Souhlasím, že hnutí Ne základnám bylo neschopné
18. 9. 2009 / Jozef Bohumil Ftorek
Vážený pane Čulíku,
ohledně vaší kritiky Hnutí Ne základnám a jeho neschopnosti ovlivnit mezinárodní veřejnost s Vámi souhlasím. Z profesionálního hlediska ovlivňování mínění byly od počátku kampaně proti radaru pozoruhodná zejména vystoupení a aktivity Jana Neorala, starosty brdské obce Trokavec (102 obyvatel), v jehož bezprostřední blízkosti měl radar americké armády původně stát. Jan Neoral dokázal se svým poselstvím, postojem proti radaru "prorazit"i do zahraničních médií.
V březnu 2007 uspořádal obecní referendum, ve kterém občané Trokavce mohli vyjádřit své stanovisko k připravované výstavbě vojenského zařízení USA. O místním, demonstrativním referendu, nápadu tehdy neznámého penzisty, starosty Neorala, informovala domácí i zahraniční média včetně britské BBC.Například britský konzervativní Daily Telegraph informoval o referendu v Trokavci titulkem "Trokavec(97 obyvatel) se postavil Americe".
Shrnutí v Britských listech ZDE
Dopisovatel listu Harry de Quetteville referoval čtenářům o situaci následovně: "Vesničané se postavili největší světové mocnosti, která plánuje využít místní hvozdy k výstavbě výkonného radaru, jenž dokáže sledovat střely přes půl světa. Jejich vůdcové ale nepoužívají pistole nebo vidle. Svoji rebelii vedou prostřednictvím volebních uren."
V referendu se občané v drtivé většině vyjádřili proti vybudování radaru (jeden občan byl pro, sedmdesát jedna z devadesáti oprávněných účastníků referenda se vyslovilo proti). Obecní referendum v Trokavci pochopitelně nemělo žádnou právní váhu, ale z hlediska komunikace s veřejností to byl velmi významný a zdařilý počin. Jan Neoral, zakladatel Ligy starostů proti radaru, tak hodil rukavici české politické elitě i tehdejší koaliční vládě, jež celonárodní referendum (nejen k radaru) bez hlubšího a angažovaného vysvětlení vytrvale odmítá.
V otázce poměru české veřejnosti k radarové základně armády USA byla pozoruhodná i značná disproporce mezi pasivním a aktivním veřejným míněním občanů ČR. Průzkumy veřejného mínění stabilně ukazovaly na odmítání radaru většinou české veřejnosti (60--70 %), protestních akcí se zpravidla účastnilo maximálně několik tisíc odpůrců vojenské základny USA v ČR.
VytisknoutObsah vydání | Pátek 18.9. 2009
-
20.9. 2009 / Zrada ne, ale zklamání ano19.9. 2009 / Jan ČulíkO odporu šedesáti až sedmdesáti procent Čechů proti americké základně se v zahraničí neví18.9. 2009 / NATO nabídlo Moskvě spolupráci na obraně18.9. 2009 / Varšava pěstuje dobré vztahy s Moskvou18.9. 2009 / ČR a Polsko jsou hlavní kandidáti na nové rakety18.9. 2009 / Co jste udělali proti radaru Vy?18.9. 2009 / Aktivisté z Ne základnám jsou úžasní18.9. 2009 / Placení agenti Rusáků nebo nevědomí úchylové18.9. 2009 / Iniciativa Ne základnám byla malá a dokázala mnoho18.9. 2009 / Daniel VeselýStudená válka: Plány Washingtonu na střet s Moskvou a Pekingem počítaly se 600 miliony obětí18.9. 2009 / Elizabeth Rickeyová: Ta, co zastavila Davida Dukea18.9. 2009 / Polsko se samo v září 1938 zachovalo jako agresor17.9. 2009 / Jan ČulíkBílej kůň, žlutej drak: Nečekejte zázraky, ale spisovatelské řemeslo autorka zvládla18.9. 2009 / Rakousko odmítá zprovoznit přeshraniční železnici18.9. 2009 / Jan ČulíkMyslím, že Němci a Rakušané prostě přeshraniční styky s Čechy navazovat nechtějí18.9. 2009 / Někde přeshraniční vlaky do Německa fungují17.9. 2009 / Průmyslová výroba potravin ohrožuje podmínky přežití16.9. 2009 / Zalesni poušť, ochlaď Zemi17.9. 2009 / Zelená Sahara18.9. 2009 / Immanuel WallersteinImmanuel Wallerstein: Vnitřní politika USA a jejich vojenské intervence1.9. 2009 / Hospodaření OSBL za srpen 2009