Stav, kdy celé kopie spisů byly, převázány růžovou mašlí, distribuovány selektivně do redakcí ke skandalizačnímu použití takovým "křepelkám", jako Kmenta či Slonková, nemohl přežít dlouho. Snad nikde neexistuje právo novinářů zasahovat do soudního procesu dříve, než soud pravomocně rozhodne. A nikde není možné bez rizika postihu zveřejňovat odposlechy policie či tajných služeb dříve, než je projedná soud. Tak je to všude v civilizovaném světě. Jen v Česku se někteří "investigativní" novináři a bulvár pasovali do role žalobců, soudců i katů. A nechali si přitom vnucovat agendu někým v pozadí, kdo tahaje za nitky, kopíroval spisy, disky s odposlechy a odesílal do redakcí. Samozřejmě pokud skončí trestní stíhání před soudem a zde dojde k použití informací z odposlechu, pak jsou to informace použité ve veřejném jednání a je správné, aby se je občané dozvěděli.

Zvláštní ovšem je, že někteří právníci ve sněmovně se při projednávání této normy buď vypnuli, nebo se zdrželi. Zdrželi se Zdeněk Jičínský, František Bublan, nepřítomen byl Stanislav Křeček či Eva Dundáčková. Zdrželi se i všichni komunisté a Jakubková se Zubovou. Zelení kupodivu hlasovali pro, i když zákon drasticky omezuje i zveřejňování osobních údajů v souvislosti s výkonem veškeré veřejné správy... A tak například není možnost skandalizovat majitele firmy, znečisťující řeku, do chvíle, než o jeho odpovědnosti rozhodne soud. Nelze ani skandalizovat konkrétního úředníka za jeho špatné rozhodnutí.

Nyní je zakázáno zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti poškozeného , který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán trestný čin kuplířství nebo šíření pornografie nebo některý z trestných činů proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti nebo proti rodině a mládeži... Předseda senátu může s přihlédnutím k osobě poškozeného a povaze a charakteru spáchaného trestného činu rozhodnout o dalších omezeních spojených se zveřejněním pravomocného odsuzujícího rozsudku za účelem přiměřené ochrany zájmů takového poškozeného.

Jelikož se lex Kmenta netýká pouze trestního řízení soudního (zákona č. 141/1961 Sb.) - poskytování informací o trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, ale i VEŠKERÉHO neoprávněného nakládání s osobními údaji, mění se od 1. března 2009 zásadním způsobem přístup médií k totožnosti osob a jejich soukromí.

Nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním nebo informace z něj získané, údaje o telekomunikačním provozu zjištěné na základě příkazu podle § 88a, nebo informace získané sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3, umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem.

Za zveřejnění osobních údajů, podléhajících zákazu zveřejnění, lze fyzické osobě uložit pokutu do 1 000 000 Kč, pokud se tak stane tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje o jiném shromážděné v průběhu trestního řízení nebo v souvislosti s výkonem veřejné správy a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Podmínky, které nová úprava klade pro trestnost, jsou přitom dost omezující zneužívání tohoto paragrafu. Musí k tomu dojít v průběhu trestního řízení nebo v souvislosti s výkonem veřejné správy. Musí tím způsobit vážnou újmu na právech či oprávněných zájmech osoby. Posouzení toho, co je vážná újma a co ne, je na soudu. Posouzení toho, co jsou oprávněné zájmy, také. Zveřejnění ve veřejném zájmu tak může soud po podrobném zkoumání odsouhlasit, nazná li, že zájem je opravdu veřejný a je nadřazen zájmům individuálním. Jinými slovy, zájmy masového vraha, špióna či velkopodvodníka budou mít nejspíš menší váhu, než zájmy těch, kterým ve výsledku nikdo nic neprokáže. Jako se tomu stalo v Kubiceho zprávě a dalších případech zveřejnění skandalizačních dokumentů policie, které nikdy nemohly být připuštěny ani k soudnímu projednávání. Oprávnění "veřejného zájmu" pro zveřejnění odposlechu či osobních údajů nastane až ve chvíli, kdy soud dojde k pravomocnému odsouzení případně obviněného. A do té doby budou "investigativní novináři" v nejistotě. Buď Pulitzerova cena, nebo kriminál.

Kmenta se bude muset začít živit poctivě.

Podrobnosti - zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ZDE