Zrada ne, ale zklamání ano

20. 9. 2009

Kde je názor Čechů? Tady: ano je to zklamání, zcela určitě. Zrada snad ne, uvidíme. Substituční mobilní systém vypadá nadějně, chtělo by to určitě nějakou US základnu. Zachovávám optimismus, dobrá věc je, že se zcela odkopala vlastizrádná Paroubkova ČSSD, píše čtenář, který se podepsal jako Richard Berdych.

O odporu šedesáti až sedmdesáti procent Čechů proti americké základně se v zahraničí neví

19. 9. 2009 / Jan Čulík

Lukáš Kantor jako každý politik musí samozřejmě na veřejnosti prohlašovat, že jeho hnutí je úspěšné a efektivní. Je to virtuální realita. Pět zmínek v Guardianu a dvě v Independentu za posledních několik let neznamenají vůbec nic. Na stránkách BBC se píše, že se protestu proti americkému radaru účastnily "stovky lidí" - moc dobré. To udělalo českému protiraketovému hnutí opravdu reklamu.

Kdysi mi vysvětloval jeden teoretik médií výsledky svých výzkumů. Jak dlouho trvá, než si lidi zapamatují jméno rozhlasového reportéra, který vysílá na nějaké stanici komentáře? Prosím, jeden rok. Pět minut "slávy" - že je vaše jméno zmíněno v nějakém jednom článku - neznamená vůbec nic.

Zkuste si zajet do Londýna a tam se na ulici někoho zeptejte, jestli ví, kde je Česká republika, jestli ví, že se tam měl stavět americký radar, teď zase, že se tam budou rozmisťovat americké rakety, a jestli ví, že proti tomu čeští občané projevují odpor, a jestli ví, že existuje nějaké hnutí Ne základnám. Lukáš Kantor může do Britských listů napsat tisíc článků o tom, jací jsou jeho kolegové senzační, ale realitu to nezmění vůbec v ničem.

O odporu Čechů proti radaru v zahraničí samozřejmě věděli

19. 9. 2009 / Lukáš Kantor

Jan Čulík se hluboce mýlí, když tvrdí v článku „Selhání iniciativy „Ne základnám“, 18. 9. 2009, že se v cizině vůbec nevědělo o odporu většiny českých občanů proti radaru. Jakkoli možná nedostatečně, přeci jen se podařilo „komunikovat postoj české veřejnosti do zahraničních médií“ a to i díky činnosti Iniciativy Ne základnám, jejíž mluvčí poskytli různá vyjádření i tak autoritativním světovým médiím jako jsou britské BBC ZDE ZDE či americké deníky The New York Times a Washington Post .

Zůstaňme ale u Čulíkovi důvěrně známé Británie.

Co se o ČR dostane do západního tisku

Český software umožňuje spektakulární trojrozměrné filmování Marsu

20. 9. 2009

Navigace na rudé planetě: Čeští vědci vyvinuli software, který umožňuje pořizovat spektakulární trojrozměrné záběry povrchu na Marsu. Tak se vědci budou moci lépe seznámit s povrchem našeho kosmického souseda, píše Spiegel Online ZDE.

Je to přesně taková informace, která se o ČR dostane do západních médií - jde o něco nového, zajímavého, nezvyklého, o technickou inovaci, jíž její tvůrci vynikli nad ostatní, poznamenává Jan Čulík. Podstatou, jak se dostat do západních médií, je nutnost vzbudit zájem něčím neotřelým, co má ale význam z obecnějšího, mezinárodního hlediska. Čistě vnitřní české problémy zahraniční zpravodajské relace nezaujmou, a pojímat ty problémy čistě česky je stejně pochybené, protože ty problémy mají v dnešním provázaném světě hlubokou vazbu na to, co se děje všude jinde.

Konkrétní příklad: Co se týče problému americké protiraketové obrany, který nezmizel, západní zahraničněpolitické editory asi tolik nezaujme skutečnost, že obyvatelé brdských vesnic nechtějí ve své blízkosti americký radar (i když i to by se do západních médií dostat mělo), ale daleko důležitější je argumentace Karla Dolejšího, že likvidací systému jaderného odstrašení, což umožní Americe, aby beztrestně útočila na kohokoliv jadernými zbraněmi, anebo vytvořením dojmu, že se tohle stane (Rusové si to skutečně myslí) vznikne daleko nebezpečnější svět než dosud, i pro západní editory... :)

Nehádejte se, prosím vás

20. 9. 2009 / František Řezáč

Tato větička z písně V+W Tři strážníci mě někdy při četbě BL napadá, teď v souvislosti s diskusí o odpískání radaru v Brdech. Navrhuji diskutujícím, aby si udělali společný výlet na místo do Míšova a na kótu 718. Je to tam krásné, možná i houby porostou a po cestě v lese se dá krásně debatovat. My to s našimi turisty DTJ Plzeň pravidelně děláme a to se jistě zviřátka v lese diví, co že se to v tom světě pořád děje, když ty lidi na sebe tak řvou...

"Obamo, děkujeme?" Proboha, kde nechal Oskar Krejčí soudnost?

19. 9. 2009 / Jan Čulík

Neuvěřitelně sentimentální a patetický název článku Oskara Krejčího hluboce shazuje jeho analýzu. Zejména v kontextu s článkem Karla Dolejšího "Čertovo kopýtko "vítězství české občanské společnosti" je Krejčího patetický název zvlášť naivní a směšný.

Žádný seriozní komentátor NIKDY nepublikuje děkovné dopisy politikům. Komentátři mají KORIGOVAT nesmírnou moc politiků, kritickým hodnocením jejich činů. Píší-li obdivné pajány, dělají ze sebe pitomce.

Obamovy cíle a Obamovy prostředky

20. 9. 2009 / Oskar Krejčí

Na rozdíl od Jana Čulíka si myslím, že komentátor může cokoliv, když se to pokusí dokázat a je to v mezích slušnosti. Může i poděkovat politikům, když se domnívá, že si to zaslouží -- nebo, když si myslí, že potřebují podporu. Politik není a priori zlá entita s neomezenou mocí, není a neměl by být apriorní terč nevybíravých žurnalistických útoků jen proto, že je politik. Moc má státník, a to i on zpravidla omezenou. I když většina státníků s mocí nezachází moudře a ve prospěch těch, kdo jim moc zapůjčili nebo potřebují péči, jsou i příklady hodné následování. A ty je třeba vyzvednout. Obama začal pohřbívat nemoudrou konfrontační politiku svého předchůdce. To není důvod k bujaré oslavě, k souhlasu ano. Titulek v každém článku má dvě funkce: naznačit obsah a přitáhnout pozornost. Což titulek "Obamo děkujeme!" činí. Zdá se, že úspěšně. Skončila jedna "radarová" etepa a je vhodné bilancovat.

JEDEN DŮVOD K OPTIMISMU V RUSKO-AMERICKÝCH VZTAZÍCH

Obamo děkujeme!

19. 9. 2009 / Oskar Krejčí

Oznámení Washingtonu, že ustupuje od výstavby části své protiraketové obrany v Česku nelze pokládat za vítězství Moskvy. Je to především vítězství rozumných sil v USA. A je to tady: Spojené státy oznámily, že ustupují od svého záměru postavit na území Česka a Polska prvky Národní protiraketové obrany USA (NMD). Mizí tak velké téma štěpící českou politickou scénu od okamžiku, kdy v roce 2004 internetová media jako Britské listy a Publica.cz upozornila na chystaný záměr i probíhající tajná jednání.

Čertovo kopýtko "vítězství české občanské společnosti"

18. 9. 2009 / Karel Dolejší

V koncepčním dokumentu vysvětlujícím nové pojetí americké protiraketové architektury se výslovně uvádí, že ve čtvrté plánované fázi vývoje nové technologie, tedy kolem roku 2020, systém díky použití antiraket SM-3 Block IIB "pomůže lépe zvládat hrozby raket středního a delšího (intermediate) doletu, jakož i potenciální budoucí hrozbu raket mezikontinentálních směrovanou na Spojené státy" (zvýraznil KD). V této souvislosti je důležité zopakovat si hlavní ruskou námitku proti původnímu projektu evropské protiraketové obrany - totiž že by systém představoval hrozbu ruskému strategickému deterrentu, neboť by byl schopen sestřelovat mezikontinentální rakety startující z ruského území. V pozadí námitky jsou zase jiné americké koncepční dokumenty obsahující úvahy o tom, že USA mohou získat schopnost provést první jaderný úder na území protivníka, aniž by se samy musely obávat odvety.

An English version of this article is in

NATO nabídlo Moskvě spolupráci na obraně

18. 9. 2009

Severoatlantické společenství v pátek nabídlo Moskvě spolupráci při plánování obrany. Oznámilo, že raketové štíty, vyvíjené v USA a v Evropě, by mohly být integrovány do ruských systémů.

Bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen naléhal ve svém prvním projevu jako generální tajemník NATO, aby Rusko a Severoatlantické společenství zahájily bezprecedentní společnou analýzu současných bezpečnostních rizik ve světě.

Varšava pěstuje dobré vztahy s Moskvou

18. 9. 2009

Polsko nebylo "zdrceno" Obamovým rozhodnutím zrušit protiraketovou obranu. Vztahy Polska s Ruskem jsou už na úplně nové úrovni, argumentuje v deníku Guardian Tomáš Valášek, bývalý šéf oddělení pro bezpečnost a zahraniční politiku na slovenském ministerstvu obrany a nynější ředitel pro zahraniční politiku a obranu ve Středisku pro Evropskou reformu.

Poláci a "další Východoevropané" v posledních měsících velmi aktivně navazovali podle Valáška nové vřelé vztahy s Ruskem. Zejména Polsko považuje zrušení americké protiraketové obrany za potvrzení, že jeho posílení vztahů vůči Evropské unii bylo správným rozhodnutím.

Nářek nad politikou

18. 9. 2009 / Michal Kuklík

Prezident Obama se rozhodl ze sobeckých a čistě amerických zájmů nechtít už stavět radar v Česku. Íránská hrozba, před kterou měl radar varovat, není skutečná. Technologie není dobrá. Radar by byl moc drahý. Místo něho plánuje Obama jinou obranu -- proti skutečné hrozbě, s dobrou technologií, levnější a dřívější.

Zaráží mě, jak si všichni hned jeho rozhodnutí přisvojují a cupují ho na cucky.

Filosof Ladislav Klíma psával "Byl to vůl a dobrý sociální demokrat." Strýc Paroubek hned vyhlásil, že "Obamovo rozhodnutí je velkým vítězstvím českého lidu." Tuším, že vůle českého lidu nehrála v Obamově rozhodnutí ani tu nejmenší roli. Analogicky podle jiných rozhodnutí US prezidentů. Proč to Paroubek říká? Doufá, že všichni jeho příznivci jsou pitomci?

Lekce...

18. 9. 2009 / Ladislav Žák

Když padne nějaké rozhodnutí, je vždy zajímavé se dívat na to, jak chovají lidé, kterých se nějak dotýká nebo ti, kteří v oblasti dopadu dotyčného rozhodnutí sváděli nějaký, byť názorový, střet... Jak už to tak chodí, rozhodnutí vždy někoho preferuje a někoho upozaďuje. Taková už rozhodnutí prostě jsou. Rozhodnutí USA o odstoupení od záměru postavit velikou kouli lásky ke strýčkovi Samovi v Brdech má s odpůrci a zastánci radaru společného asi tolik, jako kurs zaoceánské lodi s názorem korýšů uchycených pod čarou ponoru na konstrukci lodi a dějiny mořeplavby. To ovšem našim korýšům nebrání v tom, aby se dělala silná prohlášení o vítězství a porážkách, která jsou na jedné straně rámována prohlášením, že prezident Obama je zbabělec a na straně druhé tím, že USA vyslyšely ČSSD.

Na slavnosti l'Humanité v Paříži přišlo půl milionu lidí

19. 9. 2009 / Karel Košťál

◄ La Fête de l'Humanité

Strávil jsem minulý víkend na slavnosti l'Humanité, v parku La Courneuve, na severovýchodním pařížském předměstí, nedaleko letiště Roissy Charles de Gaulle. Přišlo půl miliónu lidí. Odhadoval bych, že každý desátý účastník byl neevropan. Letošní slavnost l'Humanité byl obrovský diskusní mítink. Po dobu tří dnů se tam diskutovalo, nepřetržitě, organizovaně, přátelsky, od 10 h ráno do půlnoci. Jelikož nemám co skrývat, a jelikož jsme ve Francii, musím dodat, že se tam také vesele popíjelo. Byly zastoupeny všechny vinařské oblasti. Je zajímavé pozorovat, jak muslimové nerespektují Korán.

Mezinárodní úřad pro atomovou energii: Írán buduje jadernou hlavici

18. 9. 2009

Z "tajného dodatku" ke zprávě inspekčního úřadu OSN pro jaderné záležitosti vyplývá, že Írán má "dostatečné znalosti" k tomu, aby vyrobil jadernou zbraň. Podle úřadu OSN zřejmě už provedl testy nejdůležitější součástky.

Tisková kancelář Associated Press uvádí, že získala "tajný dodatek" ke zprávé o Íránu od Mezinárodního úřadu pro atomovou energii, z něhož vyplývá, že jsou odborníci Úřadu více přesvědčeni, že se Írán snaží vyrobit jadernou zbraň než přiznal jeho odcházející ředitel Mohamed ElBaradei.

Podrobnosti v angličtině ZDE

ČR a Polsko jsou hlavní kandidáti na nové rakety

18. 9. 2009

Česká republika a Polsko jsou hlavními kandidáty na umístění nových antiraket, které USA zamýšlejí v Evropě rozmístit místo původně plánované části protiraketového štítu. Prohlásila to dnes podle agentury AP šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová při obhajování nové obranné strategie prezidenta Baracka Obamy. Potvrdila také, že Washington chce s Prahou nadále spolupracovat na vědeckých projektech týkajících se protiraketové obrany, informuje ČTK.

Přímá demokracie: tak trochu jiný svět Štěpána Kotrby

20. 9. 2009 / Radek Batelka

Nepoznávám Štěpána Kotrbu v jeho poslední reakci na Milana Valacha a protiradarové hnutí. Kotrba má svůj svérázný styl, někdy je s věcmi až příliš rychle hotov. Nicméně tentokrát se hodně špatně vyspal, když Valacha obviňuje ze zneužití brněnské organizace "Ne základnám" pro prosazování svého dlouhodobého cíle -- přímé demokracie.

Předem uvádím, že jsem v minulosti s Milanem Valachem spolupracoval v Hnutí za přímou demokracii, nicméně nepíšu tyto řádky, abych se ho zastával. Chci poukázat na zkraty a nepochopení v Kotrbově úvaze.

O Valachovo mudrování o přímé demokracii zájem prozatím není

18. 9. 2009 / Štěpán Kotrba

Učitel občanské výuky pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Milan Valach se snažil zneužít brněnské pobočky iniciativy Ne základnám pro svoje dlouhodobé , ale naprosto utopické politické cíle. Prosazováním přímé demokracie jako všespasícího řešení je stejně utopické, jako prosazování ryzího komunismu před sto lety. Všichni netouží být dokonalým komunistickým člověkem, pozitivně motivovaným k budování nového světového řádu, stejně jako všichni nehodlají se na něčem permanentně usnášet a neustále o něčem rozhodovat, neustále proti něčemu bojovat.

VAROVÁNÍ PŘED NĚKOLIKA NENÁPADNÝMI VĚTAMI

Protiradarové hnutí v Česku nemá ještě zdaleka vyhráno

18. 9. 2009 / Štěpán Kotrba, Lukáš Visingr

Optimistický ryk z Lidového domu, stejně jako kvikot Humanistického hnutí, které okamžitě po "pohřebním průvodu americké delegace na české zamini" začalo hned slavit "konec radaru v Čechách", vychází z americké PR interpretace informací americké administrativy. Vše je ale jinak.

Tentokrát České republice hrozí, že na svém území bude mít americké rakety SM-3. A budou to "Obamovy" rakety, ne "Bushovy"... Hope isn't reality.

Co vy na to? Nejprozíravěji reagovalo hnutí Ne základnám, když prohlásilo, že "zrušení výstavby radaru je správný krok", ale hnutí "zůstává ostražité, neboť český parlament neměl ještě možnost obě proradarové smlouvy zamítnout." Zrušení výstavby radaru americkou administrativou je správný krok. Ale je to prozatím krok první. Zrušení smluv o umístění komponent amerického protiraketového systému českou administrativou je budoucí správný krok. Teprve pak bude možné oslavovat. Do konce roku, kdy by měly být podepsány mezi Moskvou a Washingtonem balíky odzbrojovacích smluv, bývá na obou stranách světa ještě hodně co pochopit, hodně co říci a hodně co vykonat. Spojené státy musí předně pochopit, že jádrem odzbrojení je deklasifikace politicky odlišných režimů jako nepřátel, nevměšování do jejich vnitřních záležitostí a respektování státoprávního uspořádání a výběru politické reprezentace - volby jejich občanů.

O obrovském fiasku protiradarových aktivistů v České republice

18. 9. 2009 / Jan Čulík

◄ Neal Ascherson r. 1987 v televizním pořadu After Dark

V srpnu letošního roku publikoval slavný britský novinář a odborník na středovýchodní Evropu Neal Ascherson při příležitosti blížícího se dvacátého výročí pádu komunismu své ohlédnutí k tomuto regionu, jehož krátké shrnutí jsme vydali v Britských listech pod názvem "Češi jako bílé myšky". Ten článek byl v podstatě zklamáním. V sedmdesátých a osmdesátých letech byl Ascherson mezi západními novináři jedním z mála odborníků, mírně levicových, známých popularizátorů nezávislé politiky a kultury ze střední a východní Evropy, zejména Polska. Díval jsem se do wikipedie, jeho slavná knížka The Struggles for Poland vyšla r.1987. Bože, ono už je to přes dvacet let?

Aschersonovi je dnes 77. Ve svém ohlédnutí na protikomunistické revoluce z r. 1989 v jednom ze srpnových vydání Observeru se Ascherson prostě spojil s dnešními starci v Polsku a v České republice a zeptal se jich, co si myslí po dvaceti letech.

Otázky pro protiradarové aktivisty

18. 9. 2009 / Uwe Ladwig

Ano, měli jste bombardovat zahraničně politické reportéry v denících západních zemí emaily. Dělali jste to? Avšak ještě daleko efektivnější by bylo posílat novinářům připravené texty s fotografiemi. Dělali jste to? V kolika jazycích jste to udělali? Kolik hlavních médií v Evropě a v Americe dostalo od českých protiradarových aktivistů takové informace? Jak jste využívali - v cizích jazycích - moderní média, jako například YouTube? Kolik jste natočili krátkých filmů s protiradarovou tématikou se zajímavými tituly a s komentářem či s titulky v angličtině? No, řekněte, protiradaroví aktivisté...

A aby to bylo k publikaci, musí to být zajímavé, ale ne jenom pro Čechy, ale pro mezinárodní novináře a jejich čtenáře. Je nutno zkusmo text předložit nějakému cizinci, pokud možno nežijícímu v ČR, a zeptat se: Je tohle pro tebe zajímavé, budeš to číst? A jak to napsat, aby to lidi v zahraničí zaujalo?

Poučení z neúspěchu Ne základnám

18. 9. 2009 / Milan Valach

Odpor proti americké radarové základně není první a již vůbec ne poslední formou odporu občanské veřejnosti proti vládě. Z hlediska většinového nesouhlasu českých občanů s tímto záměrem a ve srovnání s tím nepatrné účasti na aktivitách protiradarových iniciativ, se skutečně jedná o neúspěch. Avšak ten má svůj objektivní základ v historické zkušenosti českého národa, která podlomila jeho sebedůvěru a víru v úspěch společného úsilí o cokoliv. Protiradarové iniciativy se však z hlediska získání masové podpory občanů dopustily i řady chyb. Pro úspěch příštích občanských nepokojů je nutné tyto chyby kriticky a sebekriticky analyzovat, a nikoliv jen alibisticky zdůrazňovat vlastní zásluhy.

Souhlasím, že hnutí Ne základnám bylo neschopné

18. 9. 2009 / Jozef Bohumil Ftorek

Vážený pane Čulíku,

ohledně vaší kritiky Hnutí Ne základnám a jeho neschopnosti ovlivnit mezinárodní veřejnost s Vámi souhlasím. Z profesionálního hlediska ovlivňování mínění byly od počátku kampaně proti radaru pozoruhodná zejména vystoupení a aktivity Jana Neorala, starosty brdské obce Trokavec (102 obyvatel), v jehož bezprostřední blízkosti měl radar americké armády původně stát. Jan Neoral dokázal se svým poselstvím, postojem proti radaru "prorazit"i do zahraničních médií.

V březnu 2007 uspořádal obecní referendum, ve kterém občané Trokavce mohli vyjádřit své stanovisko k připravované výstavbě vojenského zařízení USA. O místním, demonstrativním referendu, nápadu tehdy neznámého penzisty, starosty Neorala, informovala domácí i zahraniční média včetně britské BBC.Například britský konzervativní Daily Telegraph informoval o referendu v Trokavci titulkem "Trokavec(97 obyvatel) se postavil Americe".

Shrnutí v Britských listech ZDE

Ano, tak se to má a dá dělat

18. 9. 2009 / Jan Čulík

Souhlasím s Josefem Ftorkem, že jediným úspěšným protiradarovým aktivistou, který porozuměl, jak se dostat do západních médií a pochopil, co mezinárodní novináře zaujme, byl trokavecký starosta Jan Neoral. Všechny ty řeči stoupenců protiradarových aktivistů o tom, jak jsou západní média "zaprodaná" a jak se o názor obyčejných lidí "nestarají", či jak "není možné" přesvědčit anglosaského novináře, aby se staral, co se děje v České republice, jsou jen typické české výmluvy "proč to nejde". Namísto toho, aby se lidé starali, jak to udělat, aby to šlo, Češi často raději vypracovávají vysvětlení, proč nic nejde a nemá cenu vymýšlet efektivní řešení.

Západního novináře zaujme anarchisticky provokativní, přemýšlivý, vtipný a neideologický postoj a zábavná akce. Právě proto se dostal Jan Neoral do konzervativního ! Daily Telegraphu (určitou roli v tom hrály nejen britské sympatie pro každého podvratníka, ale i podprahový nacionalismus tohoto konzervativního listu, jemuž jdou Američané - často právem - na nervy a z hlediska britského elitářství se na ně deník dívá spatra. Tohoto všeho Jan Neoral efektivně využil, možná ani nevěděl, že se mu podařilo psychologicky uvést v provoz ten pravý mechanismus.

Daily Telegraph: Trokavec (poč. obyv. 97) bojuje proti Americe

27. 4. 2007

Na loukách a sluncem ozářených kopcích středních Čech se připravuje revoluce, píše britský konzervativní deník Daily Telegraph.

Původně vyšlo v BL dne 27.4. 2007 ZDE

Kritikům to pořád nedochází

18. 9. 2009 / Jan Čulík

Zhrzené maily od stoupenců protiradarových aktivistů jsou k ničemu. Je nesmyslné poukazovat na to, že "Angličané jsou stejně pitomci" a "hlupáci jsou i zahraniční novináři". Není tomu tak. Anglosaský mediální diskurs je mezinárodně určující a je určující i pro Českou republiku. Proradaroví aktivisté jako Saša Vondra to vědí dobře. Argumentace "na Západě nám nezáleží, jsou to stejně všichni divní blázni, a my jsme všichni tady jedničky" je absurdní.

Účelem mých článků v dnešních BL je upozornit, že by měla v alternativním hnutí v ČR (prosazujícím cokoliv mimo vládní struktury) vzniknout debata o tom, jak se efektivně prezentovat na mezinárodním fóru a že se to dá dělat jinak.

Mimo jiné, západní média reagují na zjevné známky demokratické aktivity. Kdyby se například v Praze konaly opakované protiradarové demonstrace ve velkém počtu, dostalo by se to do médií všude. Jak na to upozornil Karel Košťál, vycházejí-li Francouzi demonstrovat do ulic v desetitisících pro každou prkotinu, nedá-li hnutí Ne základnám dohromady na demonstraci ani tisíc lidí, novinář právem usoudí, že Čechům žádný radar nevadí.

Nebo kdyby aspoň bývali protiradaroví aktivisté trvale a ve velkém počtu bombardovali svými emaily zahraničněpolitické editory velkých západoevropských a amerických deníků, způsob, jak by média psala o této tematice, by byl úplně jiný. Na to se ovšem protiradaroví aktivisté nezmohli. Proč?

Co jste udělali proti radaru Vy?

18. 9. 2009

Co jste udělal proti radaru Vy? Kolikrát jste byl demonstrovat na Václaváku,v Brdech, držel hladovku a nebo jel apelovat s brdskými starosty do Bruselu? Je mi Vás líto, píše čtenář , který se představil jako Josef Korba.

Pozn. JČ: Rád bych pana Korbu upozornil, že Britské listy nejsou aktivistický server, na americký radar nemají žádný názor a v žádném případě se neúčastní žádných kampaní pro cokoliv či proti něčemu. Jejich úkolem je informovat a vyvolávat diskusi.

Pozn. ŠOK: Britské listy informovaly jako prvé médium v České republice o úmyslu postavit v Brdech americký radar, který svými parametry více než desetinásobně překračuje výkon jakéhokoliv jiného mikrovlnného zařízení, které kdy na území ČR stálo. Britské listy přinesly jako prvé a mnohdy jako jediné unikátní a naprosto klíčové argumenty do této diskuze.

Exkluzivní článek Britských listů z 9. 7. 2004, jímž BL poprvé informovaly o tajných jednáních mezi americkou a českou vládou o americkém radaru dva roky předtím, než se tato informace dostala do mainstreamových médií ZDE

Polsko "dostane od USA (útěchou) rakety Patriot" (ČR nevyjednala nic?)

18. 9. 2009

Polský premiér Donald Tusk oznámil "tajemně", že Polsko dostane "náhradou" za zrušení protiraketového systému "jinou exkluzivní propozici". Polští činitelé tvrdí, že Polsko dostane od USA rakety Patriot. (Že by proti Rusku?)

Nedocházejí z ČR zprávy, že by Česko dostalo něco podobně "exkluzivního"; Češi si to nevyjednali?

Polský ministr zahraničí Sikorski sdělil Hilary Clintoné, že Obama oznámil Polákům, že raketová obrana se ruší, právě v den 70. výročí útoku SSSR na Polsko. Ale řekl jí to až post factum.

Informace přinesl polský list Donosy.

Aktivisté z Ne základnám jsou úžasní

18. 9. 2009

Iniciativa Ne základnám nepotřebuje obhájce. Nehodlám jím být, protože oni si to nezaslouží. Musel bych dokázat alespoň to co oni, abych se chtěl stavět do role obhájce. Jsem tedy spíše mezi těmi, kdo je obdivují. Oni byli a jsou úžasní. Obdivuji je, protože dokázali víc, než kdokoli, kdo se ve stejné době pokoušel téměř o nemožné. Totiž zastavit něco, co chtěli realizovat nejmocnější tohoto světa, bez ohledu na většinu lidí nejen u nás v Brdech, ale vůbec. Postavili se proti síle nejbláznivějších a nenezodpovědnějších hazardérů, kteří mají dosud neporovnatelně větší moc v tomto světě, než kdokoli, píše Jindřich Kania.

KLÍČOVÝ KONCEPČNÍ DOKUMENT:

Protiraketová obrana Evropy: Čtyřfázová postupná adaptace

18. 9. 2009

KD│ Prezident Obama schválil doporučení ministra obrany Roberta Gatese a Sboru náčelníků štábů ohledně nového přístupu k protiraketové obraně Evropy založeného na postupné adaptaci k měnícím se podmínkám. Tento přístup je založen na zhodnocení íránské raketové hrozby a na závazku rozmístit technologii, která je vyzkoušená, šetří náklady a bude schopna se přizpůsobit měnícímu se bezpečnostnímu prostředí, informuje bývalý náměstek ministra obrany, dnes bezpečnostní analytik Center for Defense Information (CDI) Philip Coyle.

Moje generace ze sklonku studené války

18. 9. 2009 / Albín Sybera

Někdy na jaře jsem v článku z BL "Prodavač stereotypů, osmašedesátý rok a dnešní mladá generace" četl o epizodě z literárního semináře Štefana Švece na filozofické fakultě univerzity Karlovy. Při něm se studenti, kteří právě vyjádřili svou odtažitost od Pražského jara a r. 1968 coby pro jejich generaci historicky irelevantní události, zároveň vášnivě pustili do rozepře o umístění radaru v Brdech. Jedni argumentovali: "Už nikdy ruské vojáky na českém území!" a druzí: "Už nikdy žádné vojáky na českém území, ani americké!"

Co mně osobně přišlo nejzajímavější na zmiňované epizodě, je to, jakým způsobem odráží mnohé z postojů mé generace ke komunistické minulosti země, ze které pocházíme.

Selhání iniciativy "Ne základnám"

18. 9. 2009 / Jan Čulík

Obávám se, že je to naprostý nesmysl. Májíček si fandí. Rozhodnutí americké vlády, zdá se, vůbec nebylo založené na nějakém "lidovém odporu z České republiky".

O tom se v zahraničí vůbec neví. Je obrovským selháním protiraradových iniciativ, že se jim vůbec nepodařilo komunikovat jejich postoj a postoj české veřejnosti do zahraničních médií. Až do této chvíle informují i levicová média, že "Češi a Poláci jsou zrušením raketové obrany zklamáni" ZDE. To je jako úspěch, pane Májíčku? To snad nemyslíte vážně.

Činnost protiradarových aktivistů byla zaměřena především proti české vládě

18. 9. 2009

Souhlasím s Vámi, že zrušení radaru není úspěch iniciativy Ne základnám. Nesouhlasím ale s Vaší kritikou chybějících PR akcí iniciativy v zahraničí, píše Jan Mihalides.

Osobně jsem vnímal iniciativu jako primárně určenou k naší vládě. Aby naše vláda svými chabými prostředky (i když jasné ne, je snad v možnostech ČR) zastupovala své občany (zastupitelská demokracie).

Ne PR gumárnou, ale postojem. Často kritizujete české novináře za jejich práci. Ovšem když zahraniční novinář, prý zahraniční komentátor, je tak líný, že si nedokáže sehnat všechny informace (a o iniciativě v ČR bylo myslím slyšet), tak je to chyba Ne základnám, zkrátka mu informace nenaservírovali. Nejspíš ale mluvím jako malilinkatá rybička ze zapšoukaného českého pidirybníčku.

Protiradaroví aktivisté si nemohli západní média koupit

18. 9. 2009

Abych se aspoň trochu mentálně po ránu rozhýbal, slupnul jsem váš dnešní článek v BL. Táži se-koho zklamali čeští protiradaroví aktivisté? Vy jste si nevšiml té kanonády médií proti nim? Všechna čest BL, že jim poskytly BL platformu pro jejich zviditelnění aspoň doma! Ale oni ti aktivisté přece byli v Bruselu, do BL tato noticka asi pronikla? Je to asi tak, že opinion leadři i v západních mediích dají sluchu jen tehdy, je-li to pro ně in. A je to také otázka peněz - kdyby měli alespoň polovinu prostředků,co měl Klvaňa,dalo by se trochu přízně v západních médiích "koupit". Takže chci říci,že jste protiradarové aktivisty trochu degradoval, domnívá se Otakar Podlucký.

Hnutí Ne základnám "udělalo hodně"

18. 9. 2009 / Barbora Hodková-Knobloch

neudělalo nic, aby proniklo do informačních toku na západě. Nejen, že měl Jan Májíček slyšení před komisi amerického Kongresu, jeho projev byl podrobně popsán Amy Goodman v TV vysílání Democracy Now. (možná toho bylo víc, ale píši o tom, na co jsem sama narazila.) Je jasné, že noviny, které podporují bývalého prezidenta, nebudou lidem dobrovolně říkat, jak silný odpor vyvolává jejich akce v cílové zemi, kde se má systém stavět. (Pozn. JČ: Guardian ani náhodou nepodporuje bývalého prezidenta Bushe.) Kromě široce rozšířené ignorance světového dění mají americké novinové redakce stejný postoj k vládnoucím složkám, jako třeba Češi. Zbytečně nenarazit.

Jak mohou média v demokratických zemích ignorovat většinový názor občanů?

18. 9. 2009

Musím se vyjádřit k článku pana Čulíka o "Fiasku protiradarových atd." Autor sice pravdivě uvádí, že proti cizím základnám u nás bylo asi 70% občanů , ale to,že většina tisku tuto skutečnost ignorovala svádí na aktivisty hnutí a nikoliv na fakt, že informace v dnešních "demokraciích "podléhají cenzuře vlasníků médií, píše Petr Herout.

Pozn. JČ Britský levostředový deník The Guardian nemá žádného vlastníka. Vlastní ho už od třicátých let dvacátého století The Scott Trust, nadace, jejímž cílem je zaručit, aby list psal nezávisle. Britská veřejnoprávní mediální instituce BBC nemá žádného vlastníka.)

Ale co je horší, tato cenzura existuje i v naších veřejnoprávních mediích. Tady by bylo dobře rozproudit debatu o přínosu veřejnoprávních médií k deformaci demokratické soutěži politických myšlenek a stran. K mému podivení se pan Čulík nepozastavuje nad skutečností,že ve společnosti,kterou označuje za demokratickou, může vládnoucí elita úspěšně ignorovat většinový názor občanů ať už se to týká radaru nebo špinavých válek v Jugoslávii,Iráku nebo Afganistánu. Osobně jsem přesvědčen.že logicky správnější název článku by měl být - Fiasko proradarových aktivistů.

Placení agenti Rusáků nebo nevědomí úchylové

18. 9. 2009

Děkuji Vám za článek o fiasku protiradarových aktivistů v ČR. Přesně tak, já upřímně mezi svými kamarády a známými neznám nikoho, kdo by je nepovažoval za vědomě či nevědomě placené agenty Rusáků nebo levicové úchyly. S pozdravem levicový intelektuál do domu, hůl do ruky, napsal anonym, který se podepsal RH.

Iniciativa Ne základnám byla malá a dokázala mnoho

18. 9. 2009

Musím se trochu ohradit proti zbytečně ostré kritice Jana Čulíka (s jehož názory většinou souhlasím) na protiradarové hnutí. Samozřejmě má pravdu v tom, že iniciativa Ne základnám nebyla schopna náležitě upozornit zahraniční média o odporu české veřejnosti vůči radaru. Otázka ovšem je, kolik kapacity, práce a význačných osobností by bylo třeba, aby iniciativu v zahraničí někdo slyšel. Iniciativa měla od počátku mnohem skromnější ambice, orientované ryze na domácí politiku a to: tlak na politiky, aby bylo o věci vypsáno referendum, případně aby v poslanecké sněmovně nebyly ratifikovány radarové smlouvy, píše Jakub Minařík.

Guardian: Češi a Poláci jsou "zklamáni" zrušením americké protiraketové obrany

17. 9. 2009

To píše v deníku Guardian jeho zahraničněpolitický editor Ian Traynor. Poukazuje na to, že Američané nutili Polsko a Českou republiku, aby se podílely na jejím kontroverzním protiraketovém projektu už od r. 2003. Středoevropané projevili loajalitu, protože považují Spojené státy za nutného ručitele bezpečnosti proti sílícímu Rusku.

Nyní mají pocit, že byli zrazeni. Pro dvě nejproameričtější země v Evropě může zrušení americké protiraketové obrany znamenat konec milostné aféry Čechů a Poláků s Amerikou.

"Jsme zklamáni," řekl Eugeniusz Smolar, bývalý šéf varšavského Střediska pro mezinárodní vztahy.

"Jsem překvapen," uvedl Alexander Vondra, bývalý český náměstek premiéra a velvyslanec ve Washingtonu, který prosazoval protiraketovou obranu.

Šaškárna v ČTK

18. 9. 2009 / Petr Štěpánek

Pan generální Stibral jednoho dne zjistil, že je už starý a opotřebovaný, pročež se rozhodl odejít do důchodu. Napsal tedy Radě ČTK rezignační dopis. Rada nelenila a hned druhý den vypsala výběrové řízení na nového pana generálního. Přihlásilo se šest zájemců a řízení řádně proběhlo. Ale ouha! Vyhrál ho někdo jiný (Hreha), než měl někdo (???) naplánováno (Majstr). A najednou se začaly dít věci.

Vrchní mediální odborář Hubička napsal o Hrehovi nactiutrhačský dopis, plný polopravd a lží. Pro předsedkyni rady Valčákovou se stal záminkou k zařazení zpátečky. Lži českých odborářů dostaly v Radě zelenou, argumenty slovenských odborářů, kteří na Hubičkovy lži zareagovali a vyvracejí je, nikdo slyšet nechce. Ozval se i generální ředitel STV Štefan Nižňanský. Dochází k zajímavému paradoxu. Ti, kteří pod Hrehou nikdy nepracovali, ho haní. Ti, kteří s ním mají konkrétní pracovní zkušenost, ho chválí. Těm prvním Rada naslouchá, ty druhé ignoruje.

Studená válka: Plány Washingtonu na střet s Moskvou a Pekingem počítaly se 600 miliony obětí

18. 9. 2009 / Daniel Veselý

V těchto dnech přichází na scénu dokument "Nejnebezpečnější muž Ameriky" pojednávající o bývalém analytikovi Pentagonu Danielu Ellsbergovi, který v roce 1971 nechal publikovat vysoce utajované materiály týkající se amerického vedení války v jihovýchodní Asii, známé jako "Pentagon Papers". V relaci Democracy Now! Ellsberg hovořil o novém dokumentu, o tom jak získal, okopíroval a zveřejnil důležité materiály, díky nimž byly Spojené státy alespoň zčásti donuceny zastavit válečnou mašinérii v jihoasijském regionu.

Ani v Německu se o ožehavých tématech moc nemluví

18. 9. 2009 / František Řezáč

Tento pátek skončil na hradě Hohenberku nad Ohří (www.burghohenberg.de) týdenní seminář, pořádaný pro zájemce z Německa a České republiky Sudetoněmeckou nadací pro sociální a vzdělávací práci. Tématem semináře byl stav německo-českých vztahů se zvláštním zřetelem na vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci. Paralelně k tomuto hlavnímu tématu se účastníci zabývali životem a dílem spisovatele Adalberta Stiftera. Třiatřicet účastníků semináře se sjelo skoro ze všech koutů ČR od Aše po Karvinou a z míst v Německu, kde žijí naši krajané, jejichž vlastí bývaly Čechy a Morava.

Elizabeth Rickeyová: Ta, co zastavila Davida Dukea

18. 9. 2009

KD│ 12. září ve věku 53 let, sama v motelovém pokoji v nevomexickém Santa Fé, po dlouhém boji s Crohnovou chorobou zemřela Elisabeth Rickeyová - víceméně neznámá žena, která ukončila politickou kariéru bývalého vůdce Ku Klux Klanu Davida Dukea. Nikdo jiný, koho jsem potkal, nebyl tak oddán boji proti nenávisti jako "Beth" Rickeyová, která počátkem 90. let zabránila tomu, aby byl Duke zvolen do federálního Senátu, napsal Kenneth Stern, ředitel American Jewish Committee pro antisemitismus a extrémismus, na serveru Forward.com.

Destruktivní denní sny

18. 9. 2009 / John Michael Greer

KD│ Na esej z minulého týdne (česky shrnuto ZDE) jsem dostal poněkud více reakcí než obvykle. Většina komentářů - což zde nepřekvapí - se soustředila na mou připomínku, že naděje na lepší budoucnost, jež je v dnešní kulturní konverzaci všude tak beztarostně nabízena, čelí jistému zklamání. Na první pohled to nemusí vypadat jako kontroverzní tvrzení; jedním z klíčových faktů týkajících se naší budoucnosti je přece to, že fosilní paliva, která umožňují současný životní styl celého průmyslového světa a poskytují základnu pro přežití stamilionů lidí ve Třetím světě, rapidně docházejí - a v dohledu není žádná adekvátní náhrada.

Arogance, nezájem, nevědomost či záměr americké vlády?

17. 9. 2009 / Uwe Ladwig

Americký prezident Barack Obama oznámil Polsku a České republice, že ruší projekt raketové obrany pro střední Evropu, 17. září 2009, v den sedmdesátého výročí napadení Polska Ruskem.

Měli bychom tedy hledat odpověď na tuto otázku:

1. Neví Obama, co se stalo 17. září 1939?

2. Ví to, ale je mu to jedno?

3. Oznámil ukončení projektu protiraketové obrany vědomě tohoto dne, ale bez nějakého cíle?

4. Udělal to záměrně, aby nejen Poláci, ale i Rusové konečně pochopili, že tento systém nebyl zaměřen proti Rusům, a proto datum 17. září nemá žádný význam?

Polsko se samo v září 1938 zachovalo jako agresor

18. 9. 2009

Uwe Ladwig se v článku "Arogance, nezájem, nevědomost či záměr americké vlády?" pohoršuje, že americký prezident Barack Obama oznámil Polsku a České republice, že ruší projekt raketové obrany pro střední Evropu, 17. září 2009, v den sedmdesátého výročí napadení Polska Ruskem.

A co mu takhle připomenout polskou agresi z 2. října 1938 vůči ČR, viz článek z Wikipedie: 21. září 1938 polská vláda formulovala své územní nároky vůči Československu, píše čtenář Karel Kameník.

"Americká krása" aneb Dnes jsme všichni Poláky

17. 9. 2009 / Karel Dolejší

Když jsem v noci objevil informaci amerického konzervativního analytika Garryho Schmitta o oficiálním ukončení středoevropské části amerického projektu protiraketové obrany, dost dlouho jsem váhal, zda ji na Britských listech v této podobě vůbec zveřejnit. Vypadala vlastně ze všeho nejvíc jako provokace americké pravicové opozice. Dnes je totiž 17. září - a právě ve stejný den před 70. lety vpadla vojska SSSR na základě tajných ustanovení paktu Molotov-Ribbentrop do zad Polákům ze všech sil se bránícím německé invazi ze západu a jihu. Nechtělo se mi tedy věřit, že k oznámení definitivního rozhodnutí o zrušení základny by si Washington vybral právě tento symbolický den, když je přece sdostatek známo, že si Varšava od počátku přála americká vojska na svém území právě kvůli historicky daným obavám z Ruska. Jak se ale ukázalo, Schmitt měl pravdu - a zase tedy jednou sledujeme ukázku beznadějné pachydermatičnosti supervelmoci...

Radar amerického systému raketové obrany v České republice nebude

17. 9. 2009 / Jakub Rolčík

Vláda prezidenta Baracka Obama ustoupila od záměru předchozí americké administrativy vybudovat v Polsku a v České republice prvky systému raketové obrany (BMD). Důvodem je údajně zjištění Spojených států, že íránský program vývoje raket dlouhého doletu probíhá pomaleji, než se dříve předpokládalo. O rozhodnutí americké strany informují všechny významné zpravodajské servery v České republice. Podle nich se prezident Obama v noci spojil telefonicky s českým premiérem Fischerem, který s nejnovějším stanoviskem americké administrativy seznámil prezidenta Klause.

aktualne.cz: Obama volal Fischerovi: Radar v Česku nebude ZDE

ČeskéNoviny.cz: USA ustoupí od projektu protiraketové obrany v ČR ZDE

ct24.cz: Američané ustoupí od projektu protiraketové obrany v ČR ZDE

iDNES.cz: Radar v Česku nebude, Spojené státy ohlásí konec plánů ZDE

iHNed.cz: Obama v noci volal Fischerovi: Radar v Česku nebude. Američané to v Praze vysvětlí ZDE

Novinky.cz: Radar v Česku nebude, rozhodly Spojené státy ZDE

Bílej kůň, žlutej drak: Nečekejte zázraky, ale spisovatelské řemeslo autorka zvládla

17. 9. 2009 / Jan Čulík

Ve své recenzi Kohákovy nové knížky Národ a dálava jsem psal, že bude nezbytně nutné, aby Češi převzali "ústavní patriotismus", tedy začali považovat za Čechy kohokoliv, kdo žije na českém území, bez ohledu na to, z jaké kultury pochází a jakým jazykem mluví, podobně, jak je tomu víceméně jinde. Zmínil jsem se, že významnou roli budou v českém prostředí brzo hrát Čechovietnamci, mladí, schopní a energičtí (jako všichni imigranti) potomci vietnamských rodičů, kteří se v ČR narodili a vychodili tu školy -- jsou to tedy v první řadě Češi.

A už je to tady. Letošní Literární cenu Knižního klubu vyhrála Lan (Lenka) Pham Thi se svou novelou Bílej kůň, žlutej drak.

Procházka usneseními Rady ČTK aneb Hreha ředitelem ČTK je

19. 9. 2009 / Petr Štěpánek

Rezignace dosavadního generálního ředitele ČTK Milana Stibrala je platná. Tečka. Radim Hreha vyhrál výběrové řízení , které Rada na Stibralovo místo vypsala a Rada ČTK jej tajným hlasování zvolila do funkce generálního ředitele. Tečka. V minulosti jsem měl několik příležitostí poznat JUDr. Milana Stibrala coby slušného člověka a manažera na svém místě. Osobně pro mě proto zůstává naprosto nepochopitelné, že na sklonku své profesní kariéry se propůjčil k něčemu tak obludnému a nízkému.

Nebezpečná hra s Moldávií

18. 9. 2009 / Karel Klimša

Malá Moldávie, sevřená mezi Rumunskem a Ukrajinou, neprožívá zrovna nejšťastnější etapu své existence. Po dubnových volbách se nepodařilo zvolit novou hlavu státu, a tak v červenci následovaly volby mimořádné. Opět v nich zvítězili komunisté, ale sjednocená opozice získala těsnou většinu 53 hlasů ze 101. Dost na to, aby zvolili předsedu a vedení parlamentu, zformovali kabinet, ale málo k tomu, aby měla země nového prezidenta.

Politici a "Ti lidi na ulici"

18. 9. 2009 / Ivo Šebestík

Slovník české politiky, ten mistrovský Lexikon verbálních hrůz, zaznamenal nový přírůstek. A hned kapitální kousek. Nevím, zda mám přisoudit jeho autorství předsedovi ODS Mirku Topolánkovi, nebo byl on pouze tou osobou, jíž vděčím za intenzívní lingvistický zážitek. Zkrátka v televizní debatě u Václava Moravce chtěl se tento zmíněný politik patrně dovolat lidu a ukázat, že si je vědom jeho existence. A tak několikrát zvolal patetickým hlasem: "A co ti lidi na ulici?"

PROTEST:

Rakousko odmítá zprovoznit přeshraniční železnici

18. 9. 2009

Aktivisté z České republiky a Rakouska budou rozdávat na hranicích informační materiály a informovat o dalších protestních opatřeních; hudba a videoinstalace. 9-12 hodin.

V důsledku stále rostoucího reálného nebezpečí, že tranzitní silniční doprava povede v budoucnu městy Vysočiny, Jihočeského kraje a Waldviertelu, se poprvé v historii obou zemí formuje přeshraniční občanský protest. "Nechápeme, proč není možné, jak se stále proklamuje, přemístit nákladní autodopravu na železnici," říkají Egon Schmidt a jeho český kolega Karel Dvořák. Spolek "Neue Thayatalbahn" bojuje za revitalizaci železniční dopravy mezi rakouským Fratresem a českými Slavonicemi, která je od roku 1945 zastavena. Tato trať spojuje železniční dráhu Franze Josefa s tratí Brno-Budějovice, leží na ní města jako Telč, Dačice, Slavonice, Waidhofen/Thaya a Zwettl. Česká strana svou práci udělala, trať je obnovena, v Rakousku zůstalo u slibu.

Myslím, že Němci a Rakušané prostě přeshraniční styky s Čechy navazovat nechtějí

18. 9. 2009 / Jan Čulík

Podobný problém jako mezi městečky Slavonice a Fratres, kde rakouská strana odmítá zprovoznit někdejší železniční spojení, které by bylo daleko ekologičtější než výstavba a provoz silnic, je na Šumavě, na hranici mezi ČR a Německem, mezi Stožcem, Novým údolím a Haidmuehle, Frauenbergem a Altreichenau. Když v roce 1945 železná opona zpřetrhala tuto železniční trasu, komunismus paradoxně zakonzervoval šumavské železniční spoje. Takže do stanice v Novém údolí, těsně na hranici s Německem, dodneška dojíždí český vlak. Německá strana však koleje na své straně hranice zlikvidovala a násep proměnila v cyklostezku. Ze železnice zůstávají už jen zbytky a fungující železniční síť začíná až ve městě Waldkirchen, asi 20 km od státní hranice. Samozřejmě, že by bylo ekologicky příznivé tuto železniční trať obnovit. Pozoruhodné je, že se to za dvacet let od pádu železné opony nestalo. Mám podezření, že Němci a Rakušáci prostě nechtějí, aby jim Češi na jejich území lehce jezdili. Je to skandál.

Železniční trať blokována z německé strany i u Aše a u Chebu

18. 9. 2009

Že jsou tratě z ČR do Německa na hranicích z německé strany zlikvidovány, to je skutečnost, kterou jsem nedávno viděl na trase ,rychlíku do Selbu", trati, která vede z Aše dodnes a končí asi půl kilometru před selbským nádražím.Na bavorské straně jsou zachovány signalizace na přejezdech (polní cesty jsou vyasfaltovány) a jedny automatické závory (ponechána pouze pohonná část bez dřevěných závor), píše Vladimír Šmídl.

Trať z Chebu do Waldsassenu končí ještě na našem území (vedle jsou složeny železobetonové pražce) a je přebudována na cyklistickou stezku (,,ozdobenou" kilometrovníky, strážními domky a semafory).

Kupodivu na stránkách města Řezna je odkaz na modernizaci trati Donau-Moldau Bahn (i v české verzi, jedná se o cestu Řezno- Praha s úseky 160, resp. 200 km/h) ale v kontrastu s tím, co vidím, nevím co si mám myslet.

Někde přeshraniční vlaky do Německa fungují

18. 9. 2009

Přečetl jsem si Váš komentář k neochotě rakouských a německých úřadů k přeshraničnímu železničnímu styku s ČR. Není to ale všude stejné, jako příklad bych dal spojení se Saskem na Kraslicku, kde byla přerušená trať obnovena a dnes se pohodlně dostanete (bez přesedání) vlakem ze Sokolova, někdy i z Mariánských Lázní či Karlových Varů, až do centra Cvikova (Zwickau).

Když si koupíte za 100 Kč u společnosti Viamont, která trať Sokolov - Kraslice provozuje, celodenní síťovou jízdenku EgroNet, můžete jezdit po našem i německém území (v Sasku a v Bavorsku), vymezeném pravidly sítě EgroNet, celý den. Jezdí zde vlakové soupravy německé firmy Vogtlandbahn, cestování je velmi příjemné a Krušné hory jsou krásné z obou stran hranice.

Tak je vidět, že někde to jde, někde ne. Asi jak u nás, tak i u našich sousedů to bude především v lidech, nikoli v systému, píše Josef Štveráček z Podolanky.

Pozn. JČ: Jen jestli to nebude tím, že jde o spojení do bývalého východního Německa - a bývalí východní Němci nemají stejnou podvědomou aroganci vůči Čechům, jakou možná mají mnozí bývalí "západní" Němci a Rakušané...?

Takměř neznámé výročí

17. 9. 2009 / Jiří Jírovec

Čtrnáctého září 2009 se v Kulturním domě ve Strašnicích sešli pamětníci působení rock'n'rollové skupiny zvané Sputnici. Taky se tam prodávala a křtila kniha zvaná "Sputnici náš kamarádský rock'n'roll".

Na scéně se v improvizovaném vystoupení objevili jak zakladatelé Bandy, (Tomislav Vašíček, sestry Němcovy, Eduard Krečmar, Karel Kolvák Hlavatý, Ivan Jonáš a Jiří Klíma) tak i její o něco pozdější členové (Petr Janda nebo Jiří Stivín).

Pozvánka na besedu: Benedikt XVI. a společenská role současného papežského úřadu

17. 9. 2009

dovolujeme si Vás pozvat na veřejnou debatu "Benedikt XVI. a společenská role současného papežského úřadu", která se koná v pondělí 21/9/2009 od 17 hodin v budově ČSVTS (sál č. 217) na Novotného lávce 5 v Praze 1.

V panelové diskusi vystoupí:

Václav BĚLOHRADSKÝ, filosof;
Petr BAHNÍK, katolický tradicionalista;
Jan JANDOUREK, kněz starokatolické církve, sociolog a publicista;
Pavla JONSSONOVÁ, kulturní teoretička;
Ondřej SLAČÁLEK, politolog;
Ivan Odillo ŠTAMPACH, katolík a religionista;
Mikuláš VYMĚTAL, evangelický farář.

Pozváni byli mj. také zástupci Pražského arcibiskupství a Katolické teologické fakulty UK. Akci pořádá nakladatelství Grimmus, vydavatel titulu Antiratzinger.

Řešení krize krizí

17. 9. 2009 / Sandra Wain

Ze sledování jedné z nekonečných debat v televizi, kde se přestárlí kluci z různých politických stran vzájemně obviňovali, kdo může za krizi, jsem nabyla dojmu, že bychom se dostali z krize, musíme zvýšit příjmy do státní kasy z kouření tabáku, pití alkoholu, nepřímo z prodeje tvrdých drog, a také ze sázení, z hracích automatů a jiných forem zlatokopeckého průmyslu.

Zažijte město jinak v Praze na Vinohradech

18. 9. 2009 / Hynek Hanke

Jsme zmatení. Přijde někdo a říká, že ve městě automobily zavazí, zabírají cenný prostor a na ulicích vytvářejí ošklivost. Je to blázen, snílek nebo šílený ekolog? Požaduje návrat na stromy nebo má docela jasnou představou, jak by mělo město 21. století vypadat? Nevíme.

V neděli 20. září odpoledne se ulice pražských Vinohrad změní v korzo. V ulicích bude divadlo, stánky, perfomace, workshopy, živá hudba. Podniky budou servírovat kávu na chodník. Přineste si třeba houpací síť a přijďte se zavěsit -- podílejte se s námi na unikátním experimentu. Posaďte se, vnímejte atmosféru ulice a dejte si k tomu sezónní bezchemické pohoštění, polévku, koláče, výrobky v duchu fair trade a bio.

Experiment se odehrává v ulicích a vstup je zdarma. V neděli 20. září 12:00-19:00. Na festivalu nebudou k dostání klobásky a trdelníky.

Další informace: http://www.auto-mat.cz

Kdo se chová jinak, je "nepřizpůsobivý", a tedy nebezpečný

17. 9. 2009

Zbytečně vzniká zmatek tím, že se míchají dohromady vzájemně nesouvisející věci. Jan Smolák to ve svém jinak sympatickém příspěvku poněkud přehnal, jak koneckonců správně kritizuje Vladimír Šedivý, zdůrazňuje Petr Vomáčka.

Pokud by policie skutečně na žádost majitele přiměřeným způsobem chránila soukromý majetek proti poškození, případně proti neoprávněnému vniknutí cizích lidí a proti neoprávněnému jeho užívání, nelze proti tomu nic namítat. Zdůrazňuji, přiměřeným způsobem.

OHLÉDNUTÍ:

Co znamenal projekt americké protiraketové obrany v české politice

17. 9. 2009 / Jan Čulík

Projekt americké protiraketové obrany pro střední Evropu se stal nesmírně kontroverzní otázkou v interní středoevropské politice od doby, kdy Britské listy v červenci 2004 prozradily, že česká vláda začala tajně vyjednávat s vládou americkou o protiraketové obraně (Britské listy v této věci citoval deník Guardian ZDE).

Česká vláda utajila informaci, že o protiraketové obraně vyjednává s americkou vládu, českým voličům před volbami v červnu 2006. Dokonce požádala americkou vládu, aby se o věci před českými volbami veřejně nezmiňovala. Žádná česká politická strana neměla americký protiraketový projekt ve svém volebním programu.

An English version of this article is in

Německo z Afghánistánu?

17. 9. 2009 / Štěpán Steiger

Co hledá Německo v Afghánistánu? Oficielně "brání svou svobodu na Hindukuši", říkají německá média. Ročně na tento účel vydává (i v době krize) 500 milionů eur. Přitom není na Hindukuši nic, co by mohlo být pro občany Spolkové republiky zajímavé: Afghánistán nemá suroviny, není obchodním partnerem, ba ani zemí, kam by Němci -- známí turisté a cestovatelé -- jezdili na dovolenou. Bundeswehr (armáda) tam "působí", protože německé vlády chtějí získat postavení vojenské mocnosti.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Topolánek a služba lidem, neboli Co vlastně chtěl? Jít domů?

17. 9. 2009 / Uwe Ladwig

Volby do českého parlamentu se zatím nekonají. Ústavní soud se rozhodl první pokus o předčasné volby zlikvidovat, druhý pokus dohodnout se na rozpuštění sněmovny se setjným cílem nedostal dost poslaneckých hlasů. Česká média ale, zdá se, se zatím ani neptala, ani se nepokusila vyložit, čeho chtěl docílit předseda ODS a bývalý předseda vlády Mirek Topolánek tím, že složit svůj poslanecký mandát. Z tohoto důvodu se pokusím v téhle poznámce aspoň o otázku...

Světová banka varuje:

89 milionů lidí kvůli krizi upadne do extrémní chudoby

17. 9. 2009

KD│ Světová banka vyhlásila poplach: Očekává totiž, že v důsledku hospodářské krize v zemích s nízkými příjmy upadne do extrémní chudoby dalších 89 milionů lidí. To znamená, že budou nuceni vyžít s částkou nižší než 1,25 dolaru na den (podle aktuálního kursu necelých 22 korun). O tom hovoří dokument Světové banky, který bude zveřejněn koncem září na zasedání skupiny G20 v Pittsburgu - a banka tedy vyzve své podílníky, aby zvýšili svou pomoc nejchudším, informovaly Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Průmyslová výroba potravin ohrožuje podmínky přežití

17. 9. 2009

KD│ V probíhající debatě o tom, zda by trvale udržitelné zemědělství bylo schopno "nakrmit svět", je důležité nepřehlédnout, co se děje s ekosystémy v důsledku běžné praxe průmyslového zemědělství --- a to jak v konkrétních oblastech, tak v globálním měřítku. Výroba a distribuce kalorií tažená fosilními palivy, umělými hnojivy a jedy možná řeší některé krátkodobé problémy; ale současně vytváří jiné, dlouhodobé, které lze jen velmi těžko řešit, napsal Tom Philpott na serveru Grist.

Zalesni poušť, ochlaď Zemi

16. 9. 2009

KD│ Po více jak století vědci občas snili o proměně Sahary v zelenou plochu s vnitrozemským mořem a velkými rozlohami orné půdy. Teď si někteří výzkumníci myslí, že nalezli způsob, jak tento nápad uskutečnit pomocí výsadby lesů kolem pouště - a zpomalit tak postup změny klimatu, napsal Mason Inman na serveru ScienceNOW.

Zalesni poušť, ochlaď zemi II.

17. 9. 2009 / Antonín Hubený

Chtěl bych krátce reagovat na článek "Zalesni poušť, ochlaď zemi". Nechci se míchat světovým vědcům do řemesla, ale zalesnění písečných oblastí bylo vymyšleno a ověřeno už před téměř 200 lety a co asi mnohé překvapí, stalo se to na Moravě. Jižně od Bzence vznikla vlivem lidské činnosti (masivní těžba dřeva a pastva) rozsáhlá poušť, zvaná Moravská Sahara. Ještě v 18. století zde mohl poutník spatřit nefalšované pouštní duny, vytvořené z písků naplavených řekou Moravou.

Zelená Sahara

17. 9. 2009

Objevil se zde moc krásný článek s názvem "Zalesni poušť, ochlaď Zemi". Hned v úvodu se píše, že: "Po více jak století vědci občas snili o proměně Sahary v zelenou plochu s vnitrozemským mořem a velkými rozlohami orné půdy".

Já bych si dovolil říci, že nejenom snili, ale byly i vážně míněné pokusy. Již v letech šedesátých a sedmdesátých, kdy hydrogeologové našli pod Saharou a Arabským poloostrovem velké zásoby sladké podzemní vody, OSN sponzorovalo některé více či méně rozsáhlé projekty, na kterých participovali i odborníci z tehdejšího Československa. Namátkou vzpomenu, píše Petr Nešvara:

Immanuel Wallerstein: Vnitřní politika USA a jejich vojenské intervence

18. 9. 2009 / Immanuel Wallerstein

V posledních několika týdnech je slyšet z řad liberálních demokratů i konzervativních republikánů stále častěji volání po nějakém druhu „strategie časného odchodu“ z Afghánistánu. Přichází právě v tom okamžiku, kdy se generál Stanley McChrystal, velitel sil USA v Afghánistánu, a ministr obrany Robert Gates chystají oficiálně doporučit prezidentu Obamovi zvýšení počtu vojsk USA nasazených v této zemi.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2009

1. 9. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V srpnu 2009 přispělo celkem 183 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 771.45 Kč, příjem z reklamy byl 3000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 8. 2009 částku 7846.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a