Vědecké i umělecké myšlenky musejí při hodnocení obstát

28. 9. 2009 / Boris Cvek

Je to podobné jako s uměním: spousta "umělců" chce peníze na svou tvorbu jaksi automaticky, aby žili v klidu skleníku, ale opravdové umění a opravdový vědecký objev nespočívá v tom klidu pohodové zvědavosti, kreativity a teplíčka, nýbrž v boji o novou, zprvu jinými nechápanou a odmítanou, perspektivu.

Věřím tomu, že i když jste úplně na dně a nemáte žádné peníze, můžete psát na všechny strany e-maily, můžete přesvědčovat a znovu a znovu zkoušet, až se nakonec prosadíte, je-li vaše idea opravdu silná.

To jsou dějiny velkých objevů a velkých děl, nikoli představa, že stát zajistí lidem pohodlný tvůrčí život, v němž nebudou muset jít s kůží na trh. Na světě existuje hodně charit a nadací a fondů, které přímo prahnou dát své peníze něčemu výjimečnému a průlomovému... zbývá už je pouze přesvědčit o tom, že je to ten váš nápad.

Ne všechno, co se zdá člověku úžasné (protože to vymyslel) stojí za to vyzkoušet, často je dobře ještě před nákladnými a možná zbytečnými experimenty projít pokorně kritikou svých kolegů a vybojovat nejprve intelektuální bitvy.

Je to možná nepříjemné, ale věda stojí na přepokladu peer-review, i kdyby to nějakého génia na nějaký čas mělo zdržet. Je zásadní a neoddiskutovatelnou podmínkou, aby vaše myšlenky obstály, ať už tím, že o nich přesvědčíte své vrstevníky, nebo tím, že nová generace se naučí myslet vaším způsobem, ale velký úspěch vědy je právě v obecné a otevřené kritice čehokoli.

Vytisknout