Mučedník lásky k bližnímu

25. 9. 2009 / František Řezáč

Na toulkách Šumavou kolem Lipenského jezera jsme navštívili také pozůstatky obce Zadní Zvonková - Gloeckelberg, ležící v lesích na pravém břehu Vltavy poblíž hranice s Rakouskem u obce Schoeneben. Zde zbyl z vesnice těsně u hranic a tedy kdysi za dráty, pouze kostel a hřbitov. Ten musel být po roce 1989 vyčištěn od náletových dřevin a navážky hlíny. Také zpustlý kostel, který nezanikl jen proto, že byl používán jako tělocvična vojáky blízké roty Pohraniční stráže, byl pěkně upraven a slouží mj. jako památník pátera Engelmara Huberta Unzeitiga, jenž zahynul jako vězeň koncentračního tábora v Dachau 2. března 1945 na tyfus.

Páter Unzeitig se narodil 1. března 1911 v Hradci nad Svitavou - Greifendorfu severně od Brna v rodině rolníka. Po studiích bohosloví a filozofie ve Wuerzburgu byl tamtéž v létě 1939 vysvěcen na kněze. Primiční mši sloužil již po okupaci Československa ve své rodné obci. Právě při jeho pobytu v Hradci vypukla válka. Po ukončení pastorálního roku byl páter Engelmar vyslán do nově zřízené provincie svého řádu se sídlem v Riedeggu v Horním Rakousku. Byl pověřen duchovní péčí o asi třicet francouzských válečných zajatců. Ačkoli to bylo přísně zakázáno, slavil s nimi každou neděli eucharistii.

Na podzim roku 1940 poprosil linecký biskup Engelmarův řád Marianhiller Patres o výpomoc v duchovní péči a tak převzal páter Engelmar farnost Gloeckelberg- Zvonková na Šumavě jako farní provisor. Žil tam podle svědectví jednoho ze spolubratří jako poustevník. Přes krutou zimu 1940/41 navštěvoval staré a nemocné lidi v okolních samotách. Poctivě si připravoval kázání a výuku náboženství. A právě škola se stala místem, kde narazil na přepilného člena Hitlerovy mládeže.

Jednoznačné odpovědi, které dával na záludné chlapcovy otázky a důsledné obhajování Ježíšova učení šly několika místním nacistickým špiclům příliš daleko. Podali na pátera Engelmara udání. Mimo jiné mu vyčítali "poťouchlé projevy" a "obhajování Židů". 21. dubna byl na faře v Gloeckelbergu zatčen dvěma gestapáky.

Zřejmě byl nacistům nepohodlný. Skončil po soudním řízení v koncentráku Dachau. Podrobný životopis pátera Engelmara Unzeitiga (možno přeložit Nečase )je na řadě webových stránek. Kromě sešítku "Martyrer der Naechstenliebe", vydaného provincialátem mariahillských misionářů, z něhož čerpám, jsem zaslechl v diskusi také zmínku o tom, že byl údajně loajálním občanem a schvaloval připojení Sudet k Velkoněmecké říši. Jemu však, jako křesťanovi, šlo "příliš daleko" porušování lidských práv ve vlastní zemi. Zaplatil za to mírou nejvyšší.

Až budete v televizi sledovat návštěvu papeže v naší zemi, vzpomeňte si na pátera Engelmara, obyčejného člověka ze Šumavy, který hovořil stejnou mateřštinou, jako Joseph Ratzinger. Přejme Svatému Otci dobré zdraví, aby mohl jednou navštívit místa méně slavná, než je Stará Boleslav či Velehrad, místa ležící daleko v lesích a přece podivuhodně blízká lidem, kteří kdysi v této zemi žili...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 25.9. 2009