V Bagdádu se plenitelé zaměřili na nový cíl, nemocnice, informovalo v pátek večer televizní zpravodajství Channel Four News. V jedné nemocnici byli pacienti z bezpečnostních důvodů raději vyvezeni na ulici. Mnoho nemocnic bylo uzavřeno, aby se do nich nedostaly ozbrojené gangy. Humanitární organizace apelují na americké okupační jednotky, aby více ochraňovaly nemocnice a zdravotnická zařízení, jak to vyžadují Ženevské konvence. A v města Basra přiznaly britské jednotky, že se zákonnost úplně rozložila.

Avšak byl takovýto kolaps do absolutního bezvládí skutečně nutný?

V prostoru jedné bagdádské nemocnice křičel dnes jeden muž o život: obklopil ho dav (vyhrožují mu noži). Nakonec zasáhl pracovník nemocnice a podezřívanému členu strany Baa'th se podařilo uniknout a zachránit si život.

(Výkřiky:) "Tohle není Irák! Tohle není Irák!"

Tohle není ten Irák, jaký slibovali osvoboditelé. Saddámova železná moc zmizela, ale vakuum zaplnily ozbrojené gangy a plenitelé, kteří kradou a ničí všechno, berou dokonce i léky od nemocných a raněných lidí.

Přeplněné nemocnice se jen velmi těžko dokáží postarat o válečné raněné, ale nyní některé z nich musely přesunout nemocné lidi na ulici, protože v nemocničních pokojích zavládl chaos.

(Hlas:) "Ten byl operován před dvěma dny. Kam ho mám teď odvést? Co mám dělat?"

Na druhé straně města u Olympijské nemocnice zaměstnali lékaři ozbrojence, aby zabránili dalšímu plenění. Ale je příliš pozdě na to, aby pomohli tisícům raněných, kteří potřebují lékařskou pomoc. Budovy nemocnice jsou už zcela zničeny.

(PRacovník humanitární organizace:) "Americké jednotky proti tomu ničení neudělaly absolutně nic. Absolutně nic. Neviděl jsem tady kolem jediného amerického vojáka v těch nemocnicích, které jsem navštívil."

Zasaženy kritikou lékařů a humanitárních organizací, že americké jednotky neplní své právní povinnosti udržovat pořádek, začali v pátek Američané rozmisťovat vojáky před některými nemocnicemi. Američané nestihli udržet krok s událostmi. V tomto případě s televizní válkou. Situace se radikálně změnila - z vojenského triumfu se proměnila během pouhých několika hodin v propagandistickou kafastrofu.

"Pane Bože, tohle je hřích. Budeme za Saddáma ronit krvavé slzy. Všem nám bude chybět, budeme chtít, aby se vrátil, alespoň na jediný den."

Tony Blair byl v pátek na vojenské přehlídce na vojenské akademii v anglickém Sandhurstu. Prý zuřil nad tím, jak o iráckém "osvobození" nyní informují některé britské sdělovací prostředky, které poukazují na to, že jsou lidé na tom prý nyní hůř než dosud. Náměstku ministra obrany bylo nařízeno, aby přešel do protiútoku:

(Náměstek ministra obrany:) "Jeden reportér uvedl, že obyvatelé Bagdádu tráví první dny svobody ve větším strachu, než jaký kdy dosud zažili. To nemůže být přesné, vzhledem k tomu, jaký byl režim Saddáma Husajna."

Není to tím, že by koalice neměla plány pro přechodné období, problém je, že ji předstihly události. Když se armáda před týdnem zkusmo pokusila otevřít dveře Bagdádu, k jejich překvapení ty dveře upadly z pantů a město, o němž se obávali, že bude trvat týdny či měsíce je dobýt, se jí zcela otevřelo. Ale těchto několik málo tisíc amerických vojáků muselo bojovat a nikdy nemohlo doufat, že zvládne město více než 5 milionů obyvatel.

A v druhém největším iráckém městě Basra nemohli Britové už ve čtvrtek plenění dál ignorovat. Zastřelili pět mužů, kteří vykrádali banku. Takovou "pouliční spravedlnost" americké velení v Kataru ocenilo.

(Mluvčí americké armády v Kataru:) Byli zastřeleni. Plenění hodně pokleslo v Basře. Neříkám, že je to jediné řešení, ale určitý druh chováni nemůžeme tolerovat.

Dokud nepříjdou posily, nebude možno poskytout Iráčanům mír a svobodu, kterou jim Američané naslibovali.