Benedikt XVI.

Stát by měl zavést dálniční poplatek pro katolickou církev

25. 9. 2009 / Bohumil Kartous

O víkendu navštíví Českou republiku papež. Hlava katolické církve a nejvyšší představitel státu Vatikán navštíví Českou republiku. Jako představitel cizího státu se setká se svým protějškem Václavem Klausem a jistě si budou mít co říct, protože dogma, i když v obou případech poněkud odlišné, je to, co je spojuje. Bez drobné jízlivosti na účet obou politiků by bylo možné konstatovat, že jde o standardní státní návštěvu. Ale nejde. Stát, samospráva i obce podpoří tuto návštěvu zcela nestandardními desítkami milionů korun navíc a omezí ty, které papežovo rituální náboženské vystoupení nezajímá.

Kromě státní návštěvy plánuje papež na území České republiky uspořádat dvě masové akce, v Brně a ve Staré Boleslavi, kterých se má podle předběžných odhadů zúčastnit 100 a 40 tisíc návštěvníků. Potud snad také nic neobvyklého, prezident USA Barack Obama také vedl při příležitosti své státní návštěvy řeč z Hradčanského náměstí v Praze. Neobvyklá a zcela nestandardní je však materiální a bezpečnostní pozornost, jakou český stát věnuje této -- obecně řečeno -- kulturní události masového charakteru.

Nemohu si vzpomenout, a asi bych vzpomínal marně, kdy byl naposledy český stát tak štědrý a tak účastný, když se na jeho území nějaká podobná událost odehrávala.

A mohli bychom se pravděpodobně podívat i daleko před rok 1989, tedy do doby, kdy státní moc mohla manipulovat veřejnými prostředky zcela libovolně a v případě režimem podporovaných masových akcí to také s gustem prováděla.

Pravděpodobně bychom nalezli takové, které se mírou investic papežově "koncertu" vyrovnaly. Nicméně i v tomto období by se těžko hledala událost, kdy stát zablokuje na více než 24 hodin hlavní dopravní tepnu, aby z ní vytvořil parkoviště pro návštěvníky akce, kterou nelze definovat z hlediska veřejného zájmu, ale pouze z hlediska zájmu zcela konkrétní náboženské komunity.

Výdaje a opatření, která musejí stát, dva samosprávné celky a jednotlivé obce podílející se na organizaci papežových vystoupení vynaložit, jsou ohromující. Blokace dálnice D1 v jednom z jejích nejfrekventovanějších úseků na odhadovaných 26 hodin omezí desetitisíce lidí. Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic osciluje průměrná roční intenzita dopravy v úseku omezení okolo 50 tisíc aut denně. Údaje přitom pocházejí z méně dopravně intenzivního roku 2005. Asistenci policejních složek při fotbalových zápasech sice ministerstvo vnitra zrušilo, nicméně při vystoupení papeže budou asistovat stovky policistů, což bude z hlediska nákladů obnášet údajně 10 milionů korun. Desítky milionů korun za reklamu, dopravu a další servis podle stejného zdroje dohromady zaplatí města Brno a Stará Boleslav a také Středočeský i Jihomoravský kraj. Ten k této příležitosti propůjčil plochu brněnského letiště a financuje dokonce i tak absurdní záležitosti, jako jsou svačiny... Jsou to ale jen kusé informace, pochybuji, že se veřejnost celkové vynaložené náklady a sumu rekordních omezení, která tato státní návštěva přinese, někdy dozví. A to se jen těžko dá vyčíslit výjimečný prostor, který české zastávce papežského turné věnují veřejnoprávní média.

Může se zdát poněkud přízemní pranýřovat postup státu, samosprávy a obcí při organizaci papežových vystoupení pouze z hlediska materiálního, nicméně v okamžiku, kdy se média a politici denně hrozí nad výší schodku státního rozpočtu, by toto samo o sobě stačilo, aby byla takto ojedinělá podpora podobné aktivity zpochybněna. A právě výjimečnost těchto subvencí konkrétní masově kulturní akci ze strany veřejných institucí je pochybná sama o sobě. Na jedné straně finanční a organizační podpora v řádech desítek milionů korun, na druhé straně rekordní balík omezení a bezpečnostních opatření. Když nedávno proběhl v Praze koncert popové celebrity Madonny, policie v místě konání koncertu omezila práva pohybu všech, kdo se do těchto míst chtěli dostat. V případě papežova vystoupení budou mít tato omezení několikanásobně vyšší dosah. Podstatou věci a této kritiky je, že v tomto případě není rozdíl mezi popovou celebritou a celebritou náboženskou, ani mezi akcemi, které pořádají pro sociální komunity, s nimiž navazují vztah.

Je řada jiných společenských událostí masově kulturního charakteru, o nichž se rozhodně nedá říct, že by se těšily takové přízni veřejných institucí, jako veřejná vystoupení papeže. Řada kulturních aktivit je po škrtech a pochybných reformách financování přiškrcena, nebo již neexistují. Na jednu akci zcela prchavého charakteru i kulturního významu jsou ale vynakládány obrovské prostředky i pozornost. A existují i zcela přímé paralely. Až po násilném potlačení technoparty CzechTek v roce 2005 došlo ze strany státu, konkrétně ministerstva obrany, ke vstřícnému kroku vůči organizátorům a účastníkům podobných akcí formou nabídky lokality ve vojenském prostoru, kde bylo možné technoparty uspořádat. Dá se říct, že se nejednalo o podporu, ale o politické gesto. Jsem zvědav, kdy bude stát ochoten kvůli technoparty zastavit na více než jeden den dopravu na D1, poskytnout společně s dalšími veřejnými institucemi desítky milionů korun a chystat organizátorům svačiny. V tom okamžiku si začnu připadat, že žiju v zemi, kde má kultura skutečně velkou podporu napříč spektrem svých rozlišných projevů. Zatím si ale připadám jako člověk, který musí chtě nechtě snášet masáž globálních kulturních celebrit a věnovat jim zcela nedobrovolně část svých svobod pokaždé, když nerozhodnou "poctít" mě svou přítomností. A to za aktivní asistence státu.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 25.9. 2009