9. 2. 2011
Nový výzkum tvrdí, že o tom, jak dlouho budete žít, rozhoduje spíše životní styl než dlouhověkost vašich rodičů.
Švédští vědci zjistili, že největší šanci na dožití se devadesátky mají nekuřáci, kteří konzumují jen mírné dávky kávy a v padesáti letech mají dobrý socioekonomický status (měřený náklady na bydlení) - stejně jako nízkou hladinu cholesterolu v padesáti letech a dobrou kapacitu pro fyzickou práci ve věku čtyřiapadesáti let.
"Studie jasně ukazuje, že můžeme ovlivnit některé z faktorů rozhodujících o tom, jakého stáří se dožijeme... největší vliv má životní styl," říká Lars Wilhelmsen ze švédské univerzity v Gothenburgu. Hladinu cholesterolu lze například ovlivnit stravovacími návyky.
"To je pozitivní nejen pro jednotlivce, ale také pro společnost, protože to nevyžaduje nějaké velké náklady na léky," dodává. "Mnohé z těchto faktorů byly již předtím identifikovány jako ty, které hrají roli při vzniku kardiovaskulárních onemocnění, ale zde poprvé ukazujeme, že jsou obecně důležité pro přežití."
Studie, která se objevila v časopise Journal of Internal Medicine, použila data z výzkumu zahájeného v roce 1963 na mužích, kteří se narodili v roce 1913. Třetina všech padesátiletých mužů v Gothenburgu byla podrobena testování z hlediska stavu kardiovaskulárního systému. Poté se šetření každých deset let znovu opakovalo. Longitudinální výzkum umožnil zkoumat vznik kardiovaskulárních nemocí ve specifické věkové skupině a srovnávat například zdraví padesátníků v roce 2003 s padesátníky z roku 1963. Ženy byly do výzkumu zapojeny v roce 2003.
Muži narození v roce 1913 prošli testy v 50, 54, 60, 67, 75 a 80 letech. Z 855 mužů, kteří se zúčastnili šetření v roce 1963, se jich dožilo devadesátky 13%.
Již dříve byla publikována zjištění založená na stejných datech, která ukazovala, že pokles počtu kuřáků spolu s nižší hladinou cholesterolu a nižším krevním tlakem mezi lety 1963-2003 může vysvětlit znatelný pokles počtu infarktů zaznamenaný během zmíněných čtyřiceti let.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
(Pozn. KD: Existuje řada sociologických studií ukazujících vliv kulturních faktorů na medicínskou teorii a praxi. U studie nazvané Effects of a healthy Nordic diet on cardiovascular risk factors... ("Účinky zdravé nordické diety na kardiovaskulární rizikové faktory...") atd. potřeba zohlednit tyto vlivy přímo bije do očí.
Je známo, že v "germánské" medicíně bývá z důvodů, jež se zatím nepodařilo zcela přesně zjistit, tradičně kladen extrémní důraz na syndrom tzv. "srdeční slabosti" - a to do té míry, že příznaky snížené vitality, které jsou jinde interpretovány například z hlediska imunologie aj., jsou zde zpravidla důvodem k předepsání léků "na posílení srdce".
Z gothenburské studie pracující výhradně se vzorkem mužské populace z etnicky homogenního a geograficky velmi úzce vymezeného území, která zkoumá vznik kardiovaskulárních chorob po padesátce, přirozeně vůbec nelze dělat tak dalekosáhlé závěry, jak sugeruje nadpis. Hned zpočátku vyloučila například všechny faktory ovlivňující dětskou úmrtnost, přičemž řada z nich je právě geneticky podmíněných, a také všechny choroby jiné než kardiovaskulární.
Je tedy vhodné tato zjištění číst jako určité vodítko, jak po padesátce s minimálními náklady předcházet kardiovaskulárním onemocněním, nikoliv jako vyvrácení všeobecně sdílených poznatků o podílu dědičných faktorů např. při vzniku karcinomů.
A použitá proměnná "socioekonomický status" přirozeně asi i v socialistickém Švédsku sotva patří k pojmu "životní styl", který sugeruje svobodnou individuální volbu...)
Vytisknout15.6. 2015 / Bohumil Kartous
Nedávno mi jeden v ČR uznávaný opinion maker vřele doporučoval knihu o tom, že naše politická orientace je určena geneticky. Prý se jako konzervativci či liberálové rodíme. Byl tím zjištěním zcela fascinován a rozradostněn, prý si to mám určitě přečí...