Marně se např. v poslední době domáhá Ukrajina u OSN uznání hladomoru ze třicátých let (4-10 milionů hladem záměrně vyvražděných obyvatel) za genocidu. Komunisté si dnes šikovně nárokují agendu sociální spravedlnosti, emancipace, nonkonformismu, i když ji tak kradou těm, které vždycky sami brutálně pronásledovali. Vždycky byli mistři ve lživé a obratné manipulaci.

Svět i bez komunistů by měl své svobodné odbory, své socialisty, své ekologické aktivisty, měl by své anarchisty, své bojovníky proti rasismu, nacismu i fašismu, kterým jde vážně o demokracii a liberální režim, měl by své nonkonformisty, svou vlnu sexuální revoluce, hippie, svého Burroughse, ležícího v Tangeru a hodiny se dívajícího na špičku své boty (nic z toho neměla ta část světa, které vládli komunisté).

Naopak: svět bez komunistů by neměl Stalina, neměl by Maa, neměl by Gottwalda a čtyřicet let plundrování našeho státu, neměl by uranové lágry, gulagy, kambodžskou genocidu atd. Je tedy antikomunismus něco naprosto přirozeného a brání se mu jenom ti, kdo nepochopili, že všechna pozitiva, která lze komunistickým ideám přiřknout, za komunisty realizoval někdo jiný, koho oni nenáviděli a brutálně pronásledovali v režimech, které vytvořili a v nichž vládli tvrdými diktaturami. Na antikomunismu by se stejně jako na antinacismu měl shodnout každý slušný člověk, ať už je konzervativec, liberál, socialista, anarchista, ekologický aktivista, ať už je ateista, materialista, křesťan, muslim či hinduista.

Proti neustálým a věčným lžím komunistů (naprosto v duchu Orwellových knih pokračují dodnes ve svých tradicích cynického překrucování a pozičního manévrování) je třeba stále a do nekonečna stavět prostou pravdu -- stejně jako proti osvětimské lži a celé neonacistické propagandě.