Má stát podporovat jen ty akce, které podporuje 100 procent občanů?

25. 9. 2009 / Jan Potměšil, Jan Čulík

Nedomníváte se, že akce tak velkého rozsahu, jako je návštěva papeže, přece jen potřebuje určitý mimořádný přístup? A nemyslíte, že kdyby stát k návštěvě přistupoval jako většina antiklerikálně naladěných občanů a "na just" odmítl spolupracovat, že by nastal bordel s náklady ještě většími než těmi, které se na preventivní opatření vynaloží? A nemáte pocit, že papežova návštěva zajímá ještě víc občanů než Obama, jehož návštěvu a přijatá bezpečnostní opatření jste tuším na BL nekritizoval? Máte pocit, že stát musí podporovat jen ty akce, které zajímají 100% občanů? Budete protestovat proti bezpečnostním a mimořádným opatřením, až přijede např. přestavitel Izraele? ptá se Jan Potměšil.

A pokud se zamyslíte, nemotivovalo Vás k napsání článku hlavně to, že jste jako většina Čechů vychován komunistickým dějepisem, církev nemáte rád a toto byla příležitost, jak si rejpnout a rozhořčit se nad "černoprdelníky"?

PS pro redakci BL: Proč je tento článek na prvním místě BL? Připomíná spíš jen z řady diskuzních příspěvků na netu (byť má podstatně kultivovanější formu), které nic moc neříkají, tedy hlavně že "nemám rád církev" a "pěkně jí to nandam". Jaká je jeho informační hodnota? BL tím bohužel jen potvrzují odmítanou pověst levicového periodika, kdy k "levici" u nás už tradičně patří výpady proti Vatikánu, jen ti imperjálisti tentokrát zůstali za dveřmi...

Pozn. JČ: Britské listy a jejich práci si samozřejmě může interpretovat kdokoliv podle jakékoliv mytologie, s tím nic nenaděláme. Potíž ovšem je, jak na to poukazujeme často, že v ČR neexistuje žádná samostatná, dnešní politika, jen politikové a mnohdy i občanstvo reagují na základě tradičních tiků z minulosti, podle mustru z komunismu: "ten je levičák, ten je pravičák".

Jak se na to snažíme poukazovat, realita je dnes samozřejmě daleko složitější. Naprostou cestou do pekla je interpretovat skutečnost podle bývalých stereotypů. Uznáváme ovšem, že dodneška je tohle právě hlavním způsobem přístupu ke skutečnosti v České republice; že lidi nepřesvědčíme, oni prostě chtějí podle své vlastní arbitrární interpretace ("aha! oni kritizují papeže, tak to musí být doktrinářští levičáci!" atd.) určovat nálepky. Je to ovšem zaslepenost, která vede k životu ve virtuální realitě; právě proto je politika v ČR dnes tak sterilní a tak ve slepé uličce.

Opravdu pozoruhodným příkladem mytologizace reálných témat je právě téma americké protiraketové obrany, které v ČR - naprosto mimo kontakt s realitou - absurdně nabylo virtuálních sémantických nálepek "pravicovosti", případně "levicovosti" a vůči němuž zaujímají občané postoj většinou stále ještě na základě traumatu z roku 1968, a to dokonce i mladí lidé ("nedopustíme, aby noha ruského vojáka ještě někdy vstoupila na české území", případně "nedopustíme, aby noha jakéhokoliv zahraničního vojáka ještě někdy vstoupila na české území"). :)

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 25.9. 2009