Jakou máme vládu?

11. 2. 2011 / Vojtěch Merunka

Máme brát vážně obsah programového prohlášení vlády a různými vědeckými institucemi a think-tanky (NERV, CEVRO, CEP, Liberální institut a další) dokonale zdůvodněnou neoliberální ideologii, která je mimo jiné velmi dobře dokumentovaná na videu z kongresu ODS?

Akce lékařů je ukázkou svobodného vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a řídí se zákonem vzájemné nabídky a poptávky. Zaměstnavatel dává "nabídku" (mizerné platy) a na tuto nabídku reaguje "poptávka" (zaměstnanec podává výpověď), následuje reakce nabídky a tak dál. Není to tedy stávka ani akce namířená proti svobodnému systému, ale jen a pouze svobodný projev či spíše reakce jedné strany na podmínky druhé strany.

Tato situace je podobná (jen trochu opožděnější a proto koncentrovanější), jako byl v 90. letech odchod velké části vědeckých elit z veřejných vysokých škol a státních výzkumných ústavů. Také odešli kvůli mizerným platům a také všichni neemigrovali. Jen si našli lépe placenou práci všude možně jinde. A kdyby z existenčních důvodů nemuseli, neodcházeli by. Zeptejte se jich. Nechápu, proč se dnes v médiích operuje s tím, že do zahraničí se chystá jen zlomek odcházejících doktorů a v médiích se objevují posměšné reportáže o tom, že čeští lékaři zůstanou doma a neumějí německy. No a co? Proč se ztotožňuje ukončení pracovního poměru s odchodem do zahraničí? Z těch vysokých škol a výzkumáků také všichni neodjeli za hranice. Většina z nich dnes dělá za mnohem lepší peníze všechno možné v soukromém sektoru, hlavně bankovnictví, pojišťovnictví, poradenství a konzultačních služeb, marketingu, apod.

Jak to, že vláda řeší tento problém pomocí orgánu na boj proti terorizmu? Jaký zákon se tu porušuje? Kde jsou teroristé? Chování lékařů není namířené proti systému, jako by byla například okupační stávka nebo pouliční demonstrace, ale naopak v souladu s nastaveným systémem. Jak to, že najednou dokonalé zákony trhu neplatí, přednost mají netržní rozměry tohoto problému, pateticky se apeluje na jakousi zodpovědnost a vyšší principy, je tu snaha hledat a trestat viníky, udržet neposlušné lékaře v zaměstnání, rozeštvat je s ostatními zdravotnickými zaměstnanci - především sestřičkami. Jak to, že se investují velké peníze do poradenských služeb, vojenských polních nemocnic a mediálního tlaku?

Otrokářství se na našem území nepraktikuje od přibližně 12. století a definitivně bylo na celém světě zrušeno mezinárodní úmluvou z roku 1926. Nevolnictví (fyzická závislost pracovníka na majetku zaměstnavatele a povinnost respektovat jeho vůli) je zrušeno zákonem od roku 1781 a robota (povinnost pracovat na "panském") od roku 1848. Proč by tedy mizerně placení doktoři ve veřejných nemocnicích nemohli podle zákona nabídky a poptávky jakožto svobodní a před zákonem rovní občané dát výpověď a svobodně si vybrat, co dělat dál? Mě je jedno, že všichni neodejdou do Německa, určitě si ale většina z nich najde lépe placenou práci, než měli. Čeští lékaři jsou univerzitně vzdělaní lidé a díky své profesi také nabyli celou řadu manažerských dovedností.

Odvolávání se na Hippokratovu přísahu je také slušně řečeno pomýlené. Dokud je doktor v nemocnici zaměstnán, pracuje tam. Jenže povinností zaměstnavatele je dávat zaměstnanci odpovídající podmínky k výkonu jeho práce. Pokud to zaměstnavatel nedokáže, vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem svobodně a zcela podle zákona končí. A přesně to se děje a o nic víc zde nejde. Nebo by snad tržní ideologové chtěli ty doktory zmrskat a nahnat zpátky do práce? A co je bývalému zaměstnavateli do toho, jestli jeho bývalý zaměstnanec dál v místě svého nového působení zachovává Hippokratovu přísahu? Každý lékař ji musí zachovávat i kdyby se třeba dál živil jako spisovatel nebo výtvarný umělec a už ani nebyl členem České lékařské komory. Bývalému zaměstnavateli do toho ale vůbec nic není.

Jaký můžeme učinit závěr? Předpokládejme, že vláda je neoliberální, její proklamované reformy se opírají o neregulovaný svobodný trh a zákon nabídky a poptávky, svoboda jednotlivce stojí vysoko nad regulačními zásahy do společenských procesů. Přesně tak to o vláda o sobě ve sdělovacích prostředcích každý den ústy svých představitelů a sympatizantů prohlašuje. Dále platí, že rozvazování pracovního poměru lékařů je projevem jejich práva na svobodné jednání přesně v duchu vládou deklarovaných principů, jak by měla svobodná a neregulovaná společnost fungovat. Jenomže právě tohle je najednou pro vládu velký problém. Proč najednou neplatí neviditelná ruka trhu a je omezena svoboda každého jedince o rozhodnutí, jak má postarat sám o sebe? Jak to, že vláda lékařům za jejich zcela tržní chování neděkuje?

Takže jsme došli k logickému rozporu, který od dávných dob řecké klasické filosofie umíme vyřešit jediným možným způsobem: Vede-li výchozí předpoklad ke spornému výsledku, znamená to, že výchozí předpoklad je nepravdivý .

Jakou tedy máme vládu? Myslím, že televizní seriál o korupčních aférách na pokračování tuto otázku už odpověděl.

Autor je docentem FJFI ČVIT a kromě toho učí také na PEF ČZU

Vytisknout