Reakce čtenářů i některých přispěvatelů na sobotní incidenty při kvalifikačním fotbalovém zápase v Bratislavě mezi Anglií a Slovenskem prokazuje opět jako už mnohokrát tytéž smutné stereotypní tiky, vyplývající z neschopnosti řádné racionální úvahy, ze zakomplexovanosti a z nepřípustného uplatňování principu kolektivní viny.

Tak zaprvé: neexistuje žádný jednotný britský či anglický "národ", který by měl jednotný názor na Českou republiku či Slovensko anebo na české či slovenské Rom (že to jsou národy či etnika údajně "méněcenná"). Romům, kteří prokazatelně trpí v ČR a na Slovensku rasistickým útlakem, zabraňuje v přístupu do Británie a politický azyl jim odmítá poskytnout ze zcela neetických a konjunkturálních důvodů britská VLÁDA. Tu možná v tomto postoji podporuje určitá část britského obyvatelstva, ale celkově je britská společnost velmi pluralitní a rozrůzněná a na otázku přistěhovalectví a imigrace v Británii existují nejrůznější názory. Britská vláda se stává v otázkách své tvrdé protiimigrační politiky terčem ostré kritiky nejen od nevládních organizací, zabývajících se otázkou lidských práv, ale nyní často i v samotném parlamentu, jak jsme o tom v BL referovali. Těžko tedy například obviňovat Svena Gorana Erikssona, že nepouští do Británie Romy (kromě toho je to Švéd).

Výroky jako "Briti jsou nadlidi, a pokrytci a vytahují se na nás, Čechy/Slováky" jsou nesmyslné, protože žádná "jednotná fronta" Britů neexistuje.

Za druhé: VŠECHNY rodiny Romů, s nimiž jsme se tady v Glasgowě při tlumočení u právníků a u lékařů setkali (šéfredaktor Britských listů i jeho studenti z ČR) byli nesmírně slušní a civilizovaní lidé s politováníhodnou historií útlaku. S velmi rozumnými názory jsme se setkali u britských zdravotníků, kteří s Romy přicházejí častěji do styku. Konstatovali: Je to úplně stejná skupina lidí jako každá jiná: většina z nich jsou naprosto slušní, civilizovaní lidé, pár z nich je naprosto vynikajících, bylo tady i pár nemytých primitivů. Ale takové společenské rozdělení najdete v každém etniku.

Drtivá většina českých Romů bude odsunuta zpět do České republiky či na Slovensko, protože britské státní úřady silově a arbitrárně rozhodly, že je rasismus v ČR nezajímá a nechtějí jím postiženým lidem pomáhat ani ho řešit: proč by měly platit za český, respektive slovenský problém. Princip poskytování azylu byl v době od pádu komunismu na Západě značně zpochybněn a nejsilněji ustupuje od ochoty poskytovat utlačovaným lidem z jiných zemí právě britská vláda.

Oficiální zdůvodnění u britských imigračních tribunálů bývá, že rasistický útlak v ČR je sice prokázaný, svědek vystupoval důvěryhodně a fyzické útoky proti své osobě prokázal, útlak však podle Britů "nedosahuje úrovně", při níž se v Británii uděluje politický azyl. (V ČR se ovšem se žadateli o azyl zachází ještě daleko tvrději než v Británii.)

Je naprosto tragické, že rasisté v ČR pak interpretují odsun Romů z Británie do ČR a na Slovensko jako důkaz, že "se Romům nic neděje, vždyť i Britové je posílají domů". I britským právníkům, zastupujícím postižené Romy, je v těchto věcech trapně.

Ano, britská společnost je rozrůzněná a mimo jiné je proslulá i svým dlouholetým fotbalovým chuligánstvím. Britská policie má proti těmto "rowdies" vypracovány velmi účinné kontrolní metody, takže na britských stadionech většinou už k fotbalovému násilí nedochází. Možná měla britská policie před bratislavským zápasem slovenskou policii se svými kontrolními technikami seznámit, nevím. Řešením však asi není do davu chuligánů tupě řezat obušky. Chuligánské chování jistě není odpustitelné, ale trest musí být PŘIMĚŘENÝ: za chuligánské chování na fotbalovém stadionu nelze člověka ZABÍT. To je snad podstatou každého civilizovaného právního řádu.

Pokud tomu rozumím, tak podstatou britských stížností je to, že útok obušky od slovenské policie vytvořil v davu fanoušků takovou situaci, kdy hrozilo vážné nebezpečí, že budou někteří z nich davem ušlapáni.

Je jistě možné, že se britští primitivové chovali v hospodě v Bratislavě arogantně a nezřízeně - zase, ale, těžko je možno někoho za ničení zařízení restaurace USMRTIT. V normálních zemích se skutečně nestřílí - ani do vzduchu, mám-li před sebou jen - neozbrojené - chuligány. To je akce hysterického komunistického desátníka někde na cvičišti. Rozhodnutí vystřelit prozrazuje absolutní amatérskost bezpečnostních metod na Slovensku - to, že se nad ním lidé ze zahraničí pozastavují, bude asi těžko výrazem jejich nadřazenosti nad "slovenským národem". Úplně totéž by kritizovali - a silněji - kdyby k podobnému skandálnímu chování došlo v Londýně.