Vláda chudé Etiopie, která nyní bojuje s nejhorším hladomorem za posledních 20 let, čelí požadavkům od soukromých věřitelů, aby jim splatila až 500 milionů dolarů. Světová banka, která vyjednává jménem etiopské vlády, nabídla věřitelům veškerou kompenzaci, kterou je etiopská vláda schopna poskytnout. "Tyto požadavky jsou naprosto surreálné, uvědomíme li si, kdo je dlužník," konstatoval jeden činitel Světové banky.

Poté, co vyšlo minulý týden najevo, že firma Nestlé vyžaduje od Etiopie odškodnění ve výši 6 milionů dolarů, ukázalo se, že jedna londýnská právnická firma vymáhá jménem řecké podnikatelské rodiny Papassinosů a Brita Johna Collinse, který žije v Ženevě, odškodné ve výši dalších 70 milionů dolarů. Pappasinosovi chtějí odškodné asi 40 - 50 milionů dolarů, etiopská vláda jim nabídla 4 miliony, případně návrat znárodněného podniku; Collins chce 30 milionů dolarů, etiopská vláda mu nabízí 6 milionů. Odškodné se týká podniků, které v roce 1975 znárodnila tehdejší etiopská vojenská vláda.

Etiopie je nejchudší zemí světa s příjmem 100 dolarů ročně na obyvatele. Zápolí v současnosti se stále hrozivějším nedostatkem potravin. Humanitární organizace se obávají, že hrozící hladomor bude horší než hladomor v roce 1984, při němž zahynul 1 milion lidí.

Mezinárodní veřejné rozhořčení, které vzniklo poté, co minulý týden vyšlo najevo (v BL viz zde), že od Etiopie vyžaduje firma Nestlé 6 milionů dolarů, přimělo o minulém víkendu tuto nadnárodní firmu se sídlem ve Švýcarsku, že Etiopii přislíbila humanitární pomoc. V pondělí se sešla etiopská vláda a jednala o nabídce firmy Nestlé.

Evropští aktivisté, zasazující se za věc zadlužených rozvojových zemí, konstatují, že jde o součást širšího problému. Jeden z nich například vysvětlil: "Daňoví poplatníci v severských zemích nyní začínají odepisovat dluhy těchto zoufale chudých zemí. Je načase, aby se k nim připojili i jednotlivci a podniky a uznali svou morální odpovědnost vůči chudým tohoto světa."

V mnoha silně zadlužených zemích třetího světa vytvořily dluhy předchozí, často nedemokratické vlády, avšak i následnické režimy v těchto zemích jsou nyní nuceny, aby dluhy předchozích vojenských vlád splatily, jinak nebudou jejich země považovány z mezinárodně podnikatelského hlediska za důvěryhodné a nebudou do nich plynout zahraniční investice.

Andrew Simms z organizace New Economics Foundation, konstatoval: "Někteří lidé jaksi zapomínají, že svět přislíbil, že během následujícího desetiletí sníží chudobu ve světě na polovinu."

Příjem Etiopie drasticky poklesl v důsledku kolapsu ceny kávy, jejího hlavního vývozního artiklu. Loni vydělala Etiopie vývozem kávy pouhých 149 milionů dolarů, ve srovnání s 257 miliony dolarů předchozího roku.

Požadavky na odškodné se týkají doby, kdy v Etiopii v letech 1975 - 1991 vládla vojenská vláda, která znárodnila bez kompenzace asi 40 podniků, vlastněných v zahraničí.

(Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)