Sentimentální média, sentimentální otázky

25. 9. 2009 / Bohumil Kartous

Příklad: ČT "inzeruje" svou víkendovou "televizi Vatikán" jako "silný zážitek", v MF Dnes vyšel agitační článek "Deset důvodů pro nevěřící, proč jet na papeže do Brna". Článek začíná větou: "Snad s výjimkou koncertu Rolling Stones Brno takovou hvězdu nevidělo." Mimořádně pitomé, nicméně mimořádně signifikantní. Pokus o nejapnou nadsázku, na níž je článek postaven, na věci nic nemění.

Papežova návštěva je státní návštěva, o jejíž důležitosti lze z veřejného hlediska silně pochybovat. Může přinést nanejvýš vyšší tlak KDU -- ČSL na církevní restituce. Navíc se v médiích naprosto neoddělují dvě naprosto odlišné roviny papežovy návštěvy: jednání s představiteli státu, které plně odpovídá státní návštěvě, a náboženská mše, která se státní návštěvou nemá nic společného a která je skutečně kulturně masovou akcí velkého rozsahu.

Bezpečnost papeže je mimo jakoukoliv debatu, nikdo nezpochybňuje, že českým státem zabezpečena být musí. Co ale opravňuje politiky, aby za tuto akci utráceli z veřejných rozpočtů desítky milionů korun, tomu skutečně neporozumím do okamžiku, kdy budou podobným způsobem podporovány i jiné masově kulturní akce. Jeden čtenář mi napsal: "díky bohu, že je zájem lidí v takovém množství si poslechnout tohoto neobyčejně vzdělaného muže víry". Jistě, pro někoho to může být pozitivní znamení, pro jiného naopak. Skutečnost je taková, že toto vůbec nehodnotím.

Jde o to, že hloubka prožitku a duchovní napětí, které masově kulturní akce obnáší, může být zcela odlišně a subjektivně vnímána. Je zcela naivní domnívat se, že účast na mši sloužené papežem je z kulturního hlediska něco víc než účast na technoparty. Prožitek, jeho intenzita a rozměr jsou naprosto subjektivní. Katolická církev má v tomto případě výhodu pouze v tom, že je z kulturního hlediska "legitimní" institucí konvenující s establishmentem. To je ale dost málo na to, aby stát takovou kulturně masovou akci povyšoval nad ostatní.

Pan Potměšil si myslí, že když "papežova návštěva zajímá ještě víc občanů než Obama", je jeho povinností tuto akci podporovat. Není, je to zcela jednoznačná libovůle, s níž stát, samospráva a obce tuto akci podpořili a níž jiné akce nepodporují. Úsměvný je argument, že papežova návštěva zajímá "tolik lidí". Kdyby stát nabídl lidem účast na koncertu Madony zdarma, poskytl místo, zajistil dopravu a zaplatil vstupné, mohu ubezpečit, že počet návštěvníků by byl několikanásobně vyšší.

Pan Potměšil se také domnívá, že stát musí zabránit "bordelu", který by při tak velké akci vznikl. Není to pravda. Jedná se o akci srovnatelnou s jinými a každý, kdo takovou akci organizuje, ji musí také patřičně zabezpečit. Skutečně jsem zvědav, až někdo požádá ministerstvo dopravy, Jihomoravský kraj a město Brno, že by rád pro své bratry a sestry ve víře uspořádal v Brně na letišti mši, že jich budou desítky tisíc a že by tedy byl rád, kdyby přispěli desítkami milionů korun, organizačně akci zabezpečili a zablokovali na den dálnici. Budeme poté argumentovat stejně: stát to "musí" udělat, protože by vznikl "bordel".

Vůbec nemám pocit, že stát musí podporovat jen akce, které zajímají jen 100% občanů. Žádné takové nejsou. Je ale rozdíl mezi veřejným zájmem a podporou kulturních či etnických komunit. Průjezdnost hlavní dopravní tepny je veřejným zájmem a povyšovat podporu náboženské komunity nad veřejný zájem a navíc ji, při srovnání s jinými akcemi podobného typu, naprosto nepřiměřeně finančně i organizačně podporovat, je absurdní.

Pan Potměšil nedomnívá, že redakci Britských listů a autora žene k napsání článku jakýsi vášnivý antiklerikalismus a zášť vůči věřícím. Hluboce se mýlí. Svobodu vyznání a svobodu náboženského organizování a vyžití v redakci Britských listů nikdo nezpochybňuje. Osobně ji považuji za pilíř demokracie.

Jakákoliv církev je však zároveň institucí kontroverzní. Ta katolická má rozporuplnou minulosti současnost a návštěva papeže by neměla být jen příležitostí k tomu, aby se média rozplývala nad silnými zážitky ze mše svaté. Odmítání antikoncepce, vztah k euthanasii, xenofobií vztah k sexuálním menšinám, problémy se sexuálním zneužíváním uvnitř katolické církve, to vše jsou témata, o kterých by se při této příležitosti mělo mluvit. Jednorozměrná média však místo toho do zpitomění deformují optimální fórum sentimentální hagiografií globální celebrity a běžný člověk to přijímá jako samozřejmost.

Vytisknout