Dále náš ústavní zákon, zkráceně nazývaný Listina hned ve svém Čl. 2 (2) říká: Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích, stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví". Senát jako každý jiný orgán státní moci -- navíc dokonce zákonodárné -- nesmí proto jednak jinak, než jak mu zákon, v tomto případě dokonce Ústava, dovoluje. Jestliže mu tedy náš právní řád nepovoluje ustavení vyšetřovací komise, zachoval se v případě ustavení "antikomunistické komise" neústavně. Ne sice protiústavně, ale neústavně určitě.

Protiústavně by jednal tehdy, kdyby mu Ústava přímo zakazovala vytvoření jakékoliv vyšetřovací komise. I filozofie našeho právního systému považuje za svůj základní princip tezi platnou pro veřejné právo, podle níž stát vůči občanům může vykonávat jen to, co mu zákon povoluje a ne to, o čem se ani nezmiňuje. Pro stát neplatí totéž co pro občany, kteří naopak mohou dělat vše, co není zákony zakázáno. Při tom samozřejmě stát musí dělat jenom to, co mu zákon ukládá.

Štětinova komise je dále protizákonná, jelikož právní řád ČR dává právo arbitráže neústavnosti či protiústavnosti kohokoliv pouze do kompetence Ústavního soudu a nikoho jiného. Pakliže by jakékoliv "spolčení" zákonodárců si chtělo přisvojit toto právo, pak postupuje proti našim zákonům. Navíc jeho názor je již od samého počátku ze samotného našeho právního řádu irelevantní, protože ve věcech ústavnosti má ÚS v našem státě takové postavení, že má pravdu, i když ji nemá. Dále si dovoluji tvrdit, že zákonodárci mají kompetenci právo pouze vytvářet, ale v žádném případě ho nesmějí nikdy vykládat. Nemohou tedy ani vykládat smysl textu Ústavy. Výklad veškerého našeho práva provádí pouze a jedině soudy všech instancí. Jakékoliv zasahování zákonodárné moci do této kompetence soudů je nejen zásadním narušováním nezávislosti soudů, ale porušením právního řádu založeného na vyvažování tří pilířů moci v našem státě.

A konečně uvedená senátní komise je antidemokratická. V mých očích je to proto, že již mandát každého jednoho senátora je fakticky z hlediska obecné demokracie nelegitimní, protože není opravdovým výsledkem většinové vůle lidu, zdroje veškeré to moci ve státě, jak říká naše Ústava. Naši senátoři jsou ve svých obvodech totiž voleni většinovým systémem. Jejich mandát je sice legální již tehdy, když jim dala hlas nadpoloviční většina z těch, kdo přišli k volebním urnám. Je to však mandát bohužel velmi slabý, prakticky nelegitimní. Skutečnou demokratickou legitimitu by získal, kdyby senátor ke svému zvolení musel dostal hlas od nadpoloviční většiny všech zapsaných voličů svého regionu. Senátu jako celku, podle mého vnímání, je demokratická legitimita na hony vzdálená. Takže fakticky každá jeho činnost, vydávající se na všelidové politické pole, popírá demokratickou podstatu našeho politického systému, protože není odrazem většinové vůle lidu.