|
6. 2. 2009
Insolvenční poradna soudkyně Ivany MlejnkovéŠOK│ Nejpřehlednější radu, jak se co nejrychleji domoci svého práva na výplatu mzdy, kupodivu nepřinesla informace z úřadu ombudsmana, ale poradna Konkursních novin, kde na "typické" otázky odpovídá soudkyně Mlejnková. Důležité je říci na úvod, že návrh na insolvenční řízení CRYSTALEXU byl podán 22.9.2008. Mzda za září , říjen a listopad 2008 byla zaměstnancům vyplacena v termínu a nic nenaznačovalo, že by tomu mělo být jinak v prosinci 2008, tvrdí odboráři. No, takovou naivitu bych nečekal ani u dětí z mateřské školky. Nicméně zaměstnanci neměli důvod uplatnit své mzdové nároky, v termínu 1 měsíce ode dne, kdy úřad práce zveřejnil informaci o zahájení insolvenčního řízení. Tím se ovšem stalo, že banky dostaly přednost, neboť pohledávky se vyřizují podle data podání. Kdo dřív přijde, ten dřív mele... "Pojetí odpovědi Jitky Seitlové a vysvětlení by poškodilo zaměstnance, a vůbec jim nepomohlo v jejich svízelné situaci. Zkuste si představit, že 2 měsíce (prosinec a leden, vykonáváte nadále svou práci dle řádně uzavřené pracovní smlouvy a nedostáváte žádnou mzdu, ani zálohu na mzdu, a pak "můžete" skončit pracovní poměr dohodou ale Vaši finanční situaci to vůbec neřeší. Nárok na výplatu mzdy a odstupného dle Zákoníku práce a kolektivní smlouvy je v nedohlednu", vzkazuje Jitce Seitlové odborářka Anna Hykšová. Za flagrantní selhání "záchranné sítě" státu je nejspíše zodpovědný úřad práce, který může zaměstnancům vyplatit mzdové pohledávky a uplatnit je namísto nich v konkursním řízení. Zde ovšem selhala i komunikace mezi odborníky - odboráři na ČMKOS a odboráři v Crystalexu. Zde mělo dojít k neprodlené právní pomoci a nejspíše nedošlo. Nicméně úřad práce může reagovat okamžitě a v plné výši nahradit insolventního zaměstnavatele. Nejen že může, měl by. Co ale chcete po úřednících , jejichž ministr se jmenuje Nečas... |
Poradna Konkursních novinPodle § 11 odst. 3 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (dále jen ZOZ) na úřad práce přechází do výše vyplacených peněžních prostředků mzdový nárok zaměstnance, který má vůči zaměstnavateli. Byl-li na majetek zaměstnavatele prohlášen konkurs, přihlásí úřad práce pohledávky jednotlivých zaměstnanců v konkursním řízení. Jestliže tedy úřad práce dle § 8 a 9 ZOZ uhradil zaměstnanci za jeho insolventního zaměstnavatele jeho mzdové pohledávky, pak tyto pohledávky ve výši jejich plnění zaměstnanci přecházejí na úřad práce a ten se stává (ve výši poskytnutého plnění) jejich věřitelem namísto zaměstnance. Tedy dojde pouze ke změně v osobě věřitele vyplacené mzdové pohledávky, na jejím charakteru se ničeho nemění. Stále je to táž mzdová pohledávka určená týmž právním důvodem jejího vzniku. Jestliže úřad práce vyplatil zaměstnanci mzdovou pohledávku jen do určité výše, pak má tato pohledávka dva věřitele - do výše výplaty provedené úřadem práce je jejím věřitelem tento úřad práce, ve zbytku zůstává jejím věřitelem zaměstnanec. Ti oba mohou příslušnou část své pohledávky uplatňovat vůči dlužníku-zaměstnavateli, v případě prohlášení konkursu na majetek zaměstnavatele ji uplatní v konkursním řízení. V konkursním řízení bude mít předmětná mzdová pohledávka (ať již je jejím věřitelem zaměstnanec nebo úřad práce) pořadí dané datem a důvodem jejího vzniku - dle § 31 odst. 3 a 4 ZKV. Úřad práce může ovšem podle § 3 odst. 3 písm. b) ZOZ (za podmínek v cit. zákoně stanovených) zaměstnanci insolventního zaměstnavatele hradit nikoli jakoukoli pracovní pohledávku, ale toliko dlužnou mzdu (plat), její náhrady, odstupné a odměnu z dohody o pracovní činnosti nebo její náhradu ("mzdové nároky"). Z hlediska ust. § 4 odst. 5 a § 5 odst. 1 ZOZ a dalších je přitom zřejmé, že úřadem práce mohou být uhrazeny takovéto mzdové nároky, které vznikly jak před prohlášením konkursu, dokonce i dříve než 3 roky před prohlášením konkursu (pokud by řízení o návrhu na konkurs trvalo 3 roky a více), tak i mzdové nároky vzniklé po prohlášení konkursu (to pokud byl konkurs prohlášen před uplynutím tříměsíční lhůty běžící od zveřejnění informace o podání návrhu na konkurs úřadem práce). .... Pro úplnost je třeba uvést, že dle § 10 ZOZ úřad práce před uspokojením mzdových nároků zaměstnance provede za zaměstnavatele (za období 3 měsíců rozhodného období dle § 5 odst. 1 ZOZ) též srážky a odvody podle zvláštních předpisů (zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku státní politiku zaměstnanosti, o veřejném zdravotním pojištění a o daních z příjmů). ZOZ (na rozdíl od mzdových nároků) neuvádí, že tyto nároky ve výši provedeného odvodu přecházejí na úřad práce, ale z ust. § 12 ZOZ a dalších je zřejmé, že úřad práce má vůči zaměstnavateli právo na jejich úhradu a může je tedy v případě prohlášení konkursu na majetek zaměstnavatele v konkursním řízení uplatnit. celý článek - Konkursní noviny ZDE |
