Zalesni poušť, ochlaď zemi II.
17. 9. 2009 / Antonín Hubený
Chtěl bych krátce reagovat na článek "Zalesni poušť, ochlaď zemi". Nechci se míchat světovým vědcům do řemesla, ale zalesnění písečných oblastí bylo vymyšleno a ověřeno už před téměř 200 lety a co asi mnohé překvapí, stalo se to na Moravě. Jižně od Bzence vznikla vlivem lidské činnosti (masivní těžba dřeva a pastva) rozsáhlá poušť, zvaná Moravská Sahara. Ještě v 18. století zde mohl poutník spatřit nefalšované pouštní duny, vytvořené z písků naplavených řekou Moravou.
Písky pokrývaly podle některých pramenů více než 6000 hektarů a v severní části Moravské Sahary mají i dnes mocnost až 60 metrů. Písek zde ovládl rozsáhlé plochy a větrnou erozí je každoročně rozšiřoval. Poušť zastavil až nadlesní Jan Bedřich Bechtel, rakouský Němec, který spojil s Bzeneckem značnou část života. Na Bzeneckém panství začal od roku 1825 s pokusy o zalesnění vátých písků. Jeho práce neměla zpočátku úspěch, ale postupem času Bechtel zdokonaloval své postupy a po 25 letech byla celá oblast pokryta borovicovými lesy, které zde přetrvaly dodnes.
Bechtel rozdělil oblast do menších celků, které dal do opatrování místním nemajetným lidem. Do písku nasadili semenáčky borovice a mezi mladé stromky si mohli "na panském" vysadit brambory. Druhý rok brambory vystřídalo žito a v dalších letech se volný prostor mezi vysazenými stromky pokrýval brambory nebo kukuřicí. Lidé se tak spolu se svými bramborami postarali o borovice a zajistili jim nejen dostatek vláhy, ale také stín a ochranu před plevely. Bechtel postupně k borovicím přidával i břízy a další stromy, které měly schopnost přežít i v horších podmínkách. Vykonal obrovský kus záslužné a objevitelské práce a dokázal, že les může prosperovat i v písku.
Dnes je už písek přikrytý silnou vrstvou organické hmoty, která vznikla z listí a jehličí. V trávě rostou houby a na malé části lesa se ochranáři snaží o zachování původních podmínek, protože některé pískomilné rostliny a živočichy jinde v Čechách a na Moravě uvidíte jen velmi vzácně. Jak horko může být na poušti si můžete ověřit na vlastní kůži. Stačí vyjít ze stínu borového lesa a pod pálícím sluníčkem se projít po okraji rozsáhlého pískového dolu, který tvoří základní materiál pro výrobu střešních tašek.
Samozřejmě, že Bzenec není v Africe a podmínky jsou tady i tam různé, ale princip -- osázení písku vhodnými rostlinami - je znám nejen lesníkům a na bývalé Moravské Sahaře byl pověřen i v praxi. Oprávněně si lesníci na Moravě přínosu Jana Bedřicha Bechtela váží a nedaleko od Bzence stojí od roku 1906 jeho památník.
VytisknoutObsah vydání | Čtvrtek 17.9. 2009
-
17.9. 2009 / K telefonickému rozhovoru Obamy s Tuskem "nedošlo"17.9. 2009 / Jan ČulíkBílej kůň, žlutej drak: Nečekejte zázraky, ale spisovatelské řemeslo autorka zvládla17.9. 2009 / Studenou válku vyhráli... Francouzi, přirozeně18.9. 2009 / Immanuel WallersteinImmanuel Wallerstein: Vnitřní politika USA a jejich vojenské intervence17.9. 2009 / Ku Klux klauni16.9. 2009 / Čím se liší squateři od poslanců či policie?17.9. 2009 / Jan ŠamánekSobotní squatterská akce byla uplatnění svobody slova v úpravě pro současnou společnost17.9. 2009 / Průmyslová výroba potravin ohrožuje podmínky přežití17.9. 2009 / Zelená Sahara16.9. 2009 / Zalesni poušť, ochlaď Zemi16.9. 2009 / Poznámky a otázky pro Štěpána Kotrbu17.9. 2009 / Literární podvečer1.9. 2009 / Hospodaření OSBL za srpen 2009