• U polonia známe 29 různých isotopů - s atomovou hmotností od 190 do 218. ²⁰⁹Po má poločas rozpadu 103 let. Izotop polonia ²¹⁰Po, který se měl podle oficiálních údajů objevit v moči Litviněnka, má poločas rozpadu 138 dní, v lidském těle prý 30 - 50 dní. Prý... Neměl by být problém ho detekovat. Jeho rezidua jsou dlouhodobě dokazatelná. Přesto se po hospitalizaci Litviněnka objevila spekulace o úplně jiné radioaktivní substanci...
• Žádný izotop polonia nemá poločas rozpadu ani přibližně roven oněm 73 hodinám, o nichž se hovoří ve většině novinových zpráv. To by byla z hlediska vraždy vhodná hodnota, protože většina látky by vymizela po nějakých 20 dnech. Všechny izotopy polonia jsou buď velmi krátkodobé (a tudíž by s nimi bylo nanejvýš obtížné zacházet, uchovávat, dopravovat je atd.) a nebo velmi dlouhodobé (a tedy snadno dodatečně dokazatelné).
• Je extrémně radioaktivní a extrémně jedovaté - je emtorem alfa záření (5.3 MeV) a gamma záření. 1 mg ²¹⁰Po emituje tolik alfa záření, jako 5 g rádia. ²¹⁰Po je temer čistý alfa zářič. Doprovodného gamma záření je velmi málo. Na 1000 rozpadů alfa připadá jedna přibližně vyzářená gamma o energii 803 keV. K manipulaci s nuklidem je třeba - podle bezpečnostních pravidel - používat nástroje nepřímo ovládané - robotické ruky, je třeba se absoluně vyhnout kontaktu s pokožkou. Rukavice, rukávy, bezpečnostní barytová skla - to je minimum ochrany při práci s tímto nuklidem. Manipulace v kožené rukavici a chirurgické rukavici jako návleku je dle mého názoru hazardem a obecným ohrožením, i když rutinéři v manipulaci s radioaktivními materiály by se mi asi vysmáli... Napadá vás nějaký způsob manipulace s nuklidem v hospodě či v bytě, aby útočník nedopadl stejně jako oběť ???
• Jeho smrtelná dávka je 12^-6 g. Vztaženo k váze, je polonium daleko jedovatější než kyanovodík. Existují pro manipulaci daleko bezpečnější látky, smrtelné pro oběť stejně (nejde přeci o hromadnou otravu nebo použití BOL, ale o kontaktní otravu jednoho člověka). Vhodnější jsou některé rostlinné jedy [1][2] i živočišné jedy. O syntetických derivátech nemluvě. Například aflatoxiny produkované některými druhy plesnivkotvaré houby kropidlák žlutý [Aspergillus flavus] jsou nejprudší karcinogeny v rostlinné a živočišné říši vůbec. Jedovaté jsou i jílek mylný, brambořík obecný, durman obecný, blín černý, rulík zlomocný, potměchuť, lilek černý, kulčiba obecná, brslen sprostý, kozí petružel, kerblík rozpuk jízlivý, bolehlav blamatý, ocún podzimní, kýchavice černá, tis červený, lýkovec lékařský, vlaštovičník větší, oměj šalamounek, oměj psí mor, pryskyřník, čemeřice, koniklec, hlaváček jarní, náprstník červený, námel... Smrtelné jsou pavoučí jedy atrotoxin, latrotoxin, gonyautoxin, tetrodotoxin či další jedy cylindrospermopsin, anatoxin, saxitoxin, amanitin, botulotoxin nebo žabí jedy batrachotoxin, homobatrachotoxin či pseudobatrachotoxin, histrionikotoxin, pumiliotoxiny. Ze syntetických organických sloučenin například anilin, u kterého je smrtelná dávka 1g, fenol či TNT, u kterých je smrtelná dávka kolem 2g či nitrobenzen, kyselina šťavelová, organofosfáty jako je i VX. Z dalších látek jsou to kysličníky vanadu (120mg), organokovové sloučeniny rtuti, elementární jod (2g), oxid seleničitý či vinan antimonylodraselný (130mg), tetraethylolovo, síran thallný (1g). Vysledkem měla být (podle médií) smrt jednoho muže, ne zamoření Londýna. Jedině idiot nebo politický provokatér by dal příkaz k použití isotopu polonia.
• Například jodid pollonia je v kyselém prostředí (a žaludek je kyselé prostředí) těkavý. Tím se vysvětluje zamoření bytu i restaurací. Profesor Dudley Goodhead, z lékařského a genetického výzkumu britského Medical Research Council & Genome Stability Unit ale říká, že existují daleko zajímavější radioaktivní materiály, které mají poločas rozpadu kratší a jejich odhalení je pak složitější - u některých je poločas rozpadu v minutách. Malá množství polonia je vyrobeno každý rok v laboratořích specialisty a určeno ke studiu na možné užití při vytápění kosmických lodí jako termoelektrické články. Jeho rozpadem se totiž uvolňuje velké množství energie - jediný gram vytvoří 140 wattů tepelné energie. Zde se právě pro krátký poločas rozpadu neosvědčilo. Litviněnko byl několik dní s podezřením na jadernou otravu na speciální jednotce britského zdravotního zařízení. Copak rentgen, CT či další vyšetření neodhalí radiaci a její zdroj? Kdyz máme ²¹⁰Po někde uzavřené - třeba v těle, tak alfa záření "zvenku" nezměříme, protože se "nedostane" ven, gamma záření téměř není, takže take nic nezměříme. Z tohoto důvodu lze steží něco poznat na běžných vyšetřeních typu rentgenu nebo CT, jak jsem byl poučen jaderným fyzikem z ČVUT. Samozřejmě, že v krvi nebo moči ²¹⁰Po změřit jde. Což se také neakonec stalo.
• Tři stíny, které mají být pevné předměty v zažívacím traktu Litviněnka, nejsou dodnes specifikovány. To nemá Británie technologii na detailní pohled do zažívacího traktu pacientů? Endoskopy, včetně těch průmyslových, používaných v jaderných elektrárnách k dálkovému průzkumu 1. zóny jsou k dispozici i v ČR...
• Bylo by velmi zvláštní, kdyby tak extrémně nebezpečnou látku někdo použil k jedné jediné vraždě (kterou lze provést daleko bezpečněji, zvláště když cílová osoba není nijak speciálně chráněná a chodí si po kavárnách na schůzky s dalšími špióny, aniž by tím chtěl zároveň upozornit na jadernou bezpečnost ruských výzkumných a vojenských zařízení - za situace inztenzivních diplomatických jednání NATO-Rusko - právě o bezpečnosti.
• Podivná je také nechuť britské vlády Litviněnka pitvat. Copak v technologicky vyspělé Británii neexistuje pracoviště, vybavené dálkovým ovládáním a radiometrickou bezpečností? Tomu se ani nechce věřit vzhledem k tomu, že Británie je jednou z jaderných velmocí... Příčina bude nejspíše jiná. Komu vlastně posloužila Litviněnkova smrt nejvíce?

Hazardous Substances Databank -- Polonium ZDE

Smrt ruského špiona spojena s krádežemi jaderného materiálu ZDE