8. 2. 2009
Pár poznámek k rozhovoru se StiglitzemReakce na tento rozhovor se Stiglitzem v Deutsche Welle.
DW-World: Ekonomové Nouriel Roubini a Nassim Taleb, kteří předpověděli globální ekonomický pokles, volají po znárodnění bank, aby došlo k zastavení ekonomického úpadku. 1. Taleb, narozdíl od Roubiniho, není ekonom, a pokud mohu soudit z toho, co jsem od něho četl a slyšel, většinou ekonomů a odborníků na finance pohrdá. (Nouriel Roubini je patrně výjimka.) Taleb je všestranně vzdělaný polyglot, universitní profesor, bývalý obchodník na burze (pracoval mimo jiné pro několik velkých firem na Wall Street jako specialista na finanční deriváty), esejista a v poslední době také autor dvou bestsellerů, které bych každému vřele doporučil. |
Taleb, Nassim Nicholas (2001/2005). Fooled by Randomness: The Hidden Role of Chance in Life and in the Markets. New York: Random House. ISBN 0-8129-7521-9. Taleb, Nassim Nicholas (2007). The Black Swan: The Impact of the Highly Improbable. New York: Random House. ISBN 978-1-4000-6351-5. 2. Roubiniho koncept neznám do té míry, abych se k němu mohl vyjadřovat, Stiglitz je v rozhovoru s DW samozřejmě vágní, v tom jak by si znárodnění bank představoval, ale vím, že Taleb nenavrhuje znárodnění bank jako takových, ale znárodnění jejich tzv. utility function - služeb, které poskytují veřejnosti. Podobně jako mnoho jiných lidí, kterým ještě zbylo trochu rozumu v hlavě, se domnívá, že není možné nadále pokračovat v oblíbené zábavě moderního kapitalismu, v privatizování zisků a znárodňovaní ztrát (Našismus, jak říkají Rusové, zisky jsou naše, ztráty jsou vaše), pokud nechceme společnost přivést k další katastrofě. Finančním institucím a jednotlivcům bude dovoleno, aby spekulovaly a riskovaly pouze pod podmínkou, že stát je už nikdy nezachrání a že jejich spekulace nebudou ohrožovat společný finanční systém a potažmo ekonomii. Jinými slovy... V novém kapitalismu a la Taleb budete mít na jedné straně něco jako "hedgové fondy", soukromé spekulativní firmy plně zodpovědné za následky svých finančních operací, a na druhé straně finanční instituce, které budou fungovat na stejném principu jako pošta, armáda, policie atd. - budou poskytovat služby veřejnosti. Bez ohledu na to co si o tom kdo myslí, je to poněkud jiný koncept než socializace bank a celého finančního průmyslu. Ironií je, že až do té doby než tržní fundamentalisté a neokonzervativní ideologové začali bankovnictví tzv. deregulovat, tomu tak v podstatě bylo. Alespoň v USA. |