Považujeme Čunkovu výpověď, nyní již svědeckou, ve věci Marcely Urbanové, za účelovou. Je jediným důkazem pro její obvinění a stíhání. Tvrzení, že je-li Čunek nevinen, je vinna Urbanová, neodpovídá ani právu, ani logice.

Chceme vystupovat i proti mýtům, které poškozují pověst Marcely Urbanové. Neobvinila Jiřího Čunka ze sexuálního obtěžování, ani na něj nepodala trestní oznámení pro úplatkářství. Chceme také čelit nespravedlivým útokům na policii a jednotlivé policisty v souvislosti s touto věcí. Policisté, inspekce ministra vnitra a státní zástupci, všichni, kdo se nenechali zneužít k porušení zákona v údajném zájmu politické moci, zasluhují solidaritu veřejnosti. Kvůli pravdě o Jiřím Čunkovi nesmí být nikdo perzekvován a diskriminován.

O trestním stíhání Marcely Urbanové jakož o dalších věcech, spojených s Jiřím Čunkem, chce náš výbor podle svých možností poskytovat veřejnosti, a především médiím, další informace. Uvítáme pomoc novinářů, právníků i politiků.

Zdeněk Bárta

Rudolf Kučera

Jiří Pehe

Jan Schneider

Petr Uhl,

V Havlíčkově Brodě, Litoměřicích a Praze dne 2. září 2008

Výbor na obranu Marcely Urbanové, sdělení č. 2

tisková zpráva

Jak jsme již oznámili v zakládajícím prohlášení Výboru na obranu Marcely Urbanové z 2.září 2008, tuto 41letou ženu ze Vsetína stíhají od letošního 10. června poručice Barbora Bošková z obvodního oddělení Policie ČR v Praze 1 a obvodní státní zástupkyně v Praze 1 Šárka Pokorná pro trestný čin křivé výpovědi. Její svědectví, učiněné v trestní věci proti Jiřímu Čunkovi, označily za vědomě nepravdivou výpověď. Dohled nad trestním řízením má Jana Hercegová, městská státní zástupkyně v Praze. Marcele Urbanové hrozí, uzná-li ji soud vinnou, trest odnětí svobody od tří do deseti let.

V demokratickém právním státě se často stává, že chybí dostatek důkazů, až už k obvinění podezřelého, k podání obžaloby na obviněného nebo k odsouzení obžalovaného. I vinou utajování údajů, často nezákonného, nemohou občané vždy takové případy odlišit od protiprávní benevolence poskytované podezřelému, který uplatňuje svůj vliv nebo peníze, nebo jehož někdo chrání z jiných důvodů. Věc senátora Jiřího Čunka je podle nás případem, kdy byl obviněný protiprávně chráněn. V dějinách československého a českého státu je to poprvé, kdy byl obviněn a několik měsíců trestně stíhán člen vlády ve funkci a kdy stíhání nezastavil soud, nýbrž státní návladní, prokurátor či dnes státní zástupce, tedy orgán moci výkonné, vládní. Je proto jeho případ zvlášť znepokojující. Devastuje justici a právní stát.

Senát parlamentu vydal loni v únoru Jiřího Čunka k trestnímu stíhání pro údajný úplatek ve výši téměř půl milionu korun. Podle policie ho v únoru 2002 přijal jako vsetínský starosta v souvislosti se zakázkou firmy Petra Hurty H&B Real. Nejvyšší státní zastupitelství ale věc těsně před podáním obžaloby zastupitelství v Přerově v červnu odňalo a přikázalo ji do Jihlavy, kde okresní zástupce Arif Salichov stíhání zastavil.

Rozhodnutí NSZ, za něž se nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká postavila, bylo zřejmě v rozporu se zákonem o státním zastupitelství: Jde-li o jiné než vrchní státní zastupitelství, není Nejvyšší státní zastupitelství oprávněno zasahovat do způsobu vyřizování věci, která nebyla pravomocně skončena.(§ 12h odst. 1 zákona 283/1993 Sb., o státním zastupitelství).

Pokud se v trestním řízení ukáže, že se skutek, pro nějž se stíhání vede, nestal, smí státní zástupce podle trestního řádu zastavit stíhání jen tehdy, je-li nepochybné, že se nestal -- viz § 172 odst. 1 písmeno a/ zákona 141/1961 Sb., zákon o trestním řízení soudním (trestní řád). Severomoravská policie a přerovské státní zastupitelství shromáždily četné důkazy o Čunkově vině. Proto podle našeho názoru porušil zastavením stíhání Arif Salichov zákon. Přitom netvrdíme, že Jiří Čunek je vinen, ale důkazy o jeho vině z přípravného řízení jsou podle lidí, kteří je znají, velmi pádné. Zřejmě "hrozilo nebezpečí", že by přesvědčily i soud.

Těmito dvěma postupy -- odnětím a přikázáním věci a zastavením trestního stíhání Jiřího Čunka -- odňali Salichov a Vesecká obviněného Čunka jeho zákonnému soudci, a podle našeho názoru tím porušili ústavní Listinu základních práv a svobod. Znemožnili řízení, v němž by soud po posouzení důkazů Čunka buď obžaloby zprostil, nebo ho uznal vinným. Jejich jednání považujeme za závažné zneužití pravomoci veřejného činitele. Ve společnosti převládá kvůli jejich zásahu mínění, že právo neplatí pro všechny, ale že úzká skupina osob, která je spjata s mocenskými elitami, se jím řídit nemusí a její eventuální protiprávní jednání nebude potrestáno.

Veřejnou obhajobou svého rozhodnutí vzbudili navíc, spolu s dalšími osobami, nesprávný dojem, že místo soudu může o vině obviněného rozhodnout státní zástupce.

Dne 11. února 2002 dopoledne převzal -- podle pozdějšího svědectví tehdejší Čunkovy sekretářky Marcely Urbanové -- Jiří Čunek od Martiny Hurtové, manželky Petra Hurty, majitele firmy H&B Real, který byl v této věci pro úplatkářství pak rovněž obviněn, obálku, a vyňal z ní peníze se slovy, že takhle vypadá "půl mega". Podle důkazů, uvedených ve spise, bylo toho dopoledne v pokladně firmy H&B Real 850 tisíc korun. Jiří Čunek si téměř půl milionu pak uložil do banky, aniž se vysvětlilo, kde je tehdy a v této výši vzal. Marta Hurtová pak téhož dne odpoledne vyzvedla z banky půlmilionu korun a podle záznamu své firmy je --alespoň účetně -- uložila vzápětí do firemní pokladny. To vše nezpochybňuje, že Jiří Čunek půlmiliový úplatek dopoledne převzal. Tuto možnost naopak posiluje odměna ve výši 700 tisíc korun, kterou si 22. února nechal ve firmě vyplatit, aspoň podle pokladního záznamu firmy , který je součástí vyšetřovacího spisu, Petr Hurta. Vysvětlení, za co byla ta odměna a co s těmito penězi učinil, odmítl orgánům činným v trestním řízení podat.. Mnohé nasvědčuje tomu, že Marcela Urbanová vypověděla jako svědkyně pravdu. Naopak Čunkovo tvrzení, že tehdy žádné peníze v obálce nepřijal, "podporované" křivými výpověďmi a trestnou činností, pro niž stojí před soudy tři obžalovaní, máme za nepravdivé nejen my, ale i orgány činné v trestním řízení v Přerově a Olomouci. Jiří Čunek vysvětlení původu svých milionů a majetku měnil a jako obviněný ho nikdy hodnověrně nedoložil.. Výpověď Marcely Urbanové potvrzují další důkazy, včetně znaleckého posudku, který osvědčuje její pravdomluvnost a dobrou paměť. Její svědeckou výpověď, že Jiří Čunek peníze v únoru 2002 vzal, považujeme za pravdivou i proto, že Marcela Urbanová vypovídala vždy stejně, a nikdy neoznačila peníze, které viděla, když je Jiří Čunek přijímal, za úplatek.

Při posledním svědeckém výslechu v trestní věci proti Jiřímu Čunkovi řekl Arif Salichov Marcele Urbanové o přestávce v cukrárně nad punčovým dortem, že pokud změní výpověď a řekne, že se zmýlila a že Čunek v únoru 2002 půl milionu nepřevzal, nebude trestně stíhána. Přitom věděl, že nic takového nemůže a podle zákona ani nesmí slibovat. Marcela Urbanová na svém vylíčení události setrvala. Podle nás tím projevila občanskou odvahu. Nyní za ni má být trestána. To nesmíme připustit.

Náš výbor se nechce zabývat nepřezkoumatelnými závěry "auditu" americké detektivní kanceláře Kroll, která usoudila, že to tehdy úplatek asi nebyl. Nevíme, zda měl Kroll k dispozici všechny důkazy o vybírání a ukládání peněz firmy H&B Real a Jiřího Čunka v únoru 2002 a proč některé zmiňuje, a jiné ne. Kroll nemůže nahradit soud nebo sněmovní vyšetřovací komisi.

Trestní stíhání Marcely Urbanové, vyvolané Čunkovým trestním oznámením, je založeno na logickém rozporu, jak se píše v usnesení poručice Boškové, mezi výpovědí Jiřího Čunka a výpovědí Marcely Urbanové -- jeden z nich lže. Tvrzení, že je-li Čunek nevinen, je vinna Urbanová, ale neodpovídá ani právu, ani logice. Jako občanům nám nic nebrání považovat Čunkovu výpověď, nyní již svědeckou, ve věci Marcely Urbanové, za nepravdivou. Tato výpověď je hlavním důkazem, na němž je její obvinění a stíhání založeno. Obviněný, a tím Jiří Čunek tehdy byl, se však může beztrestně hájit jakýmkoli způsobem, tedy může i lhát, zatímco svědek musí vypovídat pravdu. Kvůli chybějícím důkazům si opatřily poručice Bošková a státní zástupkyně Pokorná, jimž byla věc svěřena účelově a možná i protiprávně, důkaz novou Čunkovou výpovědí, nyní již svědeckou, kterou označily účelově za neodkladný úkon. Teprve poté Marcelu Urbanovou začaly stíhat jako obviněnou. Neodkladnost úkonu spočívala ale jen v jejich důkazní nouzi.

Státní zástupci nejsou podle ústavy a zákona nezávislí. Ve státním zastupitelství se v mnoha ohledech uplatňují zákonné zásady podřízenosti a nadřízenosti. Za činnost státního zastupitelství odpovídá vládě nejvyšší státní zástupce. Za jeho činnost odpovídá Sněmovně a společnosti vláda, která ho na návrh ministra spravedlnosti jmenuje a odvolává.

Ve věcech Jiřího Čunka a Marcely Urbanové vystupovali i dva bývalí ministři spravedlnosti, Jiří Novák (ODS 1992 -- 1996) a Pavel Němec (US-DEU 2004 -2006).

Advokát Jiří Novák z advokátní kanceláře Tomáše Sokola zastupoval Marcelu Urbanovou v letech 2006 -- 2007 v jejím občanském sporu s Jiřím Čunkem, který se týkal informací zveřejněných Čunkem o jeho sexuálním obtěžování Urbanové. Už od roku 2004 věděl od Marcely Urbanové o tom, že Jiří Čunek v roce 2002 převzal půlmilionu korun. Teprve ale před volbou do Senátu, jež se konaly v listopadu 2006, upozornil nesprávně svou klientku, že je to povinna oznámit. Když odmítla na Čunka podat trestní oznámení, podal je sám, poté co mu kladně odpověděla na otázku, zda dosvědčí, že Čunek přijal peníze; souhlas k podání trestního oznámení však od ní neměl.

Druhý bývalý ministr spravedlnosti, Pavel Němec, pomáhal při snahách uchránit Jiřího Čunka od obžaloby a soudního řízení. Prokázal to veřejný průběh soudního jednání a rozsudek v občanskoprávním sporu u Krajského soudu v Praze.

V zájmu své ochrany před ztrátou služebního postavení, kárným potrestáním nebo i soudním trestním řízením žalovali začátkem roku Renata Vesecká, místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, Pavel Němec, Arif Salichov a další tři podřízení bývalou nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou za to, že je označila za justiční mafii. Řízení u Krajského soudu v Praze pak odhalilo nezákonné postupy žalujících, včetně dodatečného vyřizování si účtů s jejich kritiky. Soud, zatím nepravomocně, žalobu šesti žalujících zamítl.

Stíhání Marcely Urbanové je nyní jediným známým případem, vzbuzující podezření, že jde o trestní stíhání v zájmu vlády. Chceme pro ni spravedlnost. Tu jí může zajistit soud za pozornosti veřejnosti. Nátlak na justiční orgány je ale v poslední době tak silný, že se nemůžeme spolehnout na to, že její věc budou soudit tak nestranní soudci jako Vojtěch Cepl u pražského krajského soudu nebo olomoucký soudce Aleš Vašků či přerovský soudce Jiří Barbořík. Okresní soud v Olomouci projednává obžalobu na Jaromíra Kudlíka za to, že Jiřímu Čunkovi poskytl falešné alibi a že se mu pokoušel jako pachateli trestného činu nadržovat. Před Okresním soudem v Přerově stojí jako obžalovaní Roman Vaškůj (minulý měsíc nepravomocně odsouzený k 7,5 letům vězení za půlmiliardový daňový únik) a Petr Šmiřák (je tam eskortován z věznice, kde si odpykává trest pro jiný trestný čin) kvůli jejich snaze uplatit Marcelu Urbanovou v Čunkově trestní věci a pro to, že ji naváděli ke křivé výpovědi.

Budeme tato tři soudní řízení sledovat. Pozornost zaměříme i na kárné řízení s Pavlem Kučerou před kárným senátem olomouckého Vrchního soudu. Kárnou žalobu na něj podala předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová z podnětu ministra spravedlnosti Pospíšila.

Podle našich informací nejsou zcela skončena řízení související s vystěhováním Romů ze Vsetína před senátními volbami na podzim 2006, které označil veřejný ochránce práv Otakar Motejl za protiprávní.. Některé romské rodiny jsou v důsledku toho ve hmotné nouzi.

Aby se Marcele Urbanové dostalo nejen spravedlnosti formou zproštění obžaloby, je nezbytné zpřístupnit spis trestní věci Jiřího Čunka. Žádný zákon tomu nebrání, a kdo tvrdí opak, činí tak z nevědomosti nebo kvůli neoprávněnému prospěchu vlastnímu či prospěchu jiného. Jako účelové jednání je třeba odmítat tvrzení o nezákonných únicích, které jsou postižitelné v případech utajovaných skutečností, jimiž se zabývají tajné služby, ale ne při trestním stíhání Jiřího Čunka. Průběh trestního řízení je podle ústavy a zákonů v zásadě veřejný. Důvody pro nezveřejňování některých údajů může být jen ochrana osobních údajů a také -- ale jen do skončení vyšetřování -- ohrožení objasňování věci. Kampaně proti únikům ohrožují naopak svobodu slova a právo na svobodný přístup k informacím.

Aby však veřejnost a soud či jiné orgány znaly celou pravdu, nesmějí být státní zástupci a policisté vázáni mlčenlivostí. Renata Vesecká na opakovanou žádost státních zástupců je odmítá mlčenlivosti zbavit, a to i pro účely soudního řízení. Její postoj ale nemá věcnou zákonnou oporu. Mlčenlivosti v záležitostech, které se týkají Jiřího Čunka, by měli být zbaveni všichni pracovníci státních orgánů. Chceme vystupovat i proti mýtům, které poškozují pověst Marcely Urbanové. Neobvinila Jiřího Čunka ze sexuálního obtěžování, ani na něj nepodala trestní oznámení pro úplatkářství. Nebyla vedena pomstychtivostí vůči Jiřímu Čunkovi. Názor, že ji k výpovědi svedl ďábel, by byl úsměvný, kdyby nebyl svědeckou výpovědí vsetínského duchovního, kterou učinil před Arifem Salichovem, a kdyby tuto výpověď neoznačil v televizi Salichovův nadřízený, jihomoravský krajský státní zástupce Petr Coufal, jeden ze sedmi žalujících Marii Benešovou, za významný důkaz, který přispěl k zastavení Čunkova stíhání.

Chceme také čelit nespravedlivým útokům na policii a policisty, kteří konali vyšetřování v trestní věci Jiřího Čunka. Veřejné ochrany si zasluhují státní zástupci, jimž Renata Vesecká bránila ve zjišťování okolností, za nichž Jiří Čunek přijímal a vyplácel jiné peníze a jak přišel k majetku v předchozích letech, poukazem na to, že Senát vydal Čunka ke stíhání pouze jednoho skutku -- tedy onoho údajného převzetí půlmilionového úplatku. Policisté, inspekce ministra vnitra a státní zástupci, všichni, kdo se nenechali zneužít k porušení zákona v údajném zájmu politické moci, zasluhují solidaritu a úctu veřejnosti.

Kvůli pravdě o Jiřím Čunkovi nesmí být nikdo perzekvován a diskriminován. Občanská společnost musí zabránit perzekuci těch, kteří se nenechali zastrašit a odradit a pokračovali ve své práci, jak jim ukládá zákon. I když zatím všechny pokusy o trestní nebo kárné řízení s takovými osobami skončily díky čestným policistům a státním zástupcům pro Renatu Veseckou neúspěšně, projevila se snaha o neformální služební nebo pracovní postih již mnohokrát. Proto budeme na pokusy o takový postih veřejnost upozorňovat. Zveřejňovat chceme i případy diskriminace nebo dokonce perzekuce všech občanů, kteří ve věcech Jiřího Čunka a Marcely Urbanové usilovali o spravedlnost, nejen policistů a státních zástupců.

Zdeněk Bárta

Rudolf Kučera

Jiří Pehe

Jan Schneider

Petr Uhl

V Havlíčkově Brodě, Litoměřicích a Praze dne 4 září 2008