OHLÉDNUTÍ:
Co znamenal projekt americké protiraketové obrany v české politice
17. 9. 2009 / Jan Čulík
Projekt americké protiraketové obrany pro střední Evropu se stal nesmírně kontroverzní otázkou v interní středoevropské politice od doby, kdy Britské listy v červenci 2004 prozradily, že česká vláda začala tajně vyjednávat s vládou americkou o protiraketové obraně (Britské listy v této věci citoval deník Guardian ZDE).
Česká vláda utajila informaci, že o protiraketové obraně vyjednává s americkou vládu, českým voličům před volbami v červnu 2006. Dokonce požádala americkou vládu, aby se o věci před českými volbami veřejně nezmiňovala. Žádná česká politická strana neměla americký protiraketový projekt ve svém volebním programu.
Výsledky červnových voleb r. 2006 byly nerozhodné a s vyjednáváním s americkou vládou se dalo pokročit až v únoru 2007, kdy dva sociálně demokratičtí poslanci přeběhli k pravostředové koalici, která tak mohla utvořit vládu. Kritikové hovořili v této souvislosti o možné korupci. Vládní mandát ve věci americké protiraketové obrany, založený na dvou přeběhlících, tvořících dvouprocentní většinu v parlamentu, byl tak velmi slabý. Pravicový český premiér Mirek Topolánek byl přistižen, jak ve věci raketové obrany lže v parlamentu. Atd., atd.
Česká vláda zaujímala vůči projektu raketové obrany zmatenou pozici. Občas tvrdila, že projektu je zapotřebí, "na ochranu ČR před Íránem a Severní Koreou". Když kritikové zdůrazňovali, že taková hrozba je nerealistická, česká vláda začala argumentovat, že projekt americké protiraketové obrany je vlastně zaměřen proti Rusku.
Čeští voliči považovali za zvlášť šokující, že americké úřady plánují postavit svou vojenskou základnu méně než 60 kilometrů od Prahy. Postavily by si Spojené státy vojenskou základnu, zranitelnou teroristickým útokem, také pouhých 40 mil od Washingtonu, ptali se kritici. Mnozí považovali projekt za projev americké arogance.
V českém kontextu získal kontroverzní projekt protiraketové obrany silný význam v místní politice. Proameričtí aktivisté ho považovali za nástroj americké ochrany před "stále ještě komunistickým Ruskem". Protiameričtí aktivisté ho považovali za projev nového amerického imperialismu.
Paradoxně to byla právě traumatická zkušenost dlouholeté okupace Československa sovětskou armádou, kterou používali jako argument stoupenci i odpůrci americké protiraketové obrany. Proameričtí aktivisté chtěli americké přítomnost na českém území, aby "noha ruského vojáka už nikdy na české území nevkročila", zatímco protiameričtí aktivisté chtěli, "aby na české území už nikdy nevkročila noha žádného vojáka, tak, jak to činili v minulosti Rusové".
Z průzkumů veřejného mínění v ČR opakovaně vyplývalo, že 60 - 70 procent českých voličů je proti americké základně na českém území, navzdory nákladné vládní kampani, že americký protiraketový systém je pro Českou republiku "dobrá věc".
VytisknoutObsah vydání | Čtvrtek 17.9. 2009
-
17.9. 2009 / K telefonickému rozhovoru Obamy s Tuskem "nedošlo"17.9. 2009 / Jan ČulíkBílej kůň, žlutej drak: Nečekejte zázraky, ale spisovatelské řemeslo autorka zvládla17.9. 2009 / Studenou válku vyhráli... Francouzi, přirozeně18.9. 2009 / Immanuel WallersteinImmanuel Wallerstein: Vnitřní politika USA a jejich vojenské intervence17.9. 2009 / Ku Klux klauni16.9. 2009 / Čím se liší squateři od poslanců či policie?17.9. 2009 / Jan ŠamánekSobotní squatterská akce byla uplatnění svobody slova v úpravě pro současnou společnost17.9. 2009 / Průmyslová výroba potravin ohrožuje podmínky přežití17.9. 2009 / Zelená Sahara16.9. 2009 / Zalesni poušť, ochlaď Zemi16.9. 2009 / Poznámky a otázky pro Štěpána Kotrbu17.9. 2009 / Literární podvečer1.9. 2009 / Hospodaření OSBL za srpen 2009