Naše ZOO již mnoho let spolupracuje s rodinou Englezakisových. Savva Englezakis navštívil naši ZOO 16. 9. 2002 za účelem konečné domluvy na dodávce zvířat do jeho rezervací (farem). Domluvili jsme se na 2 samcích a 3 samicích buvolů kaferských a 3 samcích a 3 samicích antilop koňských. Doprava zvířat do JAR, včetně všech poplatků s tím souvisejících, je natolik nákladná, že by tzv.odstřel takto získaných zvířat nebyl schopen nikdo zaplatit. Je nám známo, že zvířata jsou kupována jako cenný genetický materiál do chovu, což dokazuje i složení zvířat, kdy jsou nakupovány i samice. Pokud by zvířata byla určena k odstřelu, byly by prodáváni pouze samci.

Toto je stanovisko vedení zoologické zahrady ve Dvoře Králové. Napsal ho vedoucí oddělení výměny zvířat Zdeněk Bárta a zaslal ho Miroslav Špráchal, zástupce ředitelky ZOO, která je v současné době v zahraničí.

přestože oceňuji vaše velké chovatelské úspěchy a práci vaší zoologické zahrady, která pěstuje ohrožené druhy divokých zvířat, nicméně pociťuji nutnost reagovat na vaše prohlášení.

Jediným důvodem, proč jsem se obrátil na české sdělovací prostředky, je to, že jsem znepokojen osudem zvířat. Nemám nic společného s panem Englezakisem ani s žádnou podobnou firmou. Nezabývám se obchodem se zvířaty a nemám potřebu bojovat proti konkurentům. Nemám žádné konkurenty.

Obávám se, že máte k dispozici zavádějící informace. Tvrzení, že pan Englezakis prodává na aukcích dobytek, je bohužel nesprávné.

Pozoruhodnou fotografickou reportáž o tom, jak to nyní vypadá v pražském metru, devastovaném záplavami, jsme zveřejnili zde.

Ivan Jelínek, autor devatenácti sbírek převážně niterné, mysticko-filozofické poezie (z nichž dvě, Akropolis, 1982, a Hoře věčnosti, 1988 vyšly v mnichovském nakladatelství Daniela Strože Poezie mimo Domov) se 6. června 1990 dožívá v Londýně jednaosmdesáti let.

Tento rozhovor vyšel v tištěné formě v červnu 1990 v exilovém čtvrtletníku Obrys č. 2/1990, ročník 10, str. 6-10. Byl zpracován na základě hodinového pořadu, který v roce 1990 pro Československý rozhlas připravil Jan Čulík.

Exilová básnířka Jiřina Fuchsová, žijící ve Spojených státech, publikovala v roce 1998 v Britských listech tento svůj článek o Ivanu Jelínkovi.

Zde zveřejňujeme na Jelínkovu poctu text, který v roce 1991 o něm vyšel v Čulíkových Knihách za ohradu, studii o české literatuře v exilových nakladatelstvích.

IVAN JELÍNEK (nar. 1909) pracoval před válkou v Brně jako redaktor Lidových novin; později přešel do redakce pražského Radiožurnálu, kde měl na starosti zahraniční vysílání. R. 1939 emigroval z protektorátu Čechy a Morava na Západ: nejprve organizoval vysílání pro Československo z rozhlasové stanice ve Fécampu v Normandii, pak pracoval pro československé vysílání BBC. Po válce se krátce vrátil do Prahy, ale na podzim r. 1947 znovu odešel do Anglie. Po letech existenční nejistoty, která prožil v Kanadě a ve Spojených státech, získal koncem padesátých let místo jako kulturní redaktor v československém oddělení zahraničního vysílání BBC v Londýně, kde setrval až do svého odchodu do důchodu r. 1969.

Edwina Currie prozradila, že měla dlouholetý poměr s Johnem Majorem, ve svých denících, které budou publikovány knižně. Očekává se, že na publikaci této knihy autorka vydělá přibližně půl milionu liber, tedy cca 20 milionů Kč.

Edwina Currie je nyní úspěšnou autorkou erotických románů a moderátorkou rozhlasového chat show. Na svých internetových stránkách se prezentuje veřejnosti v sugestivní póze na pohovce... (viz zde). (Mistryně PR, Edwina Currie na svých internetových stránkách informuje, že pro případné zájemce má domů zavedenou ISDN linku, takže může poskytovat rozhlasové rozhovory přímo z domova v profesionální technické kvalitě...:) )

Po studené válce, kdy již nebylo nutné bdít nad nebezpečím číhajícím za železnou oponou, kde se tehdy nacházelo i Československo, se NATO, či po francouzsku l'OTAN, přizpůsobila nově vzniklé situaci v Evropě, a soustředila své zájmy na Balkán. Vyúčtování tohoto kroku ponechme na historii. Pražský summit si klade za cíl podobně významný obrat v bezpečnostní politice: Vedle diskuse o rozšiřování aliance, a tradičního hašteření mezi generály a civilními představiteli o tom, zda se NATO náhodou nemění v diskusní klub a la Valné shromáždění OSN, bude na programu obligátní téma: Obrana před terorismem. Inu proč ne.

Toto je tisková zpráva NROS

Čtvrteční debatu v Rádiu Jelení o vztahu technologie a kontroly, kterou jsme anoncovali ZDE, připravil a moderoval Pavel Hlavatý. Sešli se zde lidé různého zaměření i životních zkušeností, aby konfrontovali své názory na bouřlivý rozvoj stále dokonalejších, ale také zranitelnějších technologií.

Jak ovládají tyto technologie člověka, jak mění jeho sociální chování? Jsme ještě schopni přežít, pokud bychom neměli přístup k internetu či pokud bychom se museli obejít např. bez elektřiny? Dokážeme docenit varování odborníků a dokážeme podle nich včas a účinně reagovat? Jak bychom se měli chovat, aby se povodně a jiná klimatická kataklyzmata nestala běžnou součástí našeho života? Plní civilizace, státy, města a jejich mocenské či řídící struktury ještě přání svých občanů? Je zatopení protiatomových krytů v přažském metru selháním integrovaného záchranného systému či pouze selháním jednotlivců? Jak reagovali pražští radní či mainstreamová média na předběžné krizové scénáře a prognózy, tvořené odborníky?

Milan Brunclík například informoval posluchače, že předchozí vedení stanice ČRo 3 Vltava zcenzurovalo pořad, natočený po tragických událostech 11. 9. 2001, který si kladl otázky, na které odpověděla Pražanům až povodeň. Pořad se zabýval možným teroristickým útokem na vltavskou kaskádu a ničivými následky jejího protržení, další jeho část byla věnována střetnutí dopravního letadla s Pražským hradem. Pořad přitom modeloval i některé aspekty řešení krizových situací a chování médií v podobné situaci. Redakce prý vyčítala pořadu přílišný a neodůvodněný pesimismus. Za necelý rok přišel přívalový déšť a primátor tvrdil přes média Pražanům, že má situaci pod kontrolou...

Hovořilo se mimo jiné i o formování nové vojenské politiky USA, tak jak ji v knize Válka a antiválka popsali američtí futurologové Tofflerovi a o bezpečnostních systémech v souvislosti s chystaným summitem NATO v Praze.

V pořadu Rádia Jelení mezi sebou diskutovali a na otázky moderátora odpovídali kontroverzní ředitel mikrovlnné regionální televize Turnov a mediální analytik Milan Brunclík, aktivista Mojmír Babáček, mediální teoretik a manažer INTERNETPOLICY Robert Horvitz, sociální ekolog Bohuslav Blažek, redaktor Britských listů Štěpán Kotrba, Miloš Vojtěchovský z FCCA či programátor inteligentních dopravních systémů a správce sítí Karel Jenček.

Záznam pořadu naleznete ZDE ve formátu MP3 (01:45:00, 12,3 MB).

O tom jsme psali v únoru 2002 např. zde (šlo o potlačený příspěvek Václava Žáka) a koncem roku 1996 v Britských listech zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde a zde (viz též knihu ...jak Češi myslí, Millenium Publishing, Chomutov, 1999, str 261 - 284).

Paradoxně má po ztrátě amerických financí dojít k podstatné liberalizaci vysílání stanice ČRo 6, která nyní přizvala ke spolupráci některé nové či své staronové komentátory. Do hlavního politického pořadu stanice se po sedmi letech od tohoto týdne má jako pravidelný komentátor vrátit i editor Britských listů Jan Čulík.

V neděli natočil s Janem Čulíkem o roli české RSE, jejím nejnovějším vývoji a o jejím významu, rozhovor pro anglické zahraniční vysílání ČRo jeho redaktor Jan Velinger. Shrnujeme v českém překladu hlavní argumenty z tohoto rozhovoru.