Funkce "hlupství" v politice a společnosti

25. 9. 2009 / Miroslav Polreich

Hlupáctví se často pojí se slouhovstvím. Může být i odbojné, neboť čeká na správného, jiného „pána“. Hlupák však nikdy nemůže stát osamoceně. Nízkost či absence myšlenky vede k netoleranci, neuznávání názoru jiných, které často bývají i mimo kapacitu jeho chápání.

Hledání nepřítele, což je snadné jedině v rozdělené společnosti na dobré a nebezpečné a nejraději přímo v antagonistickém světě za podmínek jasně stanovených hranic názorových i geopolitických, bývá podstatou, smyslem a aktivním cílem omezenosti a dokonce  inklinace k akci.

Napětí ve společnosti, podezírání, hledání nepřítele, či na druhé straně gardových kádrů (formálně prověřených) je nutným předpokladem pro vytvoření prostředí, které limituje prostor, který je nad schopnosti chápání a názorového zvládnutí.

Zloba a nenávist je založena na neschopnosti zaujmout jakékoliv racionelní stanovisko, které však zpravidla nebývá bez alternativy. Opět v prostoru mimo kapacitu pochopení, natož vlastního hledání.

Jakýkoliv pozitivní aktivní alternativní přístup je podezřelý z bezzásadovosti, nepřátelství, slabosti a dokonce zaprodanectví.

Metoda pro hlupáky je servilita a tím přinášení důkazů své zásadovosti. Proto ty dopisy a nátlakové akce – nevěřte, nejednejte, buďme ve svém vlastním světě a připravme se na střet. Vytvořili jsme si k posilování těchto teorií i instituce a vybavili je pravomocemi. Nakonec to vše jen v zájmu a za podmínek těch z nás, kteří nemají vzhledem k omezenosti možnost žít a pracovat ve své přirozené kapacitě. Dosud tento přístup byl osobně výhodný, ale společensky nebezpečný.

Bylo by možno uvést řadu příkladů, že tento trend je stále funkční a to v jakékoliv oblasti, akademickou (a tam by neměli být vyslovení hlupáci) nevyjímaje. I zde se pracuje ne na základě vědeckého nutně svobodného bádání, ale v zájmu společenské objednávky. Vzpomeňme na možnost řešení problémů fundamentalismu „válkou vír“ či budoucí energetické surovinové krize přípravou na „vojenský střet“, neboť svět se rozdělil opět do bilaterální polohy na „země spotřebitelské a země zdrojové“.

Přes tento stav, který by mohl vést ke skepsi je třeba připomenout, že problémy světa je možno a nutno řešit společně a to na základě globální spolupráce. Ta je založena ne na síle jednotlivých mocností (kterékoliv), ale na základě jejich slabosti, která je nyní univerzálním tmelícím prvkem k nutnému řešením společenských problémů. Svět překvapivě a právě na tomto základě dostal „druhou šanci“.

Hlupáci jsou velmi nebezpeční. Pro ilustraci na závěr ocituji z dopisu, který jsem obdržel 15.7.2009.

Vytisknout