27. 11. 2006
Vojtěch Filip dal najevo, že KSČM není slušná stranaSnad jako každý politik, i předseda KSČM reaguje na společenské tlaky proti jeho straně a snaží se vytvořit ohledně své strany co nejpříznivější dojem. Je pravda, že antikomunismus, který se v poslední době v ČR vzedmul v některých kruzích, je velkou měrou politicky motivovaný. Na druhé straně má Filip skutečně velkou potíž. Zápolí s dědictvím totalitní KSČ, která po značnou část období let 1948 - 1989 vládla v Československu nedemokraticky a utlačitelsky, jako koloniální nástroj středověkého Sovětského svazu. Ať je od pádu komunismu dnešní KSČM, která se skutečně nechová nijak antidemokraticky, jakkoliv - možná neprávem - ostrakizována, Filipovo rozhodnutí bagatelizovat a omlouvat utlačitelskou politiku je absolutně nepřijatelné, diskreditující, a jen poskytuje - právem - vodu na mlýn antikomunistům, kteří tvrdí, že je KSČM neseriózní a nedemokratická strana. Omlouvat útlak v padesátých letech, například zařazování "nepřátel společnosti" do trestních jednotek PTP beze zbraně, je od Filipa už doslova obscénní. Sprosté. |
Každý národ má prý podle Filipa právo na vlastní režim. No, dobře - potíž ovšem je, že KSČ byla skoro po celou dobu čtyř desetiletí v letech 1948 - 1989 tvrdým nástrojem imperiálního útlaku od středověké ruské říše. Těžko lze argumentovat, že režim, který v Československu vznikl za vlády KSČ, tam vznikl z vůle lidu. Filip projevuje defenzivní nacionalismus, když hovoří o cizáckých firmách, které usilují o ovládnutí přírodních zdrojů v jiných zemích. Nerozumí podstatě hospodářské globalizace. Současné nadnárodní firmy, které, ano, jsou při svých podnikatelských aktivitách často agresivní, jsou velmi často skutečně internacionální. Jen těžko lze vytvářet dojem, že činnost nadnárodních firem je jakousi formou vykořisťování, páchaného jedním národem (Amerikou) na jiných. "Revoluční" zrušení pracovních smluv na českých vysokých školách bylo jistě kontroverzní. Paradoxně je neúcta k právu důsledkem právě komunistického etatismu, kdy to, co rozhodne mocný úředník, má daleko větší sílu než nějaký nadosobní zákon. Uzavřené smlouvy se skutečně v civilizované společnosti nemohou zpětně rušit, a tak řada vyhozených učitelů z vysokých škol po roce 1989 se domohla u soudů odškodného. Filip zapomněl dodat, že i po roce 1968 bylo z československých vysokých škol jeho milovanou KSČ vyhozeno množství - většinou velmi schopných - profesorů vysokých škol. Ti už žádné odškodnění od KSČ nedostali. Ať už bylo revoluční očišťování vysokých škol po roce 1989 jakkoliv kontroverzní, je nesporným faktem, že mnozí učitelé byli straničtí sekerníci a české vysoké školy byly v mnoha oborech špatné a mnohdy špatné zůstávají dodnes. To by se i dnes mělo řešit, NĚJAK., pravděpodobně ověšem ne protiprávním vyhazovem. Velmi sporné je i Filipovo tvrzení, že KSČ většinou sama odhalila své zločiny. Je to velmi, velmi silný eufemismus. Od šedesátých let sice probíhaly, pomalu a neochotně rehabilitace, ale zdaleka se netýkaly všech a lidé, pronásledovaní za Husáka, komunistickým režimem rehabilitováni nebyli. Co ty statisíce lidí, kteří přišli o zaměstnání po roce 1968? Vždycky jsem poukazoval na nesmyslnost současného antikomunismu a hájil jsem právo KSČM šířit svou pochybnou ideologii, vzhledem k tomu, že už sedmnáct let skutečně plně respektuje demokratický provoz. Potíž je, že nynějším svým projevem se Vojtěch Filip přímo přihlásil k utlačitelskému a totalitnímu dědictví KSČ. Jeho stranu to diskredituje daleko víc než jakékoliv antikomunistické úsilí jeho odpůrců. Ukazuje to, že antikomunisté mají pravdu, protože se KSČM skutečně nezbavila totalitních tiků a - není to slušná strana. |