Strana Zelených svým programem a celosvětovým posláním má pečovat o životní prostředí a v této souvislosti zajišťovat i příznivé humanitární podmínky v zájmu budoucnosti. Je to program či dokonce sympatické poslání zvláště pro mladé lidi. Bohužel v případě českých zelených tomu tak není. Naši "Zelení" vstoupili překvapivě do pravicové vlády. Pravice bývá obvykle, a jinak to ani být nemůže, v rozporu s cíli "zelené" politiky (ačkoliv pohlédněte na výraznou proekologickou politiku britských konzervativců, pozn. JČ). Účast v nejvyšší exekutivě může pochopitelně nést pro funkcionářský kádr jen výhody, ale často se musí platit vysoká cena. Čeští zelení museli zradit své zásady. Buďme ale konkrétní. Strana "Zelených" obsadila ve vládě ČR velmi významné ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí. Aby zvýraznila svoji váhu v tomto směru, rozhodla se obsadit toto místo osobou spojenou velmi úzce s vývojem naší země v současném porevolučním období, Karlem Schwarzenbergem. Ministerstvo a jeho politické směřování je však vedeno tak, že je velmi snadno možno vysledovat jiný než český zájem.

Rezoluce Valného shromáždění OSN o ochuzeném uranu

Dne 5. prosince 2007 přijalo Valné shromáždění OSN s velikou jednoznačnou převahou členských států rezoluci, která zavazuje k projednávání otázek týkajících se používání zbraňových systémů a munice obsahující "ochuzený uran". Rezoluce vyzývá na základě principů Charty OSN a humanitárních zásad mezinárodního práva, aby bylo zahájeno jednání k této věci v rámci regulace používaných zbraní a jejich vyloučení ze zbrojního arzenálu.

Rezoluce vychází z přesvědčení, že lidstvo vyžaduje přijetí náhlých opatření k ochraně svého životního prostředí, a to zvláště proto, že používání zbraní a munice obsahující ochuzený uran má vážné dlouhodobé důsledky na lidské zdraví a právě toto prostředí. Žádá zároveň, aby generální tajemník OSN soustředil názory členských států a nezávislých organizací (nevládních) týkajících se výzbroje a munice obsahující ochuzený uran. Připravil zprávu, kterou k této věci předloží Valnému shromáždění OSN na jeho šedesátém třetím zasedání v příštím roce. Na tomto zasedání bude zařazen k projednání bod "Důsledky používání zbraní a munice obsahující ochuzený uran".

Rezoluce byla předložena delegací Indonésie na základě rozhodnutí a jménem Neúčastněných států, seskupení, které nyní opět má velkou podporu v celosvětovém měřítku. Oživuje se tak pozitivní aktivita těchto zemí z dob bipolárního světa (Tito, Nehru, Násir) se snahou o využití nových politicky příznivých podmínek po rozpadu bipolárního světa hlavně v oblasti odzbrojení.

Závažnost vyloučení těchto zbraní ze stávajících arzenálů (Rakousko již se tak rozhodlo) vychází z prověřených skutečností o škodlivosti této výzbroje na lidské zdraví. Například jsou zaznamenány případy onemocnění leukemií vojáků, kteří byli na bojištích (Italové). Zamořeny jsou í celé oblasti Srbska a Kosova. Toto zamoření je dlouhodobé a vylučuje normální život. V této věci jsou k dispozici i české straně odborná studia, výstupy z různých konferencí a podobně. O závažnosti věci není sporu, a proto přijetí rezoluce k projednávání této otázky bylo zcela přesvědčivé. I pro ČR se jedná o záležitost velmi aktuální. Stále ještě v těchto přímo ohrožených oblastech máme své vojáky.

Postoj České republiky

Ministerstvo zahraničních věcí (zelené) rozhodlo, že nesouhlasí s projednáváním navržené rezoluce a hlasovalo p r o t i jejímu přijetí spolu s pouze dalšími čtyřmi státy(!) - Izraelem, USA, Velkou Británií a Nizozemskem. Zcela nepochopitelně se tak postavilo proti humanitárnímu zájmu i ochraně přírody i proti státům, které tuto odpovědnost cítí a rezoluci podpořily, jako jsou například Rakousko, Německo, Itálie, Japonsko Švýcarsko, ale i více než stovka dalších zemí, stejně tak jako přímo ohrožené země Srbsko, Irán, Irák, Indie a Pákistán.

Zajímavá je skutečnost, že se nikdo necítí potřebu se k tomuto absurdnímu "státnickému" aktu zelených vyjádřit a vysvětlit toto jednání. Media jako vždy "svobodně" poslušně mlčí a poslanci, kteří dovedou intervenovat vládu s přízemními blbostmi (zneužívání auta a pod) o takovéto závažné věci rovněž raději ztichli a to včetně poslanců opozičních. Rezoluce vyzývá dokonce jmenovitě ke spolupráci nevládní organizace. O aktivitě českých nevládních organizací proti zbraním z ochuzeného uranu , na příklad "Člověka v tísni" rovněž není nic známo. Zde je pro ně prostor: mohly by nebezpečí předcházet a ne jeho důsledky jenom zmírňovat. "Zelení" protestují sice proti jaderné energetice, ale přímému zavádění a používání uranu proti lidem a přírodě se nebrání. Zde se jedná dokonce o metodu účinnějšího zabíjení, které nekončí útokem, ale následky dlouhodobě pokračují. Při podpoře těchto zvráceností jsou čeští zelení ochotni se postavit proti téměř celému světu, včetně celosvětového hnutí zelených. V praxi naší vlády se však nejedná již jen o jediné "vybočení", neboť stejné Valné shromáždění přijalo rezoluci o "nepřípustnosti podněcování rasismu a xenofobie". Proti hlasovaly jen USA a Marshallovy ostrovy. Až na nemnoho výjimek (mezi ně opět patřila i Česká republika) téměř všechny členské státy rezoluci podpořily. Vláda je aktivní nejenom na poli deformace sociálního prostředí státu, ale vystupuje jak je vidět negativně i pod vedením "Zelených" v zahraniční oblasti. Je obtížné si připustit souvislost, že zájem o umístění americké základny na českém území může mít i pro směřování zahraniční politiky ČR tak závažné důsledky dokonce i v oblasti bezpečnosti.