V Bagdádu se plenitelé zaměřili na nový cíl, nemocnice, informovalo v pátek večer televizní zpravodajství Channel Four News. V jedné nemocnici byli pacienti z bezpečnostních důvodů raději vyvezeni na ulici. Mnoho nemocnic bylo uzavřeno, aby se do nich nedostaly ozbrojené gangy. Humanitární organizace apelují na americké okupační jednotky, aby více ochraňovaly nemocnice a zdravotnická zařízení, jak to vyžadují Ženevské konvence. A v města Basra přiznaly britské jednotky, že se zákonnost úplně rozložila.

Avšak byl takovýto kolaps do absolutního bezvládí skutečně nutný?

V prostoru jedné bagdádské nemocnice křičel dnes jeden muž o život: obklopil ho dav (vyhrožují mu noži). Nakonec zasáhl pracovník nemocnice a podezřívanému členu strany Baa'th se podařilo uniknout a zachránit si život.

(Výkřiky:) "Tohle není Irák! Tohle není Irák!"

Tohle není ten Irák, jaký slibovali osvoboditelé. Saddámova železná moc zmizela, ale vakuum zaplnily ozbrojené gangy a plenitelé, kteří kradou a ničí všechno, berou dokonce i léky od nemocných a raněných lidí.

Přeplněné nemocnice se jen velmi těžko dokáží postarat o válečné raněné, ale nyní některé z nich musely přesunout nemocné lidi na ulici, protože v nemocničních pokojích zavládl chaos.

(Hlas:) "Ten byl operován před dvěma dny. Kam ho mám teď odvést? Co mám dělat?"

Na druhé straně města u Olympijské nemocnice zaměstnali lékaři ozbrojence, aby zabránili dalšímu plenění. Ale je příliš pozdě na to, aby pomohli tisícům raněných, kteří potřebují lékařskou pomoc. Budovy nemocnice jsou už zcela zničeny.

(PRacovník humanitární organizace:) "Americké jednotky proti tomu ničení neudělaly absolutně nic. Absolutně nic. Neviděl jsem tady kolem jediného amerického vojáka v těch nemocnicích, které jsem navštívil."

Zasaženy kritikou lékařů a humanitárních organizací, že americké jednotky neplní své právní povinnosti udržovat pořádek, začali v pátek Američané rozmisťovat vojáky před některými nemocnicemi. Američané nestihli udržet krok s událostmi. V tomto případě s televizní válkou. Situace se radikálně změnila - z vojenského triumfu se proměnila během pouhých několika hodin v propagandistickou kafastrofu.

"Pane Bože, tohle je hřích. Budeme za Saddáma ronit krvavé slzy. Všem nám bude chybět, budeme chtít, aby se vrátil, alespoň na jediný den."

Tony Blair byl v pátek na vojenské přehlídce na vojenské akademii v anglickém Sandhurstu. Prý zuřil nad tím, jak o iráckém "osvobození" nyní informují některé britské sdělovací prostředky, které poukazují na to, že jsou lidé na tom prý nyní hůř než dosud. Náměstku ministra obrany bylo nařízeno, aby přešel do protiútoku:

(Náměstek ministra obrany:) "Jeden reportér uvedl, že obyvatelé Bagdádu tráví první dny svobody ve větším strachu, než jaký kdy dosud zažili. To nemůže být přesné, vzhledem k tomu, jaký byl režim Saddáma Husajna."

Není to tím, že by koalice neměla plány pro přechodné období, problém je, že ji předstihly události. Když se armáda před týdnem zkusmo pokusila otevřít dveře Bagdádu, k jejich překvapení ty dveře upadly z pantů a město, o němž se obávali, že bude trvat týdny či měsíce je dobýt, se jí zcela otevřelo. Ale těchto několik málo tisíc amerických vojáků muselo bojovat a nikdy nemohlo doufat, že zvládne město více než 5 milionů obyvatel.

A v druhém největším iráckém městě Basra nemohli Britové už ve čtvrtek plenění dál ignorovat. Zastřelili pět mužů, kteří vykrádali banku. Takovou "pouliční spravedlnost" americké velení v Kataru ocenilo.

(Mluvčí americké armády v Kataru:) Byli zastřeleni. Plenění hodně pokleslo v Basře. Neříkám, že je to jediné řešení, ale určitý druh chováni nemůžeme tolerovat.

Dokud nepříjdou posily, nebude možno poskytout Iráčanům mír a svobodu, kterou jim Američané naslibovali.

Prosíme pana Bushe

V pátek ráno pršely peníze v třetím největším iráckém městě, poté, co Mosul padl bez boje, konstatoval reportér Channel Four News v pátek večer a pokračoval: Irácká ústřední banka se stala symbolickým terčem pro Kurdy, kteří si chtějí sami vládnout. Avšak ničení se rychle proměnilo v rabování. Místní lidé se honili po hromadách bankovek. Někteří kurdští bojovníci se pokoušeli obnovit pořádek (střelba do vzduchu), jiní se přidali ke krádežím, zatímco americké zvláštní jednotky zůstaly mimo město. A tak byl Mosul vykraden a vypleněn, od hasičských přístrojů až po křesla a pohovky. Všechno bylo odneseno, včetně umyvadel a kuchyňských dřezů.

Místní Arabové a křesťané se báli o život, zatímco Kurdové oslavovali konec Saddamovy vlády. Vysokoškolští učitelé na místní unviverzitě byli donuceni využít arabské satelitní televize pro apel na kurdské vedoucí představitele a vnější svět o pomoc:

"Prosíme pana Bushe, pana Blaira, kurdské bojovníky, prosíme, prosíme, pomozte nám získat zpět bezpečnost! Prosíme! Lidé v Mosulu jsou terčem divošských útoků! Jediné, jak to můžeme popsat, je, že tu převzala moc zvěř z lesů."

Saddámův palác, obklopený okrasným jezerem, byl hlavním terčem plenitelů. Ti, kdo přišli brzo, si odnesli záchody a křesla, na ty, kdo přišli později, zůstaly jen dveře a okenní rámy. Silnice do města byly přeplněny automobily, plnými lovci pokladů.

Nikomu nevadilo, že bylo podpáleno ústředí nenáviděné tajné policie, ale v místní nemocnici zjistili tamější lékaři, snažící se léčit oběti bombardování, že jim byly ukradeny i sanitky.

Irácký lékař: "Vy jste za tohle odpovědni. Proč není dodržována bezpečnost?"

Nakonec dorazilo několik stovek kurdských vojáků, ale jejich američtí velitelé byli z města rychle odehnáni nepřátelskou střelbou. O několik hodin před tím odsud také odešla irácká pátá armáda, tak rychle, že zanechala zásoby svých zbraní na okraji silnice, kde si s nimi nyní hrají děti.

A více směrem na jih se zbavil proud iráckých vojáků svých uniforem a vydal se pěšky domů, aby nebyl zajat. Včera ustoupili tito muži z Kirkuku a nechali, aby město převzala kurdská armáda, aniž by s tím Američané či jejich kurdští partneři předem souhlasili. V pátek byl v Kirkuku klid, ale je to pravděpodobně největší irácký sud prachu. Částečně proto, že se Turecko obává, že ropné bohatství Kirkuku by mohlo financovat kurdskou nezávislost. Páteční přísliby, že se kurdští bojovníci stáhnou, jak se zdá uklidnily turecké nervy.

V pátek se do Kirkuku vrátil proud Kurdů a vyvolal obavy, že etničtí Turkmeni, kteří zde žijí už staletí, a etničtí Arabové, které sem přestěhoval Saddám Husajn, budou vyhnáni ze svých domovů.

Avšak americká vojska nejprve zajišťují více než čtyři sta sousedících ropných polí. Jen jedno z nich bylo podpáleno. Ale až Američané odejdou, co pak? Kurdové budou trvat na tom - jako to činili vždycky - že je Kirkuk jejich. To je tvrzení, kvůli němuž byli Kurdové v minulosti ochotni jít do války.

"Linsay, musím váš říci, že během pátku se vyjádřila Downing Street, že prý sdělovací prostředky chaos v Bagdádu příliš přehánějí," zeptal se moderátor Jon Snow Channel Four News v pátek večer reportérky Linsay Hilsumové v Bagdádu. Odpověděla:

"No není to, co říkají Iráčané, s nimiž se setkávám a které znám. Jsou absolutně zděšeni a také mají opravdu velký strach. Myslím, že jste viděli v předcházejících dvou reportážích ten strašlivý paradox. Měli teror Saddáma Husajna a to bylo strašné. A teď tu vládne anarchie, což je jiný druh teroru. Povšimla jsem si, že Downing Street také tvrdila, že prý některé ty pleněné nemocnice jsou prý nemocnice pro elitu. To mají tedy špatné informace. Nemocnice, které se staly terčem plenění, jsou nemocnice pro obyčejné lidi. A lékařům a zdravotním sestrám, kteří tam pracují, je nepochopitelné, že je dovoleno, aby se toto dělo. A za mnou vidíte příslušníky amerických námořních jednotek. Mají tady komunikační středisko. To chrání nás. Ale američtí vojáci prostě nejsou na mnoha jiných místech, kde obyčejní lidé potřebují ochranu. Hovořila jsem dnes s plukovníkem, který byl s námi v ústředí Saddámovy vojenské rozvědky, a ptala jsem se ho na to. Řekl mi, že pro ně je prvotní prioritou ochrana vlastní armády. Řekl, že prostě nemají dost lidí ani času, aby mohli zabránit plenění a ochraňovat jiná místa. Nezastávají názor, že je to skutečně důležité."

Moderátor: "Existují nějaké informace o tom, že by se do Bagdáíu chystaly nějaké vojenské posily, třeba vojenská policie, aby se plenění zabránilo?"

Reportérka: "Myslím, že Američané nyní musejí chápat, jaký je to obrovský problém. Protože je to tak zjevné. V každé ulici, do které vkročíte, vidíte lidi, jak rozbíjejí okna, zapalují domy a tak. Takže Američané s tím během následujících několika dní musejí opravdu něco udělat, protože jinak úplně ztratí kontrolu a přijdou také o dobrou vůli lidí, kteří chtěli, aby přišli a zachránili je před Saddámem Husajnem. Takže jestli to Američanům zatím ještě nedošlo, je nesmírně důležité, aby přivedli posily co nejdříve a zavedli znovu pořádek a zákonnost."

Hala Mustafa je egyptská politiložka a vydavatelka čtvrtletníku "Demokracie", první publikace tohoto druhu v arabském světě.

Interview Astrid Frefel s Halou Mustafou v Káhiře pro curyšský Tages-Anzeiger, překlad (a poznámky) Vladimír Rott.

Takže především: Měli bychom si jistě vždy znovu uvědomovat, že na tom, co si -- sebevýznamnější a sebeproslulejší -- autor nebo agentura myslí, nezáleží. To je (nebo by mělo být) vedlejší. Je důležitější, zda vyjádřený názor má racionální jádro, opírá se (a do jaké míry) o fakta, nabízí překvapivé náměty k vlastnímu přemýšlení, a nejde-li pouze o lákavé přesvědčení z druhé ruky (v sugestivním balení). Pokud spolu souhlasí v čemkoli více lidí, ještě to automaticky neznamená patent na pravdu. (51% pro cokoli není kritériem pravdy.) Zároveň bychom měli si být vzájemně vděčni i za nepříjemná stanoviska, pokud rozšíří náš vlastní pohled na vytčenou problematiku. Vždy bychom měli mít na mysli -- řečeno sportovně -- míč, nikoli nohy případného "soupeře". Rád bych tu v tomto ohledu upozornil na svůj předchozí příspěvek v té věci, úmyslně dělený na dvě části (BL 8.4. 2003). ZDE a ZDE. Všimnu si teď některých kategorií, aby bylo patrno, jak je nesnadné formulovat o složitých a životných tématech "definitivní" závěry.

Pátek 16.00: Kurdští bojovníci a americké jednotky ovládli v pátek Mosul, třetí největší město v Iráku. Vedlo to k oslavám na ulicích a k intenzivnímu rabování. Lidé v Mosulu vyplenili ústřední banku, vykradli tam svazky bankovek a házeli je do vzduchu. Vyrabována byla také univerzitní knihovna v Mosulu, se svými vzácnými rukopisym navzdory apelům, šířeným z reproduktorů na minaretech mešit, aby lidé neničili své město, uvedla televize Al Jazeera.

"Tohle by se nemělo dít," řekl jeden místní muž, pozorující plenění. "To je barbarství. To nejsou Saddámovy peníze. To jsou peníze národa a lidí." - Kurdové, kteří k znepokojení Turecka ovládli město Mosul, mají předat správu nad městem americkým jednotkám.

Irácká armáda na severu země se zřejmě rozpadla na proudy neozbrojených a bosých mužů, kteří jdou pěšky domů. Tisíce bývalých vojáků jdou pěšky od Kirkuku, více než 200 km, do Bagdádu.

Saddámův režim už vzdoruje v podstatě jen v jeho rodišti, v městě Tikrit.

K velkému množství plenění docházelo v pátek nadále v Bagdádu i v Basře. Tisíce Iráčanů, včetně celých rodin, se věnovalo rabování. Obětí rabování se v pátek ráno stala vysoká škola inženýrství a škola pro zdravotní sestry.

Humanitární organizace kritizovaly americkou a britskou armádu za to, že se jí nepodařilo udržet pořádek. Ohrožuje to úsilí poskytnout Iráčanům nezbytně nutnou humanitární pomoc. Marc Vergara, mluvčí organizace UNICEF, konstatoval, že je v jižní Iráku situace tak nebezpečná, že není možno vstoupit do města Basry ani během dne.

Protiváleční prezidenti - Francie, Německa a Ruska - se sešli v pátek v Petrohradě a požadovali, aby OSN hrála podstatnou roli při poválečném narovnání v Iráku - což odmítají Spojené státy.

Pátek dopoledne: Americké jednotky a kurdští bojovníci útočili v pátek na irácké třetí město Mosul a po čtvrtečním pádu města Kirkuk se americké jednotky snažily ovládnout více území na severu Iráku.

Situace v Bagdádu nadále zůstává nebezpečná a na severozápadě iráckého hlavního města došlo před úsvitem k bojům mezi iráckými šiity a fedajíny, milicí Saddáma Husajna

100 km od Bagdádu zaútočila americká letadla na cíl, který prý byl výzvědným střediskem Saddáma Husajna, jehož šéfem byl jeho nevlastní bratr, bývalý ředitel tajné policie.

Velitel kurdských jednotek, které ve čtvrtek k znepokojení Turecka ovládly město Kirkuk má předat v pátek kontrolu nad městem Američanům.

Bojovníci loajální vůči Saddámu Husajnovi podle zpráv prý v pátek prchali z města Mosul, největšího města na severu Iráku. Televize ukázaly místní lidi, jak oslavují pád Saddáma Husajna.

Tisíce mladých iráckých vojáků v civilních šatech jde pěšky z města Kifri v severním Iráku do Bagdádu s tím, že je prý opustili jejich velitelé.

Prezidenti tří hlavních zemí, které byly proti válce v Iráku, Francie, Německa a Ruska - se mají v pátek sejít v Moskvě a naléhat na to, aby OSN hrála výraznou roli při rekonstrukci Iráku po válce. To je v protikladu s deklarovanou americkou politikou. Náměstek amerického ministra obrany Paul Wolfowitz vyzval představitele Francie, Německa a Ruska, aby odpustili Iráku dluhy, které si u těchto zemí nadělal předchozí režim Saddáma Husajna

Situace v "osvobozených oblastech" je nadále nejistá a pokračuje rozsáhlé rabování. Rabováním vážně ohrožena je například univerzita v Basře: situaci vyjádřil v pátek ráno britský rozhlas, když citoval, s jakými slovy se plenitelé obracejí na správce univerzity: "Dej mi ledničku, nebo tě zabiju."

WASHINGTON - Jako datum první regionální schůzky, na níž mají být přítomni zástupci iráckých skupin včetně exilových, zvolila americká administrativa úterý 15. dubna. Místem se má stát jihoirácké město Nasiríja, kde se od minulého týdne pohybuje Ahmad Šalabí, o němž se spekuluje jako o budoucím iráckém premiérovi. Pozvánky rozesílá generál Tommy Franks, šéf centrálního amerického velitelství, a bývalý generál Jay Garner, který má podle všeho převzít dočasnou správu Iráku. Zprávu přinesla v pátek večer agentura AFP.

Eason Jordan, šéf zpravodajství televize CNN, svědčil v článku o teroru režimu Saddáma Husajna, který podle Stalinova vzoru mučil a vraždil místní spolupracovníky bagdádského byra této americké televizní stanice. Jordan se také čtenářům listu New York Times svěřil, že několikrát CNN neodvysílala závažné informace z Iráku, protože by to znamenalo smrt iráckých spolupracovníků této stanice. Ač děsivé, svědectví nepřináší příliš mnoho nového, neboť hrůznost a vražednost režimu Saddáma Husajna byla notoricky známá. (Poprvé jsem ve svobodném českém tisku o hrůzách iráckého režimu psal pro týdeník Respekt 21. března 1990, když byl v Iráku zavražděn reportér listu Observer Farzad Bazoft, viz ZDE, pozn. JČ)

Jordánský princ Hassan odpověděl: Přesně naopak. Jak říkáte, záběry to jsou pozoruhodné, ale, také jak jste řekl, tisíce lidí bylo usmrceno a desetitisíce lidí bylo zmrzačeno. Kromě toho vznikla nervozita po celém regionu ohledně možnosti, že pan Rumsfeld bude vyhrožovat Sýrii a možná také Íránu, což by vedlo k dominovému efektu. Kurdové na severu Iráku tvrdí, že do čtvrtka obsadí město Kirkuk [to se ve čtvrtek také skutečně během dne stalo, pozn. JČ] a Turci tvrdí, že jestliže Kurdové okupují tamější ropná pole, že Turecko provede do Iráku intervenci. Takže možnost balkanizace a fragmentace regionu, s Izraelem na naší západní hranici, který bude dál zabíjet Palestince, je reálná, máme jedinou naději, že začnou Američané pohlížet na celý region jako na region a začnou uplatňovat mezinárodní právo.

Že lžu?

Citujeme z článku Michaela Wolffa o atmosféře v tiskovém středisku americké armády v katarské Doze.

Pozdě do noci zasedala Bezpečnostní rada státu, zabývala se případem "Otce vlasti", římského císaře a českého krále Karla IV., považovaného za nejschopnějšího panovníka na českém trůnu. Při své dlouhé vládě nevedl žádné válečné spory a diplomatické otázky řešil úspěšnou sňatkovou politikou.

Ministr vnitra si zapaloval jednu cigaretu za druhou, když se na jeho hlavu snášela zasloužená kritika.

"Pánové," hájil se, " nevěděl jsem, že Karel byl agentem. Římský císař a agent? Okamžitě po listopadu jsem nechal svazky všech vlivných spolupracovníků Státní tajné policie skartovat. Prominentům nehrozí žádné nebezpečí. Přísahám! Obávaný archív "S" už dávno neexistuje!", vykřikoval.

"Pane ministře, neuvažujete o rezignaci?," lakonicky podotkl prezident státu.

Jediným vysvětlením pro Hawashovo zatčení zdá se být to, že tento programátor věnoval před třemi lety dosti podstatnou finanční částku jedné charitativní organizaci. Až poté americká vláda tuto organizaci označila za asociaci, která má kontakty s terorismem.

Pokud jde o mezinárodní právo, Spojené státy jsou zapomnětlivým starcem, jehož zapomnětlivost jim velice přijde vhod, argumentoval dále list. Prezident Bush I. ospravedlňoval první válku v Perském zálivu hlavně tím, že irácká invaze Kuvajtu byla porušením mezinárodního práva. Spojené státy najednou jako by zapomněly na své grandiózní řeči z předchozího desetiletí, že malichernosti jako hranice států přece nesmějí bránit šíření demokracie a rozkvětu lidských práv. Potíž je, že Kuvajt není demokracie. Takže ospravedlněním pro válku v Perském zálivu I. bylo to, že mezinárodní právo činí hranice mezi státy nedotknutelnými, bez ohledu na to, jak nedemokratický režim chrání.

Je lépe myslet na pomoc obyvatelům Iráku než setrvávat v kritice USA.

KONTINUÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ BRITSKÝCH LISTŮ

To napsal ve středu britský deník Financial Times. Rozhlas BBC ve středu ráno konstatoval, že v občanské válce v Kongu zahynulo více lidí než ve všech válkách od ukončení druhé světové války a svou informaci zahájil touto hrůznou reportáží:

Citujeme z dramatické reportáže Roberta Fiska ze středečního Bagdádu, která vyšla v dnešním deníku Independent.

Citujeme z článku Thomase Friedmana v deníku New York Times.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.