23. 10. 2008
Jakou úlohu bude hrát rasový původ v amerických prezidentských volbách?Za několik dní zvolí Američané svého dalšího prezidenta. Budou mít při
tom příležitost, jaká se jim dosud nikdy nenaskytla - zvolit černého muže.
(Jedná se o článek uveřejněný v Kanadě, kde je výslovně uvedeno "a black
man for president" ačkoliv jindy se takový výraz nahrazuje politicky korektním
"Afro-Američanem"). Při této příležitosti uvedl pan Sheldon Alberts od
Canwest News Service, že se mnoho Američanů obává, že voliči budou
posuzovat kandidáta podle barvy jeho pleti a ne podle jeho charakteru.
Pro svou zprávu si zajel pan Alberts do města Selma v Alabamě.
|
Letošní podzim je bohatý na volby. Probíhají v České republice, proběhly v Kanadě a za několik dní budou volit svého příštího prezidenta Američané. Celý svět ví, že tam proti sobě stojí bílý postarší republikán John McCain a černý mladý demokrat Barack Obama. Posledně jmenovaný zatím vede podle průzkumu veřejného mínění, ale neví se, zdali jsou odpovědi budoucích voličů upřímné. V Alabamě se setkal reportér Alberts s panem Jamesem Perkinsem Jr. V roce 1965, kdy ve městě Selma tekla po ulicích krev aktivistů za práva občanů, bylo panu Perkinsovi teprve 12 roků. Na "Krvavou neděli" 7. března dosud nezapomněl. Již uplynulo 43 roků od doby, kdy alabamští státní "troopers" do krve mlátili obušky 600 aktivistů za volební právo a použili proti nim slzný plyn, aby jim zabránili v cestě do hlavního města Montgomery. K útoku došlo na mostě Edmunda Pettuse přes řeku Alabamu a příkaz k němu vydal tehdejší nechvalně známý rasistický guvernér George Wallace. To, že utrpěl řadu ran obušky do hlavy i do zad považuje pan Perkins za štěstí ve srovnání s jinými lidmi, kteří byli těžce zraněni. Tato "Krvavá neděle" vedla nakonec k přijetí zákona o volebním právu. Ono to není vlastně tak dávno - v r. 1966 jsem přiletěl do Kanady na stáž a poznávání Spojených států z této stránky bylo "otevíráním očí". Pokračovalo, když jsem brzy na to s rodinou cestoval po "okresních silnicích" amerického Jihu autem. Tehdejšího pochodu se zúčastnil také dnes již 79-letý černý reverend Dr. Frederick Reese. Byla po něm pojmenována silnice vedoucí ze Selmy - Dr. Frederick D. Reese Parkway. Aktivisté za občanská práva uznávají, že je snadnější pojmenovat silnici po nějakém černém občanovi, než ho zvolit do veřejné politické funkce - natož na místo prezidenta Spojených států. Pan Perkins o tom dobře ví - v r. 2000 byl zvolen prvním černým starostou města Selma, když se mu podařilo ve volbách porazit bílého "segregacionistu" čili přívržence oddělování Afro-Američanů od bílých Američanů, který starostoval městu již za oněch dávných tragických událostí. Proti panu Perkinsovi používali jeho oponenti známých rasových předsudků, že nemůže být černý občan starostou, protože nedokáže sestavit městský rozpočet, jeho přítomnost vypudí z města bílé podnikatele a podobně. Proto si pan Perkins dovede představit, jakému tlaku je nepochybně vystaven prezidentský kandidát Barack Obama. Ten se ale záměrně vyhýbá jakékoliv zmínce o rasových rozdílech. Ze svých početných veřejných projevů jim věnoval jen jediný a to letos v březnu ve Filadelfii, když se snažil utišit bouři vyvolanou svým známým, kontroverzním reverendem Jeremiahem Wrightem. Reverend dr. Reese potvrdil, že přes veškerá ujišťování o harmonickém soužití občanů ve Spojených státech rasismus dosud existuje. Průzkum veřejného mínění, který v září provedla stanfordská univerzita, ukázal, že by pana Obamu mohla stát barva jeho pokožky u volebních uren až 6% hlasů. Televize ABC News ukazovala, jak ztráceli černí kandidáti při různých nepříliš dávných volbách do kongresu podporu voličů o volebním dni. Ti, kteří měli podle veřejného mínění převahu nad svými bílými protivníky 10 až 14%, vyhrávali těsně většinou 1 až 3%, kdežto ti s převahou pod 9% nakonec u voleb prohráli. Značná část bílých Američanů (40%) považuje celkově své černé spoluobčany za "násilné", "líné" a "nezodpovědné". Univerzitní průzkum vedl mezi příznivci pana Obamy k obavě, že by se mohl stát obětí tzv. Bradleyova efektu. Pan Tom Bradley byl afro-americkým politikem, který se zúčastnil volby kalifornského guvernéra v r. 1982 a prohrál, přestože měl před volbami podle veřejného mínění větší podporu než jeho protikandidát. To vedlo k teorii, že bílí voliči nemluví při průzkumu pravdu a říkají, že budou volit černého kandidáta, aby nevypadali jako rasisti, ale za plentou jednají opačně. Demokrati se nejvíce obávaji Bradleyova efektu v klíčových státech jako jsou Ohio a Pennsylvánie, kde pan Obama nezískal mnoho příznivců mezi bílými dělníky již v prezidentských primárkách. Podle pana Eugena Robinsona, černého sloupkaře u novin Washington Post, chápe pan Obama, že musí vypadat jako nejméně smutný americký černý občan, aby měl naději na místo prezidenta. Jsou ale i námitky, například v týdeníku Time, že se úloha rasy silně přeceňuje a že dokonce až 90% občanů tvrdí, že při svém rozhodování, komu dát hlas, nehledí na to, bude-li se jednat o černého kandidáta. Republikánské útoky na pana Obamu byly často velice nevybíravé, až "podpásové". Pan John McCain i paní Sarah Palinová dávali pana Obamu do souvislosti s domácím teroristou šedesátých let panem Williamem Ayersem, ačkoliv tehdy bylo panu Obamovi teprve 8 roků. Paní Palinová se dala slyšet, že pan Obama není člověk, který vidí Ameriku stejnýma očima jako ona nebo jiní voliči. Takové projevy vedly k otevřenému nepřátelství. Pan John Lewis, reprezentant za stát Georgii, uvedl, že republikánská dvojice se podobá dřívějšímu guvernérovi Alabamy, segregacionistovi Wallacemu ze 60. let. Ačkoliv nikdy proti nikomu nevystřelil z pistole, vytvořil ve státě atmosféru, která byla živnou půdou pro útoky proti Američanům, kteří jen požadovali, aby se dodržovala jejich ústavní práva. To naopak vedlo k velkému rozhořčení pana McCaina. Ve městě Selma, kde pan Lewis pochodoval společně s reverendem Reesem před 43 roky ta slova vyvolala dávné vzpomínky. Pan Perkins říká, že od republikánů přicházejí "spouštěcí slova", která zdůrazňují "odlišnost" pana Obamy. Dodal, že se už zase objevuje "faktor strachu". Mnoho demokratů se ale utěšuje názorem, že i když pan Obama ztratí některé hlasy proto, že je černý, tato ztráta bude víc než vynahrazena jinými faktory, jako je například prudký vzestup celkové volební účasti Afro-Američanů a množství hlasů mladých lidí, kteří jdou poprvé k volbám. Televize ABC News ukázala, že u těchto mladých lidí je poměr 75:25 ve prospěch pana Obamy. Je to nejvyšší převaha, jakou kdy dali prezidentskému kandidátovi mladí voliči za dobu, co se dělají průzkumy veřejného mínění. I když jsou tedy u demokratů obavy, aby pan Obama nepřišel za několik dní o svou dnešní převahu, mnoho jiných hledí na volbu s nadějí, že nadšení pro změnu v americké politice bude barvoslepé a že je podpora pro něho i mezi bilými Američany pevnější než se zdá. Sdělovací prostředky ukazují oblibu pana Obamy i v jiných zemích, kde se očekává, že by mohl otupit nepřátelství vůči Spojeným státům, které téměř po celém světě rozesel odstupující prezident George W. Bush. |