Slavnosti l\'Humanité

Na slavnosti l'Humanité v Paříži přišlo půl milionu lidí

19. 9. 2009 / Karel Košťál

◄ La Fête de l'Humanité

Strávil jsem minulý víkend na slavnosti l'Humanité, v parku La Courneuve, na severovýchodním pařížském předměstí, nedaleko letiště Roissy Charles de Gaulle. Přišlo půl miliónu lidí. Odhadoval bych, že každý desátý účastník byl neevropan. Letošní slavnost l'Humanité byl obrovský diskusní mítink. Po dobu tří dnů se tam diskutovalo, nepřetržitě, organizovaně, přátelsky, od 10 h ráno do půlnoci. Jelikož nemám co skrývat, a jelikož jsme ve Francii, musím dodat, že se tam také vesele popíjelo. Byly zastoupeny všechny vinařské oblasti. Je zajímavé pozorovat, jak muslimové nerespektují Korán.

Velmi disciplinovaný zpolitizovaný dav. Na území parku bylo zakázáno kouřit, neviděl jsem jedinou zapálenou cigaretu, neviděl jsem vajgly po zemi. Neozbrojenou šestičlennou ochranku, tři muži a tři děvčata, jsem viděl projít jednou.

Učastníci slavností zdaleka nejsou všichni komunističtí voliči. Slavnost l'Humanité je slavností deníku l'Humanité, nikoliv slavností FKS. List l'Humanité založil Jean-Jaurès v roce 1904, první slavnost se konala v roce 1905. Bouřlivý rok, 1905, nejen na Kladně! List přežil permanentní frakční boje (jsme ve Francii), před první světovou válkou, rozkol evropského socialistického hnutí po 4 srpnu 1914, potom založení III. Internacionály a FKS v roce 1920. Jaurès byl zavražděn v červenci 1914, protože odmítl hlasovat v parlamentu pro "válečné úvěry" , a protože hlásal generální stávku na odvrácení světového konfliktu. Za nacistické okupace byl list zakázán.


Socialisté, kteří na začátku roku na způsob die Linke opustili Socialistickou stranu a založili Stranu levice (Parti de gauche), měli na letošní slavnosti svůj stánek. Stánek die Linke byl nedaleko. Museli si to zaplatit, pařížská Federace FKS, která louku pronajímá, není žádný dobročinný spolek. Komunisté vděčí "levicovým socialistům" za to, že se dva jejich kandidáti 7 června dostali do Evropského parlamentu. Bývalý socialistický senátor Jean-Luc Mélenchon, který na způsob Oskara Lafontaina spolu s několika tisíci aktivisty opustil stranu na začátku roku, pomohl komunistům "vyplout na povrch" (předsedkyně FKS Marie-George Buffet dostala v prezidentských volbách v roce 2007 "historických" 1,95%) tím, že jim navrhl vytvořit pro evropské volby společnou Levicovou frontu (Front de gauche), s jasným odkazem na rok 1936. Přidala se organizace Gauche unitaire, hlásící se k IV Internacionále. Levicová fronta dostala 6,5 procent. Lafontainův "kumpán" (acolyte) ve Francii Mélenchon, jak přívětivě píše liberální tisk, byl zvolen do Evropského parlamentu za European United Left (Gauche Unitaire Européenne), spolu se dvěma komunisty. Stará stalinská garda skřipe zuby: "Strana" je na tom tak špatně, že potřebuje ke své záchraně "levičáky" a "sociál-zrádce" (social-traîtres)?

Předsedkyně FKS Marie-George Buffet a předsedkyně Socialistické strany Martine Aubry se setkaly v neděli na tribuně slavnosti, aby společně volaly po "urychleném sjednocení levice proti Sarkozyho protilidové politice" . Novináři byli těmito bezútěšnými jednotvárnými tirádami nadšeni. Každý ví o co jde. Blíží se regionální volby, aparát komunistické strany potřebuje "umístit" několik tisíc placených funkcionářů. FKS zoufale potřebuje předvolební dohodu se Socialistickou stranou. A jelikož "sociálně liberální" vedení Socialistické strany má tendenci se otevírat" do středu" a "sociálně-liberálním ekologům" , vedení francouzských komunistů se musí před prvním kolem voleb do regionů "otevírat" také tímto směrem. Mne ale zajímalo, co si o těchto předvolebních machinacích obecný lid pařížských předměstí myslí. Prošel jsem slavnost křížem krážem, zastavil jsem se všude, kde se debatovalo. Debatovalo se všude. Půlmilionový dav v parku v La Courneuve sledoval zcela jiné zájmy než udržení aparátu Socialistické strany a FKS. "To si musí socialistická a komunistická členská základna vyřešit sama" .

Mezi různými "antikapitalistickými, "antiliberálními" , "antikrizovými" hesly, které jsem viděl a slyšel, mě velmi zaujalo heslo španělských anarchistů z roku 1934: "Převzít moc všemi prostředky, včetně voleb" . Možná znamení věštící předčasnou a zajímavou prezidentskou volební kampaň.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.9. 2009