WorldCom, druhá největší americká telefonní společnost, která prodává mezistátní telefonní hovory, čelí bankrotu poté, co přiznala, že lživě přeháněla své zisky ve výročních zprávách o 3,8 miliard dolarů. Je to nejnovější finanční skandál, který zasáhl mezinárodní finanční trhy. Firma WorldCom uvedla, že její hlavní účetní Scott Sullivan, protizákonným způsobem uváděl ve výročních zprávách výdaje jako investice, aby finanční situace firmy vypadala lépe než ve skutečnosti. Firma nyní propouští 17 000 lidí a má dluhy ve výši 30 miliard dolarů. Bude to zřejmě větší skandál, než byl nedávný bankrot energetické firmy Enron.

Tento podvod zřejmě vyvolá další otázky ohledně auditorské firmy Arthur Andersen, což je tatáž firma, která kontrolovala účetnictví firmy Enron. (Podrobnosti v angličtině jsou zde.)

Toto prohlášení dal T.Turner možná z nepozornosti, ale možná, že ze zvýšené pozornosti. Vždyť impérium CNN není ve svých špičkách spolkem hlupáků, ale zcela jistě spolkem vysoce sofistikovaných pragmatiků. (Intelektuál by řekl, že až nechutně manipulativních - ale kolik z intelektuálů založilo (fungující) světovou instituci). Hodně dobří manipulátoři když udělají krok A (vždy pouze nicotný a odvádějící pozornost) se soustředí na krok B (už zásadnější pro jejich věc).

Vřele doporučujeme kolegům novinářům z některých mainstreamových deníků...

V pondělí, 1. července jsou na pořadu témata:

V článku Ilustrace a karikatura v českém tisku jsem se před časem zabýval stavem české karikatury a kvalitou ilustrátorů v tištěných médiích. Měsíčníky jsem vynechal, protože se v nich v tomto oboru celkem nic převratně zajímavého neděje. Kreslené ilustraci ne příliš vynikajících kvalit se asi nejvíce věnuje Playboy a pak trochu Xantypa. Za zmínku snad stojí, že Playboy dával jako jediný v devadesátých letech prostor i renomovaným výtvarným umělcům, stylově velmi rozrůzněným, zatímco Xantypa má standardně dobrého dvorního kreslíře pana Sládka. Silně komiksovou polohu zaujímá svými docela odvážnými kresbami značka Danglár v časopise Quo. Stylově je sice hodně blízko americkým komiksům sedmdesátých let, ale jeho kresby se vyznačují bravurní linkou a strhujícím stylizačním grifem. Danglár ovládá anatomii a je schopen nakreslit poutavě i přesvědčivě cokoli. To, s čím se lopotí třeba v Mladém světě a nebo v Týdnu, zvládnul by Danglár na jedničku.

Reportéři Britských listů tehdy byli na místě, pořídili z demonstrace AUDIOZÁZNAMY, FOTOGALERII Pavla Dosoudila a FOTOGALERII Heleny Svatošové a referovaly v ČLÁNKU o průběhu demonstrace Totalitní návyky policie z Vysokého Mýta". Policisté se ohradili proti "očerňování policie" v novinách společnosti KAROSA a. s. Vysoké Mýto "Karosář". Reportérka Helena Svatošová reagovala na policejní polemiku ČLÁNKEM "Totalitní návyky policie z Vysokého Mýta II.". Reagovali i sami demonstranti z iniciativy Ulice patří lidem... Nikdo netušil, že spravedlnost je opravdu slepá.

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.