Wyman konstatuje, že přestože zůstávají testovací protokoly dosud nevyvinuty, do beometrikcých systémů se už nyní investují miliony dolarů. V systém především věří americká vláda. Podle Waymana má DARPA, Defence Advanced Research Projects Agency (Úřad pro obrané projekty pokročilého výzkumu, který je podřízen Pentagonu) k dispozici 42 milionů dolarů pro čtyřletý projekt, v jehož rámci mají vzniknout technologie pro identifikaci osob, jichž má být využíváno na amerických velvyslanectvích po celém světě. Úřad amerického ministra obrany také nedávno požadoval, aby byly vypracovány systémy pro automatické poznávání tváří, které dokáží najít určitou konkrétní tvář v rozsáhlejším davu.

Do čtyř let budou zřejmě muset britští občané kromě normálního pasu s sebou do zahraničí nosit "inteligentní" karty (smart cards) obsahující biometrické údaje, konstatoval americký časopis The Register. Bernard Herdan, ředitel britského Pasového úřadu, konstatoval, že mají tyto plány souvislost s plány ministra vnitra Davida Blunketta zavést "entitlement card" - karty, na jejichž základě by občan dostával od státu různé služby, jako například zdravotnictví. Kritikové poukazují na to, že touto "entitlement card" chce Blunkett zavést v Británii zadními vrátky občanské průkazy. Není vyloučeno, že by obě karty mohly být v budoucnosti sloučeny.

Britský Passport Office chce zavést pasové kartičky, které by obsahovaly například informace získané v důsledku skenování duhovky, anebo otisky prstů, a to do roku 2006. Vzhledem k tomu, že mnoho zemí bude i nadále vyžadovat papírová víza a razítka, budou muset Britové zároveň s sebou do zahraničí vozit i tradiční pasy.

Od. 31. ledna 2002 jsou britským žadatelům o azyl vydávány biometrické karty, obsahující informace o jejich rodinných příslušnících, o jejich státní příslušnosti, datum narození a další fakta.

O to více se pak policie realizovala tam, kde na ni útok nehrozil. Se značnou brutalitou zasahovala proti nenásilným demonstrantům a šikanovala i náhodné kolemjdoucí. Sám mám na tuto dobu osobitou vzpomínku, kdy jsem se ocitl v davu, zcela nesmyslně uzavřeném v ulici po obou stranách policejním kordónem po vzoru Národní třídy z roku 1989.

Snad jen to, že půjde o gulášek, do kterého nezávazně nasype koření kdokoli, kdož bude chtít. První navržená cesta je prostřednictvím kupónu zveřejněného v inzertních částech vybraných deníků. To je ovšem příliš primitivní a nekoresponduje s duchem doby. Vzhledem k novátorské povaze celé akce proto nelze později vyloučit ani SMS, email, internet, a pro chudé (kteří nemají na počítač ani noviny), budou jistě otevřeny ve stanovených hodinách kanceláře stranických buněk ČSSD.

Toto je tisková zpráva organizace Greenpeace

Uvedl, že nepopularita, kterou si tím soudci možná vyslouží, je cena, "kterou je nutno zaplatit", aby Británie zůstala demokracií respektující právo a zákonnost.

Lord Wolf varoval před parlamentem a před britskou vládou ve své přednášce v londýnské British Academy v době, kdy britský ministr vnitra David Blunkett, projevující stalinské tendence, očekává výsledek odvolání proti rozhodnutí mimořádné odvolací komise, která rozhodla, že britská vláda jednala protizákonně, když uvrhla do vazby podle nových zákonů spěšně schválených po 11. září 2001, některé cizince, podezřelé z terorismu, aniž by proti nim byla vznesena obžaloba.

Lord Wolf varoval, že Británie nyní čelí pravděpodobně většímu nebezpečí než v roce 1939, kdy nabídla útočiště uprchlíkům před nacismem. (Podrobnosti v angličtině viz zde.)

Anglie stojí v čele týdnu akcí, které organizuje Kick It Out, protirasistická organizace, ve spolupráci s kampaní Fare, Football Against Racism in Europe.

"Přijměme, na okamžik, argument, že hromadné protesty proti americké hegemonie jsou hlasem autentické, věčné a soucitné levice. Nejen většina itnelektuálů, univerzitních vědců a učitelů, ale i většina novinářů v médiích sdílí názor, že mezinárodní terorismus je způsobován chybami liberálních demokracií. Přesněji řečeno - tento názor byl široce rozšířen až do nynějšího masakru v Bali. Dojde nyní k jeho korekci," ptá se Clive James.

Neexistuje příliš mnoho odborné literatury, která by se zabývala rolí sdělovacích prostředků při přechodu někdejších autoritářských zemí k demokracii, míní Laura Belinová v recenzi výše zmíněné knihy na stránkách Transitions Online. Právě proto je Miltonova kniha cenná. Milton argumentuje, že vytváření nových institucí, včetně tvorby zákonů pro pluralitní, demokratické volby, je úplně odlišný proces než je restrukturalizace existujících institucí, včetně sdělovacích prostředků. Na to, aby se staly demokratickými, vyžadují mnohé existující instituce rozsáhlé reformy.

Avšak když politikové vyjednávají ohledně demokratických procedur, věnují jen málo pozornosti už existujícím institucím a zabývají se především vytvářením nových institucí. A vytvořit zákony a pravidla pro demokratické volby je pro politiky přirozeně důležitější než rozhodovat o tom, jak by měly fungovat sdělovací prostředky.Přitom během období tzv. "demokratického mezivládí", tj. v době, kterou Milton definuje jako "období mezi prvním schválením demokratických principů a prvotní realizací těchto principů" spolu sdělovací prostředky navzájem dál spolupracují, což vede k zakonzervování existujících vztahů a vzorců chování. Mnoho autorů poznamenává, že ve střední Evropě užívají politikové z opačných politických táborů, když jsou u moci, obdobných metod jak ovládat sdělovací prostředky. Miltonovi vysvětluje teorie o racionální volbě a organizační analýza, proč se oficiální politika vůči sdělovacím prostředkům i chování sdělovacích prostředků změnily od pádu komunismu tak málo. Milton poukazuje na to, že racionální politikové, kteří ovládají instituce, sloužící jejich kariérním zájmům, nebudou usilovat o reformu těchto institucí.

Tento článek vyšel včera v důsledku technické chyby v neúplné verzi, omlouváme se, chybu jsme napravili.

Do určité míry, poznamenává autor, odrážejí tyto debaty obdobné diskuse ohledně pedagogických fakult, a pravděpodobně i ohledně jiných oborů.

Celou diskusi vyvolal Lee Bollinger, nový prezident Columbia University, který suspendoval hledání nového děkana pro tamější školu žurnalismu, dokud její fakulta (a sám Bollinger) nebudou schopni definovat, co by měla tato elitní škola vlastně dělat - v globalizujícím se světě, plném informací, jsou totiž problémy demokracie přímo spojeny s problémy sdělovacích prostředků. Rosen pokračuje:

Jenže novinářská práce závisí na lidech bez kvalifikace, na propadlících, na outsiderech, na diletantech, na frustrovaných právnících, na otevřených alkoholicích - a ano, na psychopatech s tvůrčími schopnostmi - má-li si zachovat krev a energii.

Také bych od studentů žurnalistiky vyžadoval, aby usedli na tvrdou židli a ke klávesnici (ale nikoliv k počítači, nýbrž k psacímu stroji, aby texty nemohli počítačem zkopírovat) a opsali vlastnoručně několik velkých klasických žurnalistických děl, aby se 1. naučili rytmu a stylu významných žurnalistických textů (v ČR by stačilo opsat komentáře např. Ferdinanda Peroutky, nebo eseje Josefa Škvoreckého či Josefa Jedličky, mnoho velkých novinářů v současné době nemáme, pozn. JČ) 2. a aby si uvědomili, jak únavnou prací je skutečná novinařina.

Když psal kdysi známý americký novinář A. J. Liebling ve svých memoárech o svém studiu na žurnalistické škole Columbia University, dal té kapitole nadpis "Jak se nenaučit nic," napsal Jack Shafer v časopise Slate a pokračoval:

1. Podle jejího prohlášení, policie "nevpustí do země nikoho, kdo je v mezinárodní evidenci registrován jako nežádoucí osoba". Občanské právní hlídky upozorňují na zásadní skutečnost, že by policie měla uvést, podle jaké mezinárodní dohody je zavedena "mezinárodní evidence nežádoucích osob". Podle platných mezinárodních dohod nemůže existovat žádná evidence, která by obsahovala jména jakýchsi blíže nespecifikovaných nežádoucích osob. Pokud by taková evidence existovala, byla by ilegální a porušovala by platné mezinárodní právo.
2. Podle slov policejního prezidenta Jiřího Koláře se "zadržení (myšleno po zasedání MMF a SB v Praze v září 2000) pokusili o diskreditaci policie, když tvrdili, že je policisté na služebnách tloukli". Sama inspekce ministra vnitra ovšem potvrdila po mnohaměsíčním právním postupu ze strany právníků OPH a některých státních zástupců ve třech doložených případech, že k trestným činům a násilí na policejních služebnách docházelo. Podle právního koordinátora OPH Jiřího Kopala ovšem inspekce selhala, neboť řadu dalších případů bezdůvodně předala vnitřním policejním orgánům, navíc nenašla v žádném z případů konkrétního pachatele, ačkoli v jednom byl policista poznán i na miniaturní pasové fotografii.

   Kopal to dokládá konkrétním případem polského občana Arkadia Zajaczkowskeho, kterému byl vedle celonočního bití vylomen i zub na stanici Ocelářská ve Vysočanech.

   Další případ brutálního násilí se týkal německého občana Tadzia M. a izraelského občana Joshuy T. na stanici Lupáčova na Žižkově. Na obě tyto kauzy upozornili čeští občané, nezákonně předvedení kolemjdoucí, kteří byli na služebny předvedeni bez jakéhokoli důvodu a byli násilím na služebnách zjevně šokováni.

   Třetí inspekcí přiznaný případ se týkal násilí na jihokorejském profesorovi na Karlově univerzitě Byeongju Jeongovi, který v době zasedání MMF a SB dokonce pracoval na ekonomickém projektu Světové banky. Ten byl stejně jako další náhodní předvedení včetně padesátiletého amerického podnikatele Edwarda B. týrán na policejní služebně Arabská. Jeho případ, který pořád není došetřen, tak zřejmě skončí u Evropského soudu pro lidská práva.

   Navíc v případě americké občanky Samanthy I., Městský soud v Praze ve sporu s cizineckou policií potvrdil argumenty právničky Občanských právních hlídek, že policie ukončovala pobyt osob nezákonným způsobem.

   Za uvedené trestné činy a nezákonnosti nebyl nikdo z policistů, stejně jako ve všech obdobných případech hromadného násilí dokumentovaných od roku 1989, pohnán k zodpovědnosti. V České republice je tak policistům zaručena absolutní beztrestnost za zásahy do práv osob zadržovaných na policejních stanicích.

Toto je tisková zpráva Občanských právních hlídek
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY Z ARCHIVU BL

Budeme vděční za každý drobný příspěvek, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

Všichni spolupracovníci Britských listů pracují pro časopis bezplatně; dotují časopis podstatným pracovním popř. i finančním nasazením z vlastní kapsy.

V rámci plnění slibu, že o stavu hospodaření Vás budeme pravidelně informovat, předkládáme přehled o hospodaření OSBL za září 2002.