Poté budou vydána patřičná zadání, kterých se chopí nejrůznější iniciativy, kolektivy a jednotlivci. Výsledky jejich práce se pak stanou základem všeobecné prosperity a úspěchu. V následujících odstavcích se pokusím naznačit jak by taková řešení mohla vypadat a fungovat.

Začnu od školy. Já sám jsem se naučil programovat v již ve čtvrté třídě. Není tedy pro mě těžké si představit že by se na každé škole mohl najít kolektiv dětí se zájmem o počítače. Ta děcka si chtějí hrát a přitom jsou schopna zvládnout mnohá kouzla IT profesionálů, tak proč toho nevyužít při chodu školy?

Veškerý specializovaný software, který škola potřebuje, může napsat její počítačový kroužek. Tento software pak mohou nejen další generace spolužáků neustále vylepšovat, ale mohou jej také využívat všechny ostatní školy. Cena za to vše je naprosto minimální. Je třeba pouze elektřina, počítače (starší hardware věnovaný rodiči?) a jeden nadšenec s chutí dělat nějakou smysluplnou práci pro školu i pro děti.

Ano, různé velké firmy sice nabízí pro edukační účely množství software zdarma nebo s výraznými slevami, ale současně tak vytváří u studentů návyk na jejich produkty a alternativy vytlačují z povědomí v očekávání příštích zisků. Potřebujeme však učit lidi používat některé (monopolní) produkty nebo software a počítače obecně ? Osobně jsem pro druhou možnost.

Zdravotnictví může také silně prosperovat na základě výše uvedených principů. Kdyby řekněme někdy v roce 2000 bylo vydáno veřejné zadání na systém evidence lékařských údajů, jistě by brzy vzniklo několik projektů daný cíl sledujících. Výsledkem by byl široce použitelný software, využívající otevřených technologií nasazený na základě konsenzu a během vývoje s přispěním dobrovolníku, například i lékařů ovládajících programovací jazyk (ano i tací jistě jsou) a státní dotace několika málo programátorům.

Zde mohu jako příklad uvést dva příklady k věci. První je případ OpenOffice pod patronátem firmy sun, která s využitím obrovské práce komunity a pouhými cca 30ti placenými programátory je schopna zdarma nabízet produkt v devadesáti pěti procentech případů schopný plnohodnotně nahradit placená řešení.

Druhým příkladem jak "to jde, když se chce" je soutěž firmy Google s názvem Summer Of code, kdy jednotlivec může získat finanční odměnu za doprogramování nějaké chybějící funkcionality do některého OpenSource projektu, kdy je znovu ona částka pouhým zlomkem ceny, za kterou by danou věc nabídl komerční subjekt.

Právě kvalitativní rozdíl mezi Software pro peníze a Software pro lidi je velice důležitý a v pozdějších fázích vývoje i hmatatelný. Co kromě onoho příslovečného "vypuštění rybníku" brání vyhlášení veřejného zadání na systém elektronických voleb ? Ano nebylo by to hned, ale v průběhu času bychom toto řešení, pokud by mu byla ponechána svoboda vývoje mohli nabízet světu jako naprostou špičku eDemokracie.

Co brání vyhlášení veřejného zadání na systém státní správy, které by umožnilo všem těm zbytečným úřadům efektivně sdílet všechna ta zbytečná (a i minimum užitečných samozřejmě) kvanta informací ? Už dávno jsme mohli přestat obíhat úřady s papíry, protože internet je již všude.

Ano jsou věci, na které nadšenci nestačí, ale co tedy brání vydat veřejné zadání určené vysokým školám? Takto by v rámci školní práce studentů mohly vzniknout expertní systémy zabývající se plánováním ekonomiky. A tím se dostáváme k tomu v perexu uvedenému socialismu.

Centrální plánování je dobrý nápad, ale mělo tak špatné výsledky, protože lidé prostě nemají schopnosti, aby efektivně zvládli tak komplexní tématiku, jakou je makroekonomika.

Ovšem pokud máme počítače s výpočetní kapacitou schopnou počítat proudění atmosféry a moří, nebo zrod hvězd, jistě máme i dostatečnou výpočetní kapacitu na řízení ekonomiky. Chybí jen dobrá vůle je použít, a pokud ještě nejsou, chybí dobrá vůle vydat veřejné zadání. A věřte mi, že dříve nebo později by takový software vznikl a byl by volně dostupný každému.

Jak další potřebné zadání mě napadá například software schopný rozumět psanému slovu a nacházet tak rozpory v zákonech. Dovedete si představit nedozírné důsledky takovéhoto elektronického právníka, pro dnešní společnost ? Stát přeci chce aby jeho zákony bylo konzistentní bez rozporů a chyb. Tak proč nějakou malou částkou nepodpoří například takovéto snahy?

Jak už jsem napsal, stačí jen chtít. Prostředky pro to máme. Internet je v každé vesnici a lidí kteří mají chuť ve svém volném čase přispět ku společnému dílu není také málo. Stačí jim to jenom umožnit, tak aby měli možnost přiložit ruku na klávesnici k dílu. Proč tedy plýtváme tímto ohromným potenciálem? Je to proto že společné sdílení výsledků společné práce zavání socialismem? I když je opravdu a prokazatelně ku prospěchu všem ? Dokážete si spolu se mnou představit jak by nám mohlo být líp?