Ani v Německu se o ožehavých tématech moc nemluví

18. 9. 2009 / František Řezáč

Tento pátek skončil na hradě Hohenberku nad Ohří (www.burghohenberg.de) týdenní seminář, pořádaný pro zájemce z Německa a České republiky Sudetoněmeckou nadací pro sociální a vzdělávací práci. Tématem semináře byl stav německo-českých vztahů se zvláštním zřetelem na vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci. Paralelně k tomuto hlavnímu tématu se účastníci zabývali životem a dílem spisovatele Adalberta Stiftera. Třiatřicet účastníků semináře se sjelo skoro ze všech koutů ČR od Aše po Karvinou a z míst v Německu, kde žijí naši krajané, jejichž vlastí bývaly Čechy a Morava.

Seminář zahájil v pondělí 14. září jednatel nadace Steffen Hoertler, který uvedl přednášku Waltera Piverky, bývalého poslance České národní rady z let 1968 a 1990 s názvem Němci, Češi a Židé. V dalším programu uvedl S. Hoertler několik filmů s tématikou poválečného transferu sudetských Němců z Československa a z něho plynoucích následků pro život v pohraničí, kde byla spuštěna po roce 1948 tzv. železná opona a vylidněny obce v blízkosti později vybudovaných drátěných zátarasů. Večer byl pak uveden rakouský film o životě a díle spisovatele Adalberta Stiftera, rodáka z Horní Plané u dnešního Lipenského jezera.

V úterý odjeli účastníci do Horní Plané, kde navštívili spisovatelovo muzeum v jeho rodném domě. Seminář pokračoval dalšími přednáškami v Centru A. Stiftera, jež zde bylo zřízeno v jednom opuštěném domě z prostředků poskytnutých různými nadacemi a sponzory z Rakouska, Německa a ČR. Referenty byli Horst Loeffler ze Stuttgartu, účastník jednání o smlouvách a deklaracích z roku 1992 a 1997 mezi ČR a SRN, dr. Franz z Českého Krumlova, starý pán a kněz, který se po roce 1989 vrátil do rodného města a zabývá se od té doby různými aktivitami mj. v oblastech historické dokumentace a majetkoprávních vztahů bývalých obyvatel tohoto města a jeho okolí.

Ve středu navštívili účastníci město Český Krumlov v doprovodu zástupce ředitele zdejšího regionálního muzea Mgr Ivana Slavíka a ve čtvrtek pak projeli okolí Lipenského jezera po opuštěných a zmizelých sídlech v lesích hraničního pásma, kde byly péčí bývalých krajanů obnoveny a upraveny některé kostely a hřbitovy.

Na této cestě jsme vyslechli vyprávění paní Emmy Marxové, předsedkyně Šumavského spolku Němců v ČR. Rodačka a obyvatelka Horní Plané, jež ušla náhodou osudu vysídlených krajanů, seznámila nás s tím, jak žili a pracovali v poválečném Československu lidé, hlásící se k německé národnosti.

Nakonec jsme si mohli prohlédnout na pravém břehu jezera hospodářství zemědělce pana Sittera, který se po roce 1989 rozhodl pokračovat v hospodaření ve své bývalé vlasti a provozuje chov dobytka na rozloze 1300 hektarů luk a lesů poblíž hranice s Rakouskem a Bavorskem.

Jeho slova by měli slyšet ti čeští politici, kteří po roce 1989 kázali iluze o obnově malých selských hospodářství. Pan Sitter totiž celá léta při své práci v Bavorsku snil o tom, že bude moci hospodařit na velkých plochách zemědělské půdy, jaké byly v socialistickém Československu. Kdyby měl za hranicemi to, co má nyní u nás, byl by dnes největším sedlákem v Bavorsku.

Program semináře byl ukončen po návratu na Hohenberk ve čtvrtek večer. Určitě přispěl k vyjasnění mnohých dosud sporných otázek, o nichž se u nás z různých důvodů moc nemluví. Ostatně, jak jsme se z přednášek a diskusí dověděli, není to ani v Německu příliš jiné...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.9. 2009