných služeb. Ať už jednal Srba jakkoliv (nemáme žádné iluze o etických normách ani o inteligenci českých státních úředníků) co s tím má proboha společného Jan Kavan? Srba se na ministerstvu zdiskreditoval a dávno byl donucen k rezignaci. Požadovat kvůli tomu, co Srba dělá teď, rezignaci Kavanovu, je asi jako požadovat na Václavu Havlovi, aby rezignoval kvůli prohřešku bývalého člena hradní stráže. Nikdo neprokázal a nikdo se nezabývá tím, zda Kavan o údajném Srbově plánu Slonkovou "zavraždit" věděl. Přesto se, jak v padesátých letech, znovu rozeběhla kampaň proti Kavanovi. Proč?

Svoje zámery, ciele a spôsob spracovania pri písaní práce Tisíc let maďarského národa charakterizuje sám autor Paul Lendvai (ďalej PL) v úvode knihy Tisíc let maďarského národa nasledovne: "Pokúsim sa v zmesi dejinného prehľadu, životopisných skíc a udalostí, ktoré charakterizujú prostredie, priblížiť Maďarov a ich natoľko premenlivý osud čitateľom, ktorí nevedia po maďarsky. Dúfam, že ako rodený Maďar židovského pôvodu, ktorý sa za štyridsať rokov pobytu vo Viedni premenil na Rakúšana, nebudem musieť dodržiavať nijaké tabu a budem môcť opísať Maďarov s priateľským, ale aj kritickým odstupom."

Dominik Joe Pantůček zprovoznil chronologický archiv, obsahující jednotlivé články starších vydání Britských listů, viz zde a pravý horní roh stránky BL nad kalendářem (který vám umožňuje, kliknutím na jednotlivá data, také přístup ke starším vydání časopisu).

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Ve čtvrtek 8. srpna 2002 v 16.00 se koná Valná hromada Občanského sdružení Britské listy v suterénním salonku restaurace Hybernia, Hybernská 7a, Praha 1.

Omlouváme se, že stále není z technických důvodů zprovozněno vyhledávání na tomto serveru. Na věci se pracuje. Prosíme, používejte zatím vyhledávače www.google.com. Zvolte "Pokročilé vyhledávání" a omezte hledání na domény www.bĺisty.cz (BL od 1. 10. 2001 do dneška), popř. na www.britskelisty.cz (BL od července 1996 do 30.9.2001). Děkujeme za strpení.

Nový správce redakčního systému Britských listů Dominik Joe Pantůček nyní energicky dokončuje různé dosud nedodělané funkce redakčního systému, za což mu velmi děkujeme. Právě byl zprovozněn seznam článků podle autorů, zatím od 1. 10. 2001. Klikněte na Autory Britských listů a v seznamu pak u každého jména na uvedený počet článků: zobrazí se vám odkazy na všechny texty, které jednotliví autoři pro BL napsali od loňského října.

"Váš apel na neanonymní diskuzní příspěvky se týká zřejmě jen části populace, že. Dovolím si totiž pochybovat o autenticitách jmen Hitlerův vnuk; JM Sydney ap. Uvítám Váš názor na způsob řešení dané situace," napsala Britským listům Renata Turková.

Odpovídáme:

"Řešit se to nedá, pokud chceme zachovat otevřenost fór, a to chceme.

Žádáme ty diskutéry, kteří vstupují na naše fóra, což je soukromý prostor, aby se řídili zásadami, které jsme definovali v záhlaví fór, totiž, aby diskutovali s uvedením svého pravého jména a adresy.

To, že mnozí diskutéři tento zdvořilý požadavek nerespektují, vypovídá výmluvně o míře jejich slušnosti a zároveň i o míře důvěryhodnosti jejich příspěvků. Čtenáři si musejí sami na tento jejich přístup učinit vlastní názor. Co byste si asi mysleli o člověku, kterého byste si pozvali do bytu a požádali, aby se zul, on ten požadavek ignoroval a dupal vám po obýváku v zablácených bagančatech? Poslouchali byste jeho argumenty, jak si co nejpěkněji zařídit byt?

Anonymní diskuse nemá příliš mnoho společného s demokracií. Příspěvky od anonymů, týkající se politiky a demokratického provozu, nemohou být brány vážně. Úhybnost a schovávání se je pozůstatkem komunismu. K vystupování jako hrdý občan demokratické společnosti je zapotřebí i určitého množství odvahy.

Jan Čulík

Pseudonymní autor je ten, kdo sdělil redakci svou plnou totožnost. Z právního hlediska poznamenává Jaroslav Štemberk:

Jestliže někdo vystupuje kozistentně jako třeba: JM-Sydney, skepticus maximus, případně Libor, Jirka, Jena, atd., pak nejde ve smyslu autorského zákona o anonym, ale o pseudonym. Zákon umožňuje publikovat díla s uvedením pseudonymu místo pravého jména autora (i bez jeho jména). Pokud si autor výslovně přeje publikovat anonymně nebo pod pseudonymem a vydavatel mu to umožní, pak nesmí pravé jméno autora bez jeho souhlasu zveřejnit (viz § 7 autorského zákona č. 121/2000 Sb.) a přebírá všechna práva a povinnosti autora ve vztahu k třetím osobám. Proto je požadavek na nezveřejňovaní anonymních a pseudonymních příspěvků, u kterých není totožnost autora redakci bezpečně známa, zcela oprávněný. Vydavatel by totiž nemohl vůči autorovi uplatnit náklady a náhrady škody z případných sporů, které by v důsledku zveřejnění mohly vzniknout a které je vydavatel oprávněn po autorovi požadovat, pokud by mu takto vznikly."

K tomu dodáváme: Praxí Britských listů je zásadně nepublikovat příspěvky pod pseudonymy, neboť zastáváme názor, že autoři by měli být schopni se za své příspěvky veřejně postavit a obhájit je. Výjimečně publikujeme bez uvedení jména autora závažné materiály, které je třeba zveřejnit ve veřejném zájmu a kde by zveřejnění totožnosti autora ohrozilo. V tom případě však jméno, totožnost i adresa autora příspěvku musí být redakci známa (nejsou to tedy v pravém smyslu slova anonymní příspěvky).

Jako nikde ve společnosti nemůže člověk publikovat pomluvy a lži, aniž by se vystavil občanskému soudnímu sporu za pomluvu, není to přípustné ani na fórech Britských listů. Proto je logické, že jestliže nějaká osoba publikuje na fórech BL žalovatelné lži, bráníme se proti nim občanským soudním sporem, případně stížností vůči zaměstnavateli, pokud k publikaci těchto lží či pomluv jejich šiřitel zneužívá podnikového počítače v pracovní době. V západním prostředí je absolutně nepřijatelné šíření hate mail ze soukromých a zejména z podnikových počítačů a zaměstnavatelé postupují - právem - proti pachatelům velmi efektivně.

Zdá se tedy, že někteří přispěvatelé publikují své příspěvky na fórech BL anonymně pouze z těch důvodů, aby mohli beztrestně šířit lži, pomluvy či polopravdy. Fóra Britských listů jsou určena k demokratické diskusi, nikoliv k šíření hate mailů. Každý si může udělat svůj úsudek o etice osob, které tato fóra zneužívají k těmto nepřijatelným cílům.

Poskytujeme svobodné debatní fórum, ale každý jeho čtenář si může sám udělat úsudek o tom, jakým způsobem ho uživatelé využívají či zneužívají, i o jejich etice.

Renata Turková reaguje:

Vážený pane Čulíku,

děkuji Vám ze "rozpoutání" oné diskuse a docela mě hřeje potěšení, že jsem ji de facto iniciovala. Pobavila jsem se výborně! A zároveň jsem si ověřila platnost některých svých názorů na diskutující (JM Sydney je modelovým představitelem).

Dovolte mi, abych Vás ještě několik vteřin zdržela sdělením svého osobního názoru - a konečně i (doufejme) zajímavého poznatku. Domnívám se, že právě ona pseudo-anonymita internetového uživatele vyvolává i v jinak seriozních jedincích blažený pocit nepřistižitelnosti u proslulého zakázaného ovoce ( musíš zdravit starší dámu jako první, nesmíš mluvit sprostě, tohle nikdy neříkej..). Ale stejně - v tomhle momentu zneužití své dospělosti si zasluhují těch pár výchovných na zadek ... např. touto diskusí.

A onen poznatek - proč se za nom de guerre schovávají i ti, kteří uměli statečně opustit zemi a ustrašenec jako já si pod svým jménem prezentoval své názory - aby se uměl srovnat sám se svým svědomím.

(Pravda, zase neoplývám tím bankovním kontem.)

Ještě jednou dík a přeji hezký den!