19. 10. 2005
Padající hrušky, ministři a pacientiJe čas setí, je čas zrání, je čas sklizně. Tu prostou pravdu zemědělců jsem si připomněl, když jsem viděl sklizeň několika posledních ministrů zdravotnictví. Ivana Davida, který přišel od duševně nemocných a divil se, že (snad jen mimo blázinec) všude vládne kapitalismus ostrých loktů, ve zdravotnictví zvláště. Jeho vize omezení zisků farmaceutických firem a širší využívání tzv. generik musela narazit. Neboť acylpyrin byl za mého mládí za dvě padesát a Bayer Aspirin za stonásobek. Těch devět set procent zisku stojí za úsilí stejné jako při obchodu se zbraněmi. vyšlo 18. 10. 2005 jako sloupek v deníku Metro |
Léky jsou zbraněmi pojišťováků. Davidova asistentka, kvůli které se konala ministrova rituální poprava v médiích, skončila v dozorčí radě jedné z pojišťoven. Viděl jsem Davidova přechodného nástupce, kterého obchodníci s krví budou strašit ještě i v Bruselu. Přestože se zachoval jako Johanes doktor Faustus -- domnívaje se, že žádného Boha, pekla ani čerta není. Goethe se si myslel, že Faust upsal duši ďáblu proto, aby získal nekonečný život a krásnou Markétku. Netušil, že Faust chtěl už mít jenom klid od našeptavačů. "Genius loci - ten je nepřenosný. Genius loci je i nesdělitelný. Ten, kdo ony kroky neslyšel, jejich sílu nepochopil, nepocítí", napsal dlouholetý ředitel VFN a náměstek ministra zdravotnictví Martin Holcát k průvodci Faustovým domem. Věděl proč... Viděl jsem totiž severočeskou ortopedku Součkovou, která nevěděla, jak to v Praze chodí, kde je Faustův dům a po kom je díra v jeho střeše. Chtěla kulhavému zdravotnictví pomoci protézou. A jelikož v té době platilo pravidlo, že člověk člověku byl nikoliv vlkem, ale sociálním demokratem, přidali jí cyničtí přátelé mimo nemocnic, privatizovaných krajskými hejtmany z ODS, navrch ještě stranickou mediální politiku. Výsledek se dostavit musel. Stress je spolehlivým spouštěčem nejen vředů, ale i dalších smrtelných chorob. Ministryně se léčí doposud, i když už ministryní není. Její nástupkyně věděla, do čeho jde, neb v čase zrání se nehodí sít. Sklidili ji stejně krutě, jako ty předešlé. Sotva začala dělat, co měla. Jen ti pacienti to těm zprivatizovaným lékařům kazí. Chtějí léčit. Když celý život pracovali a platili si přitom nejen na stáří, ale i na nemoci, diví se dnes, proč platit v ordinaci či lékárně tisícovku. Protože namísto státem pojištěného zdraví z dob, kdy poctivě platili, je dnes čeká desátek, placený z hubených důchodů. V době, kdy stáří i nemoci přišly. Zdravotnictví je totiž přezrálé, jako hrušky na zahradě - nahniličku. |