13. 4. 2003
V demokracii musejí být občané přesvědčeni, že je legitimní nesouhlasitPřesvědčení, že se Irák může stát demokratickou společností nebo dokonce vzorem demokracie pro ostatní arabské země, je nebezpečnou iluzí. Jak ukázala zkušenost z východní Evropy, demokracie nejsou jen demokratické volby. Je zapotřebí tradice dobrovolných asociací, snášenlivosti pro nekonformismus a pluralismus, sdílenou víru v důstojnost jednotlivce, samostatné sféry hospodářské činnosti, oddělení politické moci od náboženských autorit a přesvědčení, že je legitimní kritizovat a nesouhlasit. Skepticky se k možnosti vzniku demokracie v irácké společnosti vyjádřil v listu Los Angeles Times politolog Shlomo Avineri z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který se podílel na různých demokratizačních projektech ve východní Evropě. Jeho argumentaci shrnujeme.
Kompletní článek v angličtině je ZDE |
V zemích, kde vznikla demokracie - v Polsku, v Maďarsku, v České republice - existovala v určité formě občanská společnost i za komunismu. V zemích, kde občanská společnost neexistovala, přechod ke skutečně otevřené demokratické společnosti byl obtížný. Ukrajině, Bělorusku a středoasijským republikám bude trvat mnoho let, než tam vznikne dokonce jen zdání demokracie. Žádná arabská země není demokracií a nemá realistickou demokratickou opozici. Důvody pro to jsou složité, ale s islámem to nemá mnoho společného, protože některé nearabské islámské země prokázaly, že islám není překážkou demokratického vývoje. Falešná je představa, že pro vznik demokracie stačí existence velké, vzdělané střední vrstvy. Přednacistické Německo se pyšnilo snad nejvzdělanějšími středními vrstvami v Evropě. Jde o to, jaké má střední vrstva hodnoty a jak se chová. Irák je etnicky nejednotná země a Jugoslávie ukázala, jak obtížně je vytvořit posttotalitní pluralitní demokracii v zemi, kde zuří etnické a náboženské konflikty. Irák vytvořili uměle britští imperialisté z pozůstatků osmanské říše. Demokracie by znamenala, že by měla šiitská většina vládnout kurdské a sunnitské menšině. Vzhledem k tomu, že sousední Írán je šiitský, není vyloučeno, že vznikne v Iráku šiitský fundamentalismus íránského typu. Hovoří se, že všechno vyřeší "federalismus". Ale federalismus funguje ve společnostech s hluboce zakořeněnými demokratickými tradicemi. Dohody z Daytonu se pokusily vytvořit multietnický federalistický stát v Bosně-Hercegovině, výsledkem bylo naprosté selhání. Federalismus selhal i na Kypru. Poválečné Německo a Japonsko se podařilo zdemokratizovat jen proto, že tam byla dlouhodobě přítomna spojenecká vojska. Nic takového Amerika pro Irák neplánuje. Demokratizaci Německa i Japonska napomohla také hrozba Sovětského svazu, v jejímž důsledku se obě země rády začlenily do "Západu". Irák bude mít štěstí, vznikne-li na jeho území mírná diktatura egyptského typu, menší štěstí, vznikne-li tam nepříliš mírná, ale pragmatická diktatura syrského typu. Pořád to bude ještě daleko lepší než hrůzný režim Saddáma Husajna, míní autor. |