Nebezpečná hra s Moldávií

18. 9. 2009 / Karel Klimša

11. září dosavadní prezident Vladimír Voronin složil funkci a v souladu s ústavou předal úřad pravicové prozápadní koalici, která se nazvala "Aliance za evropskou integraci". Výkon prezidentských pravomocí nyní přechází na Mihaie Gimpu, šéfa Liberální strany, jenž byl zvolen novým předsedou parlamentu. Voronin, jak řekl, předal úřad s těžkým srdcem a s obavami, co bude dál. "Nevěřím, že lze úspěšně spravovat zemi, když současně přemýšlíte o likvidaci její státnosti, o zániku její nezávislosti", prohlásil. Skutečnost, že v Moldávii existují síly, které sní o připojení země k Rumunsku, není žádným tajemstvím. Už 14. ledna napsal v úvodníku listu Moldavskije vedomosti jeho šéfredaktor Dmitrij Čubašenko, že Liberální strana v čele s Mihaiem Gimpu a Liberálně-demokratická strana vedená Vladem Filatem jsou politické formace řízené z Rumunska. "Bukurešť prostě bude mít v budoucím parlamentu své hráče a silný nástroj na ovlivňování vnitřní i zahraniční politiky Moldávie", varoval tehdy Čubašenko. Po červencových volbách se tyto síly dostaly k moci.

Po zvolení do čela moldavského parlamentu Mihai Gimpu odpověděl na otázku moderátorky státní televize, zda se i nadále považuje za stoupence sjednocení, za přesvědčeného unionistu. Odpověděl takto: " Ano, jsem přívržencem sjednocení Moldávie s Rumunskem. Tato idea je mi blízká jako člověku, který dobře zná dějiny". Klidu to do zjitřené situace rozhodně nepřidalo. Naopak, potvrdilo se, že obavy jsou na místě. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Předseda hnutí "Rovnoprávnost" Valerij Klimenko v rozhovoru pro agenturu INFOTAG řekl, že "sjednocení Moldávie a Rumunska by mohlo proběhnout jen za cenu občanské války a za předpokladu, že by v ní unionisté zvítězili". Varoval před takovým vývojem a uvedl, že pokud nebude vyhnutí a bude třeba bránit moldavskou státnost, mnoho lidí tak učiní bez váhání. "A pro svůj boj budeme hledat spojence. Samozřejmě i v Rusku. Všichni viděli, jak Rusko hájí své krajany v Jižní Osetii či Abcházii. Nikdo ať nepochybuje, že bude se založenýma rukama přihlížet, jak hynou jejich bratři v Moldávii", prohlásil Klimenko. Polemizoval pak s názorem, že dalším volbám je třeba se vyhnout, protože jsou drahé. "Když jde o to, jestli Moldávie přežije jako suverénní země a vyhne se občanské válce, nelze debatovat o tom, jsou-li další předčasné volby levné či drahé", uvedl.

Pokud jde o komunisty (PKRM), jsou hranice kompromisu, za které nelze jít. Předseda strany V. Voronin ubezpečil, že komunisté mají upřímný zájem na zklidnění atmosféry a stabilizaci politické situace, ale nikdo od nich nemůže čekat, že podpoří "protinárodní zákony" a asociální opatření. Pokud se týká volby prezidenta, bude žádat ústřední výbor, aby uložil parlamentní frakci "nehlasovat pro kandidáta navrženého pravicovou koalicí". V interview, které poskytl rozhlasové stanici Echo Moskvy, uvedl, že za volbami bylo cítit mnoho cizího vlivu. USA i Rumunsko nelitovaly miliony dolarů, aby koupily hlasy voličů a zabezpečily alespoň těsné vítězství opozice. A pak se pustily do lepení koalice.

"Sedělo tam mnoho komisařů. Z Washingtonu, z Bukurešti, z různých metropolí Evropy i z Evropské unie, a den za dnem překonávali rozdíly, vzájemné výhrady a nedůvěru", uvedl a vyslovil pochybnosti, jak dlouho to může vydržet a k čemu to povede. Na faktech popsal, čeho všeho komunisté za 8 let vlády dosáhli. "Byla to léta usilovné a tvůrčí práce. Všichni vědí v jak žalostném stavu jsme v roce 2001 zemi přebírali a že ji dnes předáváme nezadluženou a v plném rozvoji. Úspěšný rozvoj nikdo nemůže popřít a nesmí to být promrháno", konstatoval exprezident a lídr PKRM. A co bude dělat nyní? - "Všechny své síly, zkušenosti i čas teď zaměřím na práci ve straně. Na její upevnění a rozvoj. Na práci s mladými lidmi a mezi veřejností. Budu jezdit, přesvědčovat, vysvětlovat, organizovat. Udělám vše, aby strana byla co nejlépe připravena na předčasné volby a aby v nich zvítězila. Za čtyři roky vlády tohoto uskupení by Moldávie zaplatila mnohem vyšší cenu, než za ještě jedny mimořádné volby", odpověděl Echu Moskvy Vladimír Nikolajevič Voronin.

Vytisknout