14. 10. 2002
Stojí Slonková o věrohodného darebáka?Bývalým generálním sekretářem ministerstva zahraničí ČR Karlem Srbou údajně najatý vrah redaktorky MF Dnes Sabiny Slonkové Karel Rziepel, roz. Jánský, vulgo Citrón, z Vimperku, se už možná stává světcem. Alespoň dle článku z posledního týdeníku Reflex, kde jeho "pravdivý příběh" v třístránkovém elaborátu prezentuje redaktor tohoto magazínu J. X. Doležal. Tento elaborát ilustrují velké fotografie Citrónova masivního potetování, zatímco další a ještě "pravdivější" informace o něm už tam prostě nejsou. Co tedy taková medializace vlastně znamená? Jde v ní jen o popis určitého životního stylu, anebo v ní už jaksi nenápadně začíná proces pozvolného "zdůvěryhodňování" jinak obecně zcela nedůvěryhodného "korunního svědka"?
|
Tato aféra vypukla začátkem letošního léta a od té doby se jaksi "zahušťuje". A to tím hutněji, čím pochybnější se ukazují být důkazy proti Srbovi. Ačkoli on sám toho o praktikách v nejvyšších patrech tuzemské politické moci a o mezinárodním organizovaném zločinu jistě ví hodně, a má být proto dlouhodobě izolován, "klíčový svědek" Citrón je zároveň tím nejslabším článkem řetězu proti němu. Proto asi nejen "mateřská" MF Dnes Slonkové, ale teď už i její zhruba stejně starý novinářský kolega J. X. Doležal v Reflexu, vše spíš zamlžují. Co tedy tenhle "Citrón" o sobě v Reflexu "otevřeně" řekl? A co "otevřeně" neřekl a na co se ho Doležal asi že jenom zapomněl zeptat? Řekl: Že je několikanásobně trestaný recidivista - vesměs za majetkové trestné činy. Že je také bývalý politický vězeň (sic!) za nedovolené opuštění republiky. A že k "sexuálním praktikám " prodával a prodává vlastní manželku - tedy že je kuplíř. Neřekl: Že je policejním informátorem, lidově řečeno "práskačem". Že má trvalou panickou hrůzu z dalšího uvěznění. A že se též pokoušel dostat do obchodu s drogami (zejména heroinem), což se mu ale pro jeho diletantství nepovedlo, neboť tato oblast má dostatek svých zkušených profesionálů. Přitom vše, co řekl i neřekl, je u něj doslova v "příčinné souvislosti". Například: Pokud byl skutečně před rokem 1989 několikrát uvězněn za nedovolené opuštění republiky, tak se na něj vztahují hned tři odškodňovací právní normy. Konkrétně zákon o soudní rehabilitaci z roku 1990, nařízení vlády z roku 1998 o jednorázovém doplňkovém finančním odškodnění a z loňského roku další zákon o další jednorázové odškodňovací finanční částce. Právě tento poslední odškodňovací zákon mu totiž přiznal, že pokud byl vězněn dále než jeden rok, dostal jednorázově finanční částku 120 000,- Kč a k ní navíc za každý další měsíc vězení po 1 000,- Kč. To v jeho případě představuje oněch aktuálních 160 000,- Kč, o nichž v rozhovoru mluví, takže nějakých pár tisíc korun za vraždu Slonkové pro něj musel být pakatel, pro který by se k té vraždě asi nepropůjčil. Připočte-li se k tomu též to, co dle svého povídání vydělával a vydělává "prodáváním" své manželky (zhruba 200,- Eur denně), pak opět pár tisíc korun za nějakou vraždu pro něj nemohlo mít žádný význam. I to policejní donašečství má u něj zcela pragmatický základ, a to nejen ve výhodách "určité beztrestnosti", ale hlavně v tom, že měl a má panickou hrůzu z dalšího uvěznění. Neboť ve věznicích je velice silně neoblíben a jeho vězenští kolegové z něj vždy hned učiní jakousi "děvku pro všechno", v kriminálním žargónu "koště", což je v českých věznicích opravdu hrozné postavení. Ale to je asi pro určitý typ českých žurnalistů dostačující kvalifikací pro medializaci takových lidí. Anebo přímo pro Slonkovou důkaz, že byla ohrožována opravdovým zločincem. Naštěstí však o důkazech a jejich věrohodnosti rozhodují až soudy. A u nich může být vše jinak a bublina o "o nájemné vraždě novinářky" prostě splaskne. A už je možná nejvyšší čas.. |