|
27. 6. 2002
Brněnský magistrát ruší přechody pro chodceV Brně v současnosti probíhá vlna rušení přechodů pro chodce. Bude-li splněn plán Odboru dopravy MMB bezezbytku, přijdou Brňané během léta o takřka stovku přechodů. Rozhodování o likvidaci přechodů se děje za zavřenými dveřmi, bez odborných podkladů a bez možnosti jeho ovlivnění ze strany veřejnosti. Úředníci brněnského magistrátu tímto způsobem reagují na ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, které zavedlo přednost chodců na přechodech.
Podle plánů magistrátu má rušení přechodů pro chodce proběhnout ve čtyřech fázích. První etapa, ve které bylo zrušeno 6 přechodů už proběhla, druhá, ve které bylo rozhodnuto o zániku 95 z nich, je právě realizována. Jako podklad slouží tzv. Metodika pro zabezpečení, instalaci a rušení přechodů na území statutárního města Brna, která však trpí závažnými nedostatky. Především absencí konkrétních parametrů využívanosti přechodu (není stanoven nejdůležitější, údaj při jaké frekvenci chodců je třeba zvažovat zrušení přechodu). "Takovýto materiál je na samé hranici toho, čemu by se dalo říkat metodika," říká ing. Michal Sklenář z Centra dopravního výzkumu. Dále metodika počítá s paušální likvidací určitého typu přechodů (především přechodů na vedlejších silnicích v blízkosti křižovatky). Stejně tak neopodstatněně počítá s likvidací každého přechodu v blízkosti křižovatky, jsou-li dva na ramenech hlavní komunikace. - Toto je zpráva organizace Nesehnutí.
|
|
Chodci jsou nejzranitelnějšími účastníky silničního provozu, a proto potřebují ochranu před motorovými vozidly. Zvláště pak v České republice, kde podle výzkumů Ministerstva dopravy a spojů jezdí řidiči výrazně agresivněji než řidiči v zemích EU. Přechody pro chodce jsou ve městech nejčastějším způsobem zajištění jejich ochrany při přecházení vozovky. "Je absurdní paušální tvrzení, že dopravní nehody způsobují chodci, kteří se na přechodech vrhají pod kola automobilů. Neexistuje žádná statistika, která by to dokazovala,'" říká Filip Fuchs z NESEHNUTÍ. Jediný údaj v tomto směru, který je k dispozici, je přehled viníků a zavinění nehod, podle kterého způsobili v roce 2001 řidiči celkem 91,9 % nehod, zatímco chodci jen 1,2 %. Už první vlna rušení přechodů v Brně vyvolala nesouhlas některých institucí v jejich blízkosti (např. Kanceláře veřejného ochránce práv nebo Vojenské akademie). Svůj postoj k rušení přechodů (např. v případě přechodu za Červeným kostelem) také vyjadřují tisíce chodců, kteří zde stále přecházejí (v odpoledních hodinách v průměrné intenzitě 300 chodců za hodinu - přitom podle dopravních odborníků má přechod opodstatnění už tehdy, přechází-li po něm 50 chodců za špičkovou hodinu). Podobně je tomu i v jiných městech, kde se přechody začaly ve větší míře rušit, např. v Praze. Zde sdružení Pražské matky usiluje o navrácení přechodů alespoň před základní školy. NESEHNUTÍ Brno jako organizace dlouhodobě se zabývající otázkami trvale udržitelné dopravy ve městech, iniciovalo jednání s Odborem dopravy MMB o řešení problému rušených přechodů pro chodce. Jeho výsledkem je série návrhů, které NESEHNUTÍ úředníkům tohoto odboru předkládá. Mezi ně patří především návrh přezkoumat seznam rušených přechodů s ohledem na jejich využívanost chodci. Dále navrhuje využití zahraničních zkušenosti a metodik, které tuto problematiku upravují a doporučení dopravních odborníků (např. z CDV). "Je nezbytné, aby o plánech na rušení přechodů pro chodce byla včas a dostatečně informována veřejnost. Úředníci magistrátu by neměli při svém rozhodování opomíjet názory občanů a občanských sdružení," dodává k návrhům NESEHNUTÍ Martin Ander. |
