Zalesni poušť, ochlaď Zemi

16. 9. 2009

Myšlenka se vylíhla v hlavě Leonarda Ornsteina, buněčného biologa z Mount Sinai School of Medicine, jenž spolupracoval s Davidem Rindem a Igorem Aleinovem, kteří se na Goddard Institute for Space Studies při NASA zabývají modelováním klimatických změn. Společně navrhli projekt odsolování mořské vody metodou obrácené osmózy a čerpání takto upravené tekutiny vodovody přímo ke kořenům eukalyptů obklopujících Saharu. To by umožnilo minimalizovat ztráty odpařováním a vsakováním do písčité půdy a dovolilo stromům prosperovat v oblastech, kde se nyní neudrží.

Podle simulací, které budou v říjnu zveřejněny v časopise Climatic Change, by lesy mohly Saharu v některých oblastech ochladit až o 8 stupňů Celsia. "Eucalyptus grandis a velký počet dalších druhů tropických stromů snášejí vedra, pokud mají dostatečný přísun vody do kořenového systému," vysvětluje Ornstein. Stromy by také měly transpirací zvýšit množství srážek na zhruba 700-1200 milimetrů ročně - a podpořit vznik mraků, jež částečně odrážejí sluneční záření zpátky do kosmu. Stejný postup by měl fungovat i v Austrálii.

Podle Ornsteina by eukalyptový porost Sahary a australských pouští ročně pohltil až 8 miliard tun uhlíku - což je skoto stejné množství, jaké v současnosti lidé vypouštějí při spalování fosilních paliv a lesů. Přitom rostoucí stromy mohou pohlcovat uhlík po celé dekády.

Projekt by ovšem vůbec nebyl levný. Vědci odhadují, že roční náklady na výrobu a čerpání vody, zavlažovací zařízení atp. by dosáhly asi 2 bilionů dolarů. Podle nedávné studie zpracované Harvard University's Belfer Center for Science jsou náklady na zachycování oxidu uhličitého z tepelných elektráren a jeho skladování v podzemí (program Carbon Capture and Storage, CCS) ve srovnání s programem zalesňování zhruba poloviční. Podle Ornsteina by nicméně jeho projekt po několika dekádách umožnil těžbu dřeva, které by pohánělo tepelné elektrárny s takřka neutrální uhlíkovou bilancí.

Pěstování stromů v poušti by však mohlo mít také negativní vedlejší účinky. Zvýšení vlhkosti by mohlo vést k přemnožování kobylek, které nyní v letech, kdy hodně prší, zamořují Afriku. Stromy by také zpevněním povrchu mohly zastavit přísun na železo bohatého saharského prachu do Atlantiku a poškodit tak přísun živin pro tamní mořské organismy. Na druhé straně však, jak zdůrazňuje Richard Anthes z University Corporation for Atmospheric Research v coloradském Boulderu, by se obrovské plochy pouště mohly stát obyvatelnými a produktivními. Rozhodující je prý otázka, zda by bylo možnost dlouhodobě zajistit dostatečný přísun vody. Ornsteinova, Rindova a Aleinova studie tvrdí, že to možné je.

Vytisknout