11. 4. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 4. 2003

Někteří obyvatelé Bagdádu se ozbrojili střelnými zbraněmi, začali útočit na plenitele a zablokovali ulice ve snaze zabránit zintenzivňujícímu se rabování a bezvládí ve městě. Američtí vojenští činitelé mezitím konstatovali, že americká armáda nebude v Bagdádu fungovat jako policie.

Tisíce Iráčanů - někdy celé rodiny i s malými dětmi - zaútočily na vládní budovy a odvezly domů všechno, od automobilů po ledničky, někteří obyvatelé čtvrti Karadah zablokovali ulice a začali kontrolovat automobily, zda nepřevážejí ukradený majetek.

Osoby, podezřelé z rabování byli z automobilů vytaženy, zbity a hozeny do ulice v jihovýchodní části centra města. Někteří obyvatelé Bagdádu prosili americké vojáky, aby rabování zabránili.

"Tohle je to vaše osvobození?" křičel jeden frustrovaný majitel železářství na posádku amerického tanku, když mu gang mladíků vykradl z jeho obchůdku všechno a odvezl si to na kolečkách, která byla v obchodě taky na prodej.

Mezinárodní červený kříž varoval, že zdravotnictví v Bagdádu se v podstatě skoro úplně rozložilo v důsledku škod, způsobených boji, rabování a strachu z anarchie.

Mezinárodní červený kříž apeloval na americké jednotky, aby splnily své povinnosti podle Ženevských konvencí a obnovily pořádek. Americká armáda se snaží přesvědčit bagdádskou policii, aby se vrátila do práce.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld mezitím konstatoval, že rabování je součástí procesu transformace, a obvinil sdělovací prostředky, že rozsah chaosu přehánějí. "Svoboda je nepořádná," zdůraznil Rumsfeld.

Sloupek

Kdo by nebyl dojat scénami jásání - snad aspoň některých - obyvatel Iráku, když se konečně ubezpečili, že byl vražedný režim Saddáma Husajna - snad alespoň v Bagdádu - konečně svržen. Není nic dojemnějšího než pohled na lidi v prvních minutách a hodinách svobody - po desetiletích brutálního útlaku. Nikdo nepochybuje o tom, že mezinárodní společenství mělo - v zájmu svobody a lidských práv - pracovat už dávno k tomu účelu, aby vražedné režimy, jako je (byl?) režim Saddáma Husajna neexistovaly. Otázkou ovšem je, zda je jejich likvidace možné a přípustné docílit vojenskou invazí, k níž se rozhodne samovolně a proti názoru mezinárodního společenství a navzdory všem právním normám jedna velká světová supervelmoc.

I když dílčím důsledkem americko-britské invaze do Iráku snad bude zlepšení života obyčejných Iráčanů (i kdyby nastala nejhorší možná alternativa, a v Iráku by vznikl nezvládnutelný chaos či nový autoritářský, fundamentalistický režim, těžko bude brutálnější než režim Saddáma Husajna), potíž je, že protizákonná angloamerická invaze do Iráku vyvolává i nadále celou řadu složitých otázek.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld se vyjádřil, že "pád Bagdádu" je pro teroristy už nyní "značným poučením". Skutečně? Zdá se, že jde jen o teroristy a teroristické režimy, které nemají zbraně hromadného ničení, zejména jaderné zbraně, anebo jich neumějí či nejsou ochotni (jako Saddámův režim) proti invazním silám použít. Bude nyní Rumsfeld organizovat trestnou výpravu proti Severní Koreji? Není pád Bagdádu pobídkou pro všechny "teroristické režimy", aby si obstaraly jaderné zbraně co nejdříve, a pojistily se tak před možnou invazí amerických vojsk?

Ať jásají bagdádští obyvatelé před televizními kamerami jakkoliv, faktem zůstává, že americko-britská invaze do Iráku byla nezákonná. Nemusejí Spojené státy - z toho titulu, že je to supervelmoc - snad vůbec respektovat mezinárodní právo?

Jsem přesvědčen, že je dobře, že se v posledních letech začalo mezinárodní právo vyvíjet směrem k mezinárodnímu trestání válečných zločinů a genocidy - avšak Spojené státy přece mezinárodní soudní dvůr neuznávají.

Kdo tedy určí, proti jakému diktátoru a jak se má zasáhnout? Americká vláda a její "neokonzervativní", často trockisticky (na základě své levicové minulosti) velmi jednoduše uvažující činitelé?

Bude tedy na světě od nynějška skutečně vládnout jen pax americana? Je bezpečné, aby jediná supervelmoc světu vládla bez konzultací s mezinárodním společenstvím? A můžeme se spolehnout, že Spojené státy budou vůči světu sice jednat autoritativně, ale "rozumně", protože je to demokracie?

Rád vidím, že jsou Bagdáďané nyní - snad - už svobodni. Jenže zasáhly Spojené státy proti režimu Saddámu Husajna skutečně jen proto, že jim ležel na srdci hrůzný útlak obyčejných Iráčanů? Nezapomínáme, když vidíme v televizi záběry vděčných Iráčanů, děkujících prezidentu Bushovi, že jejich individuální osud americkým prezidentům zrovna neleží na srdci?

Stejně jako když za komunismu Američané financovali protikomunistickou Svobodnou Evropu, vysílající "podvratně" do Československa, nedělali to nezištně v zájmu svobody a demokracie Čechoslováků - to jen se dočasně - pro Čechoslováky šťastně - shodly zájmy československé svobody se zájmy - jinak zcela sobecké, jak tomu je u všech velmocí - americké zahraniční politiky.

Když Američané Saddáma Husajna a jeho vražedný režim podporovali za irácko-íránské války, přestože už bylo známo, že vraždil své občany i vojáky sousedního Íránu jedovatým plynem, vládě Spojených států nevadilo, že režim Saddáma Husajna hrůzným způsobem porušuje lidská práva. To jim začalo vadit až tehdy, kdy začalo být v zájmu americké zahraniční politiky Saddáma Husajna svrhnout.

Obávám se tedy, že osvobození obyvatel Bagdádu, ať na první pohled jakkoliv dojemné, není v první řadě triumfem svobody a demokracie nad mučením a útlakem, ale jen triumfem zahraničněpolitického zájmu nové velké supervelmoci - která, naštěstí, lidi nemučí, arbitrárně nezavírá do vězení a (pokud zrovna nevede válku) ani nezabíjí.

Jak ve středu ráno uvedl rozhlas BBC, ve - všeobecně pomíjeném a zapomenutém - vraždění v Kongu zahynulo za poslední čtyři roky více lidí než v jakýchkoliv jiných konfliktech od ukončení druhé světové války. Situace v Kongu je zjevně daleko drastičtější než kdy byla v Iráku, viz ZDE

Kdy provedou prezident Bush a ministr Rumsfeld - jistě se souhlasem Rady bezpečnosti OSN - humanitární invazi tam?

* * *
A ještě pár poznámek o lhaní armád.

Když invaze proti Iráku začala, byl jsem v České republice a nemohl jsem sledovat zpravodajství britských čtyřiadvacetihodinových televizních okruhů, které válku proměnily na pozoruhodně napínavou televizní show: komentátoři mají pravdu, že technologie umožnila dosud nejživější a nejbezprostřednější televizní práci v celé lidské historii válečnictví.

Velmi brzo však začalo vycházet najevo, že OBĚ strany konfliktu šíří propagandu. Pro novináře začalo být obtížné orientovat se ve spleti často účelových a velmi dílčích tvrzení i protitvrzení. Samozřejmě, byli různí novináři i různé televizní stanice: někteří si zachovali za všech okolností kritický odstup, jiní propadli prozápadní propagandě. Arabské televizní stanice naproti tomu neférově zdůrazňovaly zlou vůli amerických okupantů, která nebyla ve všech případech prokazatelná.

Celkově došlo k tomu, že televizní vysílání na Západě a na Blízkém východě vytvořilo z invaze do Iráku naprosto odlišný dojem a jen velmi vstřícná a taktní humanitární pomoc Západu pro Irák by mohla velmi uražený a ostražitý arabský svět přesvědčit, že americký vliv na Blízkém východě bude pozitivní.

I když je pochopitelné, že armády a vlády ve válkách lžou (jde nakonec o životy vojáků a vlády a armády chtějí vyhrát), a zejména ve válkách, v nichž se propaganda a sdělovací prostředky stávají přímou zbraní, pro nezávislého pozorovatele to musí být varováním, aby ke všem oficiálním informacím přistupoval od samého začátku ještě ostražitěji a kritičtěji než v normálních dobách míru.

11. 4. 2003

V Bagdádu se plenitelé zaměřili na nový cíl, nemocnice, informovalo v pátek večer televizní zpravodajství Channel Four News. V jedné nemocnici byli pacienti z bezpečnostních důvodů raději vyvezeni na ulici. Mnoho nemocnic bylo uzavřeno, aby se do nich nedostaly ozbrojené gangy. Humanitární organizace apelují na americké okupační jednotky, aby více ochraňovaly nemocnice a zdravotnická zařízení, jak to vyžadují Ženevské konvence. A v města Basra přiznaly britské jednotky, že se zákonnost úplně rozložila.

Avšak byl takovýto kolaps do absolutního bezvládí skutečně nutný?

V prostoru jedné bagdádské nemocnice křičel dnes jeden muž o život: obklopil ho dav (vyhrožují mu noži). Nakonec zasáhl pracovník nemocnice a podezřívanému členu strany Baa'th se podařilo uniknout a zachránit si život.

(Výkřiky:) "Tohle není Irák! Tohle není Irák!"

Tohle není ten Irák, jaký slibovali osvoboditelé. Saddámova železná moc zmizela, ale vakuum zaplnily ozbrojené gangy a plenitelé, kteří kradou a ničí všechno, berou dokonce i léky od nemocných a raněných lidí.

Přeplněné nemocnice se jen velmi těžko dokáží postarat o válečné raněné, ale nyní některé z nich musely přesunout nemocné lidi na ulici, protože v nemocničních pokojích zavládl chaos.

(Hlas:) "Ten byl operován před dvěma dny. Kam ho mám teď odvést? Co mám dělat?"

Na druhé straně města u Olympijské nemocnice zaměstnali lékaři ozbrojence, aby zabránili dalšímu plenění. Ale je příliš pozdě na to, aby pomohli tisícům raněných, kteří potřebují lékařskou pomoc. Budovy nemocnice jsou už zcela zničeny.

(PRacovník humanitární organizace:) "Americké jednotky proti tomu ničení neudělaly absolutně nic. Absolutně nic. Neviděl jsem tady kolem jediného amerického vojáka v těch nemocnicích, které jsem navštívil."

Zasaženy kritikou lékařů a humanitárních organizací, že americké jednotky neplní své právní povinnosti udržovat pořádek, začali v pátek Američané rozmisťovat vojáky před některými nemocnicemi. Američané nestihli udržet krok s událostmi. V tomto případě s televizní válkou. Situace se radikálně změnila - z vojenského triumfu se proměnila během pouhých několika hodin v propagandistickou kafastrofu.

"Pane Bože, tohle je hřích. Budeme za Saddáma ronit krvavé slzy. Všem nám bude chybět, budeme chtít, aby se vrátil, alespoň na jediný den."

Tony Blair byl v pátek na vojenské přehlídce na vojenské akademii v anglickém Sandhurstu. Prý zuřil nad tím, jak o iráckém "osvobození" nyní informují některé britské sdělovací prostředky, které poukazují na to, že jsou lidé na tom prý nyní hůř než dosud. Náměstku ministra obrany bylo nařízeno, aby přešel do protiútoku:

(Náměstek ministra obrany:) "Jeden reportér uvedl, že obyvatelé Bagdádu tráví první dny svobody ve větším strachu, než jaký kdy dosud zažili. To nemůže být přesné, vzhledem k tomu, jaký byl režim Saddáma Husajna."

Není to tím, že by koalice neměla plány pro přechodné období, problém je, že ji předstihly události. Když se armáda před týdnem zkusmo pokusila otevřít dveře Bagdádu, k jejich překvapení ty dveře upadly z pantů a město, o němž se obávali, že bude trvat týdny či měsíce je dobýt, se jí zcela otevřelo. Ale těchto několik málo tisíc amerických vojáků muselo bojovat a nikdy nemohlo doufat, že zvládne město více než 5 milionů obyvatel.

A v druhém největším iráckém městě Basra nemohli Britové už ve čtvrtek plenění dál ignorovat. Zastřelili pět mužů, kteří vykrádali banku. Takovou "pouliční spravedlnost" americké velení v Kataru ocenilo.

(Mluvčí americké armády v Kataru:) Byli zastřeleni. Plenění hodně pokleslo v Basře. Neříkám, že je to jediné řešení, ale určitý druh chováni nemůžeme tolerovat.

Dokud nepříjdou posily, nebude možno poskytout Iráčanům mír a svobodu, kterou jim Američané naslibovali.

11. 4. 2003

"Prosíme pana Bushe, pana Blaira, kurdské bojovníky, prosíme, prosíme, pomozte nám získat zpět bezpečnost! Prosíme! Lidé v Mosulu jsou terčem divošských útoků! Jediné, jak to můžeme popsat, je, že tu převzala moc zvěř z lesů."

Prosíme pana Bushe

V pátek ráno pršely peníze v třetím největším iráckém městě, poté, co Mosul padl bez boje, konstatoval reportér Channel Four News v pátek večer a pokračoval: Irácká ústřední banka se stala symbolickým terčem pro Kurdy, kteří si chtějí sami vládnout. Avšak ničení se rychle proměnilo v rabování. Místní lidé se honili po hromadách bankovek. Někteří kurdští bojovníci se pokoušeli obnovit pořádek (střelba do vzduchu), jiní se přidali ke krádežím, zatímco americké zvláštní jednotky zůstaly mimo město. A tak byl Mosul vykraden a vypleněn, od hasičských přístrojů až po křesla a pohovky. Všechno bylo odneseno, včetně umyvadel a kuchyňských dřezů.

Místní Arabové a křesťané se báli o život, zatímco Kurdové oslavovali konec Saddamovy vlády. Vysokoškolští učitelé na místní unviverzitě byli donuceni využít arabské satelitní televize pro apel na kurdské vedoucí představitele a vnější svět o pomoc:

"Prosíme pana Bushe, pana Blaira, kurdské bojovníky, prosíme, prosíme, pomozte nám získat zpět bezpečnost! Prosíme! Lidé v Mosulu jsou terčem divošských útoků! Jediné, jak to můžeme popsat, je, že tu převzala moc zvěř z lesů."

Saddámův palác, obklopený okrasným jezerem, byl hlavním terčem plenitelů. Ti, kdo přišli brzo, si odnesli záchody a křesla, na ty, kdo přišli později, zůstaly jen dveře a okenní rámy. Silnice do města byly přeplněny automobily, plnými lovci pokladů.

Nikomu nevadilo, že bylo podpáleno ústředí nenáviděné tajné policie, ale v místní nemocnici zjistili tamější lékaři, snažící se léčit oběti bombardování, že jim byly ukradeny i sanitky.

Irácký lékař: "Vy jste za tohle odpovědni. Proč není dodržována bezpečnost?"

Nakonec dorazilo několik stovek kurdských vojáků, ale jejich američtí velitelé byli z města rychle odehnáni nepřátelskou střelbou. O několik hodin před tím odsud také odešla irácká pátá armáda, tak rychle, že zanechala zásoby svých zbraní na okraji silnice, kde si s nimi nyní hrají děti.

A více směrem na jih se zbavil proud iráckých vojáků svých uniforem a vydal se pěšky domů, aby nebyl zajat. Včera ustoupili tito muži z Kirkuku a nechali, aby město převzala kurdská armáda, aniž by s tím Američané či jejich kurdští partneři předem souhlasili. V pátek byl v Kirkuku klid, ale je to pravděpodobně největší irácký sud prachu. Částečně proto, že se Turecko obává, že ropné bohatství Kirkuku by mohlo financovat kurdskou nezávislost. Páteční přísliby, že se kurdští bojovníci stáhnou, jak se zdá uklidnily turecké nervy.

V pátek se do Kirkuku vrátil proud Kurdů a vyvolal obavy, že etničtí Turkmeni, kteří zde žijí už staletí, a etničtí Arabové, které sem přestěhoval Saddám Husajn, budou vyhnáni ze svých domovů.

Avšak americká vojska nejprve zajišťují více než čtyři sta sousedících ropných polí. Jen jedno z nich bylo podpáleno. Ale až Američané odejdou, co pak? Kurdové budou trvat na tom - jako to činili vždycky - že je Kirkuk jejich. To je tvrzení, kvůli němuž byli Kurdové v minulosti ochotni jít do války.

11. 4. 2003

"Linsay, musím váš říci, že během pátku se vyjádřila Downing Street, že prý sdělovací prostředky chaos v Bagdádu příliš přehánějí," zeptal se moderátor Jon Snow Channel Four News v pátek večer reportérky Linsay Hilsumové v Bagdádu. Odpověděla:

"No není to, co říkají Iráčané, s nimiž se setkávám a které znám. Jsou absolutně zděšeni a také mají opravdu velký strach. Myslím, že jste viděli v předcházejících dvou reportážích ten strašlivý paradox. Měli teror Saddáma Husajna a to bylo strašné. A teď tu vládne anarchie, což je jiný druh teroru. Povšimla jsem si, že Downing Street také tvrdila, že prý některé ty pleněné nemocnice jsou prý nemocnice pro elitu. To mají tedy špatné informace. Nemocnice, které se staly terčem plenění, jsou nemocnice pro obyčejné lidi. A lékařům a zdravotním sestrám, kteří tam pracují, je nepochopitelné, že je dovoleno, aby se toto dělo. A za mnou vidíte příslušníky amerických námořních jednotek. Mají tady komunikační středisko. To chrání nás. Ale američtí vojáci prostě nejsou na mnoha jiných místech, kde obyčejní lidé potřebují ochranu. Hovořila jsem dnes s plukovníkem, který byl s námi v ústředí Saddámovy vojenské rozvědky, a ptala jsem se ho na to. Řekl mi, že pro ně je prvotní prioritou ochrana vlastní armády. Řekl, že prostě nemají dost lidí ani času, aby mohli zabránit plenění a ochraňovat jiná místa. Nezastávají názor, že je to skutečně důležité."

Moderátor: "Existují nějaké informace o tom, že by se do Bagdáíu chystaly nějaké vojenské posily, třeba vojenská policie, aby se plenění zabránilo?"

Reportérka: "Myslím, že Američané nyní musejí chápat, jaký je to obrovský problém. Protože je to tak zjevné. V každé ulici, do které vkročíte, vidíte lidi, jak rozbíjejí okna, zapalují domy a tak. Takže Američané s tím během následujících několika dní musejí opravdu něco udělat, protože jinak úplně ztratí kontrolu a přijdou také o dobrou vůli lidí, kteří chtěli, aby přišli a zachránili je před Saddámem Husajnem. Takže jestli to Američanům zatím ještě nedošlo, je nesmírně důležité, aby přivedli posily co nejdříve a zavedli znovu pořádek a zákonnost."

13. 4. 2003
Většina arabských zemí pozorně sleduje, co se stane v Iráku - a ze strachu před násilnými změnami režimů zvenku začne s reformami, říká Hala Mustafa v Káhiře.

Hala Mustafa je egyptská politiložka a vydavatelka čtvrtletníku "Demokracie", první publikace tohoto druhu v arabském světě.

Interview Astrid Frefel s Halou Mustafou v Káhiře pro curyšský Tages-Anzeiger, překlad (a poznámky) Vladimír Rott.

11. 4. 2003
Je vskutku velmi příznačné pro mnohé diskusní i komentující příspěvky, že pouze vyjadřují okamžité nálady a postoje. Často jsou pouhou zrovna tak okamžitou -- a podrážděnou -- reakcí pouze na představu, že stávající vlastní názor na věc je jinými doklady ohrožen. Víceméně nejeden komentátor (či "kritik") čte v textu pouze to, co a jak číst chce a je zvyklý už nějak interpretovat (nebo poslouchá jen na své přijímací vlně); z této -- říkáme pak "předpojaté" -- pozice pak reaguje. Kvalitní debata může začít teprve tam, kde především zkusím pochopit, co asi chtěl říci ten, s nímž -- jak se zdá -- nemohu od samého začátku souhlasit. Neměli bychom se chovat jen jako nějaké výlisky, reprodukující výlučně jen "jeho pána hlas" (jak bylo kdysi na jistých gramodeskách).

Takže především: Měli bychom si jistě vždy znovu uvědomovat, že na tom, co si -- sebevýznamnější a sebeproslulejší -- autor nebo agentura myslí, nezáleží. To je (nebo by mělo být) vedlejší. Je důležitější, zda vyjádřený názor má racionální jádro, opírá se (a do jaké míry) o fakta, nabízí překvapivé náměty k vlastnímu přemýšlení, a nejde-li pouze o lákavé přesvědčení z druhé ruky (v sugestivním balení). Pokud spolu souhlasí v čemkoli více lidí, ještě to automaticky neznamená patent na pravdu. (51% pro cokoli není kritériem pravdy.) Zároveň bychom měli si být vzájemně vděčni i za nepříjemná stanoviska, pokud rozšíří náš vlastní pohled na vytčenou problematiku. Vždy bychom měli mít na mysli -- řečeno sportovně -- míč, nikoli nohy případného "soupeře". Rád bych tu v tomto ohledu upozornil na svůj předchozí příspěvek v té věci, úmyslně dělený na dvě části (BL 8.4. 2003). ZDE a ZDE. Všimnu si teď některých kategorií, aby bylo patrno, jak je nesnadné formulovat o složitých a životných tématech "definitivní" závěry.

11. 4. 2003

Pátek 16.00: Kurdští bojovníci a americké jednotky ovládli v pátek Mosul, třetí největší město v Iráku. Vedlo to k oslavám na ulicích a k intenzivnímu rabování. Lidé v Mosulu vyplenili ústřední banku, vykradli tam svazky bankovek a házeli je do vzduchu. Vyrabována byla také univerzitní knihovna v Mosulu, se svými vzácnými rukopisym navzdory apelům, šířeným z reproduktorů na minaretech mešit, aby lidé neničili své město, uvedla televize Al Jazeera.

"Tohle by se nemělo dít," řekl jeden místní muž, pozorující plenění. "To je barbarství. To nejsou Saddámovy peníze. To jsou peníze národa a lidí." - Kurdové, kteří k znepokojení Turecka ovládli město Mosul, mají předat správu nad městem americkým jednotkám.

Irácká armáda na severu země se zřejmě rozpadla na proudy neozbrojených a bosých mužů, kteří jdou pěšky domů. Tisíce bývalých vojáků jdou pěšky od Kirkuku, více než 200 km, do Bagdádu.

Saddámův režim už vzdoruje v podstatě jen v jeho rodišti, v městě Tikrit.

K velkému množství plenění docházelo v pátek nadále v Bagdádu i v Basře. Tisíce Iráčanů, včetně celých rodin, se věnovalo rabování. Obětí rabování se v pátek ráno stala vysoká škola inženýrství a škola pro zdravotní sestry.

Humanitární organizace kritizovaly americkou a britskou armádu za to, že se jí nepodařilo udržet pořádek. Ohrožuje to úsilí poskytnout Iráčanům nezbytně nutnou humanitární pomoc. Marc Vergara, mluvčí organizace UNICEF, konstatoval, že je v jižní Iráku situace tak nebezpečná, že není možno vstoupit do města Basry ani během dne.

Protiváleční prezidenti - Francie, Německa a Ruska - se sešli v pátek v Petrohradě a požadovali, aby OSN hrála podstatnou roli při poválečném narovnání v Iráku - což odmítají Spojené státy.

Pátek dopoledne: Americké jednotky a kurdští bojovníci útočili v pátek na irácké třetí město Mosul a po čtvrtečním pádu města Kirkuk se americké jednotky snažily ovládnout více území na severu Iráku.

Situace v Bagdádu nadále zůstává nebezpečná a na severozápadě iráckého hlavního města došlo před úsvitem k bojům mezi iráckými šiity a fedajíny, milicí Saddáma Husajna

100 km od Bagdádu zaútočila americká letadla na cíl, který prý byl výzvědným střediskem Saddáma Husajna, jehož šéfem byl jeho nevlastní bratr, bývalý ředitel tajné policie.

Velitel kurdských jednotek, které ve čtvrtek k znepokojení Turecka ovládly město Kirkuk má předat v pátek kontrolu nad městem Američanům.

Bojovníci loajální vůči Saddámu Husajnovi podle zpráv prý v pátek prchali z města Mosul, největšího města na severu Iráku. Televize ukázaly místní lidi, jak oslavují pád Saddáma Husajna.

Tisíce mladých iráckých vojáků v civilních šatech jde pěšky z města Kifri v severním Iráku do Bagdádu s tím, že je prý opustili jejich velitelé.

Prezidenti tří hlavních zemí, které byly proti válce v Iráku, Francie, Německa a Ruska - se mají v pátek sejít v Moskvě a naléhat na to, aby OSN hrála výraznou roli při rekonstrukci Iráku po válce. To je v protikladu s deklarovanou americkou politikou. Náměstek amerického ministra obrany Paul Wolfowitz vyzval představitele Francie, Německa a Ruska, aby odpustili Iráku dluhy, které si u těchto zemí nadělal předchozí režim Saddáma Husajna

Situace v "osvobozených oblastech" je nadále nejistá a pokračuje rozsáhlé rabování. Rabováním vážně ohrožena je například univerzita v Basře: situaci vyjádřil v pátek ráno britský rozhlas, když citoval, s jakými slovy se plenitelé obracejí na správce univerzity: "Dej mi ledničku, nebo tě zabiju."

11. 4. 2003

WASHINGTON - Jako datum první regionální schůzky, na níž mají být přítomni zástupci iráckých skupin včetně exilových, zvolila americká administrativa úterý 15. dubna. Místem se má stát jihoirácké město Nasiríja, kde se od minulého týdne pohybuje Ahmad Šalabí, o němž se spekuluje jako o budoucím iráckém premiérovi. Pozvánky rozesílá generál Tommy Franks, šéf centrálního amerického velitelství, a bývalý generál Jay Garner, který má podle všeho převzít dočasnou správu Iráku. Zprávu přinesla v pátek večer agentura AFP.

11. 4. 2003

Eason Jordan, šéf zpravodajství televize CNN, svědčil v článku o teroru režimu Saddáma Husajna, který podle Stalinova vzoru mučil a vraždil místní spolupracovníky bagdádského byra této americké televizní stanice. Jordan se také čtenářům listu New York Times svěřil, že několikrát CNN neodvysílala závažné informace z Iráku, protože by to znamenalo smrt iráckých spolupracovníků této stanice. Ač děsivé, svědectví nepřináší příliš mnoho nového, neboť hrůznost a vražednost režimu Saddáma Husajna byla notoricky známá. (Poprvé jsem ve svobodném českém tisku o hrůzách iráckého režimu psal pro týdeník Respekt 21. března 1990, když byl v Iráku zavražděn reportér listu Observer Farzad Bazoft, viz ZDE, pozn. JČ)

Kompletní Jordanovo svědectví v angličtině je ZDE

11. 4. 2003
Muž s velkou vizí, nebo pouhý egomaniak? Názory se různí, nejen mezi stoupenci různých frakcí iráckého exilu, ale i mezi americkou administrativou. Šalabí, miláček neokonzervativních amerických politiků na čele s jestřáby Paulem Wolfowitzem a Richardem Perlem, byl v minulých dnech eskortován Pentagonem do Iráku jako potenciální lídr - "éry po Saddámovi".
11. 4. 2003
Celou dobu se nám argumentovalo, že po této invazi do Iráku se stane svět bezpečnějším místem. Vy žijete v zemi, která sousedí s Irákem, zeptal se včera ráno v pořadu Today moderátor jordánského prince Hassana. Myslíte si, že je svět dnes ráno bezpečnějším míHstem?

Jordánský princ Hassan odpověděl: Přesně naopak. Jak říkáte, záběry to jsou pozoruhodné, ale, také jak jste řekl, tisíce lidí bylo usmrceno a desetitisíce lidí bylo zmrzačeno. Kromě toho vznikla nervozita po celém regionu ohledně možnosti, že pan Rumsfeld bude vyhrožovat Sýrii a možná také Íránu, což by vedlo k dominovému efektu. Kurdové na severu Iráku tvrdí, že do čtvrtka obsadí město Kirkuk [to se ve čtvrtek také skutečně během dne stalo, pozn. JČ] a Turci tvrdí, že jestliže Kurdové okupují tamější ropná pole, že Turecko provede do Iráku intervenci. Takže možnost balkanizace a fragmentace regionu, s Izraelem na naší západní hranici, který bude dál zabíjet Palestince, je reálná, máme jedinou naději, že začnou Američané pohlížet na celý region jako na region a začnou uplatňovat mezinárodní právo.

11. 4. 2003
Několik lidí mi po poslední amatérské analýze Respektu opět vynadalo, několik mě pochválilo. Už jsem říkal, že to anonymní sprosťáctví na internetu určitě má ještě pozitivnější vliv na duševní zdraví společnosti než spolek setkávající se v Kotli na Nově, když je svolává paní Jílková tím hlasem, jakým se obvykle ohlašovaly pohádky: Jak zabije Honza zlého draka? Dokáže Kašpárek obelstít čarodějnici? V pondělí na Nověěěě!! Takhle se ti trochu duševně narušení vyřádí a aspoň nezabíjejí malé děti. Ale uznávám, že jsem při hodnocení Respektu byl hodně osobní, což byla chyba. Pokusím se se toho uvarovat. Ale někdy to není snadné a nejsem přece profesionál.
11. 4. 2003
Zatímco Američané "čistí" Irák, kde se ztratila během jejich chirurgické operace celá armáda s veliteli i s technikou (Irák měl před začátkem "humanitárního bombardování" několik set tisíc vojáků ve zbrani) a nikdo z novinářů se nad tím nepozastavuje, v Čechách a českém parlamentu se pilně lobbuje. Také se nad tím nikdo nepozastavuje, mimo "Břéti" Rychlíka, a u toho to zase nikoho nepřekvapuje... Jedni lobbují za vyslání polní nemocnice do "humanitárně postiženého" Iráku "bez zdržování" v Kuvajtu - agilně "humanitární" paní velvyslankyně neví, že takový Ruslan musí někde přistát a v jižním Iráku to asi nebude... - jiní lobbují za "svá jména" v "tajných" seznamech těch, kteří se ocitnou na sebevražedných piedestalech mediálních rad. Čtvrtek byl "uzavíracím dnem" pro jednu z rad, následující úterý je dnem konečným pro tu druhou. Církev svatá ekumenická ovšem lobbuje už dávno - a to dokonce zevnitř televize, aniž to doposud ničemu a nikomu nevadilo. Teď už si hodlá svou mediální moc pouze rozšířit...

Že lžu?

11. 4. 2003
Slovenskí komici mali svojho času ťažké srdce na známeho politického búrliváka, nacionalistu Jána Slotu. Keď si uhol z fľaše, bolo už nemožné ho parodovať - jeho prejavy boli paródiou samé o sebe. Ako to býva, skutočnosť neraz predčí všetku fantáziu. V podtatranskom regióne sa v týchto dňoch lavínovito rozšíril nákup horčice. Ľudia bez rozdielu etnického pôvodu či vzdelania, jej berú celé tony. Nie však na jedenie - ale ako ochranu proti atómovej vojne. Ako si s týmto humoristi poradia, to im teda nemožno závidieť.
10. 4. 2003
Trvá to asi 48 hodin, než si uvědomíte, že informace jsou pravděpodobněji volně k dispozici na jakémkoliv jiném místě na světě než ve vojenském tiskovém středisku ústředního amerického velitelství v Doze. Po 48 hodinách si uvědomujete, že víte podstatně méně, než když jste sem přijeli, a že každou hodinou ztrácíte přehled o celkovém obraze. Nakonec nebudete vědět už vůbec nic.

Citujeme z článku Michaela Wolffa o atmosféře v tiskovém středisku americké armády v katarské Doze.

Kompletní text - v angličtině ZDE
11. 4. 2003

Pozdě do noci zasedala Bezpečnostní rada státu, zabývala se případem "Otce vlasti", římského císaře a českého krále Karla IV., považovaného za nejschopnějšího panovníka na českém trůnu. Při své dlouhé vládě nevedl žádné válečné spory a diplomatické otázky řešil úspěšnou sňatkovou politikou.

Ministr vnitra si zapaloval jednu cigaretu za druhou, když se na jeho hlavu snášela zasloužená kritika.

"Pánové," hájil se, " nevěděl jsem, že Karel byl agentem. Římský císař a agent? Okamžitě po listopadu jsem nechal svazky všech vlivných spolupracovníků Státní tajné policie skartovat. Prominentům nehrozí žádné nebezpečí. Přísahám! Obávaný archív "S" už dávno neexistuje!", vykřikoval.

"Pane ministře, neuvažujete o rezignaci?," lakonicky podotkl prezident státu.

11. 4. 2003
Programátora firmy Intel, Mahera "Mika" Hawashe, zatkla koncem března protiteroristická jednotka americké FBI. Je zadržován jako "materiální svědek" na samotce ve federálním vězení v městě Sheridan ve státě Oregon. Úřady mají právo ho zadržovat neomezeně dlouhou dobu, aniž by ho obvinily z nějakého trestného činu.

Jediným vysvětlením pro Hawashovo zatčení zdá se být to, že tento programátor věnoval před třemi lety dosti podstatnou finanční částku jedné charitativní organizaci. Až poté americká vláda tuto organizaci označila za asociaci, která má kontakty s terorismem.

11. 4. 2003
Koncem března 2003 zemřel v Americe newyorský senátor Daniel Patrick Moynihan. Kdyby býval nezemřel na komplikace prasklého slepého střeva, byl by asi zemřel trapností, napsal deník Washington Post, v angličtině ZDE. Jednou z Moynihanových vášní totiž bylo mezinárodní právo. Varoval, že Spojené státy stále častěji přestávají dbát, aby jejich různá zahraniční vojenská dobrodružství neporušovala mezinárodní dohody, které Spojené státy během let uzavřely.

Pokud jde o mezinárodní právo, Spojené státy jsou zapomnětlivým starcem, jehož zapomnětlivost jim velice přijde vhod, argumentoval dále list. Prezident Bush I. ospravedlňoval první válku v Perském zálivu hlavně tím, že irácká invaze Kuvajtu byla porušením mezinárodního práva. Spojené státy najednou jako by zapomněly na své grandiózní řeči z předchozího desetiletí, že malichernosti jako hranice států přece nesmějí bránit šíření demokracie a rozkvětu lidských práv. Potíž je, že Kuvajt není demokracie. Takže ospravedlněním pro válku v Perském zálivu I. bylo to, že mezinárodní právo činí hranice mezi státy nedotknutelnými, bez ohledu na to, jak nedemokratický režim chrání.

11. 4. 2003
Je možné odmítat názor, že cílem vojenské intervence v Iráku byla v prvé řadě změna režimu a snaha o zavedení demokracie. Setrvávat příliš dlouho v tomto postoji však nikomu nepomůže. Pragmatická úvaha ekonomů počítajících s úhradou vojenské akce z irácké ropy je jedna věc, ale to, jak se bude žít obyvatelům Iráku, druhá.

Je lépe myslet na pomoc obyvatelům Iráku než setrvávat v kritice USA.

Ničení sochy Saddáma Husseina v centru Bagdádu
10. 4. 2003

KONTINUÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ BRITSKÝCH LISTŮ


Ničení sochy Saddáma Husseina v centru Bagdádu
Reuters/Goran Tomasevic

Podle odhadů bylo usmrceno při angloamerické invazi do Iráku 1252 civilistů. Podle svědků bylo civilní obyvatelstvo invazí silně postiženo.
Fotogalerie: BBC
Sebevražedný atentátník usmrtil v Bagdádu jednoho amerického vojáka. Stalo se u pouliční kontrolní hlídky.
OSN: Kofi Annan požaduje obnovení pořádku
Generální tajemník OSN Kofi Annan se ve čtvrtek vyjádřil, že je zjevné, že v Iráku nefunguje žádná vláda a že je důležité, aby byl obnoven pořádek a zákonnost. Konstatoval, že vzhledem k vysokým počtům civilních i vojenských mrtvých a raněných zaplatil Irák za invazi "vysokou cenu". Kofi Annan také požaduje, aby se do Iráku vrátili zbrojní inspektoři OSN, a zdůrazňuje, že invazní armády mají nyní odpovědnost za životy lidí v okupovaném Iráku.
IRÁK: Zavražděn proamerický šiitský duchovní.
Vysoce uznávaný šiitský muslimský duchovní, s nímž Američané počítali do nové státní správy, byl po návratu z Londýna do Iráku ve čtvrtek zavražděn v městě Nadžaf. Jednačtyřicetiletý Abdul Majid al-Khoei byl ubodán ve svatyni Imáma Aliho, na jednom z nejposvátnějších míst šiitských muslimů. Al-Khoei byl synem významného ajatolláha, popraveného Saddámem Husajnem a v Iráku po svém návratu z Londýna působil jako prostředník mezi místními lidmi a americkými a britskými jednotkami. - Pozorovatelé se obávají, že irácké elity vražda odradí od toho, aby se angažovaly v politickém životě.
IRÁK: Rabování v Bagdádu se zintenzivňuje
Američané jsou v Bagdádu s tanky, ale očekává se, že budou fungovat jako policie. Vzhledem k tomu, že ještě stále bojují s enklávami saddámovského odporu, rabování pokračuje nerušeně. V poledním vysílání britského rozhlasu konstatoval jeho reportér v Bagdádu: "Rabování se zintenzivňuje. Jeho terčem už nejsou jen vládní budovy. Ve čtvrtek ráno se jeho obětí stalo německé velvyslanectví. Právě jsem přišel z budovy organizace UNICEF, kde to vypadá, jako by ji zasáhlo tornádo. Všechno včetně elektrických zásuvek bylo odstraněno. Záznamy léčení iráckých dětí od roku 1988 jsou rozházeny po podlaze."
USA - Colin Powell: "'Koalice' bude nyní mít v Iráku vedoucí roli a sama vytvoří prozatímní vládu, bude však usilovat o schválení této vlády u OSN."
Americký ministr zahraničních věcí to sdělil listu Los Angeles Times.
IRÁK - Bagdád: Boj o mešitu, kde se prý skrýval Saddám Husajn
Jak jsme už uvedli níže, jeden americký voják byl zabit a dvacet jich bylo ve čtvrtek dopoledne zraněno při urputných bojích o mešitu Imam al-Adham v bagdádské čtvrti Aadhamiya, kde se prý skrýval Saddám Husajn. Čtyřhodinový boj začal kolem 9.30 bagdádského času. Sadáma nenašli. Americká vojska se střetla se stoupenci Saddáma Husajna v Bagdádu během čtvrtka i na některých jiných místech, zejména v Mansúru.
IRÁK - Američané chystají pro Irák novou televizi
Bude se jmenovat "Towards Freedom" (Směrem ke svobodě) a čtyři hodiny vysílacího času budou vysílat Američané, jednu hodinu se budou vysílat materiály z britského ministerstva zahraničních věcí. Televizní stanice bude vysílat ze speciálně vybaveného letadla C-130 Hercules, které bude kroužit nad Irákem. Ve čtvrtek odvysílá stanice speciální projevy George Bushe a Tonyho Blaira iráckému lidu. Pozorovatelé poznamenávají, že vzhledem k tomu, že je většina Iráku bez elektrického proudu, není jasné, kdo se bude na americké vysílání dívat...
10. 4. 2003

Masakr téměř jednoho tisíce civilistů, k němuž došlo minulý týden ve východním Kongu, upomíná děsivým způsobem na konflikt, na nějž svět víceméně zapomněl. Smrt těchto lidí je jen mizivým zlomkem odhadovaného počtu obětí v občanské válce, která zuří v této největší zemi subsaharské Afriky už více než čtyři roky. Podle nejnovější zprávy nevládní organizace International Rescue Committee zřejmě zahynulo v důsledku bojů více než tři miliony lidí . hladomorem, nemocemi i násilím.

To napsal ve středu britský deník Financial Times. Rozhlas BBC ve středu ráno konstatoval, že v občanské válce v Kongu zahynulo více lidí než ve všech válkách od ukončení druhé světové války a svou informaci zahájil touto hrůznou reportáží:

Vzhledem k tomu, co se děje v Iráku, sdělovací prostředky si nevšímají toho, co se děje v Demokratické republice Kongo. Během víkendu svědčily osoby, které přežily masakr nedaleko ugandské hranice, o tom, jak více než 1000 lidí bylo usmrceno během pouhých tří hodin. Mezi konžskou vládou a povstalci došlo k různým dohodám, ve středu probíhala jejich jednání v Kapském Městě, avšak boje a vraždění pokračují. Tuto reportáž poslal zpravodaj BBC v Kinshase Mark Dummett:

"Hromadný hrob v Kobu, v severovýchodní části Demokratické republiky Kongo. Lidé z města se střídají, vystupují na mohylu ze žlutého písku, pod níž vrazi pohřbili příslušníky jejich rodin. Vysvětlují týmu vyšetřovatelů z OSN, co se stalo. Rodina jednoho svědka zde byla zavražděna v únoru. Ozbrojenci ze soupeřící komunity pozvali sem lidi na jednání, jak řekli "o mírové dohodě". Pak na místě zavraždili padesát lidí. Svědkově manželce, synovi, sestře, sestřenici prořízli na tomto místě hrdlo. Pak je ubodali. Svědkova dcera to všechno viděla. Podařilo se jí utéci a schovává se nyní v lese banánovníků a bojí se vyjít ven.

Jízdou do Kobu jsem míjel vypálené vesnice, v každé z nich byly čerstvé hroby. U vjezdu do rozbitého města, kde se kdysi dobývalo zlato, byly přibity dvě lidské kosti, prý jako varování možným útočníkům. Adolescenti se samopaly a oštěpy nám sdělili, že nepřítel je ve vzdálenosti pouhých dvou kilometrů. Ukázali nám nemocnici, která byla vypleněna. Nikomu se tam nedostalo lékařské péče už léta. "Díky, že jste sem přijeli," plakala jedna žena, když kolem projela delegace od OSN. "Umíráme tady."

10. 4. 2003
Obdivoval jsem nevinnost mladých amerických vojáků, navzdory smrtící realitě, která čeká na Spojené státy v této nebezpečné, kruté zemi. Už dnes, ve středu hovořili mnozí Iráčané o svém strachu z budoucnosti, o tom, jak Irák nedopustí, aby mu vládli cizinci.

"Budete svědky oslav a my budeme rádi, že je Saddám pryč," řekl mi jeden z nich. "Ale pak se budeme chtít zbavit Američanů a budeme si chtít nechat svou ropu a dojde k ozbrojenému odporu a oni nám začnou říkat 'teroristé'". A ani nevypadali Američané jako šťastní "osvoboditelé". Ukazovali zbraněmi na chodníky a křičeli na motoristy, aby zastavili. Jeden nezastavil, byl to starý muž ve starém automobilu, a tak ho před dvěma francouzskými novináři zastřelili do hlavy.

Citujeme z dramatické reportáže Roberta Fiska ze středečního Bagdádu, která vyšla v dnešním deníku Independent.

Kompletní text je v angličtině ZDE
9. 4. 2003
Je obtížné se smát, když není voda. Je těžké tleskat, když máte strach. Je obtížné řici: "Děkuji, že jste mě osvobodili," když osvobození znamená, že bylo vykradeno všechno, od obilí v místním silu až po místní školu, kde ukradli i tabuli.

Citujeme z článku Thomase Friedmana v deníku New York Times.

Kompletní text v angličtině je ZDE
5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční.
12. 4. 2003
Děkujeme všem, kteří dále podporují provoz Britských listů finančními dary. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

ZMĚNA BANKY: Prosíme ty čtenáře, kteří na provoz BL přispívají trvalým příkazem, aby ho z bývalého účtu OSBL v e-bance převedli na nový účet OSBL v Raiffeisen Bance. Číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500.
Hledáme další spolupracovníky-dobrovolníky pro mediální monitor - samostatné vyhledávání, analýza a shrnutí, překlady z jazyků: španělština, portugalština, italština, francouzština; obory: politika v daném jazykovém okruhu či zemi; problematika EU a jejích institucí; sociální vědy; makroekonomika; vizuální kultura; litaratura; technologie - přehled; armáda - technologický přehled, strategie, koncepce. Frekvence spolupráce: dle dohody, minimálně však jednou týdně. Požadovaná kvalifikace: naprosto suverénní ovládání jazyka či rodilý mluvčí, terminologický přehled v daném oboru, nezávislost na vlivových skupinách, exkluzivita.
Hledáme profesionální fotografy i fotoreportéry, vybavené vlastními digitálními fotoaparáty i vlastní konektivitou do internetu, kteří by byli schopni a ochotni přispět k rozšíření tématické pestrosti o reportáže ze zajímavých akcí či vzdálených míst, a přinášet tak prostřednictvím Britských listů aktuální zpravodajství či pohled do exotických míst. Podmínkou je pofesionalita zpracování snímků a jejich umístění v plném rozlišení ve formátu JPG na vlastní URL, jejíž odkaz nám spolu s náhledovým obrázkem a doprovodným textem zašlete.
Hledáme i nadané karikaturisty se smyslem pro komičnost politických i civilizačních souvislostí. Předpokladem spolupráce je pravidelnost, schopnost samostatné a rychlé reakce na aktuální témata. Samozřejmostí je zasílání karikatur v elektronické verzi (JPG, PNG, GIF, případně SWF) e-mailem.
18. 6. 2004

Ceník reklamy na BL

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
13. 4. 2003 Pohlednice z Timoru VII Jaroslav  Kováříček
13. 4. 2003 Charta proti dětskému kuřáctví Martin  Škapík
13. 4. 2003 V demokracii musejí být občané přesvědčeni, že je legitimní nesouhlasit   
11. 4. 2003 Jordánský princ Hassan: "Žádná válka není dobrá"   
11. 4. 2003 Atómový útok zastaví slovenská horčica Lubomír  Sedláčik
11. 4. 2003 Amatérova analýza: tentokrát Právo Vladimír  Bernard
11. 4. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Surrealistické strasti Otce vlasti
Hugo  Schreiber
11. 4. 2003 Dramaturg televize veřejné služby, neposkvrněné početí a podrazy v public relations církví Štěpán  Kotrba
11. 4. 2003 Nad "Irákem" mj. trochu o diskusi (a "názorech") Miloš  Dokulil
11. 4. 2003 Spojené státy a mezinárodní právo   

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
13. 4. 2003 Saddámův zbrojní poradce se vzdal Američanům   
13. 4. 2003 Američané spolu s iráckou policií budou hlídkovat v Bagdádu ve snaze zabránit plenění   
13. 4. 2003 USA: dalším terčem vojenského útoku bude zřejmě Sýrie   
13. 4. 2003 Iráčtí výzvědní agenti měli skrýt informace o zbraních hromadného ničení   
13. 4. 2003 "Na iráckém experimentu dost závisí"   
13. 4. 2003 USA příslíbily, že zasáhnou proti iráckým plenitelům   
13. 4. 2003 Eagleburger: "Bush se nemůže odvážit zaútočit na Sýrii"   
13. 4. 2003 V demokracii musejí být občané přesvědčeni, že je legitimní nesouhlasit   
11. 4. 2003 Americké úřady nechaly zmizet programátora firmy Intel   
11. 4. 2003 Spojené státy a mezinárodní právo   

Americká strategie národní bezpečnosti RSS 2.0      Historie >
4. 4. 2003 Jsou britští vojáci "civilizovanější" než Američané?   
28. 3. 2003 Ropa je príčinou, ekológia alternatívou Martin  Nevada
25. 3. 2003 Blesková válka s.r.o. Oskar  Krejčí
12. 3. 2003 Irák a invaze: Nevěrný manžel Hussein, euro a ropa Petr  Baubín
12. 3. 2003 USA chtějí okupací Iráku dokončit svůj projekt globální nadvlády   
24. 2. 2003 Americká strategie národní bezpečnosti a Projekt pro nové americké století   
21. 2. 2003 DOKUMENT: Strategie národní bezpečnosti USA   
17. 2. 2003 Proč se povede válka proti Iráku   
10. 2. 2003 Prosazuje Bush nové zdroje energie? Martin  Přibyl
6. 2. 2003 Nejdůležitějšími body Bushova rozpočtu jsou snižování daní a výdaje na armádu Miloš  Kaláb

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
7. 3. 2003 Prague Structuralism and Fictional Worlds: In Honour of Professor Lubomír Doležel's 80th Birthday   
5. 2. 2003 Vysvědčení Jaroslav  Hutka
28. 1. 2003 The significance of Jan Hus for Czech history Kathryn  Murphy
28. 1. 2003 Zemřel profesor Alexander Stich Jan  Čulík
28. 1. 2003 Sebrané spisy básníka Miroslava Holuba   
28. 1. 2003 České postoje: Hus i Švejk jako obrana proti útlaku Kathryn  Murphy
27. 1. 2003 Čulíkův "básník trapnosti" Kathryn  Murphy
22. 1. 2003 Finančnice - na motivy K.J. Erbena   
21. 1. 2003 O (české) literatuře v Britských listech   
20. 1. 2003 Co číst a k čemu to vést Jan  Čulík

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
10. 4. 2003 Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet Jana  Matúšová
10. 4. 2003 Peniaze, ženy a EÚ Oľga  Pietruchová
17. 3. 2003 Kontrola ministerstva zakrýva násilnú sterilizáciu Martina  Ferenčíková
7. 3. 2003 8. březen - mezinárodní den žen   
6. 3. 2003 Mezinárodní den žen - Kostlivec jen ve skříních socanů, nebo i ultra-liberálů? Ivo V. Fencl
24. 2. 2003 Sterilizácia Rómok: Rasizmus a diskriminácia vo slovenských nemocniciach? Martina  Ferenčíková
24. 2. 2003 O sterilizácii rómských žien Lubomír  Sedláčik
21. 2. 2003 Vagina monology v Brně   
12. 2. 2003 Saddám Husajn a "profesionálne ženy" Lubomír  Sedláčik
28. 1. 2003 Muži jsou nemožní, prezidentka by pomohla Marie  Haisová

Školství RSS 2.0      Historie >
7. 4. 2003 Zákon o učitelích je naprostý paskvil Radek  Sárközi
2. 4. 2003 Petra Buzková o problémech ve školství Radek  Sárközi
2. 4. 2003 Jak Petra Buzková reaguje na petici "Počítejte s námi"   
12. 3. 2003 Počítejte s námi! Petr  Bilík
12. 3. 2003 Maturity bez "matiky" Miloš  Dokulil
10. 3. 2003 Tabu, tabula rasa a ta buranská povaha Ondřej  Hausenblas
27. 2. 2003 Za co se udělují zápočty na škole, kde učí Jan Sokol a Zdeněk Pinc Jan  Čulík
26. 2. 2003 Hejtman Moravskoslezského kraje považuje slova Jaroslava Rösslera za urážlivá Jaroslav  Hlaváček
12. 2. 2003 Nemyslím, že by byl Jan Sokol špatným prezidentem Vojtěch  Polák
1. 2. 2003 Schůzka nespokojených pedagogů - výsledky z jednání Radek  Sárközi

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
11. 4. 2003 Dramaturg televize veřejné služby, neposkvrněné početí a podrazy v public relations církví Štěpán  Kotrba
12. 3. 2003 O ČT a o Jiřím Balvínovi: Zdroje a "zdroje" Fabiano  Golgo
10. 3. 2003 Reakce: Ohrožuje ČT přípravou svého digitálního vysílání české komerční televize? Jan  Čulík
10. 3. 2003 Jaké to bylo v České televizi dne 11. září 2001 Jan  Čulík
7. 3. 2003 Dopis České televizi: Nezkreslujte zpravodajství   
27. 2. 2003 Agónie v České televizi pokračuje Jan  Čulík
24. 2. 2003 Zlatá éra sa skončila, Rybníčkov "očisťovací" tím v STV začal svoju kúru Martina  Nemethová
16. 2. 2003 Redaktoři ČT se porvali s odvolaným ředitelem: "Sesadili jsme Balvína a teď mu můžeme dát ještě přes držku" Jan  Čulík
16. 2. 2003 Ukradená televize aneb co na obrazovce nebylo Petr  Štěpánek
13. 2. 2003 Monitor Jan Paula : Česká televize účelově zkreslila Romanův příběh Jan  Paul