30. 12. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 1. 2003

"Velmi obdobná situace jako nyní existovala v roce 1956, když učinil britský premiér Anthony Eden katastrofální rozhodnutí provést invazi do Egypta, k ovládnutí Suezského průplavu. Stalo se to v tutéž dobu jako revoluce proti komunistické straně v Maďarsku, která vedla k intervenci Rudé armády a to vyvolalo skutečnou katastrofu ve východní Evropě. Řekl bych, že rok 1956 byl velmi podobný tomu, jakému čelíme nyní začátkem roku 2003. Je velmi obtížné říci, který rok bude horší, zda 1956 či 2003. Souhlasím s Tonym Blairem, že jsme se nyní octli ve velmi vážné situaci."

"Prezident Bush interpretuje situaci k vlastnímu politickému prospěchu příliš optimisticky, a tedy nerealisticky. Jestliže, jak se zdá v této chvíli pravděpodobné, bude Bush ignorovat názor Tonyho Blaira a zaútočí na Irák, katastrofální následky pro americkou ekonomiku a americkou politiku po celém světě budou bezprecedentní. Bushe už nyní považují za Velkého Satana nejen v arabském světě, ale v celém muslimském světě, od Maroka až po Indonésii. Důsledky takové invaze pro Bushe i pro Západ jako celek mohou být opravdu katastrofální. To je v určitém smyslu unikátní, nová situace a nemyslím si, že jsme -- za celý můj život -- kdy měli tak nedostatečného amerického prezidenta."

Lorda Denise Healeyho, vyznamenaného vojáka z druhé světové války, bývalého britského ministra financí a obrany, jednoho z nejváženějších seniorů britské politiky a dlouholetého člena tajnůstkářské Bilderberské skupiny, organizující pravidelná setkání nejvlivnějších lidí světa (viz zde), se zeptal v novoročním pořadu Svět ve třináct hodin rozhlas BBC, zda souhlasí s premiérem Tony Blairem (shrnutí jeho novoročního projevu je zde), že stojí Británie, Evropa a svět na začátku roku 2003 ve velmi obtížné situaci. Healey odpověděl:

31. 12. 2002
Amerika prodávala nebezpečné chemikálie do Iráku, přestože jich Saddám Husajn užíval k usmrcování Íránců a Kurdů, píše americký list Washington Post. Bushova vláda podle něho nyní ospravedlňuje plány na válku proti Iráku tím, že Saddám Husajn realizuje program vývoje chemických, jaderných a biologických zbraní, avšak "američtí činitelé málokdy přiznávají, že tyto zločiny se datují z období, kdy byl Saddám Husajn považován ve Washingtonu za cenného spojence." List pak podrobně a šokujícím způsobem rozbírá, jak Spojené státy vybudovaly irácký vojenský potenciál, bez ohledu na osud lidí, které Saddám Husajn těmito zbraněmi zabíjel. Pro Američany byly nejdůležitější jejich strategické zájmy.

Jednou z osob, které se zasloužily v době irácko-íránské války v letech 1980 - 1988 o to, že se americká zahraniční politika přiklonila na stranu Iráku, byl Donald Rumsfeld, dnešní Bushův ministr obrany, jehož setkání se Saddámem Husajnem v prosinci r. 1983 připravilo normalizaci americko-iráckých vztahů. Rumsfeld navštívil několikrát Bagdád v době, kdy Irák užíval chemických zbraní "téměř denně" a irácká armáda tím porušovala mezinárodní konvence.

(Tento článek přebírá z Britských listů slovenský kulturněpolitický týdeník Slovo.)

1. 1. 2003
Demokracie je diskuse a neobejde se bez svobody slova. K diskusi nedochází tam, kde nelze najít přiměřený prostor pro předložení třeba i kontroverzního názoru, svoboda slova není tam, kde myšlenky, nevyhovující vládnoucí skupině, nelze zveřejnit. Níže uvedený článek je reakcí na názory, uveřejněné zejména v Lidových novinách. Bylo by logické uveřejnit jej na stránkách Lidových novin. Není mou vinou, že k tomu nedojde.
30. 12. 2002
Chceme-li získat perspektivu, která nám umožní rozumět vývoji po roce 1989 včetně česko-slovenského rozvodu, musíme se vrátit do minulosti. Kde máme hledat paralelu k roku 1989? Celkem přirozeně se vycházelo z toho, že paralelou je rok 1945. Často se mluvilo o denacifikaci, o sociálně-tržním hospodářství, jinými slovy, srovnávalo se s poválečným Německem. Z mnoha důvodů to byla paralela velmi zavádějící.
20. 12. 2002
Labyrint je apelem na každého člověka, aby jako lidská bytost pozoroval svět a svobodně se rozhodl, jakou cestou se v něm dá, aby pozorně hleděl na ty, kteří mají "masky jen", aby vskutku prohlédal, to jest zřel skrze věci a dobíral se podstaty a smyslu. Alegorie lidí, kteří neznají mravů, zákonů, míry ani víry, je zvlášť dnes nanejvýš aktuální.

Ráj je místem, kam můžeme vstoupit všichni, abychom nalezli vnitřní vyrovnanost a klid duše, výzvou, abychom v duchu starého Gnóthi seauton sestoupili točitým schodištěm svého srdce až na dno a podívali se, co tam vlastně leží. Je pobídnutím ke spiritualitě, k pátrání po velikém tvůrci (je-li jaký), po tom, co tušíme a intuitivně vyciťujeme, a spolu s Labyrintem pak celistvým vybídnutím k pátrání po řádu vesmíru a po nalezení našeho místa v něm.

Alespoň myslím :-)

(Kompletní Komenského Labyrint světa a ráj srdce je zde, ukázka v Britských listech je zde.)

1. 1. 2003
Premiér je navíc zřejmě při chuti. Po Šponě a Partii perlil v Sedmičce. Aby toho snad nebylo málo, chystá se i na Kotel. Havel byl skromnější. Po málem třinácti letech ve funkci mu stačilo cca 20 minut na rozloučení, přičemž na Radiožurnálu totéž stihl dokonce za čtvrthodinku. Mimoděk jsem si před tím vybavil jeho památný projev, při němž letěl nad zdevastovanou republikou a v duchu jsem krátce prodlel u oněch chudáků, kteří tehdy museli živořit v panelových králíkárnách na periferiích obcí. Když se dnes procházím po pražském Jižním Městě, zjišťuji, že za dobu jeho prezidentování se řada těchto králíkáren oděla do slušivého teplého (polystyrénového) oblečku, na mnohé se ale nedostalo. Zub času však hlodá dál a uživatelé jednotlivých kotců jsou přesto rádi, že mají kde hlavu složit a mnozí vzývají příslušné zastupitelstvo, aby právě tu jejich králíkárničku vybralo do privatizace.
1. 1. 2003

Británie čelí v novém roce snad "nejsložitějším a nejnebezpečnějším" problémům poslední doby a neunikne jim, pokud nedojde k součinnosti "tvrdé práce, inteligentního úsudku a štěstí", varoval na Nový rok britské voliče Tony Blair. V nejpochmurnějším novoročním projevu za celých pět let své dosavadní vlády přiznal Blair, že jeho obavy z krize ve světové ekonomice jsou stejně velké jako hrozba světové bezpečnosti, kterou představuje nadcházející válka proti Iráku a nebezpečí globálního terorismu.

Po uplynulém desetiletí hospodářského růstu a stability varoval v poslední době Blair opakovaně své kolegy v britské vládě, že "ještě nevíme, co to znamená, zažít špatné časy". Na Nový rok se toto varování rozhodl rozšířit veřejně.

Také vyslal signál Washingtonu, že je Blairova novoroční londýnská konference, která má nabídnout "naději a pokrok" v krizi na Blízkém východě důležitější v boji o světové veřejné mínění než si Bushova vláda myslí.

Na domácí scéně přislíbil Blair reformu veřejných služeb, zejména zdravotnictví a školství - britští občané jsou také stále více frustrováni vysokou zločinností a šokující situací v oblasti veřejné dopravy.

Pro mnoho lidí výrazně stoupnou 1. dubna 2003 daně a konzervativní opozice namítá, že většina peněz, které chce labouristická vláda investovat do škol a do nemocnic bude proplýtvána.

Poprvé je Blairův optimismus omezován vědomím, že existují mnohé síly, doma i v zahraničí, které britská vláda nemůže ovlivnit, i když Blair trvá na tom, že globalizace přinesla prospěch, "zejména hospodářský a kulturní", stejně jako rizika.

Britská domácí a zahraniční politika jsou nyní velmi těsně spojeny, konstatoval Blair. Světové hospodářství bude zásadním způsobem ovlivněno světovými událostmi týkajícími se míru a bezpečnosti, ať už v dobrém či špatném smyslu. Britská ekonomika je nesmírně silně závislá na tom, co se stane v americké ekonomice i v hospodářství Evropské unie. Pro mnoho lidí je tedy dnes určujícím charakteristickým rysem moderního světa nejistota: hrozba terorismu, zpomalení hospodářského rozvoje, dopad tohoto zpomalení na zaměstnanost a na starobní důchody.

Hlavními problémy dneška jsou podle Blaira:

  • potíže ve světové ekonomice, kdy není jasné, zda dojde ve Spojených státech k zotavení z hospodářské recese. Burzy koncem roku 2002 poklesly o dalších 25 procent;
  • Irák a hrozba terorismu od teroristických států, jako je Severní Korea, a od organizace al Qaeda
  • systémová krize v Africe
  • Krize na Blízkém východě, kde se situace dostala do slepé uličky
  • rostoucí ekologické problémy
  • Ústavní konvence Evropské unie, což je podle Blaira v dlouhodobé perspektivě důležitější než válka proti Iráku
  • Možné referendum o členství v eurozóně, což bude možná "nejvýznamnější rozhodnutí, jemuž čelí nynější politická generace"
  • (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

    1. 1. 2003

    Američtí vojenští čintielé v Afghánistánu přiznali, že americké letadlo B 52 shodilo pětsetlibrovou bombu na pákistánská vojska na hranici mezi Afghánistánem a Pákistánem, která mají spolupracovat se Spojenými státy ve válce proti al Qaedě a Talibánu.

    Bomba byla podle amerických vojenských zdrojů svržena poté, co pákistánský pohraničník začal střílet na americkou hlídku, která ho požádala, aby se vrátil z afghánské na pákistánskou stranu hranice. Americký voják byl lehce zraněn. Pákistánský pohraničník a další vojáci "ustoupili do blízké struktury". "Hlídka si vyžádala leteckou pomoc a na cílovou oblast byla shozena pětsetlibrová bomba." K incidentu došlo v neděli 29. 12.

    Pákistánské úřady podle zpráv však tvrdily, že Američané shodili několik bomb. Vládnou obavy, že tento incident posílí resentiment extremističtějších složek obyvatelstva v Pákistánu i pochybnosti americké armády o pákistánských bezpečnostních jednotkách.

    (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

    27. 12. 2002

    T Mobile oznámil, že od 4. února 2003 zamezí volnému zasílání SMS zpráv z webového rozhraní do své sítě. Novou SMS bránu umístí k danému datu pouze do placeného prostoru T-zones pouze pro své registrované a platící uživatele. Ti budou za zasílání SMS z www brány bývalé sítě Paegas "zpoplatněni podle svých tarifů". V praxi to znamená, že nebude možné zaslat SMS klientovi v síti T Mobile, a to ani prostřednictvím specializované aplikace - např. plug-inem v browseru či prostřednictvím specializovaných serverů, jakými je např. www.sms.cz. S funkčností této služby měl T Mobile problém už během prosince. Ostatní operátoři se prozatím nerozhodli T-Mobile následovat a vyčkávají...

    Ke stejnému datu mají být zrušeny staré mobilní e-mailové adresy ve tvaru alias@sms.paegas.cz. Od 1. února bude navíc pro všechny tarifní zákazníky T Mobile zpoplatněno volání do hlasové schránky. Za minutu volání do schránky zákazníci, kteří T Mobilu k tomuto datu zbudou, zaplatí 1 Kč.

    Reakcí veřejnosti je totiž rychlý přechod k jiným operátorům - většinou do sítě OSKAR. Česká republika je patrně zemí, kde je SMS komunikace v přepočtu na obyvatele nejintenzivnější v celé Evropě, a to většinou z cenových důvodů, kdy nahrazuje krátké volání či vzkazy. Zpoplatnění této doposud volné služby neuvítá zřejmě nikdo. 47 milionů vánočních gratulací prostřednictvím SMS v sítích českých operátorů byl letos rekord...

    RadioMobil měl na konci třetího čtvrtletí 3,28 milionu zákazníků. Majoritním vlastníkem společnosti je dceřiná firma Deutsche Telekomu T-Mobile.

    30. 12. 2002
    V ocelových dopravních kontejnerech za trojí vrstvou moderního ostnatého drátu na Američany obsazené letecké základně v afghánském Bagramu jsou zadržováni zatčení aktivisté organiazce al Qaeda a velitelé poraženého Talibánu. Americký deník Washington Post publikoval rozsáhlý článek o tom, že tito lidé jsou při výsleších mučeni:
    30. 12. 2002

    Využívám trochu klidu ke čtení textů, které by myslím mohly zajímat i čtenáře Britských listů napsal nám Josef Brož a pokračoval: Nabízejí totiž opravdu kvalitní rozbory tématiky, která není zdaleka černobílá, a už vůbec snadná.

    Články přinášejí mnohem širší kontexty problematiky konfliktu. Jaké prostředky například používají Američané v nynějším boji proti Al Kajdá? A jaké jsou skutečné možností exilových skupin při rekonstrukci země po Sadámovi? Kdo je vlastně Saddám Husajn, jaké měl a má cíle, a jakou má minulost?

    Zprávu Washington Post z 26.12. o mučení na americké základně v Bagramu poblikovaly některé české deníky dnes, tedy v pondělí 30.12. Na rozdíl od Guantanama, kde je každou chvíli Červený kříž, existují totiž místa, jako v Bagramu, kde se provozují velmi "problematické" výslechy. Když to nejde jinak, pošlou se ti nejméně poslušní ke spojencům, kteří už vědí, jak na to: speciální služby Maroka, Saudské Arábie nebo Jordánska. Odklik zde:

    http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/articles/A37943-2002Dec25.html

    Výtah z článku Washington Post přinesl také o den později, 27.12., francouzský Le Monde. Odklik zde:

    http://www.lemonde.fr/imprimer_article_ref/0,5987,3209--303542,00.html

    Informace o zneužívání speciálních složek k likvidaci lidí z al Kajdá (ne vždy stoprocentní, občas to odnese nějaký beduín) je problematičtější. Je totiž zároveň bojem mezi novou Bushovou administrativou a některými "neposlušnými" generály, kteří nerozumějí tomu, proč mají být degradováni pouze k likvidaci lidí. Píše o tom Seymour M. Hersh ve vánočním New Yorkeru (23.12.). Odklik zde:

    http://www.newyorker.com/printable/?fact/021223fa_fact

    Zajímavý rozbor možností iráckého exilu hlavně v Londýně přináší New Republic (19.12.) z pera Jasona Zengerleho: Odklik zde:

    http://www.tnr.com/docprint.mhtml?i=20021223&s=zengerle122302

    Doplňuje tak květnový rozsáhlý text Marka Bowdena z Atlantiku (20.5.) o vládě Sadáma Husajna. Odklik zde:

    http://www.theatlantic.com/issues/2002/05/bowden.htm

    (K informacím v některých těchto článcích se vrátíme.)

    31. 12. 2002

    Muž jménem Ali Abdulrazzak al-Kamel vstoupil v pondělí do nemocnice v jemenském městě Jibla, která zadarmo léčí chudé místní obyvatele (ročně více než 40 000 osob, které si nemohou dovolit poplatky za lékařskou péči), a střelnou zbraní, kterou měl skrytou v oděvu, jako by choval v náručí nemocné dítě, zastřelil z blízkosti do hlavy tři Američany: ředitele nemocnice Williama Koehna, nemocniční nákupčí Kathleen Geriety a lékařku Marthu Mayersovou. Čtvrtý Američan, lékárník Donald Caswell byl střelen do břicha, ale očekává se, že přežije.Všichni tři mrtví se dlouhá léta nesobecky věnovali péči o chudé jemenské lidi.

    Kamel posléze sdělil agentuře Reuter, že útok spáchal proto, "aby očistil své náboženství a přiblížil se Allahovi."

    Američané byli opakované varováni, že situace v Jemenu je pro ně nebezpečná; v zemi působí příslušníci organizace al Qaeda a dochází tam k násilným útokům.

    V prosinci 2002 byl v Jemenu usmrcen čelný opoziční politik Jarallah Omar, v listopadu 2002 usmrtilo automatické letadlo CIA bez pilota šest mužů, jedoucích v automobilu: jak podle amerických vojenských zdrojů uvádí autor tohoto článku v časopise The New Yorker, jen jeden z usmrcených mužů byl činitel al Qaedy, Qaed Salim Sinan al-Harethi. Ostatních pět usmrcených mužů mělo podle amerických a jemenských činitelů prý také vazby na teroristické organizace, avšak CIA před útokem nevěděla, kdo bude s al-Harethim v autě.

    V říjnu 2002 došlo v Jemenu na útok na jeden francouzský tanker a v říjnu 2000 se stala v Jemenu terčem útoku americká loď, na níž zahynulo 17 amerických námořníků.

    (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde a zde).

    30. 12. 2002
    Bývalý voják americké armády Ken Nichols O'Keefe v současnosti organizuje výpravy západních mírových aktivistů do Iráku, kde se tito lidé chtějí stát lidskými štíty a tak zabránit válce proti Iráku. Včera vysvětlil O'Keefe v týdeníku Observer, proč se domnívá, že toto je nejefektivnějším způsobem, jak protestovat proti blížící se válce (totéž chce posléze udělat v Čečensku a v Palestině):

    (Tento článek přebírají z Britských listů Občanské noviny, příloha Literárních novin.)

    31. 12. 2002

    31. 12. 2002
    Na britském digitálním televizním okruhu Film Four pokračuje v těchto dnech přehlídka filmů Ingmara Bergmana, v londýnském kinu filmového umění National Film Theatre na londýnském South Bank začíná přehlídka filmů Ingmara Bergmana na velkém plátně dne 1. ledna 2003. Při této příležitosti se přiznal v rozhovoru filmovému kritiku deníku Independent Woody Allen k svému velkému obdivu pro tohoto švédského filmového tvůrce a konstatoval, že Bergman je vlastně "entertainer":
    30. 12. 2002
    Vánoce a novoroční oslavy jsou obdobím klišé. Usmívající se maminka a tatínek, jak se dívají na své cherubínské děti, které radostně otvírají u vánočního stromku dárky. Mnoho lidí však zaujímá vůči Vánocům velmi dvojznačný postoj; pro mnoho rodičů jsou hlavními pocity v této roční době pocity nedostatečnosti a resentimentu. A to se netýká jen chudých rodičů, kteří se snaží dosáhnout při nákupu vánočních dárků onoho současného britského průměru, kdy se vydává na dárky na jedno dítě v přepočtu 15 000 Kč. Z výzkumů vyplývá, že pro lidi, kteří vydělávají méně než polovinu průměrného příjmu středostavovské rodiny to vyvolává drastické finanční problémy. Ale i ti rodiče, kteří si mohou lehce dovolit drahé dárky, je nenakupují zrovna s nadšením. Máme pocit, že nás reklamní agentury manipulují, abychom nakoupili množství drahých věcí, jimiž budou naše děti znuděny ještě než skončí Boží hod vánoční, argumentoval před Vánocemi v deníku Independent Matthew Taylor. Tak co tedy dělat?
    30. 12. 2002
    Nezlomného, věku odolávajícího stárnoucího revolucionáře nedostali na lopatky ani nepřátelé revoluce, ani teroristé, ale mrňavé stafylokoky. Zpráva o jeho onemocnění, které mu po prvé po dvaceti pěti letech znemožnilo účastnit se zasedání Národního shromáždění lidové moci, dolehla s týdenním zpožděním dokonce až do českého tisku.
    30. 12. 2002
    V hlbinách internetu sme našli zaujímavý text, ktorého autor sa výborne zhostil obtiažnej úlohy. Vyučujúci matematiky si odjakživa robili starosti so suchopárnosťou textov zadaní, ktoré na žiakov pôsobili skôr odstrašujúco a boli do značnej miery na vine nízkej popularite "kráľovnej vied" medzi mládežou. Úlohy ktoré uvádzame, sa zaručene stretnú s úspechom a pomôžu slovenským učiteľom v ich neľahkej práci.
    30. 12. 2002
    Svátek narození Krista Krále i letos zastínil příběh našich mýtických prarodičů Adama a Evy. Připomeňme tu přesto jejich "čestný den" a promluvme si o nich, jak se na dobře vychované "děti" sluší.
    30. 12. 2002
    Marián Repa
    Ohliadnutie sa za uplynulým rokom je ako prezeranie si fotografií z karnevalu v Riu. Pred očami máme zrazu nekonečnú fiestu plynúcu v ohlušujúcom rytme. Kde sa stratila povestná "blbá nálada" z roku 2001? Dôvodov na oslavu bolo viacero. Naši hokejisti sa svojím víťazstvom pričinili o obrovské pozdvihnutie značne podlomeného národného sebavedomia. Slovenské kolektívne ego tak dostalo dôležitú "psychologickú injekciu". Aspoň na chvíľu sa podarilo prekonať, nie celkom oprávnený, pocit outsiderstva. Fruni s Majským a Lexom konečne sedia vo väzení a zdá sa, že spravodlivosť konečne prišla aj k nám. Na Slovensko.
    Lukáš Kohout
    23. 12. 2002

    Médii otřásá "vánoční skandálek" podvodníčka z US-DEU, který se nedávno vydával za vedoucího kanceláře a mluvčího Jana Kavana a na jeho účet objednal "výlet" na Srí Lanku. Informují o tom obsáhle předvánoční Lidové noviny, reportáž přinesla 23. 12. i televize NOVA.

    Lukáš Kohout se pokusil se svými kamarády diskreditovat předsedu Valného shromáždění OSN organizací fiktivního "výletu" Jana Kavana na Srí Lanku soukromým tryskáčem. Ještě nedávno - při koaličních rozhovorech - se představoval jako asistent Hany Marvanové či asistent klubu US a jindy zase jako asistent radního Hvížďaly. Tehdy se Britské listy dotazovaly pracovnic tiskového oddělení Lidového domu na totožnost podivného mladíka, jehož chování nebylo odpovídající kvalifikaci ani profesním standardům novináře. Politikům prý Lukáš Kohout zase tvrdil, že je novinář. Autor tohoto článku svůj dotaz tehdy formuloval ostře: "Je to fízl nebo provokatér?" Odpovědí mu bylo nevědoucí pokrčení ramen...

    Lukáš Kohout ale svým posledním kouskem nechtěně obnažil závažné slabiny v práci policie i civilní kontrarozvědky, které jeho podvodnému jednání až do současného skandálu nebyly schopny nejen zabránit, ale nebyly schopny ho ani detekovat. To je při blízkosti, v jaké se pohyboval poblíž čelných českých politiků a ve střežených prostorách Sněmovny, tristní a velmi nebezpečné zjištění...

    Závažnost podtrhuje fakt, že Kohout spolu s přáteli opustil území České republiky soukromým tryskovým letadlem. Musel tedy projít pasovou kontrolou. Pilot musel oznámit charakter i cíl cesty. Nikomu nebylo nápadné, že údajný asistent předsedy VS OSN nemá diplomatický pas a jeho let není koordinován ministerstvem zahraničních věcí.

    Nebo že by všechno bylo jinak? Mnohé indicie, uvedené v předchozím odstavci, by tomu nasvědčovaly. V čí prospěch Lukáš Kohout vlastně jedná? A proč? Pokus o další diskreditaci v minulosti mediálně velmi drsně ostřelovaného Jana Kavana, zdá se, něco napovídá...

    Nedávno se musela za pokus o diskreditaci Jana Kavana nepravdivým obviněním "investigativního" novináře Jakuba Knězů z pořadu FAKTA omluvit Česká televize. Stalo se tak až po odvolání. První rozsudek v kauze "neproclené Kavanovo auto" ve prospěch Jana Kavana byl totiž vynesen už téměř před rokem, v lednu 2002, původní televizní reportáž Jakuba Knězů se vysílala v červenci 2001...

    Médium veřejné služby tak za svou lživou kampaň bude muset Janu Kavanovi zaplatit 100 000 Kč. Z prostředků svých koncesionářů. Autor nepravdivé reportáže Jakub Knězů kupodivu pracuje v pořadu Fakta i nadále, nadále připravuje kauzy "rozpracovávající" jednotlivé členy vlády. Zdá se, že se specializuje na politiky z ČSSD, nedodržuje tedy, zdá se, veřejnoprávní zásady politické nestrannosti...

    Co by se stalo, kdyby se na Kohoutův "letecký" podvod nepřišlo hned? Zaspekulujme si trochu... Zveřejnila by televize či některé noviny "senzační" reportáž o "podivných manýrech předsedy Valného shromáždění OSN", který si "soukromým tryskáčem udělal výlet za peníze daňových poplatníků"? Čekali by pak občané další rok na soudem vynucenou omluvu a dementi?

    Svou "politickou" kariéru započal Lukáš Kohout podle Lidových novin v severočeském Varnsdorfu, kde se vetřel do organizace Mladých sociálních demokratů. Poté, kdy se na jeho podvodné jednání přišlo, přesunul se do Prahy - mezi liberální US-DEU, ve které získal přístup i do parlamentního klubu US-DEU. Odtud zaslal i objednávku na Kavanův "výlet".

    Lidové noviny ale zanedbaly jednu důležitou věc. Kohoutův volný přístup do Sněmovny a ve sněmovně do prostor poslaneckého klubu US-DEU. Kohout mohl mít přístup do Sněmovny jen se souhlasem některého poslance, neboť volný pohyb po Sněmovně je povolen pouze osobám s novinářskou akreditací (pouze někam) či asistentům poslanců (volně). Průkazy asistentů vydává úřad kancléře na žádost konkrétního poslance. Není tedy možné, aby se po sněmovně, zvláště v uzavřených prostorách kanceláří klubů, kam nemají bez doprovodu přístup ani novináři, pohybovaly osoby, jejichž totožnost je neověřená a vazba na konkrétního politika neznámá... Poslanecký klub US-DEU se své odpovědnosti za podvodnou činnost Lukáše Kohouta tak lehce nezbaví. Otázkou (dnes už asi nezodpověditelnou) zůstává, zda Kohout jednal podle pokynů někoho z poslaneckého klubu US-DEU, anebo zda byl jimi pouze tolerován, a proč. Otázkou zůstává i to, kdo toho člověka oficiálně zaměstnával a z čích peněz ho platil.

    Při letošních podzimních demonstracích proti NATO vyvolával Kohout se svými dvěma přáteli konflikty s demonstranty a posléze i konflikt s policisty, kteří je nakonec jako výtržníky i legitimovali a nakonec přinutili opustit prostor komunistické demonstrace.

    Na demonstraci Národní strany se Kohout velmi přátelsky bavil s pravicovým extremistou Janem Kopalem. Stal se i extrémně opatrný Kopal, stejně jako liberálnější a "demokratičtější" politici, obětí intrik tohoto mladíka? A nebo je pojí užší vazby?

    Na demonstraci anarchistů proti NATO vyvolával Kohout svým podivným chováním také konflikty. Ty však zvládla interní pořadatelská služba.

    Dnes se Lukáš Kohout v Lidových novnách omlouvá a brání, že výlet na Srí Lanku byla hloupost a svou provokatérskou dráhu v české politice bagatelizuje, aby se tak vyhnul trestnímu stíhání za milionovou škodu, kterou svým posledním "leteckým" kouskem způsobil. Trestní oznámení na něj podává Jan Kavan a poslanecký klub ČSSD.

    Kohoutovy aktivity v listopadu totiž zcela určitě neunikly pozornosti policistů z protiextremistického oddělení, kteří ho na shromážděních natáčeli videokamerou. Co se stalo se záznamem pak? Kdo ho analyzoval a s jakým výsledkem, když měla policie k dispozici i lustraci jeho osoby? Další z nezodpovězených a zřejmě nezodpověditelných otázek okolo českých zpravodajských a bezpečnostních složek.

    Britské listy Lukáše Kohouta i jeho přátele několikrát vyfotografovaly v situacích, které nepřipouštěly jiné vysvětlení, nežli že jsou blázni nebo někým najatí provokatéři. Kohoutovy aktivity zřejmě mají ve svých archivech i fotoreportéři dalších deníků a magazínů. Dokumentaci provokace na demonstraci komunistů vlastní i OPH.

    20. 12. 2002
    Kundera velmi efektivně evokuje exulantovo dilema: exulant prožil život v pasti cizích kategorií. Exulant se nikdy nestane Francouzem - ale po návratu do Československa už není Čechem. Jeho "svoboda" je ve skutečnosti vlastně určitá neviditelnost.

    Milan Kundera je spíš "didaktik komiky" než autor komediálních románů, míní James Wood v časopise The New Republic v recenzi Kunderova posledního románu Nevědomost, který vyšel v minulých týdnech konečně i v anglickém překladu.

    Zabývat se tímto nejnovějším Kunderovým dílem (který se zdá být poněkud úspěšnější než než dvě předchozí, pozdní Kunderovy novely Pomalost a Identita) v kontextu celého jeho literárního díla, jak jsme to na Glasgow University činili nyní po deset týdnů ve speciálním semináři, věnovaném celému dílu Milana Kundery, je velmi zajímavé - u Kundery totiž existují souvislosti mezi všemi jeho literárními díly, od juvenilní stalinské poezie Člověk, zahrada širá až k nejnovějšímu románu Nevědomost.

    (Jiné západní kritiky Nevědomosti jsou zde, zde a zde.)

    Nevědomost je pozoruhodné dílo o rozdílnosti a vzájemné nesrozumitelnosti hodnotových systémů příslušníků různých národních kultur, kteří zažili odlišnou životní zkušenost. Kniha je prvoplánově o tom, jak Češi, kteří zůstali v Československu, dnes v žádném případě nemohou rozumět svým někdejším spoluobčanům, kteří se vydali do zahraničí a mají dnes dlouholetou, hlubokou zkušenost z jiných společností světa - domácí Češi se, přirozeně a samozřejmě, o to, co "emigranti" zažili a k jakému poznání případně v zahraničí přišli, absolutně nezajímají - mimo jiné i proto, že by to ohrozilo jejich hodnotové "jistoty", založené výlučně na domácí životní zkušenosti.

    Kundera se vždycky zabýval ve svých knihách nemožností komunikovat osobní zkušenost jednoho člověka druhému: nezná-li váš společník něco z autopsie, nemá smyslu se mu to snažit slovně vysvětlovat. V Nevědomosti však Kundera rozšířil oblast absolutního neporozumění, která v jeho předchozích knihách vládla především mezi jednotlivými postavami, na celé společnosti, každá z nichž je celkově obětí určitých ustálených představ, názorů a postojů a ty jí znemožňují porozumět představám, názorům a postojům jiných společností.

    K Nevědomosti se Britské listy vrátí samostatnou recenzí. Dnes jen stručné shrnutí, co si o Kunderově nové knize myslí kritik časopisu New Republic (JČ):

    21. 12. 2001

    (Vánoce roku 2000 byly zcela pohlceny rebelií v České televizi proti novému generálními řediteli Jiřímu Hodačovi. Jak nepřesvědčivá komedie to byla, se můžete ze zpětného pohledu přesvědčit zde a zde.)

    18. 12. 2002

    Všemohoucí, věčný Bože, radostně oslavujeme narození našeho Vykupitele a prosíme tě: dej, ať nás svátost jeho těla a krve posiluje, abychom byli jeho věrnými učedníky a dosáhli věčného společenství s ním, Neboť on s tebou žije a kraluje...

    modlitba po příjmání na Štědrý večer

    Dárce je mnohem cennější než udělovaný dar.

    Katechismus katolické církve

    Starozákonní prorok Micheáš předpověděl, že budoucí vládce a zachránce Izraele bude pocházet z rodiště rodu Davidova. Bazilika nad rodnou jeskyní, kterou zbudoval r. 326 císař Konstantin Veliký a přestavěl císař Justinián r. 540, je až do dnešní doby cílem četných poutníků.

    Jinou věcí je datum, kdy se vánoce dnes slaví.

    ...přeje Jan Paul
    23. 12. 2002

    25. 12. 2002

    Vláda chudé Etiopie, která nyní bojuje s nejhorším hladomorem za posledních 20 let, čelí požadavkům od soukromých věřitelů, aby jim splatila až 500 milionů dolarů. Světová banka, která vyjednává jménem etiopské vlády, nabídla věřitelům veškerou kompenzaci, kterou je etiopská vláda schopna poskytnout. "Tyto požadavky jsou naprosto surreálné, uvědomíme li si, kdo je dlužník," konstatoval jeden činitel Světové banky.

    Poté, co vyšlo minulý týden najevo, že firma Nestlé vyžaduje od Etiopie odškodnění ve výši 6 milionů dolarů, ukázalo se, že jedna londýnská právnická firma vymáhá jménem řecké podnikatelské rodiny Papassinosů a Brita Johna Collinse, který žije v Ženevě, odškodné ve výši dalších 70 milionů dolarů. Pappasinosovi chtějí odškodné asi 40 - 50 milionů dolarů, etiopská vláda jim nabídla 4 miliony, případně návrat znárodněného podniku; Collins chce 30 milionů dolarů, etiopská vláda mu nabízí 6 milionů. Odškodné se týká podniků, které v roce 1975 znárodnila tehdejší etiopská vojenská vláda.

    Etiopie je nejchudší zemí světa s příjmem 100 dolarů ročně na obyvatele. Zápolí v současnosti se stále hrozivějším nedostatkem potravin. Humanitární organizace se obávají, že hrozící hladomor bude horší než hladomor v roce 1984, při němž zahynul 1 milion lidí.

    Mezinárodní veřejné rozhořčení, které vzniklo poté, co minulý týden vyšlo najevo (v BL viz zde), že od Etiopie vyžaduje firma Nestlé 6 milionů dolarů, přimělo o minulém víkendu tuto nadnárodní firmu se sídlem ve Švýcarsku, že Etiopii přislíbila humanitární pomoc. V pondělí se sešla etiopská vláda a jednala o nabídce firmy Nestlé.

    Evropští aktivisté, zasazující se za věc zadlužených rozvojových zemí, konstatují, že jde o součást širšího problému. Jeden z nich například vysvětlil: "Daňoví poplatníci v severských zemích nyní začínají odepisovat dluhy těchto zoufale chudých zemí. Je načase, aby se k nim připojili i jednotlivci a podniky a uznali svou morální odpovědnost vůči chudým tohoto světa."

    V mnoha silně zadlužených zemích třetího světa vytvořily dluhy předchozí, často nedemokratické vlády, avšak i následnické režimy v těchto zemích jsou nyní nuceny, aby dluhy předchozích vojenských vlád splatily, jinak nebudou jejich země považovány z mezinárodně podnikatelského hlediska za důvěryhodné a nebudou do nich plynout zahraniční investice.

    Andrew Simms z organizace New Economics Foundation, konstatoval: "Někteří lidé jaksi zapomínají, že svět přislíbil, že během následujícího desetiletí sníží chudobu ve světě na polovinu."

    Příjem Etiopie drasticky poklesl v důsledku kolapsu ceny kávy, jejího hlavního vývozního artiklu. Loni vydělala Etiopie vývozem kávy pouhých 149 milionů dolarů, ve srovnání s 257 miliony dolarů předchozího roku.

    Požadavky na odškodné se týkají doby, kdy v Etiopii v letech 1975 - 1991 vládla vojenská vláda, která znárodnila bez kompenzace asi 40 podniků, vlastněných v zahraničí.

    (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

    5. 2. 2003
    Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
    Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční.
    2. 12. 2002
    Příjmy od čtenářů - sponzorů za měsíc listopad byly 5321 Kč a 70,97 euro, výdaje pouze 457 Kč, zůstatek vzrostl na 15 640 Kč a 70,97 eur. Není to mnoho... Všichni spolupracovníci Britských listů nyní pracují pro list dobrovolně bez nároku na odměnu či dokonce na režii své práce, kterou si hradí stále sami ze svého. Tento stav začíná být ale dlouhodobě neudržitelný, zvláště tehdy, když chceme čtenářům dodávat obrazové informace ve vysoké kvalitě, ojediněle i videa či zvuk. Britské listy např. pokrývaly proběhlý summit NATO a protesty v pražských ulicích několika dobrovolnými fotoreportéry. Výsledkem je rozsáhlé fotozpravodajství v galeriích. To vše bez nároku na rozpočet Britských listů, i když nákady se pohybovaly v tisících. Veškeré fotografie nabízíme v originálním rozlišení, což je na webu poměrně unikátní...

    Pokuste se tedy zlepšit finanční situaci Britských listů i vy, kteří jste je doposud sice četli, ale nepřispěli. Zaplatíte si tak jen to, co využíváte stále solidárně zdarma - námi veřejně poskytovanou a vámi přijímanou službu - nezávislý zdroj informací i místo pro své diskuse.

    Většina ze čtenářů Britských listů nepatří mezi nemajetné, naopak. Jsou mezi vámi majitelé a ředitelé firem, poslanci, senátoři i vládní úředníci. Je slušné váš trvalý zájem o Britské listy podpořit, protože ony tu jsou pro vás a bez vaší spouúčasti nebudou. Za poslední měsíc poskytlo z průměrného denního počtu cca 5500 čtenářů (přibližně 3500 osob čte každý všední den BL na webu, cca 2000 osob dostává Britské listy emailem) finanční příspěvek na provoz BL cca 10 lidí.

    Výpisy z bankovního konta Občanského sdružení Britské listy budeme aktualizovat v následujících několika dnech, jakmile to bude časově a technicky možné.

    Trestní oznámení, které jsme podali na bývalého jednatele OSBL, Tomáše Pecinu, pro podezření ze zpronevěry, prošetřuje stále kriminální služba Policie ČR.

    Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558). Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

    18. 6. 2004

    Ceník reklamy na BL

    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    30. 12. 2002 Americké úřady užívají proti svým protivníkům mučení   
    30. 12. 2002 Fidel na lopatkách Zdeněk  Jemelík
    30. 12. 2002 Mučení na základně v Bagramu a jiná témata Josef  Brož
    30. 12. 2002 Československo po deseti letech: Lepší, než jsem si uměl představit Václav  Žák
    28. 12. 2002 Rozšírenie znamená nutnosť reformy Európskej rady Ľubomír  Tokár
    27. 12. 2002 Deutsche Telekom prohrává bitvu o české zákazníky Štěpán  Kotrba
    27. 12. 2002 Bude hladomoru na Zemi možno zabránit pouze, vzdají-li se bohaté země masa, ryb a mléčných výrobků?   
    25. 12. 2002 Vánoce a třetí svět: Etiopie má splatit 500 milionů dolarů   
    23. 12. 2002 USA zmařily dohodu o levných lécích pro třetí svět   
    23. 12. 2002 Unionistický hochštapler provokoval i na demonstracích Štěpán  Kotrba

    Vánoce, svátky míru a konzumerismu RSS 2.0      Historie >
    30. 12. 2002 Vánoční a novoroční oslavy jako klišé   
    30. 12. 2002 Malý Ježíšek a my děti Adama a Evy na planetě Gaia neboli Sličná Ivo V. Fencl
    20. 12. 2002 Komenského dvě cesty, to jest kterak skrze Labyrint dnešního světa objeviti Ráj svého srdce Jakub  Žytek
    18. 12. 2002 Vánoce Štěpán  Kotrba
    18. 12. 2002 Předvánoční projev soudruha Antonína Zápotockého z roku 1952   
    18. 12. 2002 NO SANTA: protest proti symbolu spotřebních vánoc Štěpán  Kotrba
    7. 1. 2002 Ateisté, křesťané a média na prahu zrcadlového roku Ivo V. Fencl
    21. 12. 2001 Zdeněk Kalista: Baroko se v nejistotě přibližovalo k Bohu skrze tento svět   
    21. 12. 2001 Veselé Vánoce a šťastný nový rok přeje čtenářům redakce Britských listů   
    21. 12. 2001 Merry Winterval aneb veselé zimnice Josef  Fronek

    Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
    30. 12. 2002 Míroví aktivisté chtějí jít do Iráku jako lidské štíty   
    30. 12. 2002 Mučení na základně v Bagramu a jiná témata Josef  Brož
    27. 12. 2002 Lord Robertson: NATO má "morální povinnost" podpořit USA ve válce   
    19. 12. 2002 USA a Británie obvinily Irák, že jeho zbrojní dokument "není kompletní"   
    18. 12. 2002 Saddámova zpráva: německé a americké firmy dodávaly Iráku zbraně   
    17. 12. 2002 Co nebylo v novinách: jak psaly o válce proti Afghánistánu některé české a britské deníky Nellie  Woods
    17. 12. 2002 Jak americký tisk připravuje americké občany na válku   
    17. 12. 2002 What wasn't in the papers: How some Czech and British newspapers wrote about the war in Afghanistan Nellie  Woods
    13. 12. 2002 Diktatury na Blízkém Východě vytvořil Západ   
    6. 12. 2002 Tentokrát se bojím   

    Povodně a změna klimatu RSS 2.0      Historie >
    2. 11. 2002 Karlín volá o pomoc   
    21. 10. 2002 Prosba o pomoc Jiří  Svoboda
    19. 9. 2002 Co chcete vědět o ochranném systému metra a bojíte se zeptat   
    16. 9. 2002 IBC Pobřežní: Libor Ambrozek svým způsobem uspokojil Jaromíra Kohlíčka Štěpán  Kotrba
    12. 9. 2002 Akademicky trvalá udržitelnost Topí  Pigula
    11. 9. 2002 Co vlastně znamenaly nedávné záplavy Eugen  Haičman
    11. 9. 2002 Obavy se potvrdily: Dioxiny ze Spolany jsou v Labi   
    9. 9. 2002 Poučíme se? Tři katastrofální selhání českých vodohospodářů a nejen jich Jan  Zeman
    9. 9. 2002 Pražské metro: Subterra čerpá tam, kam ji poslalo město Praha Štěpán  Kotrba, Radek Mokrý

    Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
    16. 12. 2002 Digitální média veřejné služby III. Zdeněk  Duspiva
    16. 12. 2002 Soudnost, pane Berko, soudnost! Štěpán  Kotrba
    13. 12. 2002 "Pekařství " nebo "ČT"? Jiří  Koubek
    13. 12. 2002 KAUZA: Ostravská ČT   
    12. 12. 2002 Milan Bouška: Propustili mě z ČT, protože ve mně viděli cizorodý element Jan  Čulík
    7. 12. 2002 Hrůzné informace o řediteli brněnského studia ČT Zdeněk  Drahoš
    5. 12. 2002 Kterak Jan Čulík pomáhal České televizi pochovat Netopýra Karel  Mašita
    4. 12. 2002 Nával do televízneho kresla Lubomír  Sedláčik
    3. 12. 2002 Investigace nebo propaganda? Jan  Čulík
    2. 12. 2002 Zákon o ČT anebo jablko sváru? Vladimíra Al-Maliki Levá

    Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
    27. 11. 2002 Nigérie: má být popraven novinář   
    27. 11. 2002 Feminismus, muslimský fundamentalismus a soutěž Miss World - už jen v třetím světě   
    26. 11. 2002 V Londýně nebo v Africe, soutěž Miss World je stále ponižující   
    21. 10. 2002 Sex nebo vztah?   
    2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
    29. 9. 2002 Feminismus - zbraň ženské emancipace Jean Bethke Elshtain
    23. 9. 2002 Feminismus jako "mediální bublina" Eva  Presová
    22. 9. 2002 Británie: další smrt malého dítěte, další selhání sociálních služeb   
    17. 9. 2002 Nečisté kšeftovanie s právami žien Lubomír  Sedláčik
    16. 9. 2002 Prostitutky: jsou terčem obrovské míry násilí   

    Školství RSS 2.0      Historie >
    14. 12. 2002 Založení Učitelského odborového klubu - ASO   
    26. 11. 2002 Stávková pohotovost v SOŠ na Praze 3   
    20. 11. 2002 Ve jménu (vysokoškolského) zákona Topí  Pigula
    30. 10. 2002 (Britské) univerzity "potřebují vybírat vysoké školné, mají-li obstát v mezinárodní konkurenci"   
    11. 10. 2002 NATOidní normalizace? Účast na politickém školení je zase povinná... Václav  Votruba
    9. 10. 2002 Škola včera, dnes... a možná ještě zítra Darius  Nosreti
    23. 9. 2002 Skandál se známkováním britských maturit   
    3. 9. 2002 Učitelé, zvedněte hlavu! Výzva k vyhlášení stávky   
    2. 9. 2002 Klubko zmijí
    aneb zneprůhlednění veřejné zakázky MŠMT na školení ICT koordinátorů
    Jan  Wagner
    30. 8. 2002 Učitelé nemohou hradit škody po povodních ze svých platů Radek  Sárközi