Možnosti egyptské armády

11. 2. 2011

Zdá se, že rozhodnutí egyptského prezidenta Husního Mubaraka nerezignovat šokovalo egyptskou armádu i Washington. Ředitel CIA Leon Panetta předtím hovořil tak, jako by rezignace byla byla jistá a rozhodnutí krize bylo zaručeno. Zdroje v Káhiře hovořily stejným jazykem. Jak došlo k tomu, že dohoda selhala, nebo zda se Mubarak rozhodl, že předání moci viceprezidentovi Omaru Sulejmánovi bude stačit, není známo. Ví se pouze to, že Mubarak neudělal to, co se očekávalo.

To nyní ve vztahu k armádě vyvolalo masívní krizi. Cílem armády není zachránit Mubaraka, ale zachránit režim založený Gamalem Abdalem Násirem. Armáda má tři možnosti. První je zůstat stranou, dovolit davu nabobtnat a patrně pochodovat k prezidentskému paláci a zřejmě vstoupit na jeho půdu. Druhé je přisunout vojáky a tanky do pozice, ze které zabrání dalším demonstrantům vstoupit na náměstí Tahrír a ty, co tam už jsou, udrží namístě. Třetí je provést puč a svrhnout Mubaraka.

První strategie otvírá dveře změně režimu, protože to bude dav, ne armáda, kdo určí chod věcí. Druhá vytvoří možnost, že armáda bude střílet do protestujících, kteří dosud nestáli proti ní... Zbývá tedy třetí možnost, kterou je puč. Mubarak tak jako tak opustí úřad v září. Armáda si nepřeje neústavní akci, ale Mubarakovo rozhodnutí ponechává armádu v pozici toho, kdo postupuje podle prvních dvou scénářů, což je nepřijatelné. To znamená, že zbývá vojenská akce sledující svržení Mubaraka.

Jedna věc, kterou je třeba nespustit ze zřetele, je fakt, že jakákoliv akce musí být provedena během příštích šesti nebo sedmi hodin. Až nad Káhirou začne svítat, je pravděpodobné, že se k demonstrantům připojí velké množství dalších, a že se dav může dát do pohybu. Armáda by pak byla nucena zůstat stranou a nechat věcem volný průchod, nebo střílet do demonstrantů. Ovšem aby mohla udělat to druhé, vojáci a tanky se musejí dostat do svých pozic teď, aby snad demonstranty zastrašili...

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 11.2. 2011